Václav Vokolek

Dlouho očekávaný díl z legendární řady podrobně mapuje oblasti Mělnicka, Máchova kraje a Prahy sever. Prvenstvím této výpravné knihy je uvedení mnoha neznámých lokalit a také spirituální interpretace děl, jako jsou například mělnický proboštský chrám, liběchovské skalní skulptury v oblasti Harfenice nebo fenomén zvaný poltergeist na mystickém košáteckém zámku.

Nejnovější román Václava Vokolka Zástavy srdce splétá osudy několika hrdinů v různých časových rovinách. Brilantně napsaný příběh, kde se prolínají příběhy kapitána Klosse s osudy mladíka Martina Klose, ale také životní osudy pěti žen, které hledají lásku v dnešním světě.

Čtvrtý svazek Esoterických Čech se zabývá turisty nepříliš vyhledávanou krajinou, která však v sobě tají památky na závratně staré kultury. Průmyslová krajina severozápadně od Prahy patří paradoxně k nejzajímavějším místům v Čechách, v nichž se ukrývá tajemná minulost naší země. Dnes průmyslem značně zdevastované Kladensko a Rakovnicko bylo v průběhu uplynulých věků centrem pravěké moci a zejména střediskem nám neznámých rituálů. Posvátná místa doby kamenné se tu překrývají s náboženskými centry Keltů. Středisko tajemné knovízské kultury není daleko od keltské svatyně v Mšeckých Žehrovicích či Vinařické hory, která mohla být pravěkou posvátnou horou. V této krajině se setkáme s většinou českých megalitů, včetně nevysvětlitelných kamenných řad v Kounově a v Ledcích. Ale čas se tu nezastavil. V těchto místech probíhalo i prastaré slovanské osídlení, včetně sídla věštkyně a kněžny Libuše. Dávné duchovní tradice najdeme i v dílech umělců našeho věku. Vše se tu prolíná se vším. Náznaky pravěkých symbolů, keltské magické rituály, stará víra našich předků, křesťanské tradice a tradice židovské vytvářejí esoterickou krajinu této části středních Čech.

Český Krumlov není jen jedním z nejkrásnějších českých měst, které návštevníky láká množstvím historických památek a krásných scenérií. Je také duchovním místem, v němž se střetávaly mnohé vlivy, skryté i zjevné. Duuch místa se ukrývá v dějích, jež se tu udály, a skryl se také v osudech vyjimečných lidí, kteří o osudech místa nejen rozhodovali, ale také je utvářeli. Pozornost je věnována pánům z Růže, další velkou kapitolou v dějinách Krumlova byla doba renesance, kdy se město stalo centrem alchymie. Město magické růže je plné duchovních stop, které je třeba najít a následovat.

Esoterický znamená skrytý, vnitřní, tajný. Esoterický pohled se vyznačuje nekonvečním obsahem, a proto se řada průvodců o esoterických Čechách liší od obvyklých turistických publikací. V sedmém díle putuje čtenář krajinou Keltů, kteří se usadili podél Jizery. Říkali jí Isara a pravděpodobně ji považovali za posvátnou řeku. Keltské osídlení po sobě zanechalo řadu archeologických památek, ale skutečným překvapením je jeskyně v Plakánku, která byla jakousi »sluneční svatyní«; keltské stopy však najdeme i v místních pověstech.

Nakladatelský projekt Neznámé Čechy si klade za cíl zmapovat méně známé nebo zapomenuté lokality České republiky z nejrůznějších hledisek. V tomto dílu se Václav Vokolek zaměřil na posvátná místa Středních Čech. Cesta k posvátným místům patřila odedávna k základnímu směřování lidstva. Hrála v životě člověka tak významnou roli, že si ji dnes jen stěží dokážeme představit. Posvátná místa znají všechny náboženské systémy, neboť úzce souvisela s vnímáním krajiny a přírody vůbec. Propojení krajiny s posvátností bylo výsledkem dlouhodobého procesu, který jsme během velice krátké doby přestali vnímat. Tím jsme se ochudili o základní směřování, které člověka nejen duchovně obohacovalo, ale i ochraňovalo. Tato bohatě ilustrovaná kniha slouží i jako praktický kulturně-historický průvodce Středních Čech.

Nová kniha básníka, výtvarníka a publicisty Václava Vokolka (1947) navazuje na populární stejnojmenné folklorní sbírky Karla Plicky, rozvržené podle ročních období. Také Vokolkův Český rok je sbírkou hádanek, pověstí, říkadel, her a jiných obyčejů či útvarů lidového původu. Autor v ní však nezapřel sám sebe ani 21. století, a tak z folklorních látek a starých krojů ušil pro své současníky a současnice z Čech i Moravy docela nové, strakaté a někdy značně výstřední modely do každého ročního období. S radostně humorným laděním textů skvěle souzní i linoryty Chrudoše Valouška, který knihu Český rok bohatě ilustroval.

Proč Skryté Čechy? Velký český básník Otokar Březina kdysi překvapivě nazval jeden ze svých esejů Skryté dějiny. Jako by tím chtěl naznačit a dokázat, že mimo populárně obecné dějiny, plné dat, jmen, dějů a jejich nutných deformací, existují i dějiny jiné. Skryté. Dějiny člověka, skryté i zjevné, se odehrávají v čase a prostoru. Tedy v krajině. A právě pohled do krajiny skrytých a často zapomenutých dějů nabízí tato kniha. Vychází ze sedmidílného knižního projektu Neznámé Čechy nakladatelství Mladá fronta a soustřeďuje se na místa, která její autor pokládá za nejpřitažlivější a na která čtenáře zve.

Kniha básníka Václava Vokolka je jedinečným svědectvím o zanikajícím světě pražských zahrádkářských kolonií a zároveň brilantní literární evokací tohoto specifického mikrosvěta. Knihu provází evokativní a vtahující fotografie Richarda Čermáka.

Symetrická kompozice nového románu Václava Vokolka Krajiny zjevení je inspirována středověkými tabulovými oltáři: střed knihy tvoří hlavní výjev, podstatný střed díla, základní téma odehrávající se v roce 1849. Levá a pravá strana jsou tvořeny dvěma křídly se současnými výjevy. Jednotlivé epizody knihy, které se odehrávají v současnosti, jsou se středem propojeny nesčetnými nitkami nečekaných souvislostí. Aby čtenář onu symetrii nahlédl, musí se vydat na cestu mezi krajinami zázračných zjevení: děj se proto odehrává ve středočeských Celích, v bývalém vojenském prostoru v Milovicích, v italském Bolzanu a v imaginárním americkém městečku Twin Peaks Davida Lynche. Zdánlivě vzdálené krajiny spojuje jediné možnost zázraku uprostřed drtivé reality. Hlavním příběhem, umístěným ve středu pomyslného oltáře, je skutečná událost, která se odehrála roku 1849 v Celích u Nymburka. Třem dívkám se tu opakovaně zjevila Matka Boží, rozmlouvala s nimi, zjevila jim údajně mnohá tajemství. Celou situaci zaznamenal místní kostelník; zázračné zjevení mělo v regionu značnou odezvu, konaly se poutě, byl vydán poutní obrázek; církev se ovšem od zázraku záhy zcela distancovala a úřady rezolutně zakročily. Dívky byly označeny za podvodnice a na zázrak se zapomnělo. Nikomu se nehodil. Za několik let ovšem došlo prakticky se stejnými kulisami a osobami k zázraku v Lourdech Z těchto a dalších historických faktů autor vychází, jeho cílem však není objasnit historickou událost, ta je mu pouze prostředkem k rozehrání nečekaných dějů. Hlavní hrdina románu Jakub Choc chce realizovat televizní dokument o zapomenutém zázraku, získává informace, zaplétá se do děje a stává se jeho součástí. Příběh se stává labyrintem, v jehož středu místo Mínotaura čeká další zjevení. Václav Vokolek se v Krajinách zjevení nesnaží otázky zodpovídat, nýbrž klást, a přitom ukázat, že nic není zapomenuto. Že propojit minulost se současností je v krajině zjevení snadnější, než se zdá. A že vždy prožíváme daleko více, než tušíme.

Tragikomický román odehrávající se na sklonku éry romantismu v kulisách maloměsta na severu Čech.

Symetrická kompozice nového románu Václava Vokolka Krajiny zjevení je inspirována středověkými tabulovými oltáři: střed knihy tvoří hlavní výjev, podstatný střed díla, základní téma odehrávající se v roce 1849. Levá a pravá strana jsou tvořeny dvěma křídly se současnými výjevy. Jednotlivé epizody knihy, které se odehrávají v současnosti, jsou se středem propojeny nesčetnými nitkami nečekaných souvislostí. Aby čtenář onu symetrii nahlédl, musí se vydat na cestu mezi krajinami zázračných zjevení: děj se proto odehrává ve středočeských Celích, v bývalém vojenském prostoru v Milovicích, v italském Bolzanu a v imaginárním americkém městečku Twin Peaks Davida Lynche. Zdánlivě vzdálené krajiny spojuje jediné – možnost zázraku uprostřed drtivé reality. Hlavním příběhem, umístěným ve středu pomyslného oltáře, je skutečná událost, která se odehrála roku 1849 v Celích u Nymburka. Třem dívkám se tu opakovaně zjevila Matka Boží, rozmlouvala s nimi, zjevila jim údajně mnohá tajemství. Celou situaci zaznamenal místní kostelník; zázračné zjevení mělo v regionu značnou odezvu, konaly se poutě, byl vydán poutní obrázek; církev se ovšem od zázraku záhy zcela distancovala a úřady rezolutně zakročily. Dívky byly označeny za podvodnice a na zázrak se zapomnělo. Nikomu se nehodil. Za několik let ovšem došlo prakticky se stejnými kulisami a osobami k zázraku v Lourdech… Z těchto a dalších historických faktů autor vychází, jeho cílem však není objasnit historickou událost, ta je mu pouze prostředkem k rozehrání nečekaných dějů. Hlavní hrdina románu Jakub Choc chce realizovat televizní dokument o zapomenutém zázraku, získává informace, zaplétá se do děje a stává se jeho součástí. Příběh se stává labyrintem, v jehož středu místo Mínotaura čeká další zjevení. Václav Vokolek se v Krajinách zjevení nesnaží otázky zodpovídat, nýbrž klást, a přitom ukázat, že nic není zapomenuto. Že propojit minulost se současností je v krajině zjevení snadnější, než se zdá. A že vždy prožíváme daleko více, než tušíme. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Tak trochu jiný průvodce středními Čechami. Ve druhém svazku cyklu Neznámé Čechy se představí střední Čechy, region bohatý na pozoruhodná místa. Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, které skrývají svědectví o historických událostech nebo p

Opět máme možnost objevit mnoho inspirativních míst, která skrývají svědectví o historických událostech nebo poskytují duchovní zážitek. Navštívíme vybraná posvátná místa Podkrušnohoří, Českého středohoří, Labských pískovců a „Českého Nizozemí“, tedy Šluknovského výběžku. Setkáme se tam s poutními místy, posvátnými stavbami katolíků, protestantů a židů, podzemními světy trpaslíků, pravěkými posvátnými místy, staneme u uctívaných stromů a na hřbitovech, shledáme se i s tajemnými zelenými muži v Poohří. Čtenář bude putovat reálnou krajinou, vydá se po stopách historické krajiny, ale i krajinou pověstí a odvážných hypotéz.

Druhý díl průvodců po esoterických místech České republiky vychází ve výpravné podobě a zahrnuje oblasti Praha jihozápad, Zbraslavsko, Karlštejnsko, berounský magický kruh a Berounsko. V nevšedním esoterickém synoptickém pohledu přibližuje historii i současnost, tajuplná místa pradávných osídlení, keltské a germánské dědictví, okultní odkaz starých Slovanů, věk katedrál, alchymickou éru i stopy křesťanské a židovské tradice.

Nejnovější román Václava Vokolka Zástavy srdce splétá osudy několika hrdinů v různých časových rovinách. Brilantně napsaný příběh, kde se prolínají příběhy kapitána Klosse s osudy mladíka Martina Klose, ale také životní osudy pěti žen, které hledají lásku v dnešním světě.