Verzone

Každý večer se děti těší na maminčino vyprávění. Nečekají však klasické pohádky, ale kouzelné příběhy, které maminka zažívá při své práci. Rozhlasová reportérka se dostává na místa spjatá s historií naší země a dětem pak přibližuje významné historické události. V jedenácti reportážních pohádkách Michaela Vetešková představuje milníky českých dějin 20. století – první světovou válku, vznik Československa, mobilizaci, únorový převrat, dění v roce 1968, konec totality v roce 1989 i rozdělení Československa. Knihou prochází „vysvětlovníček“, v němž jsou stručně popsána fakta objevující se v pohádkách. Věnuje se osobnostem, například prezidentům Tomáši G. Masarykovi, Edvardu Benešovi, Klementu Gottwaldovi, Václavu Havlovi i událostem, jako je podepsání mnichovské dohody, nebo institucím, včetně Českého rozhlasu.

Blíží se konec hledání a bezstarostné rebelie mládí, nastává střet s tvrdou realitou konzumní společnosti, nutnost kompromisů, podvolení se tlaku rodiny. Co zmůže mladý člověk s takovou přesilou? Mark mizí z rodného Pekingu a ztrácí se v čínské divočině, jeho stopu sledujeme do centrální Číny, kde lišky dávají dobrou noc, do Tibetu a dál, až do šenčenského eldoráda. Nikde se ovšem nevyhne nutnosti zápasu o prostor k životu, neunikne stínům minulosti, přízrakům lidské zášti a závisti. Zažívá nečekaná setkání, přátelství i radosti lásky a touhy. Markova zavilá neústupnost a potřeba krajní svobody přitahuje pozornost, vyvolává konflikty a inspiruje ostatní. Čtenář v jeho blízkosti objevuje magickou krásu pravěkých skalních maleb, vysokohorských scenérií a jejich svatyní, bezprizornost nájemných dělníků, podzemní svět nezávislé hudby. Dnes již slavný román z konce devadesátých let 20. století je road movie plná dobrodružství, nečekaných zvratů i romantiky, které autorovi vyneslo první uznání nesčetných čtenářů a literární kritiky.

Epochální román z postimperiální Číny 20. až 30. let rozervané bojem na život, či spíše na smrt. Ozbrojené tlupy komunistů a nacionalistů si jdou bez milosti po krku a zároveň, pokud se jim to hodí, bojují s japonským uchvatitelem. Také na Náhorních Pustinách, v Mo Jenově domovině, se vypravěčův dědeček, místní lapka, a babička, majitelka vyhlášené palírny na čirokovku, přidávají k odboji a spolu s nimi celá řada jedinečných postav a postaviček. V této ódě na nezávislost se střídá láska s bouří, humor s krutostí, hrůza s pudovou srdnatostí. Vesničané se bijí jen za svou rodinu a půdu, občas za svého hrdinu. Ideologie, vojáctví i láska hrají svoji věčnou tragikomedii, zatímco se prolitá krev vpíjí do pole rudého čiroku a odtéká temnými vodami řeky Inkoustovky. České vydání přináší celou, do roku 2008 nepublikovanou verzi Mo Jenovy románové prvotiny, autorova prvního velkého úspěchu vyzdvihovaného pro jeho stylistickou svobodu a uměleckou sílu. Román, kterému se ovšem záhy dostalo velmi kritického přijetí, protože zpochybňoval oficiální historii počátků komunistické strany, naštěstí vykoupil jeho nejdůležitější literární hrdina: nejchudší lid čínských rolníků.

Česká domácí kuchařka plná původních rodinných receptů předávaných z generace na generaci se vrací. Oblíbená kuchařka Elišky Maixnerové, která se dočkala několika dotisků a cestu si našla i mezi krajany v zahraničí, je po více než dvaceti letech od prvního vydání zpět, ve zcela novém výpravném vydání. V knize najdete více než dvě stovky fotografiemi doprovázených receptů v klasickém uspořádání do kapitol od polévek po cukroví. Nechybí ani dorty, zavařeniny nebo nakládání na zimu. Sestavit si tak můžete kompletní sváteční menu, stejně jako najít inspiraci pro rychlou večeři. Díky jednoduše popsaným receptům s touto kuchařkou uvaří svíčkovou nebo třeba upeče vánočku opravdu každý. Najdete zde českou klasiku, stejně jako rodinné speciality či již zapomenutá jídla. Vyzkoušejte gryšíble, žahour, barches nebo nadívajnu, jídla našich předků. Zavzpomínejte na prázdniny u babičky nad talířem borůvkových knedlíků a sklenicí bezové limonády. Nejen začínající kuchařky a kuchaři ocení rady na závěr. Praktický je také prostor k zaznamenání vlastních receptů a kapsa pro ukládání výstřižků. Díky kroužkové vazbě se kuchařka nebude zavírat zrovna ve chvíli, kdy potřebujete s rukama od těsta nahlédnout do receptu. Oblíbené recepty doprovázejí vzpomínky, které se k nim v autorčině rodině vážou, a tak si v knížce kromě vaření můžete i příjemně počíst. Jak uvádí v doslovu editorka Kateřina Kadlecová, jedna z autorčiných vnuček, v knize nakonec nejde pouze o recepty samotné, ale především o propojení generací, o předání a uchování toho nejdůležitějšího z rodinného dědictví vzájemné lásky, úcty a hlavně společně sdílené radosti ze života.

Kdo by nechtěl změnit vlastní osud, když se narodí do chudé rodiny, do chalupy mu fouká, střecha skoro padá na hlavu a do vsi samotné ani nevede silnice? Wang Chuaj si nepřeje nic víc, než aby měl jeho syn lepší život než on. Vždyť mu to předpověděl věštec: kluka čeká zářná budoucnost, vystuduje vysokou školu, odstěhuje se do města a nebude už dřít na polích jako on, jeho otec i jeho děda. Osud se však vzpírá, a ať se hrdina i celá rodina snaží sebevíc, nedá se zvrátit. Koho by napadlo, že co Čchang-čch nedokáže pro sebe, podaří se mu zařídit pro svého syna. Ovšem jakou cenu bude muset za dosažení takového snu zaplatit? Silný příběh o cestě za štěstím navzdory osudu. Tung Si je literární pseudonym vysokoškolského profesora Tchien Taj-lina z jihočínské provincie Kuang-si. Jako spisovatel se začal prosazovat v devadesátých letech především povídkami. Zvrácený osud (2015) je jeho třetím románem. Píše vesměs o venkovském prostředí a absurditách, s nimiž se lidé v hornatých krajích vzdálených ruchu moderních velkoměst potýkají. Ve svých dílech vychází z velké části z osobní zkušenosti a vzpomínek své rodiny a blízkých. Je znám a ceněn pro svůj bytostný zájem o obyčejného člověka a ironický, avšak v jádru laskavý humor.

Manželé Káli a Ponna se již několik let marně pokoušejí přivést na svět potomka. Rodina i okolí dává vinu především Ponně, která se propadá do stále hlubší psychické krize, protože nesplnila základní povinnost indické ženy. Manželský pár už vyzkoušel všechno možné, od různých lektvarů až po poutě na posvátná místa, ale bez úspěchu. Proto rodina začíná uvažovat o tom, že by se Káli oženil podruhé. Nakonec se však jejich mysl upne na náboženský svátek Ardhanáríšvary – božstva, které v sobě spojuje mužský i ženský prvek. Během tohoto svátku prý padají některá společenská tabu a náboženská tradice toleruje náhodné sexuální spojení ženy a muže. Najde v sobě Ponna odvahu tento rituál podstoupit? A jak se s tím vyrovná Káli? Nejsilnější stránkou románu je právě empatický vhled do duší tohoto manželského páru.

Nové vydání tří nejvýznamnějších beletristických děl zakladatele moderní čínské literatury, povídkových sbírek Vřava a Tápání a sbírky básní v próze Polní tráva, uvádí čtenáře do turbulentní doby čínských dějin a kultury, kdy se rozpadal tradiční starý císařský svět a tu zdráhavě, tu vášnivě nastupoval svět moderní. Lu Sün jako angažovaný, přitom ale pronikavý pozorovatel vykresluje toto „tápání“ i „vřavu“, odrážející se jak na mnohdy ještě starosvětském venkově, tak v rozvíjejícím se městském prostředí. Lu Sünův svět, zabydlený svéráznými figurkami všech možných sociálních vrstev, vytváří bohatou mozaiku příběhů, psychologických črt, malých dramat i emočně vypjatých momentů, které otevírají pomyslné literární dveře do celého čínského dvacátého století.

Román jedné z nejvýraznějších čínských autorek současnosti otevírá tabuizované téma prostituce a sexuálního násilí v Číně. Ženy a dívky z venkova, jež jdou za svým snem, jsou vystaveny coby námezdní dělnice ve městech na východočínském pobřeží daleko od jejich domova sexuálnímu obtěžování, nátlaku a násilí, jemuž se mnohdy nejsou schopny bránit. Jejich kariéra přitom často závisí na atraktivním vzhledu, jak ostatně ironicky ukazuje spisovatelka Šeng Kche-i prostřednictvím metafory nadměrně vyvinutého poprsí hlavní hrdinky Růženy. Autorka kriticky zachycuje jeden z temných aspektů čínské společnosti v době ekonomického rozmachu devadesátých let. Využívá k tomu bohatý jazyk, který vychází nejen z dialektu autorčiny rodné provincie Chu-nan, ale také ze slangu používaného mezi venkovskou mládeží. V roce 2012 byl román Holky ze severu nominován na prestižní literární ocenění Man Asia Literary Prize.

V červenci 1970 byla spisovatelka a překladatelka Jang Ťiang spolu s manželem a dalšími kolegy z Čínské akademie společenských věd poslána na převýchovu do školy pro kádry 7. května. Šest historií venkovského života tvoří šest vzpomínek na těžké a nezřídka absurdní chvíle, které zde během dvou let zažila. Kulturní revoluce (1966–1976) byla pro většinu vzdělaných lidí v Číně rozčarováním a obdobím ponížení, v řadě horších případů i utrpení. Mnohým přinesla naprosto zbytečnou smrt. Je to období, ke kterému se ve své tvorbě neustále vrací řada čínských autorů. Jang Ťiang odkazem na tradiční čínské dílo Šest historií prchavého života dodává svým Šesti historiím další rozměr, a čtenářům tak odhaluje další úhel pohledu na Kulturní revoluci.

Říká se, že musíme poznat minulost, abychom mohli pochopit současnost. Hrdinové Ke Fejových povídek jako by se podvědomě tímto krédem řídili. Cosi v jejich nitru je neovladatelně pudí opustit zaběhané koleje svého života, podstoupit bolestivou cestu labyrintem své paměti a pokusit se rekonstruovat dávno uplynulé měsíce a roky. Při exkurzi do mlhavé minulosti však nenalézají žádný smysluplný příběh ani pevný klíč, kterým by odemkli tajemství svého života. Místo toho jejich vzpomínky probouzejí temné, iracionální síly, které je dovádějí do krajiny plné násilí, smrti a neuspokojených tužeb... Ke Fej (*1964) je profesorem naratologie a filmové teorie na známé univerzitě Čching-chua v Pekingu. Zpravidla o sobě tvrdí, že je spíše pedagogem než spisovatelem, do povědomí široké veřejnosti však vstoupil v 80. letech 20. století jako jedna z centrálních postav nové, experimentální vlny v moderní čínské literatuře. Z téhož období pochází i povídky výboru Zbloudilá loď. V 90. letech postupně ve svých dílech radikální experimenty s narativní strukturou opouští, jako spisovatel je však činný dodnes. V roce 2015 jeho Ťiangnanská trilogie obdržela prestižní Mao Tunovu cenu, která je v Číně udělována jednou za čtyři roky nejlepším románovým dílům.

Kniha Jen Lien-kcheho, mistra sžíravé satiry a magické absurdity, vypadá na první pohled jako pohádka o dvou znepřátelených rodech vládnoucích ve vesnici, která se během několika desetiletí čínské hospodářské expanze mění v mnohamilionové město. Složité rodinné a milostné vazby se proplétají s těmi mocenskými, rozkvět rodu jde ruku v ruce s rozkvětem města Rozpukov. Brzy však začínáme chápat, že pohádka se mění v mrazivé podobenství o korumpující moci peněz, cynismu, bezohlednosti a ziskuchtivosti, které v čínských poměrech dosahují natolik nepředstavitelných rozměrů, že jediným prostředkem jejich zachycení je právě zmiňovaná absurdita a magičnost líčení. V tomto smyslu je Jenův román mimořádným uměleckým svědectvím pro dobu, v níž začíná hrát Čína z globálního pohledu dominantní roli.

Na čem si pochutná operní diva? Vymění někdy dirigent taktovku za vařečku? Zajímá vůbec muzikanta jídlo? Netradiční kuchařka přináší 16 rozhovorů s výraznými osobnostmi klasické hudby: Radek Baborák, Jiří Bělohlávek, Kateřina Englichová, Marie Fajtová, Jitka Hosprová, Simona Houda Šaturová, Jakub Hrůša, Marko Ivanović, Roman Janál, Ondrej Lenárd, Štefan Margita, Dagmar Pecková, Libor Pešek, Leoš Svárovský, Magdalena Švecová, Ivan Ženatý. Hlavním tématem je jídlo, ale nahlédneme také pod pokličku soukromého života umělců. Skrze jídlo, pití a vaření se v rozhovorech dostáváme k dosud neznámým příhodám, netušeným peripetiím i k osobnostním rysům, které až překvapivě korespondují s charakterem jednotlivých umělců i s jejich přístupem k hudbě a životu jako takovému. A samozřejmě dojde i na oblíbené recepty!

Jůlinka má uprostřed okrasné zahrady úrodnou džungli plnou spokojených brouků, zvířátek a rostlinek legračních názvů. Je to místo plné života, kam sekačka na trávu rozhodně nesmí. Její zvířecí kamarádi jí za odměnu přinesou semínka a Jůlinka zjistí, že zahrada může nabídnout hojnost i jí a tatínkovi s maminkou. Tato knížka bude inspirovat dospělé i děti k ohleduplnému zahradničení. Děti se naučí nejen rozeznávat bežné druhy rostlin, ale poodhalí také léčivé kouzlo tradičních bylin i přehlížených plevelů, které rostou snad na každé zahradě. V Jůlinčině zápisníku pak najdou několik nenáročných užitečných receptů na lektvary, které si mohou samy připravit.

Obrazově bohatá kniha Heleny Diesing, autorky monografie Kája Saudek (2010), vyplňuje prázdné místo na poli české pop kultury. Autorka na základě rozsáhlé rešerše dobových periodik shrnuje dosud nezmapované období českého komiksu. Přináší nové poznatky o proslulých tvůrcích, mezi nimiž nechybí Josef Lada, Ondřej Sekora či Jaroslav Foglar, představuje ale i desítky autorů zcela neznámých. Publikace dokazuje, že svět českého komiksu před rokem 1950 byl plný celé řady rázovitých postav. Odhaluje zrod těch dodnes slavných, například Ferdy Mravence nebo Rychlých šípů, připomíná také mnoho zapomenutých hrdinů včetně Pepiny Rejholcové z dílny Františka Voborského nebo gentlemanského fešáka Dandyho od mezinárodně uznávaného karikaturisty Berta. Popisem a charakteristikou jednotlivých komiksů autorka nepřímo vytváří sociální a kulturní obraz první republiky, období protektorátu, let poválečných i změn po převratu v únoru 1948. Publikace tak otvírá pohled nejen na fenomén našeho "národního" komiksu s řadou jeho formálních specifik, ale i na českou kulturu obecně. Text provází velmi bohatý obrazový materiál a na atraktivitě knize přidává i grafická úprava designéra Štěpána Malovce.