Západočeská univerzita v Plzni strana 2 z 3

Nová učebnice Marketing školy klasicky vychází ze základní aplikace marketingu pro oblast služeb a specificky vzdělávacích služeb. Základní zaměření je na efektivní komunikaci škol s veřejností. Mezi výrazné novinky patří prezentace školy jako značky, návod na realizaci komunikační kampaně se zaměřením na cílové skupiny škol. Dále je to orientace na využití technologií v marketingu, tj. zde tím zejména myslíme www stránky škol a komunikaci prostřednictvím sociálních médií. Přidány jsou i náměty pro realizaci průzkumu potřeb a přání veřejnosti ve vztahu ke škole a pro případný vznik marketingového týmu školy. Mezi klasická témata patří strategické plánování, utváření kultury a image školy. Učebnice má didaktickou úpravu a odkazuje na náměty z praxe našich škol i ze zahraničí.

Co se dá stihnout za deset let? Co můžete zažít? A co můžete prožít s ProCitem?" Na to Vám odpovíme v této publikaci. Byla by velká škoda nechat si pro sebe naše zkušenosti s časem stráveným s dětmi s autismem a jejich rodinami, ale i příběhy okem asistentů, lektorů a rodičů, a nepodělit se s Vámi o ně. ProCit je tady již deset let pro "jiné" děti a jejich rodiny, a proto jsem šťastná, že tyto významné narozeniny můžeme oslavit vydáním této publikace.

18. září roku 1934 přivedl vůdce Svazu pro Němectvo v zahraničí (VDA) Hans Steinacher k Rudolfu Hessovi, zástupci vůdce všech Němců pro věci politické, zajímavou návštěvu. Byl jí novopečený vůdce Sudetendeutsche Heimatfront, Konrad Henlein. Hess právě trávil jistě zaslouženou dovolenou poblíž rodného města Wunsiedel, ve vile situované v malebných Smrčinách. Setkání nebylo plánované, tedy alespoň Hess o něm informován nebyl. Když se uklidnil, uvolil se s návštěvníkem jednat. Ti dva muži měli více společného, než by se mohlo na první pohled zdát. Oba se nacházeli na vzestupu, který měl dříve či později skončit tragicky. Oba budovali nové organizace, které měly sloužit novému Německu a vydatně přispěly k rozbití států, v nichž byly založeny. Navíc se jim bylo přisouzena řada osudových i banálních setkání, střetů i spolupráce. Konrád Henlein stál v čele nedávno ustavené organizace, ze které hodlal vybudovat velké, jednotné sudetoněmecké hnutí na území Československa. Ještě přesně nevěděl, co podnikne v případě úspěchu. Ač v té době ještě nebyl nacionálním socialistou a asi ani jednoznačným přívržencem anexe československého pohraničí, potřeboval podporu z nejvyšších míst Německé říše. Rudolf Heß také budoval novou organizaci, pochopitelně větší, mocnější. Štáb vůdcova zástupce. Ani on však přesně nevěděl, kam až s ní bude možné dojít. Brzy po jmenování vůdcovým zástupcem dostal za úkol sledovat a řídit činnost služeben a organizací nacionálně socialistické strany v cizině. To ovšem nebylo ani zdaleka vše: pod dozor jeho kanceláře spadaly veškeré aktivity četných, v zahraničí působících, nezřídka často si vzájemně konkurujících spolků, společností a svazů, ba i politických stran, jejichž členové, občané jiných zemí, se hlásili k německému původu, jazyku či národnosti. Pro Henleina byl tedy tím správným mužem. Platilo to i obráceně. Společným cílem byli sudetští Němci, společným cílem bylo Československo.

Publikace by měla být vodítkem pro práci na místě letecké nehody, zejména při ohledání místa události (činu). Navazuje na předchozí příručku z roku 1995 vydanou pro potřeby policejních orgánů. Ta se stala uznávanou a významnou pomůckou i pro ostatní odborné orgány, které mají svůj významný podíl při objasňování příčin a následků leteckých nehod.

Monografie Elektronizace výuky práva shrnuje dosavadní poznatky s využíváním digitálních technologii na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni, Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Ústavu státu a práva AV ČR. Ačkoliv všichni autoři podporují digitalizací výuky, jejich názory na její provedení se různí, což považujeme za pozitivní. Podobně je tomu i u studentů, jak ukazují výsledky průzkumu prováděného kolegy z pražské právnické fakulty. Digitalizace je sice nezvratný a v zásadě pozitivní proces, který ovšem současně přináší do výuky tak zásadní změny, že zatím se s nimi obtížně vyrovnávají jak studenti, tak učitelé. Autoři upozorňují i na negativní trendy, které zejména s povrchní digitalizací souvisí. Společné mínění autorů vychází z teze, že digitalizovat má smysl tam, kde digitalizace skutečně zvýší kvalitu výuky práva.

V rámci této knihy je čtenář seznámen s originálními výsledky autorů na poli formální logiky a sémantického webu. Začíná s pojmem sémantického webu, reprezentací znalostí formální logikou a postupně se dostává ke specifičtějším tématům. Autoři knihy definují základní formální jazyk jako rozšířenou verzi jazyka odpovídajícího RDF modelu o kvantifikaci proměnných pomocí převodu do klauzulární logiky (ve formě CFL). Na bázi rozšířeného RDF modelu pak zavádějí nové deduktivní formální systémy, a to formální systém GRDF s pravidlem Modus Ponens a formální systém RDF CFL disponující stejně jako klauzulární logika CFL rezolučním odvozovacím pravidlem. Závěr knihy je věnován dotazovacímu jazyku SPARQL.

Publikace představuje vybrané základní pojmy, metody a postupy používané v operativním řízení podniku.

Když v roce 1918 skončila první světová válka, toužila většina lidí po pocitu bezpečí a věřila, že se něco podobného už nebude opakovat. Otázkou však zůstávalo, jak kýženého pocitu bezpečí dosáhnout. Cílem monografie je analýza vnímání a přístupu Velké Británie k problému evropské kolektivní bezpečnosti a k pokusům o její vytvoření v první polovině dvacátých let 20. století. Autoři se nejprve zaměřili na reakce britské veřejnosti a politiků na vznik Společnosti národů a poté na britské vnímání problému kolektivní bezpečnosti v první polovině dvacátých let 20. století. Jádro monografie tvoří analýza cesty ke konferenci v Locarnu, nastoupené v lednu 1925, samotné konference v Locarnu (říjen 1925) nebo postojů britských dominií k locarnskému paktu. Autoři se v monografii snaží odpovědět si na otázky, proč se Londýn odmítal v první polovině dvacátých let 20. století podílet na systému kolektivní bezpečnosti, zda Velká Británie musela přijít s alternativním návrhem řešení kolektivní bezpečnosti, jak se měnily či neměnily názory konzervativní vlády na kolektivní bezpečnost v průběhu sledovaného období nebo jaký byl vůbec význam Locarna pro atmosféru v meziválečné Evropě.