UMPRUM

V září 2015 se v Drážďanech na zámku Pillnitz v Kunstgewerbemuseum uskuteční kolektivní výstava pedagogů a studentů Ateliéru skla, a to pod kurátorským vedením Tulgy Beyerle a pod záštitou Českého kulturního centra v Berlíně. Tato expozice je vyvrcholením výstav předešlých – londýnské Glassmania (2014) a sympozia Glassmania v Jesenném (2014). Katalog, vydaný právě při příležitosti drážďanské výstavy, bude jakýmsi manifestem ateliéru a zmapováním působení jeho vedoucího Ronyho Plesla. Cílem celého projektu je úvaha nad vývojem uměleckého skla a hledání určité logiky tvarosloví a řemeslného zpracování v kontextu současného umění a designu. Grafický design Okolo. …………………………………………… Doc. ak. soch. Rony Plesl je vedoucím Ateliéru skla VŠUP a významným designérem, který spolupracuje se světově uznávanými firmami v oboru, jako jsou např. Barovier & Toso, SAHM, Lasvit, Preciosa a dalšími. Je držitelem mnoha ocenění – Red Dot Design Award, Good Design Award nebo Czech Grand Design.

Rozsáhlou bilingvní publikaci, která doprovází výstavu ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze (ve dnech 19. 11. 2015 až 7. 2. 2016), připravil kolektiv pedagogů Katedry teorie a dějin umění VŠUP v Praze spolu se studenty a externími spolupracovníky. Kromě podrobného vědeckého katalogu všech vystavených exponátů obsahuje odborné studie, detailněji přibližující vybraná témata a je bohatě ilustrován. Představuje umělecká díla různých kvalit a nejrůznějších médií, která se v letech 1918-1939 a 1945-1992 podílela na reprezentaci československého státu. Publikace proto přibližuje nikoli obvyklý uměleckohistorický kánon českého umění 20. století, nýbrž průřez dobovou vizuální kulturou, v níž se setkávají slavné malby a sochy nejpřednějších umělců s nenápadnými užitými grafikami na bankovkách. Grafický design Jan Čumlivski.

Katalog představuje výběr studentských prací, které vznikly v průběhu minulého školního roku. Vystavovatelé byli vybráni podle klíče tu většího, tu menšího ataku (rozuměno pozitivně, ale vyhraněně) směrem k oboru, médiu či konvenci a současnému světu vůbec. V rámci katalogu jsou rovněž publikovány texty vybraných kriticky a pozitivně vyhraněných osobností, často se zahraniční zkušeností, které se zamýšlejí nad stávajícím systémem výuky a situací absolventů (Dominika Applová, Helena Doudová, Vlastimil Havlík, Pavel Hnilička, Matěj Chabera, Ondřej Chorý, Olo Křížová, Michal Kuzemenský, Petra Matějovičová, Aleš Najbrt, Petr Nový, Sylva Petrová, Tomáš Pospiszyl, Veronika Ruppert, Evžen Šimera, Alan Záruba). Záměrem koncepce je přinést škole zpětnou vazbu a současně aktivovat vzájemnou interakci školy a vnějšího prostředí. Výstava UMPRUM ATTACK měla předpremiéru v Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace, kde bylo soustředěno do jednoho „Attack environmentu“ vše. Václav Jirásek pak nasnímal tento celek, který mohl připomínat kabinet kuriozit, surreálné prostředí, scénografii imaginárního prostoru. Jeho působivost spočívala hlavně v tom, že se zde v jednom prostoru koncentrovalo to nejdůležitější, co UMPRUM charakterizuje – totiž vzájemné ovlivňování a výměna energie mezi studenty samými, která je neřízená, ale o to bezprostředně intenzivnější.

Kniha Druhá příroda se zabývá fenoménem „politizované“ přírody. Pojednává o lesích, které byly navrženy a vysazeny člověkem jako památníky či monumenty a o hranicích mezi samorostlým a lidským. Pokouší se uchopit a zároveň nepopřít napětí vznikající mezi přírodou formovanou k účelům ideologií na straně jedné a přirozeným prostředím, které ji obklopuje a naturalizuje na straně druhé. Tento konflikt je základním tématem knihy a neukazuje se jako výzva k „odevzdanému“ návratu do panenského stavu, ale jako hybatel procesu tvorby – vytváření nového. Téma je rozvíjeno skrze případovou studii, jejímž cílem je postihnout fenomén lesů vysazených v různých dobách a na různých místech tak, aby manifestovaly konkrétní politické sdělení nebo se staly monumentálním odkazem. V knize jsou zahrnuty fotografie z lesů vysazených okolo poloviny dvacátého století do tvarů slov Hitler (Česká republika), Tito (Bosna a Hercegovina), Lenin (Bělorusko) a Les obětí holocaustu (Izrael). Poslední z fotografických množin dokumentuje výsadbu nového Lesa růstu (Česká republika). Kniha postupně prozkoumává důvody fascinace lesem jako přírodním prostředím, lesem jako monumentem a ruinou, a nakonec uměním, které je motivováno touto fascinací a snaží se tento efekt zachytit či znovuvytvořit. Rozpory, které zažíváme v těchto lesích, nakonec zachycuje i její struktura. Grafická úprava Parallel Practice (Jan Brož a Michal Landa).

Souborná publikace mapující grafický design s přesahem do současného umění je roždělená do třech kapitol: Manifest kapitola první vytváří souvislosti mezi uměleckými intervencemi do veřejného prostoru, institucionální kritikou i obecněji postojem umělce ke společnosti a počiny z oblasti nakladatelství, časopisectví, ilustrace, plakátové tvorby nebo graffiti. Nečitelnost kapitola druhá ukazuje příklady dekonstrukce přesunu sdělení od formy k příjemci, víceznačnost tohoto metajazyka. Nesrozumitelnost a nečitelnost se stávají tématy autorů, kteří problematizují podstatu médií i lidské komunikace jako takové. Je to design kapitola třetí klade otázku, zda je grafik umělcem? Je umělec designérem? Pozice obou oblastí se v této kapitole vzájemně prolínají. Autonomizace obvykle užité sféry ústí k experimentálnímu a autorskému grafickému designu. autoři textů: Petr Babák, Blumfeld S. M., Petr Bosák,Tomaš Celizna, Karel Císař, Vít Havránek, Ondřej Chrobák, Robert Jansa, Iva Knobloch, Jiří Kovanda, Václav Magid, Markéta Magidová, Adam Macháček, Marek Meduna, Tomáš Pospiszyl, Kateřina Přidalová, Jan Rous, Richard Rozhoň, Jiří Skála, Ondřej Slačálek, Jan Šerých, Markéta Vinglerová