Vydavatelství Západočeské univerzity strana 2 z 2

Publikace Kolejová vozidla I podává ucelený přehled o obecných základech kolejových vozidel a kolejové dopravy.

Publikace představuje úvod do právního prostřední a nejdůležitějších právních otázek souvisejících s podnikáním. Cílem publikace je poskytnout přehled o právních aspektech podnikání a přinést čtenáři znalosti a orientaci v právním prostředí a v právních otázkách souvisejících s podnikáním, a to jak v oblasti práva soukromého, tak v oblasti práva veřejného. Díl druhý publikace je věnován především procesním otázkám v řízeních před civilním soudem, v řízení před správními orgány, a odpovědnosti podnikatele za porušení právních předpisů. Samostatnou kapitolou druhého dílu tvoří výklad o úpadku podnikatele a insolvenčním řízení.

Kniha se zabývá problematikou využití psychosociálního interakčního výcviku v pedagogické praxi. Uvedená problematika je zpracovaná z teoretického, aplikačního a výzkumného pohledu.

Publikace představuje úvod do právního prostřední a nejdůležitějších právních otázek souvisejících s podnikáním. Cílem publikace je poskytnout přehled o právních aspektech podnikání a přinést čtenáři znalosti a orientaci v právním prostředí a v právních otázkách souvisejících s podnikáním, a to jak v oblasti práva soukromého, tak v oblasti práva veřejného. První díl publikace je zaměřen na právní úpravu podnikání, závazkové vztahy a pracovní právo.

Čtivě psaná publikace si klade za cíl představit francouzské vojenské trestní právo za napoleonských válek.

Monografie se zaměřuje na nové nastupující technologie a koncept tzv. konvergujících technologií, které jsou reflektovány z pozice transformativních humanitních věd a filozofie dialogu inspirované dílem českého filozofa Milana Machovce. Vypracování koncepce rodového bytostného dialogu skrze transhumanistické pojetí konvergujících technologií je hlavním přínosem této práce, zejména na poli akademického transhumanismu a filozofie dialogu.

Kolektivní monografie pojednávající o akutních stavech.

Předkládaná kniha mapuje různé druhy klavírní stylizace populárních písní patřící do hudby jazzového okruhu. Je první českou publikací, která systematicky popisuje a předkládá rytmicko-melodické modely, určené k doprovodu populárních písní hraných současně s melodií i bez melodie. Text je rozdělen do dvou částí. První blok obsahuje analytickou část, která je zaměřena na hudební teorii z pohledu sledované látky, tj. klavírní fakturu, harmonii, rytmus a akordové značky. Náplň druhé části tvoří typologie rytmicko-melodických modelů a variací vhodných k doprovodům populárních písní, uspořádaných podle užitých žánrů.

Záměrem této bohatě ilustrované knížky je pomoci nováčkům i zkušenějším horolezcům získat nebo si alespoň připomenout znalosti, které využijí v průběhu celé své horolezecké kariéry. Učení se z vlastních chyb se v tomto sportu rozhodně nevyplácí.

Cílem monografie je analýza geneze německého nacionalismu a jeho vývoje do počátku roku 1848. Německý nacionalismus zde však není pouze objektem zájmu, ale také prostředkem k přehodnocení mnohdy černo-bílého výkladu událostí první poloviny 19. století, který je v českém prostředí stále hluboce zakořeněn a není již kompatibilní se závěry výzkumu zahraničních historiků.

Předkládaná kniha mapuje různé druhy klavírní stylizace populárních písní patřící do hudby jazzového okruhu. Je první českou publikací, která systematicky popisuje a předkládá rytmicko-melodické modely, určené k doprovodu populárních písní hraných současně s melodií i bez melodie. Text je rozdělen do dvou částí. První blok obsahuje analytickou část, která je zaměřena na hudební teorii z pohledu sledované látky, tj. klavírní fakturu, harmonii, rytmus a akordové značky. Náplň druhé části tvoří typologie rytmicko-melodických modelů a variací vhodných k doprovodům populárních písní, uspořádaných podle užitých žánrů.

Předkládané studie se věnují problematice přístupů k otázce autonomie byzantské filosofie, konkrétněji metodologickým potížím s uchopením tohoto rozlehlého tématu. Studie jsou určeny v prvé řadě posluchačům Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. S přihlédnutím k této skutečnosti si studie pojednávající o byzantské filosofii zdaleka nenárokují právo na úplnost v současnosti notně rozlehlé badatelské oblasti. Se zřetelem k obtížnosti tématu je nanejvýš nutné pečlivě sledovat linii výkladu obou studií. Poznámky pod čarou obsahují z důvodu omezeného prostoru zkrácené formy odkazů nejdůležitější relevantní primární a sekundární literatury. Více najde čtenář v seznamu literatury. Tento dle mého úsporný a přehledný postup odkazů jsem volil vzhledem ke snaze o co nejmenší zátěž samotného textu přílišným poznámkovým aparátem a rozborem současných diskusí k dané problematice. Vzhledem k hutnosti textu prezentovaného na omezeném prostoru by bylo hned úvodem vhodné předeslat, že obě studie předpokládají základní znalosti z reálií byzantských dějin. Jinými slovy znalost historicko-kulturního kontextu ve smyslu dobového adekvátního ukotvení je pro čtenáře předkládaného textu bezesporu výhodou. Otázkám historiografické povahy a speciálně dějinně kulturnímu kontextu a specifikám byzantského civilizačního prostoru se tedy věnuji jenom v nejzávažnějších momentech, tj. tam, kde je to vskutku nezbytné v relaci k reflektované problematice. V tomto směru klade monografie na čtenáře jisté nároky "předporozumění" výkladu dané problematiky.

Předkládané dílo "Kapitoly z historie západních Čech od pravěku do současnosti" je pokusem o stručný přehled naznačující historický vývoj západočeského regionu. Autor díla usiluje zejména o zachycení specifických rysů historie západních Čech k lepšímu vnímání celkového historického obrazu Čech. Západočeský region je ve zpracování chápán v rozsahu dvou současných krajů - Plzeňského a Karlovarského kraje s podrobnějším obrazem Plzeňska. Rámcově se jedná o území předbělohorského Plzeňského kraje, Chebska a Loketska a také o severozápadní části Prácheňska.Sledovaný region zasahuje i do přilehlých částí historického Žateckého, Rakovnického a Podbrdského kraje.

Práce se pokouší vyložit tvrzení, podle nichž kompetence vědeckého a zdravého rozumu sdílejí týž typ konceptuální racionality, avšak plní různé funkce: racionalita vědeckého rozumu může vysvětlovat racionalitu zdravého rozumu, zatímco racionalita zdravého rozumumůže ospravedlňovat racionalitu vědeckého rozumu, opak však neplatí. Úvodní kapitola Pojem racionality vymezuje termín „racionalita“ jako reflexi nad pojmovým myšlením, jež mají myšlení vědeckého a zdravého rozumu společné, a zmiňuje dva nejdůležitější typy racionality - funkcionální a analyticko-konstruktivní typ. Kapitola Historicko-filosofické formování zdravého rozumu rozvíjí ideu, podle níž vznik filosofie, řecké vědy a domény zdravého rozumu se odehrává prostřednictvím téhož korelačního aktu. Dále je sledována historie konstituování zdravého rozumu a jeho obrany ve filosofii až po 20. století. Kapitola Jazyková a fenomenologická analýza zdravého rozumu otevírá moderní historii problémuzdravého rozumu a problému přirozeného světa. Diskutovány jsou emancipace běžného jazyka a myšlení v analytické filosofii, uznání justifikační role zdravého rozumu vzhledem k vědě a komunikativní status zdravého rozumu. V kapitole Věda a zdravý rozum jsou interpretovány současné vědecké přístupy k zdravému rozumu. Jako základní metoda výzkumu zdravého rozumu je rozebírána metoda postulování teoretického statusu zdravého rozumu v tzv. folk-teoriích, konkrétně ve folk-fyzice a folk-psychologii. Poslední kapitola Racionalita vědy a zdravého rozumu činí pokus vyložit vztah mezi racionalitou současné vědy a racionalitou zdravého rozumu podle jejich performancí či funkcí, počínaje funkcemi explanačními či efektivními a konče funkcemi interpretativními či komprehensivními. Podle tohoto výkladu racionalita zdravého rozumu nepatří k takto rozšířené vědecké racionalitě,zahrnující přírodní, společenské a humanitní vědy, a věda může nalézt své ospravedlnění v běžném životě jen prostřednictvím zdravého rozumu. Závěrná teze tudíž zní: Není racionality vědy bez racionality zdravého rozumu.

Práce se pokouší vyložit tvrzení, podle nichž kompetence vědeckého a zdravého rozumu sdílejí týž typ konceptuální racionality, avšak plní různé funkce: racionalita vědeckého rozumu může vysvětlovat racionalitu zdravého rozumu, zatímco racionalita zdravého rozumumůže ospravedlňovat racionalitu vědeckého rozumu, opak však neplatí. Úvodní kapitola Pojem racionality vymezuje termín „racionalita“ jako reflexi nad pojmovým myšlením, jež mají myšlení vědeckého a zdravého rozumu společné, a zmiňuje dva nejdůležitější typy racionality - funkcionální a analyticko-konstruktivní typ. Kapitola Historicko-filosofické formování zdravého rozumu rozvíjí ideu, podle níž vznik filosofie, řecké vědy a domény zdravého rozumu se odehrává prostřednictvím téhož korelačního aktu. Dále je sledována historie konstituování zdravého rozumu a jeho obrany ve filosofii až po 20. století. Kapitola Jazyková a fenomenologická analýza zdravého rozumu otevírá moderní historii problémuzdravého rozumu a problému přirozeného světa. Diskutovány jsou emancipace běžného jazyka a myšlení v analytické filosofii, uznání justifikační role zdravého rozumu vzhledem k vědě a komunikativní status zdravého rozumu. V kapitole Věda a zdravý rozum jsou interpretovány současné vědecké přístupy k zdravému rozumu. Jako základní metoda výzkumu zdravého rozumu je rozebírána metoda postulování teoretického statusu zdravého rozumu v tzv. folk-teoriích, konkrétně ve folk-fyzice a folk-psychologii. Poslední kapitola Racionalita vědy a zdravého rozumu činí pokus vyložit vztah mezi racionalitou současné vědy a racionalitou zdravého rozumu podle jejich performancí či funkcí, počínaje funkcemi explanačními či efektivními a konče funkcemi interpretativními či komprehensivními. Podle tohoto výkladu racionalita zdravého rozumu nepatří k takto rozšířené vědecké racionalitě,zahrnující přírodní, společenské a humanitní vědy, a věda může nalézt své ospravedlnění v běžném životě jen prostřednictvím zdravého rozumu. Závěrná teze tudíž zní: Není racionality vědy bez racionality zdravého rozumu.