Miroslav Bárta strana 2 z 2

Po mimořádně úspěšné knize Povaha změny, v němž se kolektiv odborníků pod edičním vedením egyptologa M. Bárty, historika M. Kováře a vojenského specialisty O. Foltýna zamýšlí nad palčivými otázkami současné doby, připravili editoři další titul se stávajícími i novými spoluautory. Druhý svazek nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, zcela aktuální stať věnovanou Brexitu, jakož i studie o klimatických změnách a dalších tématech. Autorský kolektiv druhého svazku: Miroslav Bárta, David Batěk, Václav Cílek, Dana Drábová, Roman Fiala, Otakar Foltýn, Petr Gazdík, Karel Havlíček, Pavel Holländer, Pavel Kohout, Stanislav Komárek, Martin Kovář, Jakub Landovský, Milan Marko, Vladimír Mařík, Aleš Michl, Václav Moravec, Jiří Padevět, Petr Pokorný, Martin Riegl, Karel Řehka a Matyáš Zrno

měly a mají zásadní vliv na vývoj komplexních civilizací. Za pomoci mnoha společenských, přírodních i technických věd hledá odpovědi na to, jak civilizace – a nejen ta staroegyptská – vznikly, fungovaly, jaké byly jejich cesty vývoje, jak se vyrovnávaly s krizemi i změnami přírodního prostředí a také jak zanikaly. Výsledkem tohoto hledání smyslu dějin a člověka je zejména poznání, že naše minulost rozhodně není mrtvá. Naopak, můžeme v ní najít zdroj inspirace, ale i poučení o nás samotných a o světě, který nás obklopuje.

Václav Cílek jako editor a spoluautor navazuje na úspěšnou knihu Tři svíce za budoucnost. Ke spolupráci přizval znovu respektované české sociology, filosofy, publicisty, psychology, historiky, přírodovědce, i další autory, kteří se zabývají vyhlídkami na život v dočasném chaosu, mj. Miroslava Bártu, Václava Bělohradského, Petra Druláka, Vladimíru Dvořákovou, Cyrila Höschla, Petra Hrušku, Jana Kellera, Jeronýma Klimeše, Stanislava Komárka, Václava Moravce, Jiřího Přibáně, Jana Sokola, Ondřeje Šteffla, výtvarníky Veroniku Bromovou, Františka Skálu či Jiřího Slívu. „Nevíme, co bude tmelit budoucí společnost, ale jsme si vědomi toho, že cement současného světa se drolí. Díváme se kolem sebe a máme pocit, že neexistuje nějaký určitý směr, kudy se lidé, politické strany či celé komunity pohybují, ale že spíš chvíli jdeme někam, a pak poslušni spíš okamžiku než nějakého cíle zase jinam. Doba už je taková, ale přesto potřebujeme porozumět tomu, kde jsme, a pokoušíme se odhadnout, kam jdeme.“

Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento fenomén. Nejnovější výzkumy celé řady vědních oborů totiž ukazují, že faktory, které vedly k pádu starověkých říší, se cyklicky opakují. Naše současná západní civilizace, jež byla vůdčí silou světa v posledních stoletích, se těmto vlivům také nemůže vzepřít. Čeká nás tedy podobný osud, o němž jsme se zatím jen učili v hodinách dějepisu? Rozhovor však nepřináší žádné apokalyptické vize. Spíše zamyšlení, jak bychom o případném kolapsu společnosti měli uvažovat. Sám kolaps totiž neznamená konec. Rozhovor s prof. Bártou vede Tomáš Tureček, šéfredaktor české edice National Geographic.

Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů – akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů – na aktuálně velmi živý pojem „kolaps“, a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického. Nesporným přínosem je ve všech případech aktualizovaný přístup autorů ke krizovým momentům v dějinách velkých civilizací (staroegyptské, čínské, římské ap.) nebo říší (např. britského impéria ap.). Nemenší podíl tvoří kapitoly z dějin českých zemí (zejména husitství, pobělohorské společenské klima a kromě dalších i popis rozpadu Československa), ale také pojednání týkající se přírodních katastrof (dávná zemětřesení, nedávné záplavy) či stručný, zato však originální popis nezvratných změn životního prostředí na Mostecku. Publikace je bohatě ilustrována, vybavena mapami a přehlednými grafy s aktualizovanými daty.

Počátky staroegyptské civilizace fascinují a zaměstnávají archeology již od vzniku egyptologie přibližně před 200 lety. Nová studie předkládá interpretaci neolitického skalního umění v egyptské Západní poušti, které představuje klíč k porozumění počátkům staroegyptské civilizace. Její kořeny zřejmě sahají až do 6. tis. př. Kr. V té době začaly vznikat unikátní skalní malby v Jeskyni plavců (známé z filmu Anglický pacient) a nedávno objevené Jeskyni šelem. Tyto jeskyně se nacházejí v dnes těžko dostupné Západní poušti na hranici Egypta, Libye a Súdánu. Skalní malby zachycují několik pozoruhodných motivů, které se o mnoho století později stanou úhelnými kameny ikonografie staroegyptského panovníka a některých zásadních náboženských konceptů staroegyptské civilizace. Najdeme tu náčelníka zabíjejícího nepřátele kamenným mlatem nebo obětování nepřátel. Doložen je i koncept bohyně nebes a boha země představujících tento a onen svět - v pozdější staroegyptské tradici se jedná o bohyni Nut a boha Geba. Tato božstva jsou doprovázena bezhlavými šelmami hlídajícími tehdejší vstup na onen svět a požírající duše zesnulých.

Počátky staroegyptské civilizace fascinují a zaměstnávají archeology již od vzniku egyptologie přibližně před 200 lety. Nová studie předkládá interpretaci neolitického skalního umění v egyptské Západní poušti, které představuje klíč k porozumění počátkům staroegyptské civilizace. Její kořeny zřejmě sahají až do 6. tis. př. Kr. V té době začaly vznikat unikátní skalní malby v Jeskyni plavců (známé z filmu Anglický pacient) a nedávno objevené Jeskyni šelem. Tyto jeskyně se nacházejí v dnes těžko dostupné Západní poušti na hranici Egypta, Libye a Súdánu. Skalní malby zachycují několik pozoruhodných motivů, které se o mnoho století později stanou úhelnými kameny ikonografie staroegyptského panovníka a některých zásadních náboženských konceptů staroegyptské civilizace. Najdeme tu náčelníka zabíjejícího nepřátele kamenným mlatem nebo obětování nepřátel. Doložen je i koncept bohyně nebes a boha země představujících tento a onen svět - v pozdější staroegyptské tradici se jedná o bohyni Nut a boha Geba. Tato božstva jsou doprovázena bezhlavými šelmami hlídajícími tehdejší vstup na onen svět a požírající duše zesnulých.

Počátky staroegyptské civilizace fascinují a zaměstnávají archeology již od vzniku egyptologie přibližně před 200 lety. Nová studie předkládá interpretaci neolitického skalního umění v egyptské Západní poušti, které představuje klíč k porozumění počátkům staroegyptské civilizace. Její kořeny zřejmě sahají až do 6. tis. př. Kr. V té době začaly vznikat unikátní skalní malby v Jeskyni plavců (známé z filmu Anglický pacient) a nedávno objevené Jeskyni šelem. Tyto jeskyně se nacházejí v dnes těžko dostupné Západní poušti na hranici Egypta, Libye a Súdánu. Skalní malby zachycují několik pozoruhodných motivů, které se o mnoho století později stanou úhelnými kameny ikonografie staroegyptského panovníka a některých zásadních náboženských konceptů staroegyptské civilizace. Najdeme tu náčelníka zabíjejícího nepřátele kamenným mlatem nebo obětování nepřátel. Doložen je i koncept bohyně nebes a boha země představujících tento a onen svět - v pozdější staroegyptské tradici se jedná o bohyni Nut a boha Geba. Tato božstva jsou doprovázena bezhlavými šelmami hlídajícími tehdejší vstup na onen svět a požírající duše zesnulých.

Výpravná, celobarevná publikace je věnována českým výzkumům egyptské Západní pouště. V posledních letech se českému týmu podařilo objevit a zčásti i prozkoumat doposud neznámé lokality v oáze El-Héz, která postupně zaniká již přes 1600 let. Mezi nejvýznačnější patří jedno z nejstarších křesťanských osídlení na území Egypta z 3.–5. stol. n.l., osídlení z doby stavitelů pyramid či sofistikovaný systém podzemních zavlažovacích systémů vynalezený původně v Persii. Jednotlivé texty z pera mnoha českých odborníků (archeologů, egyptologů, prehistoriků, geologů, antropologů či archeobotaniků) přibližují tyto objevy a zároveň se zabývají obecnějšími aspekty vývoje přírodního prostředí a lidských kultur na území egyptské Západní pouště, kde se zrodila staroegyptská civilizace.

Tuto knihu společně napsalo čtrnáct předních českých vědců nejrůznějšího zaměření - Miroslav Bárta, Václav Cílek, Viktor Černý, Jiří Filip, Radan Haluzík, Ivan Horáček, Zdeněk Kratochvíl, Anton Markoš, Petr Meduna, Petr Pokorný, Jiří Sádlo, František Slanina, David Storch a Helena Štorchová. Pod pojem kolaps zahrnují řadu procesů, které mají sice odlišný substrát (lidské společnosti, dějinné éry, přírodní společenstva, myšlenkové systémy...), ale podobnou strukturální povahu a podobné dynamické rysy. Dočteme se například o tom, jak se život obrátil naruby kvůli kyslíku, o kolapsech v českém pravěku, o zániku Egyptské říše, o konci lesního prasete, či o lidových metaforách pádu komunismu. Je to brikoláž nejrůznějších měřítek a úhlů pohledu, které spojuje podivuhodná vnitřní spřízněnost. Podobně je to i s celým naším proměnlivým světem...