ústav AV Historický
vydavateľstvo
Vila Lanna. Příběh domu a lidí
Vila Lanna je zřejmě nejstarší dochovanou neorenesanční stavbou v Praze. Její stavitel Vojtěch Lanna mladší ji užíval od počátku 70. let 19. století do roku 1909. Jeho syn ji prodal v roce 1913 bubenečskému starostovi Aloisi Potůčkovi. Od Potůčkovy rodiny ji získal karlínský podnikatel v oboru minerálních olejů Vojtěch Zikmund. Přestože byla vila Lanna už za tzv. první republiky pod částečným památkovým dohledem a několikrát prošla renovací, její další osudy i majitelé ve 20. století zůstávali dlouhou dobu téměř neznámí. V průběhu let získala vila podle svých vlastníků i nájemníků - zvučných i méně známých jmen - řadu přídomků: vila Lanna či Lannova vila, vila generála Pellé, vila generála Mittelhausera, Vila Valdštejn (Villa Waldstein) anebo Valdštejnský palác (Palais Waldstein), podle Adrienny Tůmové, provdané Waldstein-Wartenbergové. Dokonce byla po určitou dobu známa jako Polská vila, protože zde krátce po skončení druhé světové války sídlil polský konzulát. Nakonec se opět vrátila k původnímu označení vila Lanna, i když současnými zaměstnanci Akademie věd České republiky je familiárně nazývána jen jako "Lannovka". Vydejme se po stopách vily Lanna a objevme, že není jen výjimečným architektonickým skvostem, ale také významným dějinným symbolem Prahy i tohoto státu, s jehož osudy se několikrát protnula.
Společenství živých a mrtvých v barokních Čechách
Náboženská bratrstva představují významnou, ale v současnosti stále ještě poněkud nedoceněnou součást duchovního života doby baroka v katolickém prostředí. Jednalo se o dobrovolná sdružení laiků pod vedením duchovních, která organizovala náboženský život svých členů se zřetelem ke spáse jejich duší. Při tom tvořila spojnici mezi světy živých a zesnulých. Současně však také šlo o instituce s velkým významem pro společenský život své doby. Kniha přináší výsledky autorova dlouhodobého výzkumu této problematiky. Tvoří ji tři části. První seznamuje s podstatou zbožných bratrstev, s jejich vývojem v Českém království od konce středověku do počátku 19. století. Také předkládá sumární pohled na jejich existenci v době baroka, ukazuje, jaká bratrstva v Čechách existovala, kde sídlila, jaké bylo jejich majetkové zázemí apod. Druhou část knihy tvoří katalog 927 konfraternit, která zde existovala v období od Bílé hory do josefínských reforem, kdy byla plošně zrušena. Ke každému bratrstvu jsou uvedeny základní informace o jeho existenci a hlavní prameny. Publikaci uzavírá obrazově bohatě dokumentovaný přehled základních pramenů k náboženským bratrstvům, který zahrnuje různé písemnosti (privilegia, zakládací listiny, matriky členů, členské lístky, účetní materiály), stejně jako hmotné památky barokních konfraternit (kaple, oltáře, sochy, obrazy apod.).
Kniha je určena jak odborníkům, tak i širokému okruhu zájemců o pobělohorskou společnost, o charakter barokní zbožnosti i o církevní dějiny. Poskytuje dosud nepublikované informace o tom, jak se v různých krajích i v jednotlivých obcích Českého království rozvíjel v době baroka náboženský život. Za tímto účelem je opatřena také mapkami jednotlivých krajů se zanesenými lokalitami, kde bratrstva působila.
Vypredané
57,58 €