Jan Bauer strana 10 z 19

Jan Bauer, jeden z nejplodnějších – a také nejčtenějších – autorů, věnujících se českým dějinám, sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané. Třeba je to tím, že naše území bylo odedávna místem střetávání vlivů a kultur, možná i naší vynalézavostí, která však občas sklouzává k nesvornosti a lehkovážnému zapomínání na sliby… Buď jak buď, v autorově atraktivním podání před námi defilují postavy historie dávné, ba mytické – Krok, svatý Prokop či osobnosti zobrazené na zdech znojemské rotundy svaté Kateřiny, středověké – a tady hraje velkou roli právě ona zmiňovaná nesvornost… ale i zcela nedávné (ovšem tato „nedávnost“ je pojem relativní, vždyť ruku na srdce, komu dnes něco bližšího říká třeba kdysi proslulý zločinec Lecián či „semínkový generál“ Šejna?). Jan Bauer pátrá po jejich stopách a odkazu – a činí tak formou přístupnou, a přitom zasvěcenou, a se smyslem pro humor i mezinárodní souvislosti českých dějin. V jeho příbězích ožívají vzestup a pád prominentního vězně Karla IV. Coly di Rienzo, manželství „Good Queen Anne“, kterou její bratr Václav IV. do Anglie zřejmě opravdu prodal, osudná návštěva Polska, již vykonal svatý mučedník Jan Sarkander, stejně jako intimní i násilné poklesky vládců a šlechticů… A to je jen malá ukázka toho, nač se můžete těšit, když jste do ruky vzali tento XVII. svazek Edice Český ČAS.

Jan Bauer, jeden z nejplodnějších – a také nejčtenějších – autorů, věnujících se českým dějinám, sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané. Třeba je to tím, že naše území bylo odedávna místem střetávání vlivů a kultur, možná i naší vynalézavostí, která však občas sklouzává k nesvornosti a lehkovážnému zapomínání na sliby… Buď jak buď, v autorově atraktivním podání před námi defilují postavy historie dávné, ba mytické – Krok, svatý Prokop či osobnosti zobrazené na zdech znojemské rotundy svaté Kateřiny, středověké – a tady hraje velkou roli právě ona zmiňovaná nesvornost… ale i zcela nedávné (ovšem tato „nedávnost“ je pojem relativní, vždyť ruku na srdce, komu dnes něco bližšího říká třeba kdysi proslulý zločinec Lecián či „semínkový generál“ Šejna?). Jan Bauer pátrá po jejich stopách a odkazu – a činí tak formou přístupnou, a přitom zasvěcenou, a se smyslem pro humor i mezinárodní souvislosti českých dějin. V jeho příbězích ožívají vzestup a pád prominentního vězně Karla IV. Coly di Rienzo, manželství „Good Queen Anne“, kterou její bratr Václav IV. do Anglie zřejmě opravdu prodal, osudná návštěva Polska, již vykonal svatý mučedník Jan Sarkander, stejně jako intimní i násilné poklesky vládců a šlechticů… A to je jen malá ukázka toho, nač se můžete těšit, když jste do ruky vzali tento XVII. svazek Edice Český ČAS.

Existovala Atlantida, o níž psal starořecký filozof Platón? Pamatuje Egyptská sfinga poslední dobu ledovou? Pochází středoamerický národ Olméků z Afriky? Byl Mojžíš egyptským faraonem? Kam se ztratil poklad řádu templářů? Tyto a další otázky se pokouší zodpovědět kniha známého autora literatury faktu a historických románů Jana Bauera Zajímavá zastavení v dějinách. Setkáte se v ní nejen s různými historickými záhadami, ale také s životními příběhy pozoruhodných postav světových dějin, jako byli například kartaginský vojevůdce Hannibal, císařovna Theodora, hunský náčelník Attila, francouzská a později také anglická královna Eleonora Akvitánská, dramatik William Shakespeare či zakladatelka Brazílie Leopoldina Habsburská...

Vznik prvního písma v Sumeru a ve starém Egyptě, vítězné tažení Alexandra Velikého, výboje dobyvatele Čingischána, objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem či přistání Američanů na Měsíci a rozšíření internetu, to jsou jen některé z událostí, které měly rozhodující vliv na dějiny světa. Za tímto pokrokem se skrývají dramatické příběhy lidí, kteří se nebáli změn.

Slavná jména české kultury 19. století jako Mácha, Tyl, Němcová, Neruda, Aleš nebo Smetana jsou pro mnohé z nás takřka posvátnými nedotknutelnými ikonami. Spisovatel Jan Bauer se na ně pokusil podívat z té druhé stránky. Ukazuje je jako lidi z masa a kostí i s jejich neřestmi a nedostatky. Jestlipak například víte, že Božena Němcová nebyla zrovna příkladná hospodyně, anebo že Jan Neruda se přátelil s lahodným mokem...?

Slavná jména české kultury 19. století jako Mácha, Tyl, Němcová, Neruda, Aleš nebo Smetana jsou pro mnohé z nás takřka posvátnými nedotknutelnými ikonami. Spisovatel Jan Bauer se na ně pokusil podívat z té druhé stránky. Ukazuje je jako lidi z masa a kostí i s jejich neřestmi a nedostatky. Jestlipak například víte, že Božena Němcová nebyla zrovna příkladná hospodyně, anebo že Jan Neruda se přátelil s lahodným mokem...?

Slavná jména české kultury 19. století jako Mácha, Tyl, Němcová, Neruda, Aleš nebo Smetana jsou pro mnohé z nás takřka posvátnými nedotknutelnými ikonami. Spisovatel Jan Bauer se na ně pokusil podívat z té druhé stránky. Ukazuje je jako lidi z masa a kostí i s jejich neřestmi a nedostatky. Jestlipak například víte, že Božena Němcová nebyla zrovna příkladná hospodyně, anebo že Jan Neruda se přátelil s lahodným mokem...?

Je říjen roku 1306. Na oslavu zvolení nového českého krále Rudolfa Habsburského se na rynku Většího Města pražského koná rytířský turnaj. Jako první se mají utkat přítel a oblíbenec nového krále, pěvec rytířských písní Hartmann z Kuenringu s českým šlechticem Čeňkem z Lipé. K všeobecnému překvapení stačí Čeňkovi lehký úder dřevcem, aby Hartmann spadl ze sedla do prachu kolbiště. K údivu všech přivolaný ranhojič zjišťuje, že je dočista mrtvý. Co horšího, někdo ho předem zabil a do klání mezi šraňky poslal na koni mrtvolu v brnění. Hartmannovi sluhové jsou jako podezřelí okamžitě uvězněni, ale královský soudce Melichar z Roupova se jich zastane. Případ je totiž podstatně složitější… Kdo tedy potřeboval odstranit Hartmanna z Kuenringu? Komu vadil majitel hradu Vitoraz nedaleko českého pomezí? Královský soudce Melichar chce přijít této záhadě na kloub. A to stůj, co stůj! Druhý případ soudce Melichara z pera úspěšného autora historických detektivek.

Je říjen roku 1306. Na oslavu zvolení nového českého krále Rudolfa Habsburského se na rynku Většího Města pražského koná rytířský turnaj. Jako první se mají utkat přítel a oblíbenec nového krále, pěvec rytířských písní Hartmann z Kuenringu s českým šlechticem Čeňkem z Lipé. K všeobecnému překvapení stačí Čeňkovi lehký úder dřevcem, aby Hartmann spadl ze sedla do prachu kolbiště. K údivu všech přivolaný ranhojič zjišťuje, že je dočista mrtvý. Co horšího, někdo ho předem zabil a do klání mezi šraňky poslal na koni mrtvolu v brnění. Hartmannovi sluhové jsou jako podezřelí okamžitě uvězněni, ale královský soudce Melichar z Roupova se jich zastane. Případ je totiž podstatně složitější… Kdo tedy potřeboval odstranit Hartmanna z Kuenringu? Komu vadil majitel hradu Vitoraz nedaleko českého pomezí? Královský soudce Melichar chce přijít této záhadě na kloub. A to stůj, co stůj! Druhý případ soudce Melichara z pera úspěšného autora historických detektivek.

Je říjen roku 1306. Na oslavu zvolení nového českého krále Rudolfa Habsburského se na rynku Většího Města pražského koná rytířský turnaj. Jako první se mají utkat přítel a oblíbenec nového krále, pěvec rytířských písní Hartmann z Kuenringu s českým šlechticem Čeňkem z Lipé. K všeobecnému překvapení stačí Čeňkovi lehký úder dřevcem, aby Hartmann spadl ze sedla do prachu kolbiště. K údivu všech přivolaný ranhojič zjišťuje, že je dočista mrtvý. Co horšího, někdo ho předem zabil a do klání mezi šraňky poslal na koni mrtvolu v brnění. Hartmannovi sluhové jsou jako podezřelí okamžitě uvězněni, ale královský soudce Melichar z Roupova se jich zastane. Případ je totiž podstatně složitější… Kdo tedy potřeboval odstranit Hartmanna z Kuenringu? Komu vadil majitel hradu Vitoraz nedaleko českého pomezí? Královský soudce Melichar chce přijít této záhadě na kloub. A to stůj, co stůj! Druhý případ soudce Melichara z pera úspěšného autora historických detektivek.

O počátcích českého státu toho víme pramálo, naše vědomosti se opírají jen o drobné zmínky ve starých kronikách a útržkovité archeologické nálezy, které připouštějí různý výklad. Známý český autor se v této knize pokusil představit dávnou minulost jako strhující román, v němž se zvolna dostává do popředí postava kněžny Ludmily, manželky prvního pokřtěného českého knížete Bořivoje. Není zde vylíčena tak, jak ji známe z legend, ztrácí aureolu světice, zato se projevuje jako pragmatická vládkyně, která podle příkladu svého někdejšího patrona, moravského krále Svatopluka, podřizuje vše, včetně svého rodinného života, zájmům knížectví…

Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím? Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli? A jak dokázali vládnout lidu proslulému svou nespoutaností, bojovností a – už tehdy – schopností přizpůsobit se situaci a získat z ní co nejvíc, stejně jako zálibou ve všemožných neřestech? Co stálo za „zbožným zanícením“, s nímž naši první doložení vládcové vymítali vše pohanské? Byla to upřímná víra, nebo jen mocenské a zahraničně-politické cíle? A jak se s křesťanstvím – a v případě knížete Václava dokonce se svatostí – slučovalo třeba takové otrokářství? Asi překvapivě dobře, když tak pohádkově vynášelo… Máme se stydět za to, že Praha desátého století byla evropským centrem obchodu s lidmi a že sjednocení a následný vzestup českého státu zaplatilo takto získané bohatství, když byl podobný byznys leckde provozován ještě o tisíc let později? Za to, že prvním opravdovým tvůrcem naší státnosti je předpokládaný bratrovrah Boleslav I.? Nebo snad za hojně citovaný – a zmiňovanému Václavovi, jak se tu ostatně dočítáme, neprávem připisovaný – poplatek odváděný českým knížectvím do říše? To by nebylo namístě. Raději se začtěme do poutavých řádků, jimiž nám známý popularizátor historie Jan Bauer odpovídá nejen na tyto otázky a zavádí nás do epochy, v níž se rodil náš stát. Těžce, krvavě a dost jinak, než jak nám líčí oslavné legendy – ale na rozdíl od jiných přetrval dodnes. I proto, že u jeho zrodu stály výrazné osobnosti, které autor vykresluje barvitě a s pochopením pro jejich slabosti – ať už se jedná o dobyvatele, otrokáře, bigamistu s přízviskem Pobožný, či skutečně svatého muže. A mezi mnoha jinými zajímavostmi se můžete dočíst třeba i o tom, že v České kotlině se nevyplácí sundávat brnění ani ve chvíli, kdy je vám k nesnesení horko a nepřítel se zdá být na míle daleko (jak se přesvědčil neúspěšný dobyvatel Ota II.), nebo jak se svatokrádežnice stane blahoslavenou (což se podařilo Václavově sestře Přibyslavě).

Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím? Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli? A jak dokázali vládnout lidu proslulému svou nespoutaností, bojovností a – už tehdy – schopností přizpůsobit se situaci a získat z ní co nejvíc, stejně jako zálibou ve všemožných neřestech? Co stálo za „zbožným zanícením“, s nímž naši první doložení vládcové vymítali vše pohanské? Byla to upřímná víra, nebo jen mocenské a zahraničně-politické cíle? A jak se s křesťanstvím – a v případě knížete Václava dokonce se svatostí – slučovalo třeba takové otrokářství? Asi překvapivě dobře, když tak pohádkově vynášelo… Máme se stydět za to, že Praha desátého století byla evropským centrem obchodu s lidmi a že sjednocení a následný vzestup českého státu zaplatilo takto získané bohatství, když byl podobný byznys leckde provozován ještě o tisíc let později? Za to, že prvním opravdovým tvůrcem naší státnosti je předpokládaný bratrovrah Boleslav I.? Nebo snad za hojně citovaný – a zmiňovanému Václavovi, jak se tu ostatně dočítáme, neprávem připisovaný – poplatek odváděný českým knížectvím do říše? To by nebylo namístě. Raději se začtěme do poutavých řádků, jimiž nám známý popularizátor historie Jan Bauer odpovídá nejen na tyto otázky a zavádí nás do epochy, v níž se rodil náš stát. Těžce, krvavě a dost jinak, než jak nám líčí oslavné legendy – ale na rozdíl od jiných přetrval dodnes. I proto, že u jeho zrodu stály výrazné osobnosti, které autor vykresluje barvitě a s pochopením pro jejich slabosti – ať už se jedná o dobyvatele, otrokáře, bigamistu s přízviskem Pobožný, či skutečně svatého muže. A mezi mnoha jinými zajímavostmi se můžete dočíst třeba i o tom, že v České kotlině se nevyplácí sundávat brnění ani ve chvíli, kdy je vám k nesnesení horko a nepřítel se zdá být na míle daleko (jak se přesvědčil neúspěšný dobyvatel Ota II.), nebo jak se svatokrádežnice stane blahoslavenou (což se podařilo Václavově sestře Přibyslavě).

V této knize se zkušenému autorovi literatury faktu podařilo znovu uplatnit svoji metodu, v níž kombinuje shrnutí zjištěných faktů a záznamů z historických pramenů s vlastní analýzou tématu – to vše podepřené schopností dívat se na téma nezaujatým pohledem a schopností nacházet originální závěry a rozuzlení. Oblast autorova zájmu pokrývá široké časové spektrum – od pravěku až po dobu rudolfinskou.

V této knize se zkušenému autorovi literatury faktu podařilo znovu uplatnit svoji metodu, v níž kombinuje shrnutí zjištěných faktů a záznamů z historických pramenů s vlastní analýzou tématu – to vše podepřené schopností dívat se na téma nezaujatým pohledem a schopností nacházet originální závěry a rozuzlení. Oblast autorova zájmu pokrývá široké časové spektrum – od pravěku až po dobu rudolfinskou.

Koncem roku 1370 náhle umírá v Avignonu papež Urban V. a na jaře následujícího roku na Karlštejně těžce onemocní císař Karel IV. Jeho nejbližší už mají vážné obavy o jeho život. Dominikán Pavel se domnívá, že oba případy spolu souvisejí a jsou dílem neznámého traviče. Ale než může dokončit svoje pátrání, využije Ota Braniborský zrodu Wittelsbachů situace a hodlá na smrt nemocného císaře zbavit jeho říšského trůnu. A dominikán Pavel, tento středověký James Bond, musí na stará kolena zachraňovat, co se dá.