Václav Větvička

Publikace vychází ke 100. výročí založení České Botanické společnosti. Příručka slovníkového typu, která má přes 7000 hesel a shrnuje české názvosloví rodů cévnatých rostlin, je určena v prvé řadě pro všechny, kteří se setkávají při své práci s názvy těchto rostlin, nakladatele, školy, knihovny a zájemce o tuto problematiku.

Titul doporučený ke studijním účelům pro speciální školy se zaměřením na pěstování rostlin přináší zajímavý výběr druhů letniček a dvouletek, uvádí stručné popisy každé rostliny a zásady vhodného pěstování.

Traviny a trávníky v ilustracích Vojtěcha Štolfy a Zdenky Krejčové

Místo stromů v našem životě je nezastupitelné. Často na jejich přítomnosti téměř zapomeneme, a přitom ovlivňují kvalitu našeho každodenního žití více, než by se mohlo zdát. Stromy se podílejí na obrazu naší krajiny, mají vliv na klima, dřevo hraje zásadní roli v architektuře i ve vybavení domácností. Zároveň nás symbolika stromů provází od nejstarších dob naší kultury, nalezneme ji v mýtech i lokálních legendách, památné stromy odkazují na významné historické události či osobnosti. Kniha Život se stromy se dotýká všech těchto témat a připomíná nám, jak nepostradatelnou součástí světa kolem nás stromy jsou.

Luční i vodní rostliny se jen zřídkakdy vyskytují v přírodě ojediněle. Jsou to organismy družné, vždycky jde spíše o mnohačetné populace s charakteristickým vzhledem a texturou porostu. Pokusili jsme se v této knize přiblížit zájemcům tyto někdy všední, jindy vzácné rostliny detailním vyobrazením akademické malířky Zdenky Krejčové a průvodním slovem známého botanika Václava Větvičky.

Jak voní domov? Nedělní svíčkovou, chtělo by se odpovědět. Nebo snad bábovkou či vánočním cukrovím? Čím déle přemýšlíme, tím více dojmů se nám začne vybavovat. Někdy voní mrazivou nocí a vrzajícím sněhem pod nohama, jindy rozpáleným borovým lesem uprostřed léta, vlhkým podzimním listím při hrabání zahrady, svěžím jarním větrem, který šumí ve větvích. Jak voní domov Václavu Větvičkovi, trpělivému a pozornému cestovateli po vlastech českých i slovenských, se dozvídali posluchači Dobrého jitra na stanici Dvojka Českého rozhlasu 2 - a nyní se o tom dočtou i čtenáři na stránkách této knížky. Určitě voní železnicí a autorovými milovanými mašinkami, ale i silnicemi a cestami, vodou třeboňských rybníků, řeky Cidliny nebo Hamerského potoka. A určitě dojde i na ty vánoční a velikonoční vůně - byť Vánoce mohou vonět především pravidelnými odjezdy na hory a Velikonoce zase vyprávěním o vrbičkách, z nichž se dají či nedají uplést pomlázky. ? propos domov a vlasti české a slovenské: I jim je věnována jedna kapitola - u příležitosti nedožitých 100. narozenin Československa, jak říká sám autor.

Publikace volně navazuje na již vydanou knihu Rostliny na louce a u vody. Kniha si klade za úkol seznámit čtenáře s rostlinami, s nimiž se setkáváme denně v přírodě. Volně navazuje na knihu Rostliny na louce a u vody, ale její koncepce je založena na protikladu: Obrazová příloha je rozdělena na dvě části. V první jsou popsány rostliny vyskytující se na poli - na místech obdělávaných člověkem. Pojednává tak o bylinách jednoletých či s krátkým vegetačním cyklem. Ve druhé části o rostlinách v lesích, tedy v porostu dlouhověkém, do kterého člověk tak často nezasahuje.

Trávy i traviny jsou okouzlující rostliny, i když to tak na první pohled nevypadá. Jejich předností není hýření barvami, tak obvyklé u květin nebo některých dřevin, ale kouzlo okamžiku a celkového pohledu. Když běží větrná vlna po obilném lánu, není krásnějšího efektu. A což letní poležení na trávě nebo vůně posečené louky. Ale dosti poesie. V právě předkládané knize jsou popsány trávy luční, lesní, pastevní i obiloviny a jejich význam pro člověka, který si jich umí vážit. Jsou zde ovšem uvedeny i trávy, které nás trápí jako plevely a těžko se jich zbavujeme. Trávy jsou součástí téměř všech rostlinných společenstev, takže je lze hodnotit jako nejcennější přirozenou skupinu rostlin. Nacházíme je v běžných klimatických podmínkách, jako stepi, pampy, prérie či savany, ale rostou i na tak nehostinných místech, kde by je člověk nečekal. Snímky různých biotopů z celého světa i z naší krajiny pořídil a čtenářům tak přiblížil známý severočeský fotograf Ing. Jiří Havel. Naše kniha by nebyla úplná, kdybychom se v ní nezmínili o travinách, obecně nazývaných "kyselé trávy", které svým vzhledem sice trávy připomínají, jsou však vývojově zcela odlišné. Pro tuto knihu je nakreslila ak. mal. Zdenka Krejčová a patří do nich např. šáchorovité a sítinovité, které jsou blízké rostlinám liliovitým. Praktické uplatnění travních porostů je velice rozmanité. Patří sem trávníky okrasné, na sportovištích i trávníky praktické, tj. kolem stromů, rybníků či u silnic a cest.

V předmluvě ke své třetí dobrojitřní knížce Václav Větvička prozradil zdroj inspirací ke svým nedělním rozhlasovým pořadům: je to jeho původní obor, botanika, díky jemuž prochodil kdejaký známý i zapomenutý kout naší země, české i moravské. A v Dobrých jitrech se pak spravedlivě podělil o své dojmy z takových koutů a zákoutí: dvě jitra byla česká, dvě moravská. Blata a Bozeňsko, Pálava a povodí Svratky – pokud nevíte, kde takové Bozeňsko leží, je o důvod víc, abyste Větvičkovu růžovou dobrojitrnickou knížku otevřeli.

Před časem řadu čtenářů pohladila po duši nenápadná zelená knížka, Moje květinová dobrá jitra. Známý biolog Václav Větvička, jehož ne nadarmo ocenila v roce 2004 Akademie věd ČR medailí Vojtěcha Náprstka za popularizaci české vědy, v ní soustředil svá povídání z ranního pořadu Českého rozhlasu. Jeho Dobrá jitra byla, jak už jeho jméno i povolání napovídají, květinová a snad i trochu vlastivědná. Vždy alespoň jedním kvítkem, jedním lístkem, jedním oříškem. A občas také toulavá a vzpomínková.

Další kniha edice Artia je dílem vynikajícího rhodologa Václava Větvičky. Růže jsou jeho láskou a osudem již od roku 1964. Společně s akademickou malířkou Zdenkou Krejčovou vytvořili bohatě ilustrovanou publikaci zahrnující: Plané růže Evropy, Asie a Ameriky; kulturní růže záhonové (historické i moderní), sadové růže, zakrslé, miniaturní a pnoucí. V části Růžové trendy, kterou končí návratem k jednoduchosti, pojednává o "černých, modrých, meruňkových", dvoubarevných, "žíhaných a okatých"růžích. Zmiňuje se také o českých šlechtitelích růží a o květech růží jako motivu v heraldice či architektuře. Zvláštní kapitola Nerůže je obrazem i textem věnována "růžím", které nejsou růžemi, ale v běžné řeči se jim tak říká.

Nové, doplněné vydání klasiky mezi botanickými příručkami. Ve dvanácti kapitolách zažijete dvanáct setkání s rostlinami středoevropských biotopů. Představují se ve svém typickém prostředí a společenstvech, jaká známe z procházek přírodou, z nichž vystupují jednotlivé květiny, trávy i kapradiny svou nesmírnou krásou. Knížka vám pomůže vyznat se v pestrosti porostů, jež nás obklopují na každém kroku, a prozradí i něco z tajemstvích jednotlivých rostlin: jak přišly ke svým jménům, jak lidem od nepaměti pomáhaly při léčení i jakými pověstmi je lidé opředli.

Před časem řadu čtenářů pohladila po duši nenápadná zelená knížka, Moje květinová dobrá jitra. Známý biolog Václav Větvička, jehož ne nadarmo ocenila v roce 2004 Akademie věd ČR medailí Vojtěcha Náprstka za popularizaci české vědy, v ní soustředil svá povídání z ranního pořadu Českého rozhlasu. Jeho Dobrá jitra byla, jak už jeho jméno i povolání napovídají, květinová a snad i trochu vlastivědná. Vždy alespoň jedním kvítkem, jedním lístkem, jedním oříškem. A občas také toulavá a vzpomínková.

Před časem řadu čtenářů pohladila po duši nenápadná zelená knížka, Moje květinová dobrá jitra. Známý biolog Václav Větvička, jehož ne nadarmo ocenila v roce 2004 Akademie věd ČR medailí Vojtěcha Náprstka za popularizaci české vědy, v ní soustředil svá povídání z ranního pořadu Českého rozhlasu. Jeho Dobrá jitra byla, jak už jeho jméno i povolání napovídají, květinová a snad i trochu vlastivědná. Vždy alespoň jedním kvítkem, jedním lístkem, jedním oříškem. A občas také toulavá a vzpomínková.

Veřejná nahrávka Českého rozhlasu z roku 2010

Václav Větvička, dlouholetý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy, autor rozhlasových Dobrých jiter a mnoha publikací, vypráví v rozhovoru s publicistou Petrem Havlem o svém životě a bohatě rozvětvených odbornách zájmech