Jan Tuček

Kniha je především věnována vozu Favorit – prvnímu sériovému automobilu značky Škoda s pohonem předních kol, který mladoboleslavská automobilka vyvinula v úzké spolupráci s italskou karosářskou firmou Bertone a vývojovým střediskem firmy Porsche. Veřejnosti jej představila v září 1987 na strojírenském veletrhu v Brně. Publikace připomíná jeho poněkud komplikovaný vznik i úlohu v procesu novodobé emancipace mladoboleslavské automobilky, kdy se v dubnu 1991 stala čtvrtou značkou koncernu Volkswagen. Přehledně mapuje změny, jimiž prošly vozy Škoda Favorit, Forman a Pick-up během své aktivní kariéry v letech 1987 až 1995, a připomíná pestrou paletu jejich variant i projekty, které se do výroby nedostaly. Milovníky motoristického sportu potěší přehled aktivit s upravenými vozy Škoda Favorit v automobilových soutěžích i v závodech na okruzích a do vrchu. Text obsahující technické údaje jednotlivých modelů i přehled výroby a exportu doprovází 430 archivních fotografií, z nichž řada nebyla dosud publikována.

Už déle než sto let vozí československé a české prezidenty automobily. Tato kniha se snaží zmapovat pestrou paletu několika stovek vozů dvou desítek tuzemských i zahraničních značek, které se díky svým uživatelům významně zapsaly do našich dějin. Vedle dobře známých vozů připomíná i některé téměř zapomenuté. Zakladatel Československa T. G. Masaryk nejezdil jen v automobilech Laurin a Klement, Praga, Škoda Hispano-Suiza a Tatra, ale v roce 1919 i rakouskou limuzínou Gräf und Stift. Edvard Beneš dal v roce 1936 zhotovit pancéřovaný kabriolet Praga Golden, v němž po návratu z exilu v květnu 1945 projížděl osvobozenou Prahou. V letech 1945 a 1947 si pak pořídil dvě anglické limuzíny Daimler. Emil Hácha v Němci ovládaném protektorátu plnil od listopadu 1938 funkci tzv. státního prezidenta, v létě 1942 obdržel z Berlína k 70. narozeninám pancéřovaný Mercedes 770. Osmiválcový Daimler po Benešovi od června 1948 používal první komunistický prezident Klement Gottwald. Záhy jej však vyměnil za tuzemský pancéřovaný VOS. Stejným po něm jezdil i Antonín Zápotocký, poté přesedl do sovětských vozů ZIM a ZIS. Sovětskými automobily ZIS a ZIL se v letech 1957 až 1968 pyšnil Antonín Novotný, zatímco jeho nástupce Ludvík Svoboda se spokojil se skromnějším typem GAZ 13 Čajka. V letech 1975 až 1989 vládnoucí Gustáv Husák si užíval pohodlí řady velkých vozů ZIL, nepohrdl však ani Tatrou 613. Sametová revoluce přivedla v prosinci 1989 na Pražský hrad disidenta Václava Havla, jehož prvním prezidentským vozem byl Renault 21 TSE. Flotilu hlavy státu dále tvořily limuzíny BMW řady 7 a Mercedes-Benz S 600. V hradní vozbě Václava Klause v letech 2003–2013 vládla značka Audi. Desetiletí prezidenta Miloše Zemana patřilo v letech 2013 až 2023 výlučně značce Škoda, jeho nástupce Petr Pavel preferuje limuzíny BMW řady 7. Kniha je doplněna technickými popisy jednotlivých automobilů. Text doprovázejí dvě stovky převážně dobových fotografií, z nichž část je publikována poprvé.

Publikace, první tohoto druhu u nás, připomíná více než 150 modelů automobilů prodávaných a provozovaných v Československu v letech 1945 až 1990. Osobní vozy třiceti různých značek jsou přehledně rozčleněny do tří časových období: 1945–1960, 1961–1975, 1976–1990. Každé časové pásmo je dále členěno podle původu automobilů: auta tuzemské výroby, auta z Východu a auta ze Západu. U všech vozů jsou uvedeny základní technické údaje a počty prodaných, resp. dovezených kusů, dále pak dobové prodejní ceny v korunách (Kčs) resp. v tuzexových bonech (TK). Jsou to automobily, které prodávala Mototechna, Tuzex a značkové prodejny Škoda. Popisy automobilů ilustruje 450 převážně barevných fotografií a kreseb.

Kniha je věnována poslední generaci automobilů Škoda s motorem vzadu, modelové řadě Š 105/120/130, jejíž produkce v letech 1976 až 1990 překročila hranici dvou milionů vozů. Připomíná čtyřdveřové sedany i dvoudveřová kupé Garde a Rapid, ale také pestrou paletu dnes již téměř zapomenutých variant a prototypů. Automobily řady Škoda 105/120 patřily ve druhé polovině sedmdesátých let a po celá léta osmdesátá ke každodennímu obrazu našich ulic a silnic. Měly zastaralou koncepci s motorem vzadu, jejich zvuk se nedal přeslechnout a kvalitou poněkud zaostávaly za evropským průměrem. Ale byly tady a žily s námi. Zatímco na Západě se prodávaly za nemravně nízké ceny, v tuzemsku jsme na ně vydělávali roky. A většinou také dlouhé roky svým majitelům sloužily. Přečkaly v provozu listopad 1989, razantní změna poměrů je však zejména v Praze a ve velkých městech poměrně rychle odesílala do výslužby. Mnohé ale jen změnily působiště, na venkově nahradily ještě starší „embéčka“ a „stovky“ a začaly nový život. Poslední škodovky s motorem vzadu ze silnic prakticky vymizely, jen ty nejšťastnější přešly do kategorie sběratelských objektů. Važme si jich a nezapomínejme, že napsaly významnou kapitolu naší motoristické historie.

Tatra 613 napsala jednu z nejdelších a nejpestřejších kapitol naší automobilové historie. Zrodila se ve druhé polovině šedesátých let v období společenského uvolnění a její koncepce se vzduchem chlazeným osmiválcem do V uloženým nad zadní nápravou se vymykala všemu, co bylo tehdy ve světě obvyklé. Stala se prvním československým automobilem s karoserií navrženou v Itálii, v renomovaném turínském studiu Vignale a jak čas ukázal, byla tato volba správná. Kniha je především věnována osobním automobilům Tatra poslední generace, typům T 613 a T 700 se vzduchem chlazeným motorem V8 nad zadní nápravou. Připomíná všechna provedení šestsettřináctek z let 1969 až 1997, včetně luxusních verzí T 613 Speciál, přehlídkových polokabrioletů T 613 K a sanitek. Mapuje také pestrou škálu vozidel poháněných osmiválcem T 613, supersporty MTX Tatra V8, Ecorra Sport V8, Grafit a AML Lanta, neopomíjí ani osobitě střižené tříkolky Hill Cooper. Političtí pohlaváři, kteří v sedmdesátých a osmdesátých letech s oblibou využívali komfort a rychlost šestsettřináctky, opakovaně nařizovali omezování její výroby a bránili jejímu dalšímu technickému vývoji. Tatra 613 je sice přežila, po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 však už neměla šanci se výrazněji prosadit.

Historie slavné „stovky“ se začala psát v srpnu 1969, kdy převzala štafetu tehdy populárního „embéčka“. Škoda 100/110 se stala nejrozšířenějším osobním automobilem v Československu. V Mladé Boleslavi jich v letech 1969 až 1977 vyrobili přes milion. Kniha je věnována především těmto automomobilům, ale připomíná i jejich sourozence: kupé Škoda 110 R ze závodu v Kvasinách, sportovní vůz ÚVMV 1100 GT z pražského výzkumného ústavu a vývojovou studii Škoda Super Sport následně přestavěnou na filmovou hvězdu jménem Ferat. Jedna z kapitol mapuje i vývoj a náběh výroby automobilů Škoda 105/120, posledních škodovek s motorem vzadu.

Kniha podrobně popisuje osobní automobily vyráběné na území Československa v letech 1918 až 1938, včetně jejich základních technických údajů. Vedle automobilů velkých továren (Praga, Škoda, Tatra) jsou prezentovány i vozy menších výrobců (Aero, Jawa, Walter, Wikov, Z), a také vozy malých značek (Disk, Enka, Gatter, Isis, Stelka, Trimobil …) – celkem 33 nejdůležitějších značek. V každé kapitole čtenář najde statistiky prodejů v jednotlivých letech, dobové ceny a další technické informace. Kniha je ilustrována výhradně dobovými fotografiemi a prospekty, často dosud nepublikovanými.

Škoda 1000 MB odstartovala na jaře 1964 novou éru československého motorismu. Pohledný čtyřmetrový vůz se samonosnou karoserií a litrovým čtyřválcem za zadní nápravou se stal prvním velkosériově vyráběným českým automobilem. Do léta 1969 vyjelo z Mladé Boleslavi celkem 443 000 "embéček", z nichž téměř polovina obohatila tuzemský park osobních vozů, zatímco ostatní putovala na export do desítek zemí celého světa. Stručná rekapitulace poválečných předchůdců Š 1000 MB z let 1946 až 1964, umožňuje zařadit "embéčko" do příslušného kontextu v historické linii značky. Spolu s automobilem z roku 1964 se krátce představí tehdy nový výrobní závod AZNP v Mladé Boleslavi, v té době nejmodernější automobilka v zemích za "železnou oponou" a jeden z nejlepších závodů svého druhu v Evropě. Na velkém množství unikátních fotografií kniha představuje prototypy i sériové "tisícovky". Kniha poskytuje kvalitní a ověřené informace o technických parametrech, zajímavostech z výroby, počtech vyráběných i exportovaných kusů i sportovních úspěších.

Kniha vychází v České republice téměř po dvaceti letech. Za tak dlouhou dobu se architektonické pojetí prostorové akustiky značně změnilo, s čímž souvisí i zcela odlišná nabídka akustických prvků. Publikace je souborem převážně absorpčních prvků s příslušnými hodnotami činitele zvukové pohltivosti a několika prvků difuzních s hodnotami činitele difuzity. Jeho snahou je dosáhnout co největší pestrosti zejména z hlediska funkčnosti, provedení a specifických akustických vlastností jednotlivých prvků. Kniha je určena jak pro odbornou, tak i pro laickou veřejnost se zájmem o akustiku. Doufáme, že v ní naleznete řadu cenných informací.

V letech 1945 až 1990 vznikla v zemích východního bloku pestrá paleta automobilů: Škoda, Tatra, Trabant, Wartburg, Polski Fiat, Dacia, Oltcit, Moskvič, Lada, Volga a další značky neodmyslitelně patřily ke koloritu předlistopadové éry. Někdy jsme nad nimi ohrnovali nos, někdy se jim vysmívali a většinou toužili po něčem lepším. Kniha nám připomíná, v čem jsme jezdili, abychom nezapomněli. Nejen na automobily, ale ani na tu dobu.