Hitlerova soukromá knihovna

---

Rybackova studie je ojedinělou psychologickou sondou
do jednoho z formativních zdrojů Hitlerovy osobnosti
– do literatury, jakou si nejvíce cenil, jaká na něho
obzvlášť působila a jaká ho utvrzovala v jeho postojích.
Hitler si byl vědom svého nedostatečného vzdělání
a snažil se tuto mezeru vyplnit četbou. Knihy mu však
sloužily nejen jako zdroj poznatků, nýbrž i jako zdroj
inspirace. Kompenzovaly jeho intelektuální nejistoty a živily
jeho fanatickou ctižádostivost. Podle jeho vlastního tvrzení
i vzpomínek očitých svědků přečetl za noc jednu knihu,
někdy i víc. Stovky těchto knih, pocházejících z jeho
soukromé knihovny a opatřených vlastnoručními
poznámkami a značkami, byly po válce dopraveny
do Spojených států a před časem objeveny v Knihovně
Kongresu. Která konkrétní díla a čím ho upoutala, je zčásti
patrno i z jeho výroků. Ryback ve svém výzkumu například
zjišťuje Hitlerův obdiv k nejproblematičtějším tezím
Friedricha Nietzscheho a Arthura Schopenhauera
(následně zneužitým pro účely nacistického hnutí),
k antisemitským názorům Henryho Forda,
k militaristickému odkazu Fridricha Velikého,
jímž se až do konce druhé světové války inspiroval
Hitlerův zhoubný fanatismus, atd.
Timothy W. Ryback je mj. autorem knihy
The Last Survivor: Legacies of Dachau, kterou list
New York Times ocenil jako nejvýznačnější knižní titul
roku 1999. Publikoval v periodikách The Atlantic Monthly,
The New Yorker, The Wall Street Journal a The New York
Times. Je spoluzakladatelem a spoluředitelem Ústavu
pro historickou spravedlnost a usmíření. Žije v Paříži.

menej