Jan Bauer strana 12 z 17

Knihu Tajné lásky českých králů a královen napsal Jan Bauer. Víte, že o první rozvod v českých dějinách se postaral král Přemysl Otakar I.? Anebo to, že Barbora Celská, druhá choť Zikmunda Lucemburského, prý byla doslova posedlá sexem? Jsou to pomluv y, nebo čistá pravda? Autor nám dá nahlédnout do života našich králů a královen a prozradí, jaký měli vztah k druhému pohlaví.

Kdo je tajemný Pavel v blízkosti českého krále Karla z rodu Lucemburků? Mnich řádu dominikánů, nebo rytíř zběhlý ve válečném umění? Obratný diplomat, či nájemný vrah? Odkud vůbec přišel?

Po nešťastné smrti svého bratra Ondřeje skládá novoměstský rychtář Jakub Protiva svůj úřad a vrací se na rodnou tvrz Protivec v jižních Čechách. Než však vůbec stačí začít na svém majetku hospodařit, navštíví ho zeman Matěj z Dvorců s podivnou nabídkou. Ukáže se, že okolní kraj je už delší dobu terorizován tlupou loupežníků a vyděračů. Také Ondřejova smrt nebyla vůbec náhodná, ale jednalo se o promyšlenou vraždu. Jak ovšem souvisí s tajemným klášterem kostlivců, ukrytým v hlubokých šumavských lesích? Jakub málem skončí jako jeho mrtvý bratr, pak mu však přijde na pomoc jeho přítel mnich Blasius a společně všechny záhady vyřeší.

Kdybychom posuzovali dějiny očima školního dějepisu, byla by to jen snůška jmen a těžko zapamatovatelných dat. Naštěstí existují ještě jedny dějiny, dějiny plné vzrušujících a záhadných příběhů. Čtvrtý svazek Edice Český ČAS Vám předkládá osmadvacet příběhů z českých a moravských dějin, které spojují slova "bílá místa". Většinou vycházejí z hypotéz a domněnek vážených historiků i amatérských badatelů, kteří se nebáli "jít s kůží na trh". Mnohdy jsou jejich tvrzení přinejmenším diskutabilní, často jen nadhazují otázku, na niž zatím neznáme odpověď a kdo ví, zda kdy znát budeme. V každém případě jsou to příběhy nanejvýš poutavé a vzrušující. Zamyslíme se třeba nad tajemným masakrem v Býčí skále, nad původem keltského zlata i slovanských etnik na našem území, budeme pátrat po hradech Krokových dcer, po sedmeru bájných přemyslovských knížat i po místě posledního spočinutí knížete Svatopluka, Prokopa Holého či popravených českých pánů, půjdeme ve stopách blahoslaveného Podivena, mstitele knížete Václava, řekneme si, odkud se vzal Jaroslav, "vítěz nad Tatary", budeme si vyprávět o smrti prvního Habsburka na českém trůně i vzoru tehdejšího rytířstva Jana Lucemburského, pobaví nás příběh o Lžiwaldemarovi ve službách Otce vlasti či to, jak se nakonec Rožmberkům nevyplatila smyšlenka o jejich italském původu, vzpomeneme tajemné kaple Božího hrobu na Dobytčím trhu i polského vzdorokrále husitů Zikmunda Korybutoviče, bájnou rudolfínskou dobu nám představí ten, po němž byla nazvána, stejně jako pochybný alchymista Kelley, překvapí nás příběhy o tom, jak proslulý Casanova upravoval libreto Mozartovy opery, či o možná prvním letci v dějinách lidstva, jenž obýval chaloupku na jihočeské samotě… Zvláštní pozornost pak věnujeme pozoruhodným a záhadným ženám - "královně" Emmě, manželce Boleslava II., krásné Oldřichově choti Boženě, sestře svaté Anežky České Blaženě, jež byla nejprve málem svatořečena, aby byla zanedlouho označena za kacířku, či zachránkyni Václava IV. Zuzaně.

Uprostřed jedné srpnové noci roku 1348 dostává magdeburský arcibiskup nenadálou návštěvu. Kdo je tajemný host, který se k němu vnutí v tak pozdní dobu, a proč ho arcibiskup přijímá? V každém případě jeho objevení se vyburcuje římského a českého krále Karla IV. k válečnému tažení. V sázce totiž není nic menšího než braniborské markrabství, kdysi dědičný majetek Lucemburků, které nyní drží konkurenční rod Wittelsbachů. Ale spíše než zbraně rozhodnou rozhořívající se konflikt tajné zákulisní operace, v nichž díky svému mazanému služebníkovi vyniká právě Otec vlasti.

Jakub Protiva z Protivce se vzdal svého úřadu novoměstského rychtáře a po bratrově smrti se vrátil na svou rodnou tvrz do jižních Čech. Z poklidného sedlačení ho však vytrhne nenadálá návštěva z královského dvora. Dozvídá se, že českého krále Václava IV. zajal jeho nevlastní bratr uherský král Zikmund a vězní ho neznámo kde. Navíc se ztratily i české korunovační klenoty. Jakub Protiva je jako zkušený vyšetřovatel pověřen pátráním po králi a po klenotech. Do cesty se mu staví nemálo překážek, ještě štěstí, že se včas ukáže jeho přítel mnich Blasius, na jehož důvtip obvykle spoléhá. Podaří se naší dvojici zachránit krále a nalézt ztracené korunovační klenoty?

Do Prahy přijíždí uprchlý římský tribun Cola di Rienzo, aby přesvědčil nejmocnějšího evropského panovníka Karla IV. o nutnosti obnovení jednotné Itálie. Římského a českého krále tato myšlenka láká, ale pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic radí k opatrnosti. Přes jeho varování se Karel inkognito vydává do Itálie, ale nebýt jeho rádce dominikána Pavla, mohl se pro něj tento výlet stát málem osudným. Na půl roku zcela zmizí všem z očí a potácí se mezi životem a smrtí. Dokonce k němu nesmí ani jeho druhá manželka Anna Falcká. Zvlášť když ji někteří podezírají, že se krále pokusila otrávit?

Třetí svazek "Tajností královských trůnů" má podtitul "děsivé záhady, dvojníci a podvody". Zdaleka se nejedná pouze o české panovníky. Najdete zde málo známé zajímavosti a tajemné i děsivé příběhy panovnických rodů i ve Francii, Rusku, Německu či Rak ousku. Nechybí zde samozřejmě dodnes nevyjasněná záhada muže s železnou maskou, samozvaného cara Lžidimitrije, ale i tajného bratrstva rosenkruciánů. Závěr knihy je tvořen kapitolou o strašidlech Habsburků, ale především chronologií popsaných příběhů , která velmi vhodně doplňuje příběhy v této knize.

Přemyslovci… Jméno bájného českého rodu zas a znovu rezonuje v našich myslích i srdcích. Dynastie, která se vynořuje z šera českých dějin a po mnoha vzestupech i pádech se stává jedním z nejvýznamnějších stavebních prvků naší historie... V knize Hříchy a vášně přemyslovských králů nahlíží známý spisovatel a publicista Jan Bauer na přemyslovské krále (a jejich předchůdce knížata) nejen jako na historické osobnosti, ale hlavně jako na muže z masa a kostí. Muže vášnivé, hříšné, plné lásky i nenávisti… Vždyť i všemocný vládce je také - a především - člověk. A příslušníkům přemyslovské dynastie vskutku nebylo nic lidského cizí. Ve výčtu přemyslovských "pikantních historek" samozřejmě nemůže chybět morganatický vztah Oldřicha a Boženy, stejně jako Břetislavův únos Jitky. Tyto milostné eskapády jsou pojednány vtipně a pro někoho možná i překvapivě. Pokusíme se odhadnout, jestli měl vůbec první český král Vratislav víc manželek, nebo konkubín, či zda byl druhý český král Vladislav "pod pantoflem" své pozoruhodné manželky Judity, zastavíme se u rozvodu Přemysla Otakara I., který zaměstnal církevní i světské špičky tehdejší Evropy, zamyslíme se, zda měl pravdu slavný historik Josef Pekař, když napsal, že Václav I. přebýval na hradech "ku kratochvílích vystavěných", i nad tím, jestli nám synovská revolta pozdějšího Přemysla Otakara II. proti Václavu I. nepřipomíná něco z našich vlastních životů… Co si asi "král železný a zlatý" myslel, když si vedl k oltáři o dvaatřicet let starší Markétu Babenberskou? Kam zmizela jeho milenka Anežka, řečená Palceřík? Bylo největším hříchem jeho druhé manželky Kunhuty to, že nechtěla zaplatit za tehdy tak exotické lvy, nebo tento poklesek bledne ve srovnání s ojedinělým - i v evropském měřítku - vztahem se Závišem z Falkenštejna? A jak dokázal spojit Václav II. v jednom těle bujného milovníka i neurotického básníka? Nakoukneme také pod pokličku rodinných vztahů, kdy výběr nového panovníka znamenal leckdy horké chvilky pro kandidáty i stále ještě mladý - a nepříliš stabilní - český stát. A zvláštní pozornost je věnována vraždám českých panovníků - a to nejen Václava III., jehož smrtí hlavní přemyslovská větev vymřela po meči. Avšak nikdo ji už nikdy nevymaže z našich dějin. I proto je dobré a zajímavé přečíst si o tom, jací byli muži, kteří psali naše dějiny, i jaké ženy je často velmi umně ovládaly.

Bývalý novoměstský rychtář Jakub Protiva z Protivce získal za záchranu krále Václava IV. ze zajetí nový královský úřad. Zároveň se na něj obrací králův bratranec moravský markrabě Jošt a nabízí mu pomoc při odhalení zločinů králova oblíbence Zikmunda Hulera. Jakub se chtě nechtě ocitá ve dvojím ohni. "Ať uděláš cokoliv, skončíš na popravišti," varuje ho jeho přítel mnich Blasius. Jak se bude Jakubovi dařit v temném zákulisí moci, ve světě nebezpečných intrik a podrazů? Podaří se mu usvědčit Hulera, nebo bude sám usvědčen ze zneužití dočasně propůjčené pravomoci?

Jak můžeme odhalit skutečnou - tedy častou skrytou - tvář českých dějin, a to zejména těch starších, když i na události zcela nedávné nahlížejí jejich aktéři i svědci mnohdy zcela protichůdně? Lze bez výhrad věřit dávným kronikářům, nebo naopak považovat za univerzálně platnou tezi, že "dějiny píší vždy vítězové"? Pravda obvykle bývá někde uprostřed - a Jan Bauer, známý spisovatel a publicista, se k ní v sedmém svazku Edice Český ČAS snaží přiblížit z různých stran a úhlů, vždy však formou zasvěcenou a čtivou. V této knize můžeme sledovat vpád Dórů do mykénského světa a snít o tom, že předkové dnešních Řeků přišli z České kotliny, hledat Marobudon i Wogastisburg, pátrat po bájném českém vojevůdci Tyrovi alias Čestmírovi, zjišťovat, která z lebek svatého Vojtěcha je ta pravá, sejmout cejch zrádce ze svatého Vintíře, pídit se po autorovi Dalimilovy kroniky či po templářském pokladu, pobavit se líčením podivného obléhání hrádku Sion (byť konec jeho pána už tak veselý nebyl), zamýšlet se nad smrtí Jana Žižky z Trocnova, Albrechta Habsburského, Ludvíka Jagellonského, Tychona Brahe, blatského sedláka Kubaty či Milana Rastislava Štefánika, dojímat se osudem šlechtičny, kterou si Bohuslav Balbín ztotožnil s Bílou paní… A kdy vlastně vymřeli Přemyslovci, v roce 1306, nebo o víc než dvě století později? Opravdu Valdštejn zradil císaře? A pocházel snad Adolf Hitler z Čech? Takových otázek nabízí tato publikace ještě mnohem víc. A jistě nevadí, že na ně nedává jednoznačné odpovědi - vždyť tak mnohdy nečinili ani současníci popisovaných událostí, a pokud ano, lze na jejich výroky pohlížet tu s pobavením, tu s oprávněnou skepsí. Ať už se nad stránkami této knihy budete pobaveně usmívat, nebo skepticky ušklíbat, věříme, že přinejmenším rozšíří a zpestří váš pohled na "jasné" okamžiky a křižovatky naší historie.

Autor předkládá čtenáři sedmnáct témat z české historie, témat, k nimž se pojí řada nejasností, mýtů a dezinformací. Čtenářsky přitažlivou formou podává ke každému z nich shrnutí obecně více či méně známých fakt a dokládá je citací historických pramenů. Rozebírá je, nepřesnosti uvádí na pravou míru a seznamuje čtenáře s nejnovějším stavem bádání. Mnohdy nabízí vlastní překvapivé závěry a vysvětlení.

Detektivní román z doby Václava IV. Mnich Blasius se vydává do rodného Krumlova za svým těžce nemocným nevlastním bratrem Jindřichem III. z Rožmberka. "Kdybych zemřel, ujmi se mého malého synka Oldřicha," žádá Blasia vladař Jindřich, ale mnicha jeho žádost málem stojí život. Někdo další si brousí zuby na rožmberské dědictví a pokouší se zabít jak malého Oldřicha, tak Blasia. Oba jen tak tak uniknou smrti. Do Krumlova je proto povolán Blasiův přítel a zástupce královského sudího Jakub Protiva z Protivce, který začne celou podivnou záležitost vyšetřovat… Původní česká detektivka

Karel IV. se s rakouským vévodou Albrechtem II. dohodl o příbuzenském propojení Lucemburků a Habsburků. Když provdal svou dceru Kateřinu za Albrechtova syna Rudolfa, netušil, co se z tohoto nadaného mládence vyklube.

Ne všichni čeští panovníci zemřeli hrdinskou smrtí jako Přemysl Otakar II. nebo Jan Lucemburský. Někteří skonali docela nehrdinsky a ve velkých bolestech, třeba Karel VI. na otravu houbami nebo Rudolf II. na následky syfilidy. I proto byl skon králů často úmyslně zahalován tajemstvím a spojován s dramatickými okolnostmi, jen aby zůstali i ve smrti velcí.

Detektivní román z doby vlády Václava IV. V královském městě Jihlava se děje cosi tajemného. Zdejší opuštěné doly prý v noci obcházejí přízraky...