Jan Bauer strana 5 z 19

V lednu 1378 se císař Karel IV. setkává se svým synovcem, francouzským králem Karlem V., při tajném jednání v malém hradu uprostřed lesů. Toho se rozhodnou využít spiklenci, kteří chtějí oba panovníky zavraždit. Naštěstí jejich záměry překazí císařův bývalý agent dominikán Pavel. Karel IV. tuší, že jeho dny jsou sečteny. S Pavlem po boku se vrhají do svého posledního velkého úkolu...

Jan Bauer, jeden z nejplodnějších – a také nejčtenějších – autorů, věnujících se českým dějinám, sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané. Třeba je to tím, že naše území bylo odedávna místem střetávání vlivů a kultur, možná i naší vynalézavostí, která však občas sklouzává k nesvornosti a lehkovážnému zapomínání na sliby… Buď jak buď, v autorově atraktivním podání před námi defilují postavy historie dávné, ba mytické – Krok, svatý Prokop či osobnosti zobrazené na zdech znojemské rotundy svaté Kateřiny, středověké – a tady hraje velkou roli právě ona zmiňovaná nesvornost… ale i zcela nedávné (ovšem tato „nedávnost“ je pojem relativní, vždyť ruku na srdce, komu dnes něco bližšího říká třeba kdysi proslulý zločinec Lecián či „semínkový generál“ Šejna?). Jan Bauer pátrá po jejich stopách a odkazu – a činí tak formou přístupnou, a přitom zasvěcenou, a se smyslem pro humor i mezinárodní souvislosti českých dějin. V jeho příbězích ožívají vzestup a pád prominentního vězně Karla IV. Coly di Rienzo, manželství „Good Queen Anne“, kterou její bratr Václav IV. do Anglie zřejmě opravdu prodal, osudná návštěva Polska, již vykonal svatý mučedník Jan Sarkander, stejně jako intimní i násilné poklesky vládců a šlechticů… A to je jen malá ukázka toho, nač se můžete těšit, když jste do ruky vzali tento XVII. svazek Edice Český ČAS.

Jan Bauer, jeden z nejplodnějších – a také nejčtenějších – autorů, věnujících se českým dějinám, sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané. Třeba je to tím, že naše území bylo odedávna místem střetávání vlivů a kultur, možná i naší vynalézavostí, která však občas sklouzává k nesvornosti a lehkovážnému zapomínání na sliby… Buď jak buď, v autorově atraktivním podání před námi defilují postavy historie dávné, ba mytické – Krok, svatý Prokop či osobnosti zobrazené na zdech znojemské rotundy svaté Kateřiny, středověké – a tady hraje velkou roli právě ona zmiňovaná nesvornost… ale i zcela nedávné (ovšem tato „nedávnost“ je pojem relativní, vždyť ruku na srdce, komu dnes něco bližšího říká třeba kdysi proslulý zločinec Lecián či „semínkový generál“ Šejna?). Jan Bauer pátrá po jejich stopách a odkazu – a činí tak formou přístupnou, a přitom zasvěcenou, a se smyslem pro humor i mezinárodní souvislosti českých dějin. V jeho příbězích ožívají vzestup a pád prominentního vězně Karla IV. Coly di Rienzo, manželství „Good Queen Anne“, kterou její bratr Václav IV. do Anglie zřejmě opravdu prodal, osudná návštěva Polska, již vykonal svatý mučedník Jan Sarkander, stejně jako intimní i násilné poklesky vládců a šlechticů… A to je jen malá ukázka toho, nač se můžete těšit, když jste do ruky vzali tento XVII. svazek Edice Český ČAS.

Lukáš Trobl z Květnice, syn z nepříliš významného českého rodu, se po studiích na evangelické univerzitě v Heidelberku vrací do Čech a uchází se o místo na císařském dvoře. Upřímně řečeno se více než studiu suchopárných věd věnoval studiu šermu, v němž dosáhl značného mistrovství. V malostranské krčmě se dostane do hádky s vlašským alchymistou. Přes císařský zákaz soubojů se muži utkají a Lukáš svého soupeře lehce zraní. Druhý den ráno je Lukáš zatčen, neboť jeho protivník je nalezen mrtev.

O počátcích českého státu toho víme pramálo, naše vědomosti se opírají jen o drobné zmínky ve starých kronikách a útržkovité archeologické nálezy, které připouštějí různý výklad. Známý český autor se v této knize pokusil představit dávnou minulost jako strhující román, v němž se zvolna dostává do popředí postava kněžny Ludmily, manželky prvního pokřtěného českého knížete Bořivoje. Není zde vylíčena tak, jak ji známe z legend, ztrácí aureolu světice, zato se projevuje jako pragmatická vládkyně, která podle příkladu svého někdejšího patrona, moravského krále Svatopluka, podřizuje vše, včetně svého rodinného života, zájmům knížectví…

Lukáš Trobl z Květnice, syn z nepříliš významného českého rodu, se po studiích na evangelické univerzitě v Heidelberku vrací do Čech a uchází se o místo na císařském dvoře. Upřímně řečeno se více než studiu suchopárných věd věnoval studiu šermu, v němž dosáhl značného mistrovství. V malostranské krčmě se dostane do hádky s vlašským alchymistou. Přes císařský zákaz soubojů se muži utkají a Lukáš svého soupeře lehce zraní. Druhý den ráno je Lukáš zatčen, neboť jeho protivník je nalezen mrtev.

Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím? Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli? A jak dokázali vládnout lidu proslulému svou nespoutaností, bojovností a – už tehdy – schopností přizpůsobit se situaci a získat z ní co nejvíc, stejně jako zálibou ve všemožných neřestech? Co stálo za „zbožným zanícením“, s nímž naši první doložení vládcové vymítali vše pohanské? Byla to upřímná víra, nebo jen mocenské a zahraničně-politické cíle? A jak se s křesťanstvím – a v případě knížete Václava dokonce se svatostí – slučovalo třeba takové otrokářství? Asi překvapivě dobře, když tak pohádkově vynášelo… Máme se stydět za to, že Praha desátého století byla evropským centrem obchodu s lidmi a že sjednocení a následný vzestup českého státu zaplatilo takto získané bohatství, když byl podobný byznys leckde provozován ještě o tisíc let později? Za to, že prvním opravdovým tvůrcem naší státnosti je předpokládaný bratrovrah Boleslav I.? Nebo snad za hojně citovaný – a zmiňovanému Václavovi, jak se tu ostatně dočítáme, neprávem připisovaný – poplatek odváděný českým knížectvím do říše? To by nebylo namístě. Raději se začtěme do poutavých řádků, jimiž nám známý popularizátor historie Jan Bauer odpovídá nejen na tyto otázky a zavádí nás do epochy, v níž se rodil náš stát. Těžce, krvavě a dost jinak, než jak nám líčí oslavné legendy – ale na rozdíl od jiných přetrval dodnes. I proto, že u jeho zrodu stály výrazné osobnosti, které autor vykresluje barvitě a s pochopením pro jejich slabosti – ať už se jedná o dobyvatele, otrokáře, bigamistu s přízviskem Pobožný, či skutečně svatého muže. A mezi mnoha jinými zajímavostmi se můžete dočíst třeba i o tom, že v České kotlině se nevyplácí sundávat brnění ani ve chvíli, kdy je vám k nesnesení horko a nepřítel se zdá být na míle daleko (jak se přesvědčil neúspěšný dobyvatel Ota II.), nebo jak se svatokrádežnice stane blahoslavenou (což se podařilo Václavově sestře Přibyslavě).

V Kutné Hoře se schází zemský sněm. Na úvod se v chrámu svatého Jakuba koná mše svatá, v jejímž průběhu nečekaně dojde k vraždě Jana z Hradce. Nikdo neví, kdo ji spáchal, teprve na konci mše lidé kolem klečícího šlechtice zjistí, že ho kdosi probodl dýkou. Ještě téhož dne je v jednom z kutnohorských hostinců nalezeno mrtvé tělo dalšího zúčastníků sněmu Markvarta z Riesenburku. Nejpodivnější ovšem je zjištění, že oba mrtví krátce před tím, než byli zavražděni, odkázali ve své poslední vůli veškerý svůj majetek jakémusi Bratrstvu svatého Josefa Pěstouna...

Autor knihy náhodou narazí na zápisky svého vzdáleného prastrýce Leopolda, jenž se v roce 1917 ocitl v samém ohnisku revolučních změn v Rusku. Vzpomínky ho natolik zaujmou, že se rozhodne použít je pro svůj román. V něm je mladičký český student Vídeňské univerzity pověřen tajným diplomatickým úkolem a vydává se s falešnými doklady uprostřed zuřící 1. světové války právě do Ruska. Nejenže se málem stane obětí vzájemných intrik mezi ruskými revolucionáři, ale navíc se bezhlavě zamiluje do krásné mladé Naděždy Rejsnerové, kterou kronštadtští námořníci nazývají svou komisařkou. Strhující děj tohoto románu věrně zachycuje skutečné historické události, které měly změnit tvář světa.

Vydejte se s námi do Podyjí, do kraje na pomezí Moravy a Dolních Rakous, kde na prosluněných svazích zraje víno a četné hrady a zámky připomínají dávnou historii. Budeme putovat po Vranovské přehradě, nad jejíž hladinou se tyčí hrad Bítov i trosky Cornštejna, jen o kousek dál je na skále barokní zámek Vranov a přes romantické kaňony Národního parku Podyjí se dostaneme do starobylého Znojma pamatujícího dávnou Velkomoravskou říši.Čeká nás pověstmi opředená a básníky opěvovaná Pálava vévodící kraji, kde pobývali lovci mamutů i římští legionáři, Novomlýnské nádrže, Mikulov se zámkem Dietrichštejnů, Lednice a Valtice s jedinečným přírodním areálem zapsaným v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a konečně lužní lesy na soutoku Dyje s Moravou. A nepříliš daleko odtud je na rakouské straně hranic Moravské pole, kde hrdinsky padl pyšný Přemyslovec Otakar toho jména druhý…

Ženy z dynastie Přemyslovců se trpně nesmířily s údělem a významně zasáhly nejen do dějin naší země. Poznejte osud svaté Ludmily, Mlady, Doubravy, která přinesla Polákům křesťanství, Markéty, někdejší královny dánské, i naší milované Anežky České, která prozářila temný středověk milosrdenstvím. Před očima nám defilují významné představitelky české historie.

Během staletí si páni z rodu Habsburků dokázali diplomacií a válkami zajistit v Evropě takové postavení, že se jejich území rozprostíralo od hranic Polska až po africké pobřeží. Jakou roli v jejich bojích a intrikánství sehrálo něžné pohlaví? Nemáme náhodou za každým velkým činem hledat ženu?

Také vám bylo někdy smutno při čtení učebnic našich dějin? Tak zkuste popustit svou fantazii prostřednictvím autorových úvah o udatných, odvážných, nepodplatitelných, šlechetných a talentovaných osobností, zanícených pro své přesvědčení, a jak uvidíte v této knize obdařených notnou dávkou štěstí válečného, diplomatického osobního. Jak by mohlo České království vypadat a vyvíjet se a jak jinak by mohli naši předkové prožívat své každodenní starosti, nám autor nabízí v patnácti kapitolách. Dozvíte se, že Jan Hus byl doživotně internován v klášteře v Baltském moři, Jana Žižku oběsili v Českých Budějovicích, Karla IV. otrávili v severní Itálii, Jaroslav Hašek dostal Nobelovu cenu za literaturu a bitva na Bílé hoře se nekonala, Autor i nakladatelství jsou přesvědčeni, že tato kniha vám zpříjemni volné chvíle a že si i leccos zopakujete z našich národních dějin.

Lidí umírají, jen co se narodí. Každým dnem se nám zkracuje život a nic s tím neuděláme. Je dobře, že si to v denním shonu vlastně ani neuvědomujeme , až do chvíle, kdy svou životní dráhu můžeme spočítat na prstech jedné ruky. Je to smutné, ale je to přirozené. Už ale méně přirozené je, když někdo skončí svou životní pouť nečekaně, dokonce za podivných okolností. O těchto úmrtí se pak vedou dlouhé dohady a spory, a to i mnoho desítek let, dokonce i staletí.

Spisovatel Jan Bauer, který napsal už více jak sto knih s převážně historickou tématikou, předkládá čtenářům zajímavé příběhy dvou velkých Čechů. Jeden, ten první, T. G. Masaryk, vytvořil tento stát na demokratických základech a Václav Havel nám zase demokracii vrátil. Autor oba tyto velikány srovnává jako politiky, spisovatele, filozofy, vlastence, ale ukazuje, jaký měli například vztah ke Slovensku, k náboženství, k ženám i v čem ve vysokých funkcích selhali. Dokládá, že je naším štěstím, že zformovali tento stát, Československou republiku a po rozdělení Českou republiku. Můžeme být na ně hrdí, neboť do základů naší státnosti vložili to nejcennější – svobodu a demokracii.

Na českém trůnu seděla hezká řádka surových vrahů. Začíná knížetem Boleslavem I., který se dostal k moci pomocí vraždy vlastního bratra svatého Václava, a končí prezidentem Gottwaldem, jenž neváhal posílat na popraviště i své nejbližší přátele. Temná stránka našich dějin je poznamenána jmény loupeživého rytíře Jana Zoula z Ostředku, Kateřiny Bechyňové z Lažan, české obdoby Čachtické paní, či zloducha, jehož jménem dodnes označujeme zvlášť povedeného lumpa, Jana Jiřího Grázla. Známý autor literatury faktu a historických románů Jan Bauer nás provede galerií těchto smutných výtečníků, kterou doplňuje méně známými zajímavostmi o zločinech, atentátech, obávaných vězeních a smutně slavných popravách. Nevynechává ani ty historické postavy, které se mezi zlosyny dostaly vlastně omylem.