Sanitky v Československu a Česku - 1918-2018
Jan Tuček
Sanitní automobily slouží lidem už bezmála 110 let. Tato kniha se snaží slovem i obrazem zmapovat dlouhou a pestrou historii sanitek od prvopočátků z dob rakousko-uherské monarchie přes meziválečné Československo a protektorát, dlouhá poválečná desetiletí socialismu až po mnohotvárnou současnost.
První sanitky byly jen individuální záležitostí, jednotlivá vozidla stavěly karosárny na zakázku, podle požadavků a finančních možností zákazníků. Sanitky byly určeny jen k převozu raněných a nemocných do zdravotnických zařízení a jejich výbava byla dosti spartánská. Vozy měly jen stříšku pro řidiče a samaritána a místo pro pacienty bylo opatřené pouze plachtou proti nepříznivému počasí. Postupem času se sanitní vozy vylepšovaly, měly pevnou konstrukci, byly zateplené a vybavené stále lepšími nosítky. Především však přibylo vybavení umožňující ošetřujícímu lékaři už při převozu do nemocnice ošetřit pacienta. Nechyběly medikamenty, nástroje a zdravotnický materiál (obinadla a dřevěné dlahy pro zlomeniny končetin). Hlavně přibyly přístroje pro infuzi, oživování kyslíkem i vyplachování žaludku.
Konstrukce i vybavení sanitek se samozřejmě postupem let stále vylepšovala až do podoby dnešních rychlých záchranných vozů. V první letech Československé republiky (1918–1938) sehrál významnou roli Československý Červený kříž a postupně se začala se budovat síť stanic první pomoci. S vývojem techniky se vylepšovaly nejen sanitní vozy, ale také komunikace mezi dispečinkem a lékaři v terénu i nemocnicemi.
Autor sestavil dosud nezveřejněnou přehlídku zakázkových sanitních karoserií z období první republiky a protektorátu, připomíná sériově vyráběné sanitky i prototypy z let 1945 až 1990 a pestrou paletu sanitních vozidel zhotovených a provozovaných u nás během posledních tří desetiletí. Publikaci provází více než 500 fotografií, z nichž většina nebyla dosud publikována.
První sanitky byly jen individuální záležitostí, jednotlivá vozidla stavěly karosárny na zakázku, podle požadavků a finančních možností zákazníků. Sanitky byly určeny jen k převozu raněných a nemocných do zdravotnických zařízení a jejich výbava byla dosti spartánská. Vozy měly jen stříšku pro řidiče a samaritána a místo pro pacienty bylo opatřené pouze plachtou proti nepříznivému počasí. Postupem času se sanitní vozy vylepšovaly, měly pevnou konstrukci, byly zateplené a vybavené stále lepšími nosítky. Především však přibylo vybavení umožňující ošetřujícímu lékaři už při převozu do nemocnice ošetřit pacienta. Nechyběly medikamenty, nástroje a zdravotnický materiál (obinadla a dřevěné dlahy pro zlomeniny končetin). Hlavně přibyly přístroje pro infuzi, oživování kyslíkem i vyplachování žaludku.
Konstrukce i vybavení sanitek se samozřejmě postupem let stále vylepšovala až do podoby dnešních rychlých záchranných vozů. V první letech Československé republiky (1918–1938) sehrál významnou roli Československý Červený kříž a postupně se začala se budovat síť stanic první pomoci. S vývojem techniky se vylepšovaly nejen sanitní vozy, ale také komunikace mezi dispečinkem a lékaři v terénu i nemocnicemi.
Autor sestavil dosud nezveřejněnou přehlídku zakázkových sanitních karoserií z období první republiky a protektorátu, připomíná sériově vyráběné sanitky i prototypy z let 1945 až 1990 a pestrou paletu sanitních vozidel zhotovených a provozovaných u nás během posledních tří desetiletí. Publikaci provází více než 500 fotografií, z nichž většina nebyla dosud publikována.
Sanitní automobily slouží lidem už bezmála 110 let. Tato kniha se snaží slovem i obrazem zmapovat dlouhou a pestrou historii sanitek od prvopočátků z dob rakousko-uherské monarchie přes meziválečné Československo a protektorát, dlouhá poválečná desetiletí socialismu až po mnohotvárnou současnost.
První sanitky byly jen individuální záležitostí, jednotlivá vozidla stavěly karosárny na zakázku, podle požadavků a finančních možností zákazníků. Sanitky byly určeny jen k převozu raněných a nemocných do zdravotnických zařízení a jejich výbava byla dosti spartánská. Vozy měly jen stříšku pro řidiče a samaritána a místo pro pacienty bylo opatřené pouze plachtou proti nepříznivému počasí. Postupem času se sanitní vozy vylepšovaly, měly pevnou konstrukci, byly zateplené a vybavené stále lepšími nosítky. Především však přibylo vybavení umožňující ošetřujícímu lékaři už při převozu do nemocnice ošetřit pacienta. Nechyběly medikamenty, nástroje a zdravotnický materiál (obinadla a dřevěné dlahy pro zlomeniny končetin). Hlavně přibyly přístroje pro infuzi, oživování kyslíkem i vyplachování žaludku.
Konstrukce i vybavení sanitek se samozřejmě postupem let stále vylepšovala až do podoby dnešních rychlých záchranných vozů. V první letech Československé republiky (1918–1938) sehrál významnou roli Československý Červený kříž a postupně se začala se budovat síť stanic první pomoci. S vývojem techniky se vylepšovaly nejen sanitní vozy, ale také komunikace mezi dispečinkem a lékaři v terénu i nemocnicemi.
Autor sestavil dosud nezveřejněnou přehlídku zakázkových sanitních karoserií z období první republiky a protektorátu, připomíná sériově vyráběné sanitky i prototypy z let 1945 až 1990 a pestrou paletu sanitních vozidel zhotovených a provozovaných u nás během posledních tří desetiletí. Publikaci provází více než 500 fotografií, z nichž většina nebyla dosud publikována.
244 198 kníh na sklade ihneď k odoslaniu
Poštovné zadarmo pre nákupy od 49€
Rezervácie v 58 kníhkupectvách
