Wolters Kluwer ČR strana 8 z 24

Kniha přináší komentář zákona č. 300/2017 Sb., o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (stykový zákon). Stykový zákon byl posledním ze zákonů, jehož existenci předvídala Ústava od samého počátku, ale jenž nebyl dlouhou dobu zákonodárcem přijat. Řeší otázky, na něž nepamatovala ani Ústava ČR, ani jednací řády komor Parlamentu, tj. zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákon o jednacím řádu Senátu. Autoři se ucelenou a stručnou formou snaží komentovat jednotlivá ustanovení v širších ústavněprávních souvislostech (při jeho výkladu je nezbytná vazba na Ústavu ČR a jednací řády Poslanecké sněmovny a Senátu), pro lepší pochopení výkladu je komentář doplněn i o praktické příklady. JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D., je náměstkem pro řízení Sekce Legislativní rady vlády a současně místopředsedou Legislativní rady vlády. Jako nestraník byl v období červenec 2018 – duben 2019 ministrem spravedlnosti. Je autorem nebo spoluautorem řady publikací a článků se zaměřením na veřejnoprávní obory a tvorbu práva. Mgr. Tomáš Řezníček, je advokátem, členem rozkladové komise Ministerstva spravedlnosti, zakládajícím členem Institutu autorských práv z.s., členem ICC Young Arbitrators Forum či Klubu polského kapitálu v ČR.

Předkládaná monografie Soudní dohled je na českém trhu první komplexní prací věnovanou dohledu podle zákona o soudech a soudcích. Spojuje mnohdy unikátní a málo dostupné poznatky o skutečné praxi soudní správy s podrobným výkladem stěžejních témat dohledu: průtahy v řízení a nepřiměřená délka řízení, soudcovská etika, důstojnost soudního jednání a transparentnost rozvrhů práce. K problému soudních průtahů je přistupováno v širších souvislostech, autor předkládá vlastní kategorizaci konkrétních příčin průtahového řízení podle jejich významnosti a obsáhle představuje nástroje pro měření kvality a výkonnosti soudnictví, jakož i faktory, jež mají na efektivnost soudů vliv (řízení lidských zdrojů, organizace práce na soudech, optimální soudní mapa a samospráva justice atd.). Text je doprovázen množstvím příkladů z praxe, statistických údajů, tabulek a odkazů na judikaturu a další zdroje. Publikace je koncipována tak, aby v ní nalezli potřebné odpovědi nebo inspiraci soudní funkcionáři i řadoví soudci, zaměstnanci soudů a Ministerstva spravedlnosti, ale i příslušníci dalších právnických profesí (advokáti, notáři, státní zástupci atd.) a širší okruh zainteresované veřejnosti, např. studenti a pedagogové právnických fakult, legislativci a zákonodárci, publicisté apod.

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, definuje Policii ČR jako jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor. Komentář popisuje postavení a činnost policie, její základní činnosti, řízení a organizaci, způsoby, jakými probíhá spolupráce s dalšími orgány. Dále se zabývá podmínkami, za kterých může policejní orgán omezit osobní svobodu a použit donucovacích prostředků a zbraně, jak má postupovat se zajištěnými věcmi, při zajišťování bezpečnosti chráněných objektů, prostorů a osob, vykázání nebo při práci s informacemi. V textu se autoři věnují i mezinárodní spoluprací a kontrole policie. Za dobu své účinnosti prošel zákon několika dílčími novelizacemi. Poslední novelizace byla provedena zákonem č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, který do zákona o Policii ČR přidala několik nových ustanovení, kterým se autoři komentáře také věnovali.  Právní stav komentáře je k 1. 7. 2019.

Zákon o svobodném přístupu k informacím patří k základním právním předpisům, které v rámci své činnosti užívají státní orgány, orgány územních samosprávných celků a další veřejné instituce, které se v nějaké míře podílejí na veřejné správě či hospodaří s veřejnými prostředky. Komentář je psán jasným a srozumitelným jazykem a díky příkladům a případům z praxe je dostatečně srozumitelný i pro neprávníky. Součástí komentáře je i nejaktuálnější judikatura v oblasti poskytování informací. Autoři komentáře věnují zvláštní pozornost obcím a pasivnímu poskytování informací na žádost, ale i aktivnímu poskytování informací zveřejněním.  Komentář se věnuje i významné novele, která byla provedena částí patnáctou zákona č. 111/2019 Sb. Významných změn ve 2. vydání komentáře logicky doznal zejména výklad k poskytování, resp. ochraně osobních údajů v souvislosti s GDPR a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Zcela nová je úprava procesních nástrojů ke zvýšení efektivnosti vyřizování žádostí o informace a vymahatelnosti práva na informace, zejména zavedení tzv. informačního příkazu. Pro potřeby praxe byly do 2. vydání komentáře doplněny četné vzory úkonů povinných subjektů a jejich nadřízených orgánů, včetně zapracování nového institutu informačního příkazu. Autoři – dr. Jitka Jelínková a dr. Miloš Tuháček – se mimo jiné i věnují vzdělávání a lektorské činnosti v oblasti poskytování informací a jsou rovněž zkušenými autory publikací z oblasti práva životního prostředí.

Monografie komplexně a srozumitelně analyzuje selhání subjektů finančního trhu s ohledem zejména na bankovní instituce a řešení finanční krize bankovního systému spolu s konkrétními způsoby jeho řešení. Nejdříve se autor zabývá obecně ekonomickým a finančním systémem a finančními trhy, poté přistoupí ke konkretizaci a vysvětlení jednotlivých subjektů finančního systému, vysvětlí regulaci a dohled nad subjekty finančního trhu a poté se dostává k hlavnímu jádru knihy, kterým je selhání na finančním trhu a řešení krize – ať už s ukončením činnosti, nebo bez ukončení činnosti subjektu. Na úplném závěru knihy pak čtenáři najdou jako zvláštní přílohu případovou studii, na které demonstruje výzkumné poznatky v praxi. Kniha reaguje na nedávnou finanční krizi; jejími čtenáři tak mohou být nejen odborníci na finanční právo, ale i ekonomové a laici se zájmem o provázanost ekonomiky a práva.

Publikace komplexně vykresluje problematiku ochrany osobních údajů, zejména pak ve vztahu k pracovněprávním vztahům. Vedle historické analýzy a analýzy principiálního podkladu právní úpravy obsahuje podrobný rozbor a výklad stávající platné právní úpravy na ochranu osobních údajů (včetně právní úpravy předávání osobních údajů do třetích zemí), tj. zejména obecného nařízení o ochraně osobních údajů a zákona o zpracování osobních údajů. Pozornost je zde v podrobnostech věnována i určitým často diskutovaným případům zpracování osobních údajů v pracovněprávních vztazích, jako je výběrové řízení, osobní spis zaměstnance, zpracování rodného čísla či sledování zaměstnance při výkonu práce. Autor vyžívá svých mnohaletých zkušeností s praktickou aplikací právní úpravy na ochranu osobních údajů a právní úpravy pracovněprávních vztahů z dob svého působení na Úřadu pro ochranu osobních údajů a ze svého stávajícího působení v advokacii. Výklad je tudíž doprovozen řadou praktických příkladů. Fungování jednotlivých institutů je přiblíženo na reálných situacích z aplikační praxe. Publikaci uvítají nejen odborníci zabývající se touto problematikou, zaujme jistě i širší odbornou veřejnost, která v ní najde návrhy řešení problémových otázek souvisejících s předmětnou materií.

Příručka Smlouvy přípravného druhu, která byla aktualizována a revidována, přináší u nás dosud chybějící relativně ucelené a systematické zpracování oblasti smluv, jimž je společná „přípravná povaha“. Obecně jde o smlouvy, které předcházejí definitivním smlouvám, popřípadě jsou uzavřeny již jako definitivní smlouva a jejich „přípravná“ složka spočívá v prozatím neúplném obsahu či odsunutí právních účinků. Konkrétně se příručka věnuje smlouvě o smlouvě budoucí, smlouvě o přednostním právu na uzavření smlouvy, smlouvě rezervační, smlouvám rámcovým, smlouvě o spolupráci, smlouvě opční a smlouvě přípravné (punktaci).

Vydání monografie Procesní postavení osoby neznámého pobytu – ve světle nařízení Brusel I bis souvisí s nárůstem případů uzavírání smluv mezi občany různých členských států, a tedy nárůstu počtu soudních řízení s cizím prvkem. Početná skupina soudních sporů je přitom vedena právě proti žalovaným neznámého bydliště. Autorka ve své přehledné monografii vysvětluje nejen úpravu Nařízení Brusel I bis (a dalších souvisejících předpisů) týkající se právě osob s neznámým pobytem, ale zároveň i věcně a srozumitelně vysvětluje související pojmy, jako je „kritérium bydliště“ a „trvalý pobyt“. Čtenáři se dočtou i o případech žalob podávaných slabšími účastníky sporu (typicky např. spotřebitelské smlouvy) nebo o postavení opatrovníka osob neznámého pobytu. Na závěr knihy jsou navíc doplněny přehledné kapitoly o rozhodovací praxi českých soudů a rozhodovací praxi Soudního dvora. Kniha se hodí pro studenty mezinárodního práva, právníky či advokáty mající případy s mezinárodním prvkem, ale i pro širší veřejnost, která chce danému tématu lépe porozumět.

„Do rukou českých čtenářů se právě dostává nová, anglicky psaná publikace od dvojice slovenských autorů Miroslava Bázlika a Ady Böhmerové s názvem ´Právní angličtina a její lexikální a gramatická struktura pro české právníky a překladatele´. Tato kniha je vítaným přírůstkem na poli učebnic a manuálů zabývajících se moderním jazykem práva, které jsou určeny pro české publikum. Autory jsou zkušení jazykovědci působící na katedře anglistiky a amerikanistiky Univerzity Komenského v Bratislavě, jimž se v předkládané publikaci podařilo zúročit několik desetiletí zkušeností výzkumu a výuky jak v oblasti právního překladu a gramatiky (v případě docenta Bázlika) tak i lexikální roviny anglického jazyka (v případě docentky Böhmerové). Díky jejich spolupráci tak čtenář dostává do rukou komplexní přehled o právní angličtině.“ Doc. PhDr. Jan Chovanec, PhD.  „The book is designed to assist in making users – and in particular the Czech users – familiar with some specific features that are encountered in English legal texts [...] in order to unveil their meaning and find a proper translation, taking advantage of every opportunity to show how linguistic science helps us to understand and deal with language [...]. Our motivation for writing this book mainly comes from our translation practice as officially certified translators [...]. This publication provides general reference material for those who compose English legal texts, as well as for translators from and into English.“ authors

Škola je skutečně pro děti. Co bychom měli dělat pro to, aby byl školní čas využitý zejména pro učení, aby dítě chodilo do školy rádo, aby se do ní i těšilo, aby se nebálo a aby se co nejvíc naučilo? Měli bychom dítěti především porozumět. Stejně rozumět bychom měli i jeho rodičům a koneckonců i sami sobě. Měli bychom proto ve škole rozvíjet Radost, Laskavost, podporovat Vnitřní motivaci i Bezpečí školního prostředí. Děti bychom měli učit Oddalovat uspokojení, Angažovanosti a Odpovědnosti i Metakognici nebo Optimismu. Další kapitoly jsou věnovány reflexi takových okolností, jako je Chudoba rodiny, Fyzickým trestům, Komunikaci s rodiči. Podstatná část této knihy se zabývá poznatky o možnostech účinnějšího působení učitele. 55 zpracovaných okruhů pokrývá relevantní oblasti školní praxe, nad kterými se spolu s čtenáři zamýšlím. Kniha je určena zejména učitelům, ale i rodičům a všem, kteří chtějí měnit školu tak, aby se v ní děti cítily dobře. Václav Mertin

Velké senáty jsou pokládány za nejvýznamnější tělesa vrcholných soudů. Mají zajistit jednotu, kvalitu a kontinuitu judikatury. Tato monografie uvedená tvrzení prozkoumává ve vztahu k velkým senátům působícím na třech českých vrcholných soudech – Nejvyšším soudu, Nejvyšším správním soudu a Ústavním soudu. Jaká je role velkých senátů v rozhodování těchto soudů? A jakým způsobem velké senáty svoji roli naplňují? Kniha analyzuje tyto otázky z doktrinárního i empirického hlediska. Z pohledu doktríny na všech třech soudech zkoumá složení velkých senátů, kritéria selekce velkosenátních případů a teoretický status judikatury velkého senátu. Z pohledu empirie zase analyzuje, kolik věcí a jakého typu se do velkých senátů dostává, jak rozhodnutí velkého senátu vzniká a vypadá a jak s ním sám soud následně argumentuje. Na základě srovnání tří českých velkých senátů následně monografie utváří obecný teoretický rámec umožňující role velkých senátů uchopit, porovnat a kriticky hodnotit. Kniha vychází z množství judikatury, z rozhovorů se soudci a asistenty a z vlastní autorovy zkušenosti z jednoho z českých vrcholných soudů. Určena je jak praktikujícím právníkům zajímajícím se o to, co velké senáty na soudech dělají či co by mohly dělat jinak, tak i právním akademikům diskutujícím o vnitřní organizaci soudů, o judikatuře a o právní argumentaci.

Tato publikace má posloužit především starostkám, starostům, všem zastupitelkám i zastupitelům a dalším lidem pracujícím pro obce a města, aby se snáze zorientovali v obtížném tématu – rozvoji území obcí. Uzavírání smluv s investory o tom, jak se bude rozšiřovat anebo budovat veřejná infrastruktura, je v praxi sice poměrně běžným jevem, ale v České republice neexistuje ani právní úprava, ani metodická pomoc pro samosprávy, dokonce bylo ještě nedávno obtížné najít vůbec nějaké odborné články s potřebnými informacemi.  Publikace přibližuje uzavírání smluv týkajících se infrastruktury mezi obcemi a investory, které je velmi úzce propojeno s územním plánováním a rozhodováním v území, proto je dále vymezeno postavení obcí v územním plánování a územním řízení. Vymezeny jsou také jednotlivé druhy smluv s investory, které mohou obce uzavírat, pokud si přejí řešit rozvoj veřejné infrastruktury. Kniha přináší i praktické rady, jak konkrétně vyjednávat s investory. Další část knihy je zaměřena na obsah závazků jak ze strany obce, tak investora. U obcí je věnována pozornost mj. tomu, jaké závazky obce přijmout nesmí (týkající se územního plánu) a které naopak myslitelné jsou. Není vynechána ani otázka vzniku služebností u inženýrských sítí a také možnou trestní a civilní odpovědnost zastupitelů za nekvalitní nebo dokonce nezákonné smlouvy. U závazků investorů najdeme problematiku zajištění závazků, což bývá v praxi často podceňovaná část smlouvy a spoustu dalšího.

Druhé vydání úspěšného komentáře zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Právní stav ke dni 1. 10. 2019.

Publikace se zabývá jevem provázejícím společnost od nepaměti, jímž je domácí násilí. Snaží se názornými příklady zodpovědět otázky, jak se má ohrožená osoba proti domácímu násilí bránit, zda je potřeba nástroj ochrany nabídnout jen ohrožené osobě, nebo také někomu dalšímu (např. rodičům, dětem), či zda je možné ohrožené osobě poskytnout ochranu i proti její vůli.Publikace zpracovává institut předběžného opatření upravený v zákoně o zvláštních řízeních soudních (tedy v občanském právu procesním), které má k dispozici osoba ohrožená domácím násilím nebo stalkingem a kterým týraná osoba může docílit dočasné ochrany.Autorka publikace se na danou problematiku specializuje v rámci své soudní praxe. Tato skutečnost se odráží i ve velmi názorném používání konkrétních případů z praxe. Druhé vydání reflektuje právní stav a rozhodovací praxi k 1. 10. 2019.

Monografie Umělá inteligence z pohledu antidiskriminačního práva a GDPR se zabývá především riziky, která hrozí při rozhodování pomocí systémů umělé inteligence – zejména se zaměřuje na problém diskriminace ze strany algoritmického rozhodování. Autor si za cíl knihy stanovil poskytnout čtenářům jednoduchý návod, jak postupovat v případě, že se stanou obětí právě takové diskriminace. V první části knihy lze najít obecný výklad používaných pojmů – od algoritmu až po umělou inteligenci, a důvody, proč dochází ze strany algoritmu k diskriminačnímu rozhodování. Různé diskriminační praktiky jsou navíc ukázány i na konkrétních případech. Dále je vysvětleno, co to je diskriminace, jak je možné ji odhalit a zároveň jak se proti ní účinně bránit. S tím souvisí i problematika týkající se GDPR, která je zde podrobně vysvětlena, protože právě GDPR nabízí obětem diskriminace možnosti, jak se této diskriminaci bránit. V závěru knihy je možné najít např. i konkrétní principy společností, jako jsou Intel, Microsoft a IBM, ve vztahu k používání umělé inteligence (jako první snahy o samoregulaci systémů umělé inteligence).