Ústav Tomáša Garrigua Masaryka

Slavná Čapkova kniha Hovory s T. G. Masarykem z roku 1936 vychází už po patnácté, ale poprvé v kriticky revidovaném znění a také obohacena o dosud jen fragmentárně známé nebo vůbec neznámé texty, které byly průvodním produktem této ojedinělé, devět let trvající autorské spolupráce: o Masarykův Náčrt metafyziky, o dvě kapitoly v knižním vydání nakonec stornované a o dva samostatné příspěvky Čapkovy.

Jednosvazková monografie - průvodce po Masarykově dlouhé dramaticky činorodé cestě životem - se vyrovnává s dosavadní literaturou k předmětu a možnými interpeteacemi T. G. Masaryka.

Svazek dokumentuje Masarykovu činnost v průběhu zmíněného r.1917.Mimořádný význam svazku vyplývá především ze sledovaného období. Rok1917 představoval v histoii čs. odboje za l.svět.války zásadní zlom: zatímco do té doby byl osud celé zahraniční akce znač

Čtrnáctý svazek Masarykova sborníku přináší masarykovské studie z let 2006-2008. Větší část z nich je tematicky zaměřena na problematiku vztahu T. G. Masaryka k politickému stranictví vůbec a k relevantním českým, respektive českoněmeckým stranám jeho doby zvláště.

Dvacátý svazek Masarykových sebraných spisů patří k té části Spisů, jež knižně přinášejí poprvé texty z let 1889–1891. Obsahuje Masarykovu studii Slavjanofilství I. V. Kirejevského (Slovanské studie I jediné vyšlo jako samostatná kniha), obsáhlou stať Člověk a příroda, uveřejněnou na pokračování v Květech, dále polemiky, odborné, literární a divadelní recenze, články, projevy a politickou publicistiku v Čase, Národních listech, Athenaeu, Bohemii a dalších časopisech. Ukazuje na počátky Masarykovy politické angažovanosti v období založení Realistické strany a sblížení s mladočechy v předvolební kampani před jeho zvolením do říšského a českého sněmu v roce 1891. Šíře Masarykových odborných zájmů je dodnes udivujícím svědectvím o Masarykově činorodé aktivitě, kterou teprve dnes máme možnost poznat v jejím celku.

Sedm studií významného masarykologa přibližuje osobnost T. G. Masaryka jako politiky v klíčových obdobích jeho života, jeho vztah k Rakousku, Rusku, jeho představu a realizaci československé státnosti.

Publikace Už vícekrát nezazní tak těžce requiem…, v jejímž titulu bylo použito veršů Vítězslava Nezvala, přináší komponovaný výbor z ohlasů na úmrtí T. G. Masaryka v dobovém tisku a v české poezii i z pozdějších reminiscencí této události ve výročních let

Celkem čtyři svazky v rámci Spisů TGM shrnují veřejnou a publicistickou činnost T. G. Masaryka z jeho ve veřejném povědomí asi nejvýraznějšího období, tj. období prezidenta první Československé republiky. Druhý svazek Cesty demokracie navazuje na již vydané tři díly tohoto souboru a vychází jako kritická reedice původního vydání Masarykových projevů, článků a rozhovorů z let 1921–1923, nyní doplněná o nové texty, především o prezidentovy články publikované v tisku buď nepodepsané, nebo signované pouze šifrou. Svazek tak doplňuje do ucelené podoby komplet vydávaných Masarykových textů z let jeho prezidentství (1918–1935). Práce shrnuje autorovu veřejnou a publicistickou činnost na počátku 20. let dokumenty slouží k bližšímu poznání aktivit T. G. Masaryka v tomto období. Mnohé z těchto textů jsou zároveň i osobitým svědectvím o Masarykových názorech na řešení řady problémů mladého státu, o vývoji koncepce budování samostatného Československa, jakož i dokladem prezidentovy aktivní účasti v četných dobových polemikách. Soubor dokumentů je doplněn vysvětlivkami a jmenným rejstříkem.

Autorovo nejrozsáhlejší dílo, v němž analyzuje duchovní stav a revoluční napětí předválečného Ruska. Poprvé vychází toto dílo kompletní s obsáhlým poznámkovým aparátem. Spisy TGM sv. 11–13, ed. J. Franěk, Z. Fraňková, J. Pochman, V. Svatoň, V. Doubek a F. Kautman.

Navazuje na Cestu demokracie III a shrnuje časopisecky publikované Masarykovy články, rozhovory s novináři, i veřejné projevy a poselství v letech 1929–1937. Spisy TGM sv. 36, ed. Vojtěch Fejlek.

Od svého příchodu do Prahy v roce 1882 po nastěhování na Hrad roku 1918 vystřídala Masarykova rodina deset bytů. Nestalo se tak vždy z vlastního rozhodnutí, občas k tomu vedly i nepředvídané okolnosti. Každý byt však zůstává spojen s určitou etapou Masarykova života a díla, každý pamatuje všední i sváteční chvíle jeho rodiny. Kniha se pokouší zmapovat všechny tyto byty v co možná nejúplnější dokumentaci, včetně obrazové, a přiblížit nejdůležitější události v životě rodiny v době, kdy konkrétní byt obývala. V deseti přehledných kapitolách dává též výmluvnou odpověď na otázku, kde, kdy a jak bydlela před sto a více lety rodina českého univerzitního profesora. Kniha je cenným příspěvkem k životopisu T. G. Masaryka i k pražskému kulturnímu místopisu. Díky fotografickým přílohám a faksimilím představuje originální pragensii.

Jaroslav Opat (1924) patří k předním znalcům života a díla T. G. Masaryka. V polovině osmdesátých let minulého století vydal v samizdatu knihu Filozof a politik T. G. Masaryk 1882–1893 (roku 1990 vyšla v pražském Melantrichu). Po listopadu 1989 byl povolán, aby obnovil Ústav T. G. Masaryka, zrušený na počátku padesátých let komunisty tomuto úkolu se věnoval od března 1990 do konce roku 1997. Koncem roku 2003 vydal rozsáhlou monografii Průvodce životem a dílem T. G. Masaryka. Předtím, v roce 1994, publikoval výbor svých menších prací Masarykiana a jiné studie 1980–1994, v roce 1999 pak soubor studií T. G. Masaryk Evropan světoobčan. Práce publikované v této knize vznikaly v letech 1988–2004. Podněty k jejich vzniku přinášel sám život. Část z nich byla psána jako přednášky pro různé vědecké konference, nejen masarykologické. Tři z nich byly autorem předneseny v zahraničí: v Berlíně, v Paříži a v Kyjevě. Kniha doplňuje a uzavírá autorovy předchozí studie.

Studie je věnována otázce původu T. G. Masaryka a především projekci mýtu o jeho židovských kořenech.

Kniha přibližuje čtenářům v unikátním souboru studie a články z počátků Masarykovy literární činnosti v letech 1876–1881. Dokládají proces názorového zrání mladého Masaryka. Spisy TGM sv. 16, editor Stanislav Polák

Rozbor Havlíčkovy osobnosti jako vzoru moderní české politiky a českého člověka vůbec, provedený na základě pramenů a celoživotního díla. Spisy TGM sv. 7, ed. Jana Svobodová.

Autorovo nejrozsáhlejší dílo, v němž analyzuje duchovní stav a revoluční napětí předválečného Ruska.