Antonín Kudláč

Tajemství znaků, které vyprávějí dějiny severní Evropy. Runy nejsou jen písmem – tyto prastaré znaky tesané do kamene a vyřezávané do dřeva či kovu uchovávají příběhy celých národů, jejich víru i každodenní život. Vznikly jako různé formy abeced, které se v průběhu staletí vyvíjely a proměňovaly. Mezi nejznámější patří starší a mladší futhark, anglosaský futhork a gotická runová abeceda. Tento velký obrazový průvodce nabízí přehled hlavních abeced, písem, symbolů i významných runových kamenů z jejich domoviny ve Skandinávii a na Britských ostrovech. Ukazuje, jak runy vznikaly, jak se používaly a proč dodnes fascinují dějepisce, badatele i laiky. Množství ilustrací a fotografií vás vtáhne do světa dávných civilizací a vyprávění spojených s nejznámějšími nápisy. Historický výklad završuje část věnovaná čtení run a tradičním principům věštění. Kniha tak dává kompletní pohled na runy a současně inspiraci těm, kteří chtějí porozumět runám i jako symbolickému nástroji. Objevte, jak runy vznikly, jak putovaly starou Evropou a jakou moc jim lidé přikládali – od doby bronzové, přes kulturu Vikingů, slavné umělce 19. století až po fantaskní světy J. R. R. Tolkiena. Nechte se strhnout příběhem znaků, které odhalují víc, než je zřejmé na první pohled…

Kniha Tma tmoucí nahlíží v kontextu různých oborových přístupů tematiku noci a tmy a představuje ji jako pozoruhodný fenomén lidského života, který rozhodně stojí za další, stále inovované promýšlení. Noc a tmu zkoumá výrazně interdisciplinárně: z historicko-antropologického hlediska, v kontextech literárních a uměleckých reflexí nebo širšího využití noční metaforiky ve vědě a kultuře. Témata antropologie noci, pověr a představ o nadpřirozených bytostech, využití motivu noci a tmy v literárním textu, transmediálním vyprávění nebo v praxi tvůrčího psaní ukazují rozmanitost a proměnlivost vnímání tmy a nočních aktivit. Studium noci a tmy vyzývá k přehodnocení přístupů založených na preferenci vizuálního vnímání a nabízí holistický pohled na lidskou existenci zahrnující vjemy z jiných smyslů a zkušeností, které se stávají široce reprodukovanými v našem vnímání světa.

Jakým způsobem se odrážela komunistická totalita v science fiction osmdesátých let? Jak viděli sami sebe básníci za první republiky? A jak vypadal typický vypravěč v legionářských románech? O tomto i o dalších podobných tématech píší na stránkách knihy Cestami Mnémosyné doktorandi Fakulty filozofické Univerzity Pardubice pod vedením historika Antonína K. K. Kudláče. Hledání osobní i kolektivní identity skrze paměť patří dnes k plodným námětům, kterým se věnují historikové kultury, a právě tímto směrem míří také bádání autorů knihy.

Monografi e literárního a kulturního historika se vůbec poprvé u nás zaměřuje na zkoumání tzv. populární fantastiky v českém prostředí, zejména pak oblasti žánrové fantastické literatury, jejíž příjemci zvaní fanové tvoří osobitou subkulturu (fandom). Kniha stojí na pomezí literární vědy, kulturní antropologie, sociologie a mediálních studií a vychází z hypotézy o aktivním a tvůrčím přístupu příjemců k textům. Stírání hranic mezi elitní a populární kulturou, typické pro postmoderní dobu a společnost, ukazuje československý fandom přelomu dvacátého a jednadvacátého století právě jako výslovně postmoderní fenomén, kterému se zatím domácí společenskovědní výzkum věnoval jen minimálně.