Vydavatelství Západočeské univerzity

Tato kniha je postavena na doposud nepublikované analýze rozsáhlého korpusu téměř 2500 dobových novinových článků v hebrejském a anglickém jazyce, vydaných v britské mandátní Palestině na podzim 1938 a jaře 1939. Podrobně mapuje reakce židovského tisku na mnichovskou dohodu, rozpad československé demokracie a počátek nacistické okupace českých zemí. Dokumentuje nejen bezprecedentní výrazy solidarity sionistického hnutí s Československem, ale i to, jak se sionistický tisk snažil přetavit zklamání z mnichovské zrady ve vlastní výzvu k soběstačnosti a svépomoci. Pochopení této sionistické varianty mnichovského narativu, včetně mnohdy kuriózní souhry historických událostí, které jej formovaly, je pak klíčem k porozumění dodnes přetrvávajícího skeptického postoje moderního židovského státu k institucím a nástrojům mezinárodní diplomacie.

Libanonská republika zemí regionu Blízkého východu, která byla podobně jako jiné státy v této oblasti původně jednou z provincií Osmanské říše a po jejím rozpadu na konci první světové války prošla náročným ústavním vývojem včetně francouzské mandátní správy. Na vývoji nového právního řádu se podepsalo jak toto působení evropské velmoci, tak i specifické společenské uspořádání a ekonomický rozvoj. Publikace v historických a politologických souvislostech představuje právní předpisy, které v současnosti tvoří ústavní právo a objasňuje, co vedlo k jejich přijetí a dále které státy přispěly k jejich přijetí, a rovněž v čem tkví nedostatky právní úpravy a k jakým komplikacím by mohlo dojít v budoucnosti.

Modelování kurikula, o němž pojednává tato kniha, je systémový nástroj pro udržování nebo zvyšování kvality kurikula. Z toho důvodu má modelování kurikula bezprostřední důsledky pro kvalitu vzdělávacího systému na jeho různých úrovních. Je tedy zapotřebí rozumět modelování kurikula do takové míry, která umožní získávat z praxe věrohodné informace o realizaci kurikula, promýšlet, diskutovat a zdůvodňovat rozhodnutí o zásazích do kurikula a pomáhat učitelům ve školách úspěšně se s kurikulem vyrovnávat. Z hlediska profesní připravenosti učitelů jsou nesnáze týkající se realizace kurikula vztahovány zejména k tomu, že učitelé v praxi nedokážou dost účinně řešit rozpor mezi nároky na zvládnutí učiva a požadavky na kognitivní aktivizaci žáků ve spojení s motivací žáků k učení.

Je možné racionálně zdůvodnit přesvědčení, že budoucnost bude do značné míry podobna minulosti? V tomto duchu formuloval v Anglii 18. st. dnes již tradiční verzi problému indukce David Hume. Snaha o zdůvodnění induktivních úsudků trápí filosofii i 250 let po jeho smrti. Rakousko-britský filosof Karl Raimund Popper věřil, že tento zásadní filosofický problém vyřešil, avšak převládající konsenzus filosofů vědy tvrdí opak. Tato kniha se zabývá Popperovou filosofií, jejím užším zaměřením je pak řešení problému indukce v rámci kriticko-racionalistické myšlenkové tradice. Ta přijímá za dané, že nemáme žádné konečné odpovědi a samotná pravda je pro nás věčným hledáním. Spolu s analýzou popperiánského řešení a následujících diskuzí (J. Agassi, M. Salamander, D. Papineau) autor zároveň opětovně ustavuje Popperovo místo v dějinách filosofie.

Monografie se zabývá židovskou starověkou koncepcí světa, kosmu a místem člověka ve světě jednak s ohledem na biblické zdroje, jednak na prameny deuterokanonické a pseudoepigrafní. Vychází ze znění Hebrejské bible, dále z literárního odkazu deuterokanonické tradice, mystické tradice pozdní antiky, zejména z Knih Henochových a z racionalismu Babylónského talmudu. Publikace představuje židovskou kosmologii v její proměnlivosti a v jejím dialogu s okolními starověkými kulturami, zaměřuje se na unikátní metodu odborné diskuse a argumentaci starověkých učenců. Pisatelé Hebrejské bible vedli polemiku s babylónskou astronomií, ale zároveň přirozeně těžili z jejího přínosu. V publikacích věnujících se biblické kosmologii obecně převládá názor, že tento babylónský model Židé respektovali po celou dobu formování kánonu, ne-li až do středověku. Ve skutečnosti byl tento archaický model židovskými intelektuály postupně korigován hlavně pod vlivem helénistické, alexandrijské vědy, která již uvažovala o realističtějším názoru na velikost, a tvar Země a na povahu nebeských těles. V době kanonizace Proroků a zvláště pak Spisů již židovští učenci znali tyto řecké koncepty a diskutovali o nich. Obrazoborecké zaujetí židovských učenců a odmítání božské povahy nebeských těles korespondovalo s materialistickými teoriemi řeckých matematiků a fyziků, elitní učenci z obou kultur odmítali mytologické výklady vzniku a povahy vesmíru.

Publikace komplexně analyzuje problematiku Metternichova postoje k německé otázce v letech 18401848.

Zajímáte se o matematiku? Chcete se dozvědět, jak děti získávají představu o přirozených číslech? Přečtěte si odbornou knihu, kterou pro Vás připravila autorka z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.

Monografie analyzuje ruský a proruský antisemitismus v druhé dekádě jednadvacátého století.

Úvod do podnikové ekonomiky

Publikace se zabývá některými aspekty čínské tradiční vědy do poloviny 19. století a jejich reflexí v dílech vybraných britských a amerických vědců. Autoři zmínění v publikaci reprezentují různé myšlenkové směry a k čínskému vědění zaujímají odlišné přístupy, stanoviska a kritéria. Jedná se především o autory dvacátého století – Needhama, Russella, Grahama, Huffa, Elmana, Bernala, Mumforda, Templa, Sivina. Kniha poskytuje přehled jejich bádání. Nabízí také kritickou analýzu, která s využitím zejména Sivinova rozboru zprostředkovává osobitost a specifiku rozsáhlé oblasti čínského vědění v souvislostech jeho myšlenkového a společensko – historického prostředí: zahrnuje specifiku jazyka, čínského přístupu k přírodě a způsobu popisu přírody, specifiku myšlení, systému hodnot, cílů a zájmů. Z tohoto úhlu pohledu problematizuje způsob tázání a zpracování tématu v dílech většiny zmíněných autorů a naznačuje východiska pro další bádání.

Na počátku této knihy byla fascinace objevy jednotlivých vědních oborů a otázky, které z nich vyplynuly. Člověk jako předmět výzkumu se jevil stále složitějším a komplexnějším, dílčí pravdy byly rychle střídány pochybnostmi a z nich vyplývajícími otázkami. Odpovědi na ně nacházejí přírodní vědy s pomocí věd společenských a díky mezioborovému dialogu. Druhým podnětem pro tuto knihu je zaznamenání posunu teologie, která nezůstala rigidně stát, ale sama hledala odpovědi na podobné otázky. Velmi zjednodušeně lze říci, že církev, která byla dříve nositelkou vzdělanosti a pokroku, se v reakci na osvícenství a militantní ateismus stala často brzdou poznání a teprve v posledním století začala postupně adekvátně reagovat na výzvy současnosti. Analýza tohoto vývoje a její překvapivý závěr si zasloužily zpracování formou odborné publikace.