Vysoká škola kreativní komunikace

Kniha o spisovatelích poválečného exilu, máme tím však na mysli dlouhé období, které se uzavírá až druhou polovinou šedesátých let: jde o všechny případy odchodu z vlasti, které se nedají přičlenit k pozdějšímu exilu posrpnovému. Symptomatickou skutečností je i exil dvojí nebo opakovaný: nejprve tváří v tvář nacistické okupaci České republiky v březnu 1939, posléze tváří v tvář komunistické „okupaci“ Československa po únoru 1948: takto se do republiky navrátili a zakrátko ji znovu opustili například Viktor Fischl nebo Egon Hostovský. Někteří spisovatelé po roce 1945 působili v zahraničí i na diplomatických postech, nakonec ale v cizině zůstali. Leč zvláště od jara 1948 už odejít z údajně lidově demokratického státu už bylo téměř nemožné, což poznamenalo životní osud mnoha dalších literátů.

Emigrační vlna z let 1968–1969 byla velmi početná; neskončila ani ve chvíli, kdy normalizační režim na podzim 1969 definitivně uzavřel hranice. Po roce 1968 do exilu ve velkém počtu odešly osobnosti vskutku významné a mnohým co zůstali doma, byla v Praze upřena možnost jakékoli publicity. Autorské zázemí případných nově založených exilových nakladatelství bylo poměrně velké, toto je část příběhu dvou největších v příspěvcích Michala Přibáně: OKAMŽIKY ZRODU, Eduarda Burgeta: Z PROVODÍNA AŽ DO KOLÍNA NAD RÝNEM. JIŘÍ HOCHMAN, PRVNÍ AUTOR NAKLADATELSTVÍ INDEX, Veroniky a Václava Krištofových: OBÁLKOVÁ GALERIE SIXTY-EIGHT PUBLISHERS, Petra Šámala: LUDVÍK VACULÍK MEZI EVROPOU A KANADOU. K PERIODIZACI EXILOVÝCH NAKLADATELSKÝCH AKTIVIT, Ondřeje Sládka: ČESKÁ LITERÁRNÍ VĚDA V SIXTY-EIGHT PUBLISHERS, Michala Schonberga: PROČ NEVYŠEL STÍN SVOBODY. PŘÍBĚH NENAPSANÉ KNIHY JIŘÍHO VOSKOVCE, Joanny Czaplińske: SPISOVATEL HLEDÁ IDENTITU ANEB HLEDÁNÍ SEME SAMA V NEPŘIROZENÝCH PODMÍNKÁCH, Zuzany Říhové: „JINAK NEŽ JÁ ŽIJÍ MODERNÍ AUTOŘI.“ ZKUŠENOST EXILU MILADY SOUČKOVÉ, Vladimíra Novotného: K EXILOVÝM PRÓZÁM JANA BENEŠE, Márie Stankové: SLOVENSKÝ LITERÁRNY EXIL NA PRÍKLADE IVANA KADLEČÍKA, Aleny Přibáňové: NAKLADATELKA SANTNEROVÁ, JEJÍ MANŽEL A ČTENÁŘI, Petry Loučové: ZAPOMENUTÍ KURÝŘI INDEXU. PŘÍPAD GERHARDA KÜCHENA A ULRIKE ACKERMANNOVÉ; Gabriely Romanové: EXILOVÝ (?) ČASOPIS MOST ATD.; Michala Přibáně: OKAMŽIKY ZÁNIKU, Jiřího Dědečka: MOJI EXILOVÍ DOBRODINCI.

Zemři se mnou. Tři prostá slova, která někomu mohou znít jako výzva, jinému jako prosba. Pod nimi se skrývá mobilní aplikace s přinejmenším znepokojujícím údělem pomáhá sebevrahům ve chvílích, kdy se loučí se životem. Není známo, jak vznikla, ani kdo je jejím autorem. Přesto stále existuje a kdokoli chce, snadno k ní získá přístup. Ed, Salma, Richard, Ray a David se nikdy nesetkali. Zatímco Eda trápí problémy nejen ve škole, Ray usíná v alkoholovém opojení na pohovce v obležení svých psů. Když si policista Richard na noční směně vaří další kávu, Salma se ukládá ke spánku a modlí se, aby nepřišly noční můry. David se uzavřel před světem a dnem i nocí usilovně pracuje na svém projektu. Jedno však mají společné. Dříve nebo později poznají, co všechno se může přihodit, když se stanete uživatelem DieWithMe.