Verzone strana 2 z 3

Říká se, že musíme poznat minulost, abychom mohli pochopit současnost. Hrdinové Ke Fejových povídek jako by se podvědomě tímto krédem řídili. Cosi v jejich nitru je neovladatelně pudí opustit zaběhané koleje svého života, podstoupit bolestivou cestu labyrintem své paměti a pokusit se rekonstruovat dávno uplynulé měsíce a roky. Při exkurzi do mlhavé minulosti však nenalézají žádný smysluplný příběh ani pevný klíč, kterým by odemkli tajemství svého života. Místo toho jejich vzpomínky probouzejí temné, iracionální síly, které je dovádějí do krajiny plné násilí, smrti a neuspokojených tužeb... Ke Fej (*1964) je profesorem naratologie a filmové teorie na známé univerzitě Čching-chua v Pekingu. Zpravidla o sobě tvrdí, že je spíše pedagogem než spisovatelem, do povědomí široké veřejnosti však vstoupil v 80. letech 20. století jako jedna z centrálních postav nové, experimentální vlny v moderní čínské literatuře. Z téhož období pochází i povídky výboru Zbloudilá loď. V 90. letech postupně ve svých dílech radikální experimenty s narativní strukturou opouští, jako spisovatel je však činný dodnes. V roce 2015 jeho Ťiangnanská trilogie obdržela prestižní Mao Tunovu cenu, která je v Číně udělována jednou za čtyři roky nejlepším románovým dílům.

Dvoudílná publikace (kniha + skicář) seznamuje děti s životem a tvorbou bratří Čapků. S průvodci Fanomasem a Robotem se děti nebudou nudit, ti dva si připravili spoustu hravých úkolů a zvídavých otázek. Na hlavní část navazuje skicář, který rozvíjí první díl a je určený k dotvoření. Kniha je rozdělena do 9 kapitol: Příběh začíná, Rodina je základ všeho, Lidé kolem nás, Umělý člověk robot, Hurá na prázdniny, Co cítíme, Bylo, nebylo, Krajina, kde žijeme a Jak přichází válka. Fantomas a Robot čtenáře seznamují s literárním dílem Karla Čapka (především Dášeňka čili život štěněte, RUR, Ze života hmyzu, Krakatit, Devatero pohádek, Zahradníkův rok, Válka s mloky) a průřezem výtvarným dílem Josefa Čapka. Každou kapitolu provází úkoly zaměřené na vnímání obrazu a práci s textem, rozvoj slovní zásoby a kritického myšlení. Dílo bratří Čapků je prostředníkem k objevování rodinných vztahů, lidských vlastností, vztahu k přírodě, zahradničení, ke krajině a samozřejmě i k umění. Druhý díl skicář je plný tvůrčích úkolů k dopsaní či dokreslení. Děti si vyzkouší například namalovat autoportrét, vytvořit rodokmen, zahrají si pexeso a přitom se naučí námořní abecedu Karin Vrátná Militká a Monika Švec Sybolová zúročily při přípravě knihy své zkušenosti z edukačních programů Národní galerie v Praze a GASKu v Kutné Hoře. Myšlenka vytvořit knihu pro děti věnovanou dílu bratří Čapků vznikla při přípravě výstavy věnovaného dětské tematice v tvorbě bratří Čapků Ty děti si pořád hrají v GASKu v Kutné Hoře. Na interaktivní část této výstavy navazuje naše kniha. Máte více dětí a jeden skicář nestačí? Nevadí, koupíte jej i samostatně.

Skicář ke knize Čapek & Čapek rozvíjí obsah první části (knihy). Je plný úkolů určených k dotvoření, dopsaní či dokreslení. Vyzkoušíte si namalovat autoportrét, vytvoříte rodokmen, zjistíte, co obnáší život s domácím mazlíčkem, zahrajete si pexeso a přitom se naučíte námořní abecedu.. Čeká na vás zkrátka 72 stran zábavy. Skicář je učen jako doplněk ke stejnojmenné knize. Pro děti od osmi let.

Román jedné z nejvýraznějších čínských autorek současnosti otevírá tabuizované téma prostituce a sexuálního násilí v Číně. Ženy a dívky z venkova, jež jdou za svým snem, jsou vystaveny coby námezdní dělnice ve městech na východočínském pobřeží daleko od jejich domova sexuálnímu obtěžování, nátlaku a násilí, jemuž se mnohdy nejsou schopny bránit. Jejich kariéra přitom často závisí na atraktivním vzhledu, jak ostatně ironicky ukazuje spisovatelka Šeng Kche-i prostřednictvím metafory nadměrně vyvinutého poprsí hlavní hrdinky Růženy. Autorka kriticky zachycuje jeden z temných aspektů čínské společnosti v době ekonomického rozmachu devadesátých let. Využívá k tomu bohatý jazyk, který vychází nejen z dialektu autorčiny rodné provincie Chu-nan, ale také ze slangu používaného mezi venkovskou mládeží. V roce 2012 byl román Holky ze severu nominován na prestižní literární ocenění Man Asia Literary Prize.

Román Bratři je satirickým obrazem současné Číny, konkrétně čtyřiceti let od Kulturní revoluce, přes Teng Siao-pchingův ekonomický zázrak až po první roky 21. století. Bratři Plešoun Li a Sung Kang se společně protloukají těžkým dětstvím během Velké kulturní proletářské revoluce, kdy za dramatických okolností přicházejí o otce i matku. V dospělosti jejich životy zásadně ovlivní hospodářské reformy, prudké ekonomické a sociální změny v zemi a nástup tvrdého kapitalismu. Jü Chua čerpá ze života bezprostředně kolem sebe a popisuje jej s humorem a nadsázkou, jednoduchými jazykovými prostředky, typickými pro obyčejné lidi provinčního městečka Liou, kde se román od začátku až do konce odehrává.

Nové vydání tří nejvýznamnějších beletristických děl zakladatele moderní čínské literatury, povídkových sbírek Vřava a Tápání a sbírky básní v próze Polní tráva, uvádí čtenáře do turbulentní doby čínských dějin a kultury, kdy se rozpadal tradiční starý císařský svět a tu zdráhavě, tu vášnivě nastupoval svět moderní. Lu Sün jako angažovaný, přitom ale pronikavý pozorovatel vykresluje toto „tápání“ i „vřavu“, odrážející se jak na mnohdy ještě starosvětském venkově, tak v rozvíjejícím se městském prostředí. Lu Sünův svět, zabydlený svéráznými figurkami všech možných sociálních vrstev, vytváří bohatou mozaiku příběhů, psychologických črt, malých dramat i emočně vypjatých momentů, které otevírají pomyslné literární dveře do celého čínského dvacátého století.

Manželé Káli a Ponna se již několik let marně pokoušejí přivést na svět potomka. Rodina i okolí dává vinu především Ponně, která se propadá do stále hlubší psychické krize, protože nesplnila základní povinnost indické ženy. Manželský pár už vyzkoušel všechno možné, od různých lektvarů až po poutě na posvátná místa, ale bez úspěchu. Proto rodina začíná uvažovat o tom, že by se Káli oženil podruhé. Nakonec se však jejich mysl upne na náboženský svátek Ardhanáríšvary – božstva, které v sobě spojuje mužský i ženský prvek. Během tohoto svátku prý padají některá společenská tabu a náboženská tradice toleruje náhodné sexuální spojení ženy a muže. Najde v sobě Ponna odvahu tento rituál podstoupit? A jak se s tím vyrovná Káli? Nejsilnější stránkou románu je právě empatický vhled do duší tohoto manželského páru.

Akvarelový deník je mapou poznání vlastního já. Stránky knihy jsou plné pobídnutí, cestou, jak odkrýt všechny slupky vlastní osobnosti, uvidět se v plném světle, odpustit si, pochopit se a stát se sám sobě nejlepším přítelem. Kniha pro všechny milovníky jógy, meditace, sebepoznávání a osobního růstu, pro nadšence krásných knih a jemných tónů, pro ty, kdo chtějí napsat knihu svého života. Elena Brower je světoznámou učitelkou jógy. Kromě toho je výtvarnicí, spisovatelkou a designérkou. Její kniha Jóga Umění pozornosti byla přeložena do šesti jazyků. Založila webový portál Teach.yoga, virtuální domov pro učitele jógy z více než 60 zemí.

Kdo by nechtěl změnit vlastní osud, když se narodí do chudé rodiny, do chalupy mu fouká, střecha skoro padá na hlavu a do vsi samotné ani nevede silnice? Wang Chuaj si nepřeje nic víc, než aby měl jeho syn lepší život než on. Vždyť mu to předpověděl věštec: kluka čeká zářná budoucnost, vystuduje vysokou školu, odstěhuje se do města a nebude už dřít na polích jako on, jeho otec i jeho děda. Osud se však vzpírá, a ať se hrdina i celá rodina snaží sebevíc, nedá se zvrátit. Koho by napadlo, že co Čchang-čch nedokáže pro sebe, podaří se mu zařídit pro svého syna. Ovšem jakou cenu bude muset za dosažení takového snu zaplatit? Silný příběh o cestě za štěstím navzdory osudu. Tung Si je literární pseudonym vysokoškolského profesora Tchien Taj-lina z jihočínské provincie Kuang-si. Jako spisovatel se začal prosazovat v devadesátých letech především povídkami. Zvrácený osud (2015) je jeho třetím románem. Píše vesměs o venkovském prostředí a absurditách, s nimiž se lidé v hornatých krajích vzdálených ruchu moderních velkoměst potýkají. Ve svých dílech vychází z velké části z osobní zkušenosti a vzpomínek své rodiny a blízkých. Je znám a ceněn pro svůj bytostný zájem o obyčejného člověka a ironický, avšak v jádru laskavý humor.

Na čem si pochutná operní diva? Vymění někdy dirigent taktovku za vařečku? Zajímá vůbec muzikanta jídlo? Netradiční kuchařka přináší 16 rozhovorů s výraznými osobnostmi klasické hudby: Radek Baborák, Jiří Bělohlávek, Kateřina Englichová, Marie Fajtová, Jitka Hosprová, Simona Houda Šaturová, Jakub Hrůša, Marko Ivanović, Roman Janál, Ondrej Lenárd, Štefan Margita, Dagmar Pecková, Libor Pešek, Leoš Svárovský, Magdalena Švecová, Ivan Ženatý. Hlavním tématem je jídlo, ale nahlédneme také pod pokličku soukromého života umělců. Skrze jídlo, pití a vaření se v rozhovorech dostáváme k dosud neznámým příhodám, netušeným peripetiím i k osobnostním rysům, které až překvapivě korespondují s charakterem jednotlivých umělců i s jejich přístupem k hudbě a životu jako takovému. A samozřejmě dojde i na oblíbené recepty!

V červenci 1970 byla spisovatelka a překladatelka Jang Ťiang spolu s manželem a dalšími kolegy z Čínské akademie společenských věd poslána na převýchovu do školy pro kádry 7. května. Šest historií venkovského života tvoří šest vzpomínek na těžké a nezřídka absurdní chvíle, které zde během dvou let zažila. Kulturní revoluce (1966–1976) byla pro většinu vzdělaných lidí v Číně rozčarováním a obdobím ponížení, v řadě horších případů i utrpení. Mnohým přinesla naprosto zbytečnou smrt. Je to období, ke kterému se ve své tvorbě neustále vrací řada čínských autorů. Jang Ťiang odkazem na tradiční čínské dílo Šest historií prchavého života dodává svým Šesti historiím další rozměr, a čtenářům tak odhaluje další úhel pohledu na Kulturní revoluci.

Bolesti Číny jsou i mými bolestmi, říká v předmluvě ke knize Čína v deseti slovech spisovatel Jü Chua, který v roce 2020 oslavil své šedesáté narozeniny. Za těch šedesát let svého života byl Jü Chua svědkem několika dramatických proměn své země. Stejně jako ve svých románech se i zde dívá na ten měnící se svět pohledem obyčejného člověka, tentokrát formou deseti esejí (Lid, Vůdce, Psaní, Lu Sün, Revoluce, Rozdíly, Podhoubí, Napodobeniny, Švindly). Jü Chua čtenářům opět nabízí příběhy a zážitky vlastní, známých nebo třeba jen z doslechu. A činí tak opět s jemu vlastní ironií a laskavostí, s empatií i občasným sentimentálním dojetím, živým a obrazným jazykem. Knihu Čína v deseti slovech se přes všechny snahy nepodařilo v ČLR vydat a musela na rozdíl od všech jeho ostatních knih vyjít na Tchaj-wanu.

Česká domácí kuchařka plná původních rodinných receptů předávaných z generace na generaci se vrací. Oblíbená kuchařka Elišky Maixnerové, která se dočkala několika dotisků a cestu si našla i mezi krajany v zahraničí, je po více než dvaceti letech od prvního vydání zpět, ve zcela novém výpravném vydání. V knize najdete více než dvě stovky fotografiemi doprovázených receptů v klasickém uspořádání do kapitol od polévek po cukroví. Nechybí ani dorty, zavařeniny nebo nakládání na zimu. Sestavit si tak můžete kompletní sváteční menu, stejně jako najít inspiraci pro rychlou večeři. Díky jednoduše popsaným receptům s touto kuchařkou uvaří svíčkovou nebo třeba upeče vánočku opravdu každý. Najdete zde českou klasiku, stejně jako rodinné speciality či již zapomenutá jídla. Vyzkoušejte gryšíble, žahour, barches nebo nadívajnu, jídla našich předků. Zavzpomínejte na prázdniny u babičky nad talířem borůvkových knedlíků a sklenicí bezové limonády. Nejen začínající kuchařky a kuchaři ocení rady na závěr. Praktický je také prostor k zaznamenání vlastních receptů a kapsa pro ukládání výstřižků. Díky kroužkové vazbě se kuchařka nebude zavírat zrovna ve chvíli, kdy potřebujete s rukama od těsta nahlédnout do receptu. Oblíbené recepty doprovázejí vzpomínky, které se k nim v autorčině rodině vážou, a tak si v knížce kromě vaření můžete i příjemně počíst. Jak uvádí v doslovu editorka Kateřina Kadlecová, jedna z autorčiných vnuček, v knize nakonec nejde pouze o recepty samotné, ale především o propojení generací, o předání a uchování toho nejdůležitějšího z rodinného dědictví vzájemné lásky, úcty a hlavně společně sdílené radosti ze života.

Epochální román z postimperiální Číny 20. až 30. let rozervané bojem na život, či spíše na smrt. Ozbrojené tlupy komunistů a nacionalistů si jdou bez milosti po krku a zároveň, pokud se jim to hodí, bojují s japonským uchvatitelem. Také na Náhorních Pustinách, v Mo Jenově domovině, se vypravěčův dědeček, místní lapka, a babička, majitelka vyhlášené palírny na čirokovku, přidávají k odboji a spolu s nimi celá řada jedinečných postav a postaviček. V této ódě na nezávislost se střídá láska s bouří, humor s krutostí, hrůza s pudovou srdnatostí. Vesničané se bijí jen za svou rodinu a půdu, občas za svého hrdinu. Ideologie, vojáctví i láska hrají svoji věčnou tragikomedii, zatímco se prolitá krev vpíjí do pole rudého čiroku a odtéká temnými vodami řeky Inkoustovky. České vydání přináší celou, do roku 2008 nepublikovanou verzi Mo Jenovy románové prvotiny, autorova prvního velkého úspěchu vyzdvihovaného pro jeho stylistickou svobodu a uměleckou sílu. Román, kterému se ovšem záhy dostalo velmi kritického přijetí, protože zpochybňoval oficiální historii počátků komunistické strany, naštěstí vykoupil jeho nejdůležitější literární hrdina: nejchudší lid čínských rolníků.