Walden Press

Rostlinná kuchařka pro všechna roční období. Více než 150 lokálních, sezónních a rostlinných receptů z vypěstovaných nebo běžně dostupných surovin. Lokální. Sezónní. Rostlinná. Kuchařka Zahradou do kuchyně respektuje sezónnost surovin. Obsahuje také návody na uchovávání a zpracování potravin bez nutnosti vlastnit spoustu různých robotů a přístrojů. Do hry vrací tradiční postupy, jako je fermentace, zavařování, sušení nebo nakládání. Autorka se zaměřila na suroviny, které lze vypěstovat na zahrádce, sbírat v přírodě, jsou v ČR doma nebo jsou zde snadno dostupné (KPZ, farmářské trhy, obchody). Autorkou kuchařky je Markéta Mikušíková, která ve Skryjích nedaleko Rakovníka pořádá oblíbené kurzy přírodního vaření. Výběr receptů kopíruje čtyři roční období s cílem maximální potravinové nezávislosti. Každý recept vedle návodu či ilustrační fotky obsahuje i náročnost a dobu přípravy, profi tipy na zpracování či využití zbytků nebo výběr surovin.

Nezáleží, jestli má vaše zahrada 20, 200 nebo 2000 čtverečných metrů. Zásadní je, kolik péče ji s ohledem na očekávání věnujete. To vám vzkazuje zkušený odborník Ing. Ivan Dvořák, který pravidelně přispívá do časopisu Zahrádkář. Díky více než čtyřicetileté praxi se své poznatky rozhodl shrnout do dvou dílů knihy Jedlé zahrady a zahrádky. První díl se věnuje výhradně zelenině. 350 stran textu, více než 250 fotografií a užitečné informace na celý zahrádkářský rok! Ivan Dvořák zúročuje roky vlastní pěstební činnosti i případy, s nimiž se setkal během svých přednášek a poradenství na výstavách, veletrzích a také na ústředí Českého zahrádkářského svazu. Jednoduše a pochopitelně v knize Jedlé zahrady a zahrádky 1 vysvětluje základy výsadby či výsevu a péče, plánování výnosů, ochrany před škůdci nebo rozmary počasí. Svérázným jazykem popisuje časté chyby nebo úskalí vedoucí k očekávané sklizni. Větší prostor však dostávají jeho doporučení vyzkoušená v letité praxi. Seznámíte se s obvyklými druhy, které mají úspěch na zeleninových políčkách (ve druhém dílu i v ovocných sadech). Pozornost ale zaměřuje i na relativně nové druhy vhodné díky bohaté úrodě i na menší zahrádky. Ing. Dvořák se věnuje také minimalistickým konceptům zahrádek, vhodných pro města nebo pro začínající zahrádkáře. Odborným partnerem publikace je časopis Zahrádkář a Český zahrádkářský svaz.

Jak vzkřísit starý, nebo založit nový ovocný sad v době klimatické změny? Osvědčený manuál pěstování a uchovávání ovocných plodů a bylin. Průvodce zahrádkáře podle velikosti pozemku s důrazem na prospěšnost pěstební činnosti. Jak na první kroky k potravinové soběstačnosti, regeneraci krajiny i posílení komunit prozradí dvoudílná kniha, kterou jsme připravili společně s časopisem Zahrádkář a Českým zahrádkářských svazem. Druhý díl věnoval Ivan Dvořák ovoci a bylinkám. 320 stran textu, více než 230 fotografií a užitečné informace na celý zahrádkářský rok! Kniha nabídne praktická a vyzkoušená řešení, návody a doporučení pro začínající zahrádkáře a zahrádkářky a také ty, kteří uvažují o proměně své zahrady z okrasné na výhradně potravinovou. Zároveň se bude věnovat fenoménu zahradničení a zahrádkářství v české kultuře a národní povaze. Zahrádky budou zkrátka pod drobnohledem. První díl knihy Jedlé zahrady a zahrádky 1 se věnuje výhradně zelenině. Odborným partnerem publikace je časopis Zahrádkář a Český zahrádkářský svaz.

DAB rádio nefunguje. Notebook se nerozsvítí. Kohoutek neuroní ani kapku vody. Tma tmoucí. Začíná vám být zima a oblíbený obchod naproti je zabedněný. Nastal konec civilizace? Ale ne, jen se mohlo poškodit něco v křehkém soukolí civilizace, jak ji známe. A ve které jsme zpohodlněli a zapomněli na to, co bylo běžné pro naše (pra)rodiče. Knížka Magdaleny Vožické přináší sumář praktických rad a odzkoušených doporučení, na co bychom pro podobný případ neměli zapomenout. Rázně, ale s nadsázkou. Recepty na konzervaci potravin, a schopnost jejich vypěstování, domácí apatyku nebo výrobu základních předmětů zvyšujících pravděpodobnost přežití proložila autorka příběhovou vrstvou. Fiktivní, a přitom tak reálnou. Ze života. Nečekejte dystopický text ždímající téma apokalypsy. Jak přežít konec civilizace chytlavě předkládá zkušenosti předchozích generací v situacích, které jsme si ještě nedávno nechtěli nebo neuměli představit. I kdyby nenastaly, získáte s knihou cenná a ozkoušená doporučení, jak se stát na vratké a stále méně vyzpytatelné společnosti soběstačnější, odolnější a také veselejší. Kniha oproti předchozím verzím obsahuje novou, aktuální kapitolu Jak přežít blackout. Autorka v ní – opět svým charakteristickým způsobem – ve světle energetické krize radí, jak si při nedostatku elektrické energie opatřit světlo, teplo, potraviny a další životní potřeby. Prakticky, věcně a mnohdy s notnou dávkou sebeironie.

Kniha amerického permakulturního lektora a designéra vyvrací mýtus, že permakulturu můžeme vytvářet a rozvíjet jedině na venkově. Naopak, právě města se svou velkou koncentrací lidí, myšlenek a různorodých životních stylů představují ideální pole působnosti pro ty, kdo chtějí žít udržitelněji, v souladu s přírodou, méně konzumně. Kniha přináší nepřeberné množství námětů a řešení pro kýžené oživení měst, od zahrádek u rodinných domků přes komunitní zahrady a komunitou podporované zemědělství až po vize udržitelných a zdravých měst budoucnosti. Věnuje se také urbanismu a architektuře. Každý čtenář, který se touží aspoň zčásti odpoutat od konzumního způsobu života, zde najde inspiraci a spoustu konkrétních námětů, jak proměnit svůj život.

Známý permakulturní designer a učitel Ben Falk hospodaří na čtyřhektarovém pozemku v chladném americkém Vermontu. Používá při tom permakulturní design s důrazem na regeneraci, produktivitu a odolnost nejen krajiny, ale i samotného hospodáře. Konečným stadiem ekosystému má být lesní zahrada, která se kromě sklizně výživné úrody udržuje sama. Takové prostředí pak může podporovat vitální život svých obyvatel i následujících generací v kontextu globálních změn. Ve Vermontu je podobné podnebí jako v České republice, a tak se můžete inspirovat nesčetnými radami, jak vytvořit odolné, nízkoúdržbové a na pohled krásné hospodářství ve spolupráci s živly, rostlinami a zvířaty. Najdete zde podrobnosti o zadržování a využívání vody, tvorbě úrodné půdy, výsadbách dřevin s integrovaným chovem zvířat, lidském zdraví, pohodě a výživě, zajišťování vlastních zdrojů energie, a například i pěstování rýže.

Předpověděl nástup třetí průmyslové revoluce opřené o nové informační a komunikační technologie. S velkým předstihem definoval význam nanotechnologií. Nyní vlivný americký ekonom a vizionář Jeremy Rifkin dokládá nevyhnutelnost dekarbonizace, decentralizaci v energetice a nástup nových ekonomických systémů šetrných k životnímu prostředí. Green Deal je povinnou četbou pro všechny, kdo v Zelené dohodě pro Evropu spatřují výjimečnou příležitost i mrtvého koně, jak se nedávno vyjádřil bývalý český ministr životního prostředí (!) Nezbytnost proměny hospodářských systémů, opřených dosud o fosilní paliva, dokládá Rifkin na řadě konkrétních případů. Okrajově zmiňuje i ten, který nyní musí akutně vyřešit celá Evropa: odstřižení se od závislosti na ruském plynu i ropě. A přestože to bude zřejmě znamenat zpomalení procesu dekarbonizace (včetně udržení provozu uhelných tepláren), intenzivněji než kdykoliv v minulosti vyvstává potřeba alternativních, obnovitelných zdrojů energie. Ve svém novém titulu Rifkin předkládá možnosti, jak řešit klimatické změny transformací globální (i lokální) ekonomiky. Její jednotlivá odvětví mohou přejít z fosilních paliv na udržitelnou solární a větrnou energii - nejde přitom o újmu nebo trpký úděl, jak často slyšíme i od českých politiků, ale naopak výjimečnou příležitost. Klíčovou roli v této proměně sehrají informační technologie a "chytrá" řešení. The Green New Deal přinese podle Rifkina změnu organizace práce, vznik nových profesí a oborů a bude mít i zásadní dopad na proměnu hodnot a priorit ve společnosti. Kniha je doplněna texty řady tuzemských odborníků: ekonomky Danuše Nerudové z Mendelovy univerzity, geologa a environmentálního experta Jakuba Hrušky, podnikatele a vizionáře Jiřího Kůse, jenž Rifkina pro Česko objevil, Štěpána Chalupy z Komory obnovitelných zdrojů energie nebo Dagmar Milerové-Práškové z Institutu cirkulární ekonomiky. Součástí je výběr aktivit a projektů z České republiky, jež jsou úspěšnou reakcí na evropský Green Deal.