Miroslav Bárta strana 2 z 2

Václav Cílek jako editor a spoluautor navazuje na úspěšnou knihu Tři svíce za budoucnost. Ke spolupráci přizval znovu respektované české sociology, filosofy, publicisty, psychology, historiky, přírodovědce, i další autory, kteří se zabývají vyhlídkami na život v dočasném chaosu, mj. Miroslava Bártu, Václava Bělohradského, Petra Druláka, Vladimíru Dvořákovou, Cyrila Höschla, Petra Hrušku, Jana Kellera, Jeronýma Klimeše, Stanislava Komárka, Václava Moravce, Jiřího Přibáně, Jana Sokola, Ondřeje Šteffla, výtvarníky Veroniku Bromovou, Františka Skálu či Jiřího Slívu. „Nevíme, co bude tmelit budoucí společnost, ale jsme si vědomi toho, že cement současného světa se drolí. Díváme se kolem sebe a máme pocit, že neexistuje nějaký určitý směr, kudy se lidé, politické strany či celé komunity pohybují, ale že spíš chvíli jdeme někam, a pak poslušni spíš okamžiku než nějakého cíle zase jinam. Doba už je taková, ale přesto potřebujeme porozumět tomu, kde jsme, a pokoušíme se odhadnout, kam jdeme.“

Jak se civilizace rodí, rostou a upadají. Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, zetabyte informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí, epidemie a mnohé jiné. Audiokniha Sedm zákonů nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace. I my.

Výpravný katalog v češtině a angličtině je doplňkem unikátní výstavy Sluneční králové, která se konala v Národním muzeu v Praze od 1. září 2020 do 31. září 2021 a mapovala více než sto let archeologického výzkumu lokality Abúsíru egyptskými, německými a českými (do roku 1990 československými) misemi. Obsahuje 139 záznamů o téměř 300 předmětech z období mezi raně dynastickým a ptolemaiovským obdobím, včetně příkladů z královské pohřební výbavy krále Raneferefa z doby pyramidového pohřebiště, sochy kněze Nefera a princezny Šeretnebty z jižního Abúsíru, a také předměty ze sajsko-perských šachtových hrobek. Vzácné objekty výstavy Sluneční králové vyprávějí příběh o starověké egyptské civilizaci a o lidech, kteří ji tvořili, a katalog jejich prostřednictvím mapuje existenci a vývoj lokality Abúsír po dobu téměř tří tisíciletí. The catalogue in Czech and English accompanied the unique exhibition Kings of the Sun that took place at the National Museum in Prague between September 1st 2020 and September 31st 2021 and mapped over a century of archaelogical exploration of the site of Abusir by Egyptian, German and Czech (until 1990 Czechoslovak) mission. It contains 139 entries on almost 300 objects dating between the Early Dynastic and Ptolemaic Periods, including examples from the royal burial equipment of King Raneferef from the pyramid cemetery, sculptures of the priest Nefer and Princess Sheretnebty from Abusir south, as well as items from the Saite-Persian shaft tombs. The objects tell a story of the ancient Egyptian civilization and of the people who formed it, and through them, the catalogue maps the existence and development of the site of Abusir for almost three millenia.

Výpravná, celobarevná publikace je věnována českým výzkumům egyptské Západní pouště. V posledních letech se českému týmu podařilo objevit a zčásti i prozkoumat doposud neznámé lokality v oáze El-Héz, která postupně zaniká již přes 1600 let. Mezi nejvýznačnější patří jedno z nejstarších křesťanských osídlení na území Egypta z 3.–5. stol. n.l., osídlení z doby stavitelů pyramid či sofistikovaný systém podzemních zavlažovacích systémů vynalezený původně v Persii. Jednotlivé texty z pera mnoha českých odborníků (archeologů, egyptologů, prehistoriků, geologů, antropologů či archeobotaniků) přibližují tyto objevy a zároveň se zabývají obecnějšími aspekty vývoje přírodního prostředí a lidských kultur na území egyptské Západní pouště, kde se zrodila staroegyptská civilizace.

Počátky staroegyptské civilizace fascinují a zaměstnávají archeology již od vzniku egyptologie přibližně před 200 lety. Nová studie předkládá interpretaci neolitického skalního umění v egyptské Západní poušti, které představuje klíč k porozumění počátkům staroegyptské civilizace. Její kořeny zřejmě sahají až do 6. tis. př. Kr. V té době začaly vznikat unikátní skalní malby v Jeskyni plavců (známé z filmu Anglický pacient) a nedávno objevené Jeskyni šelem. Tyto jeskyně se nacházejí v dnes těžko dostupné Západní poušti na hranici Egypta, Libye a Súdánu. Skalní malby zachycují několik pozoruhodných motivů, které se o mnoho století později stanou úhelnými kameny ikonografie staroegyptského panovníka a některých zásadních náboženských konceptů staroegyptské civilizace. Najdeme tu náčelníka zabíjejícího nepřátele kamenným mlatem nebo obětování nepřátel. Doložen je i koncept bohyně nebes a boha země představujících tento a onen svět - v pozdější staroegyptské tradici se jedná o bohyni Nut a boha Geba. Tato božstva jsou doprovázena bezhlavými šelmami hlídajícími tehdejší vstup na onen svět a požírající duše zesnulých.

Výpravná, celobarevná publikace je věnována českým výzkumům egyptské Západní pouště. V posledních letech se českému týmu podařilo objevit a zčásti i prozkoumat doposud neznámé lokality v oáze El-Héz, která postupně zaniká již přes 1600 let. Mezi nejvýznačnější patří jedno z nejstarších křesťanských osídlení na území Egypta z 3.–5. stol. n.l., osídlení z doby stavitelů pyramid či sofistikovaný systém podzemních zavlažovacích systémů vynalezený původně v Persii. Jednotlivé texty z pera mnoha českých odborníků (archeologů, egyptologů, prehistoriků, geologů, antropologů či archeobotaniků) přibližují tyto objevy a zároveň se zabývají obecnějšími aspekty vývoje přírodního prostředí a lidských kultur na území egyptské Západní pouště, kde se zrodila staroegyptská civilizace.