Utopia Libri

Beranidlo imaginace: Příručka městské neposlušnosti přináší eklektický výběr obrazového materiálu, návodů, manifestů, rozhovorů, povídek, poezie a historických ohlédnutí za posledními dekádami kreativní nepřizpůsobivosti nové městské avantgardy. Její mezioborovost vytváří trhliny v systému a ukazuje na možnosti, jak skrze imaginaci nepodlehnout lhostejnosti v době, kdy se globální vládnoucí třída ultrabohatých přibližuje k hybridním formám neofašismu, proti kterému je nutné všemi možnými prostředky bojovat. Kniha vznikla v rámci projektu „Veřejně prospěšné práce“, jehož součástí je také celovečerní dokumentární film, komunitní workshopy, galerijní instalace a další setkání. Texty: Avanti Garda, Václav Benda, Jáchym Holoubková, Jezevky, Pavel Karous, Leny, Anna Mírková, Pes, @pespectiv, Tadeáš Polák, Marie Tlustá, Mathieu Tremblin, Hynek Trojánek, Vladimír Turner Artworks: Agentura Decentralizace luxusu, Akay, Darina Alster, Vasil Artamonov, Avanti Garda, Miloš Axman, Dalibor Bača, Bolt 958, Michelangelo Buonarroti, Emma Cozzani, Kryštof Doležal, Brad Downey, Dorka Dutková, Epos 257, Extinction Rebellion, Fridays For Future, Václav Frýdecký, Vojtěch Fröhlich, Fuki, Andreas Gajdošík, Jakub Geltner, Jan Glín, Gufrau, George Hladík, Lada Holoubek, Jezevky, Eva Jiřička, Tomáš Kajánek, Pavel Karous, Keim, Alexey Klyuykov, Michal Kohút, Deana Kolenčíková, Lucie Kordačová, Marek Kroupa, Krstftb, Josef Malejovský, Jan Martinec, Ondřej Mladý, Maxmilián Aaron Mootz, Tomáš Moravec, Slavoj Nejdl, Nová věčnost, Osvobozený Biograf, Pes, @pespectiv, Tadeáš Polák, Jitka Pospíšilová, Jiří Prádler, Nicolas Prokop, David Přílučík, Punx23, Redskate, Rudolf Samohejl, SHLUK, Jan Simota, Jonáš Strouhal, Jan Šimánek, Mathieu Tremblin, Vladimír Turner, Lenka Tyrpeklová, Vladimír 518, Ivan Vosecký, Martin Zet

V roce 1971 se odehrála televizní diskuse mezi dvěma významnými kritickými mysliteli, ling¬¬¬¬¬vistou Noamem Chomským a filozofem Michelem Foucaultem. Oba autoři zde diskutovali o lidské přirozenosti, ale také o svých politických vizích a dění spojeném s bouřlivým přelomem šedesátých a sedmdesátých let, zejména s hnutím proti válce ve Vietnamu. Jejich dialog místy přechází z respektující výměny argumentů v zásadní rozepři. Komentáře k poznatelnosti člověka a jeho tvořivosti, k politickým vizím alternativ vůči kapitalismu i k možnostem a mezím občanské neposlušnosti a sociálních hnutí jsou i přes časovou vzdálenost stále aktuální. Druhé české vydání doplňují doslovy Pavla Barši a Ondřeje Slačálka.

Uprostřed rostoucí ekologické a sociální devastace nabízí feministická teoretička vícedruhových vztahů Donna J. Haraway nové, provokativní způsoby, jak opustit antropocentrismus a přehodnotit náš vztah k Zemi a všem tvorům, které ji obývají. Ve splétaných umělecko-vědecko-aktivistických úvahách a spekulativní fikci Haraway konceptualizuje dnešní dobu jako tzv. chthulucén, jenž na rozdíl od antropocénu výstižněji popisuje naši současnost, v níž jsou lidské a mimolidské bytosti neoddělitelně propojeny v chapadlovitých praktikách vícedruhových interakcí. Donna J. Haraway je emeritní profesorkou na katedře dějin vědomí na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz. Její výzkum a dílo, které se zaměřuje na současný ekofeminismus a studia vědy a technologií, se pohybuje v dialogu s myšlenkami Isabelle Stengers, Vinciane Despret, Bruna Latoura a mnoha dalších.

Zneužívání boje proti antisemitismu v Německu Křivá obvinění z antisemitismu, cancel culture a dědictví viny za holocaust – to vše podle socioložky Donatelly della Porta vytvořilo v současném Německu atmosféru represivní morální paniky, která přispívá k potlačování projevů nesouhlasu a manipulaci veřejné debaty. Po 7. říjnu 2023 tak čelilo hnutí solidarity s Palestinou a mnoho nesionistických Židů a Židovek tlaku, jaký byl v liberální demokracii donedávna jen těžko představitelný. Kniha mapuje podoby této paniky a představuje jednotlivé případy. Jakkoli je německá situace ojedinělá svou šíří i intenzitou, kultura křivých obvinění z antisemitismu a represivní morální paniky (nejen) vůči hnutí solidarity s Palestinou je rozšířeným fenoménem, jehož rozvoj můžeme pozorovat např. v Trumpových USA, a jak ukazují Ondřej Slačálek a Eva Svatoňová v doslovu k českému vydání, zapouští kořeny i v Česku. Socioložka a politoložka Donatella della Porta se věnuje výzkumu sociálních hnutí, násilí, represe, korupce a demokracie. V současné době působí na Scuola Normale Superiore a European University Institute ve Florencii. K jejím nejvýznamnějším knihám patří Social movements, political violence, and the state: a comparative analysis of Italy and Germany (Cambridge University Press, 1995), Globalization from below: transnational activists and protest networks (University of Minnesota Press, 2006), Can Democracy Be Saved? Participation, Deliberation and Social Movements (Wiley, 2013), Social Movements in Times of Austerity. Bringing Capitalism Back into Protest Analysis (Polity Press, 2015) a La corruzione come sistema: Meccanismi, dinamiche, attori (spoluautor Alberto Vannucci, il Mulino, 2021).

Ukrajinský novinář Maksym Eristavi již řadu let usiluje o to, aby se obecné povědomí o historii ruského kolonialismu dostalo do mainstreamu. Jen několik dnů předtím, než Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, začal na Twitteru zveřejňovat obsáhlé vlákno s přehledem všech ruských koloniálních invazí, k nimž došlo během posledního století, přičemž poukazoval na základní a všem společný vzorec. Brzy poté se toto twitterové vlákno začalo virálně šířit po sociálních sítích a získalo označení „tweet všech tweetů o ruském kolonialismu“. Se skupinou ukrajinských výtvarných umělkyň a umělců ho Eristavi později přepracoval do podoby ilustrovaného kapesního průvodce po osmačtyřiceti nedávných ruských koloniálních invazích, aby tím upozornil na opakující se vzorce chování největšího koloniálního impéria.

Podněty k osvobození Palestiny Je to víc než rok co začala izraelská válka proti Gaze. Masakry Palestinců a Palestinek neberou konce, naopak se stupňují. Izrael zintenzivňuje bombardování a pozemní invazi do Libanonu. Ve vzduchu visí hrozba intenzivního konfliktu v celém regionu. Těmto temným vyhlídkám se sborník Na této zemi je pro co žít pokouší vzdorovat. Přináší podněty k osvobození Palestiny a inspiraci k aktivitě čtenářů a čtenářek. „Nehledejte naději v mých slovech, dejte mi naději svými činy,“ řekl nedávno palestinský básník Jahja Ášůr. Tento sborník doplňuje slepé skvrny českého mediálního narativu v podobě ignorovaného kontextu a příběhů z Palestiny, Izraele i Čech. Současně ukazuje paletu možností, kam směřovat činy, které přinesou naději. Kniha navazuje na titul Jestli mám zemřít, ať je to příběh, který na MFDF v Jihlavě získal ocenění Dokumentární kniha roku 2024 Seznam autorstva: Farah Abou Kharroub, Nataša Dudinski, Petra Dvořáková, Joe Grim Feinberg, Shir Hever, Amal Khoury, Nadia Kotaishová, Nina Lakhani, Tereza Langrová (ed.), Mahmúd Muštahá, Ilham Rawoot, Prokop Singer, Hanín Zu’ábí

Palestina v českých perspektivách Trochu jako deník doby, trochu jako společná terapie. Tento sborník nepřináší ucelený obraz dějin. Vznikl jako reakce na v Česku neviditelné utrpení Palestinců, jako součást kulturní intifády proti snaze vymazat palestinský příběh. Prostřednictvím rodinných příběhů několika Palestinek žijících v Česku nebo Čechů s kořeny v Palestině přinášíme palestinský pohled, který je v českém veřejném povědomí zoufale málo zastoupen. Několik dalších autorů a autorek potom v knize zprostředkovává další kontext povahy okupace, židovské zkušenosti ve vztahu k Izraeli nebo střetu dvou historických pamětí – kolonialismu a holocaustu. Od října 2023 se může zdát, že na širší souvislosti nebo empatii není v české debatě prostor. Tímto sborníkem společně bojujeme proti hlubokému pocitu odcizení. Vysvětlujeme naše pozice, kritizujeme současný stav a promýšlíme alternativy s cílem vytvářet porozumění tváří v tvář probíhající katastrofě v Palestině.

Odkud se ve střední Evropě bere iliberalismus, výrazný rasismus a islamofobie, homofobie a zatvrzelé nepochopení dopadů kolonialismu? A naopak, jak se rozvíjely na Západě diskriminační a rasistické postoje vůči lidem ze střední a východní Evropy? Jak tyto otázky spolu souvisejí? Na cestě po stopách středoevropského iliberalismu potkáme nejen Viktora Orbána, Václava Klause, Miloše Zemana a polský PiS, ale i Draculu, Jamese Bonda, Mozarta, filmový horror Slunovrat nebo skandály českého fotbalu. Středoevropský iliberalismus lze chápat jako pomýlenou reakci na ničivé účinky globálního neoliberalismu, které poznamenaly brutální přechod postkomunistických zemí ke kapitalismu v 90. letech 20. století. V tomto období se také zrodily odmítavé postoje vůči „Východoevropanům“, jež tvoří specifickou formu rasismu. Kniha rovněž zkoumá souvislosti mezi rasismem vůči Středoevropanům a rasismem samotných Středoevropanů: bílých, ale ne tak docela. Kanadský antropolog Ivan Kalmar v současnosti působí na univerzitě v Torontu. Jeho pozornost se zaměřuje na iliberalismus a populismus v postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Ve své předchozí výzkumné práci se zabýval mimo jiné obrazem muslimů a židů v západních křesťanských kulturních dějinách, jazykem Inuitů nebo mytologií počítačů. Autor vyrůstal v Komárnu. Prezentace angl. vydání proběhla na Filozofické fakultě UK v Praze v roce 2022, viz https://www.youtube.com/watch?v=YnpbqtPm_lQ

Znáte vibrační poezii pavouků, sakrální architekturu vombatů nebo pomíjivé aforismy chobotnic? Vítejte v oboru „terolingvistika“, v zásadní vědecké disciplíně třetího tisíciletí, která zkoumá příběhy psané a vyprávěné zvířaty. Vinciane Despret zde stírá hranice mezi vědou a fikcí, čímž vytváří zneklidňující rozruch: co když nás pavouci skutečně prosí, abychom zastavili rachot našich strojů? Co když stavby vombatů vypovídají o přívětivé kosmologii a jejich citu pro společné soužití? Co když chobotnice v rámci metempsychózy propadají zoufalství, protože se teď kvůli nadměrnému rybolovu a znečištění oceánů nemohou převtělovat? Filozofka a psycholožka Vinciane Despret vyučuje na univerzitě v Lutychu a ve svých knihách se zabývá naším vztahem ke zvířatům. Její úvahy, inspirované myšlenkami Isabelle Stengers, Donny Haraway nebo Bruna Latoura, ovlivnily základy oboru zvířecích studií. Kresby a koláže: Eva Koťátková, ze série Zvykněte si na moje tělo, mně se v něm žije dobře, 2022. Obálka knihy má sedm různých verzí s kresbami a kolážemi Evy Koťátkové.

Společnost spektáklu (1967) je nejzávažnější teoretickou prací francouzského situacionisty Guye Deborda (1931–1994). Tvořivě v ní navazuje na Hegela, Marxe a Lukácse, aby postihl strukturu, fungování a rozpory soudobé kapitalistické společnosti, a to zejména její západní formy. Kniha silně ovlivnila nejen společenskou a kulturní kritiku následujících desetiletí, ale i praktickou podobu protestů, které se snažily a snaží „uškodit spektakulární společnosti“. Její myšlenky našly v roce 1968 rozsáhlou odezvu mezi revoltujícím francouzským studentstvem. V češtině druhé, zcela přepracované vydání s rozšířeným poznámkovým aparátem.

Kapitalistický systém se podle sociologa Immanuela Wallersteina dostává v celosvětovém měřítku do strukturální krize, jejímž výsledkem může, avšak nemusí být spravedlivější a demokratičtější uspořádání společnosti. Wallersteinova Utopistika nabízí realistickou analýzu současné situace a perspektiv pro takovou společenskou změnu, jež bude zároveň žádoucí i možná. Nesnaží se tedy navazovat na tradice utopického myšlení a konstruovat ideální, avšak sotva uskutečnitelnou budoucnost. Namísto toho usiluje o vyvolání diskuse o tom, jaké společenské struktury by nám všem mohly lépe vyhovovat a jaké strategie by nás mohly vést tímto směrem.

Naprostá většina klimatologických výzkumů už dlouho ukazuje, že dochází ke klimatickým změnám vedoucím k rostoucímu oteplování, které může mít katastrofické následky. Tyto změny podle nich způsobuje lidská aktivita, především spalování fosilních paliv. V těchto otázkách existuje dlouhodobá odborná shoda. Přesto se veřejným prostorem také šíří informace, které hledají příčiny klimatických změn jinde. Tvrdí, že je způsobuje Slunce nebo vesmírné záření, zpochybňují výsledky klimatologie a obviňují vědu z přehánění nebo dokonce z falšování dat. Tyto opačné proudy se někdy odkazují na vědeckou literaturu, občas je dokonce reprezentují i respektovaní vědci a vědkyně. Laická veřejnost se v této situaci jen těžko orientuje a získává tak pocit, že již neexistují pevné jistoty. Tento stav není náhodný. Jedná se o propracovanou politickou strategii, jejímž cílem je chránit zájmy fosilního průmyslu. A snaží se toho docílit právě vytvářením zmatku a nejistoty. Továrna na lži tyto mechanismy rozplétá a na konkrétních příkladech z českého i světového kontextu ukazuje, jak funguje výroba klimatických dezinformací. O autorovi: Sociolog, grafik, občasný editor a kurátor Vojtěch Pecka vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity v Praze a v rámci doktorandského studia na Fakultě sociálních studií v Brně se zaměřuje na vztah fosilního průmyslu ke klimatickým změnám. Tento rozpracovaný výzkum nedávno přepracoval do publicistického formátu a publikoval na serveru A2larm. Ve své grafické tvorbě pracuje především na animacích pro muzejní výstavy a expozice. V současnosti pracuje také jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky.

glitch: hovor. nepředvídatelná chyba, zásek, zádrhel, problém, závada, která překáží hladkému chodu (…) sociálního stroje, narušuje hranici mezi životem, uměním a aktivismem online a AFK, zkoumá tvůrčí potenciál radikálního odmítnutí, který se odráží v tvorbě celé řady současných PoC, queer a trans uměleckyň. „Futuristický feminismus pro 21. století, který odhazuje růžové brýle a na poli digitálních platforem vyhlašuje západnímu patriarchátu hashtagovou válku.“ (Ondřej Trhoň, Revue Prostor) Kurátorka a spisovatelka Legacy Russell pochází z New Yorku, kde v současné době působí jako ředitelka a hlavní kurátorka alternativního centra umění The Kitchen. Russell studovala dějiny umění na Goldsmiths, University of London a její akademická, kurátorská a tvůrčí práce se zaměřuje na gender, performanci, digitální sebepojetí, internetové modlářství a rituály nových médií.

Neúplný atlas regenerace se snaží nastínit možné únikové cesty ze souběhu krizí, které doprovázejí konec holocénu a vstup do epochy antropocénu. Celá řada dříve samozřejmých pojmů, hodnot a opor, na něž jsme byli zvyklí se v životě spoléhat, se proměňuje či přímo hroutí. Radikální a akcelerující změny, jichž jsme zároveň původci, svědky, pachateli i oběťmi, přinášejí nové problémy. Jsou to problémy spojené s vytěžováním biosféry a ztrátou biodiverzity, destabilizací klimatu, globální ekonomikou závislou na fosilních palivech a hospodářském růstu, korporátní konzumní propagandou, extrémní společenskou nerovností, penetrací digitálních platforem do všech oblastí života a všudypřítomnou měkkou manipulací, s krizí subjektivity i společných hodnot. Vyhrocený produktivismus a tlak na disciplínu, těžbu a efektivitu nás dovedl do stavu osobního, společenského a planetárního vyčerpání. Vzniká tak nutnost najít nové formulace řešení těchto nových problémů. Věříme, že hledání adekvátních forem regenerace, obnovy a odpočinku se musí stát jednou z nejdůležitějších os politického života 21. století. Pokud po únavě nenastane odpočinek a regenerace, přichází ireverzibilní prudký přechod do jiného stavu. Jinými slovy zhroucení.