Jan Bauer strana 6 z 17

V Krumlově leží na smrtelné posteli Jindřich III. z Rožmberka. Mnicha Blasia, Jindřichova nevlastního bratra, se tato situace velmi dotýká. Zcela jinak jsou na tom ovšem Jindřichova žena Alžběta a její milenec Čeněk z Vartemberka. Po Jindřichově smrti navíc dochází k několika překvapivým událostem. Nejprve se ztratí testament Jindřicha III. i testament jeho otce, a když se pak františkán Blasius vydá pomodlit ke katafalku svého nevlastního bratra, najde zde kaplana Zachariáše s proříznutým hrdlem. A aby toho nebylo málo, nalezne ve svém pokoji zkrvavený nůž, který ho přivede až do vězení. Blasiovi jde v tu chvíli o život a jediný, kdo mu může pomoci, je jeho přítel Jakub Protiva z Protivce, zástupce královského sudího. Ten má však jiné starosti, neboť musí v Praze řešit případ ukradeného svatovítského pokladu…

V žilách jim kolovala česká krev, staly se manželkami význačných panovníků a po jejich boku vstoupily do dějin. Byly však šťastné? Vzpomínaly na domov, nebo rychle splynuly s jiným prostředím? Začtěte se do osudů dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., tří dcer Karla IV., uherské královny Kateřiny, dcery Jiřího z Poděbrad a dalších slavných českých princezen.

Spisovatel Jan Bauer, který napsal už více jak sto knih s převážně historickou tématikou, předkládá čtenářům zajímavé příběhy dvou velkých Čechů. Jeden, ten první, T. G. Masaryk, vytvořil tento stát na demokratických základech a Václav Havel nám zase demokracii vrátil. Autor oba tyto velikány srovnává jako politiky, spisovatele, filozofy, vlastence, ale ukazuje, jaký měli například vztah ke Slovensku, k náboženství, k ženám i v čem ve vysokých funkcích selhali. Dokládá, že je naším štěstím, že zformovali tento stát, Československou republiku a po rozdělení Českou republiku. Můžeme být na ně hrdí, neboť do základů naší státnosti vložili to nejcennější – svobodu a demokracii.

Také vám bylo někdy smutno při čtení učebnic našich dějin? Tak zkuste popustit svou fantazii prostřednictvím autorových úvah o udatných, odvážných, nepodplatitelných, šlechetných a talentovaných osobností, zanícených pro své přesvědčení, a jak uvidíte v této knize obdařených notnou dávkou štěstí válečného, diplomatického osobního. Jak by mohlo České království vypadat a vyvíjet se a jak jinak by mohli naši předkové prožívat své každodenní starosti, nám autor nabízí v patnácti kapitolách. Dozvíte se, že Jan Hus byl doživotně internován v klášteře v Baltském moři, Jana Žižku oběsili v Českých Budějovicích, Karla IV. otrávili v severní Itálii, Jaroslav Hašek dostal Nobelovu cenu za literaturu a bitva na Bílé hoře se nekonala, Autor i nakladatelství jsou přesvědčeni, že tato kniha vám zpříjemni volné chvíle a že si i leccos zopakujete z našich národních dějin.

Lidí umírají, jen co se narodí. Každým dnem se nám zkracuje život a nic s tím neuděláme. Je dobře, že si to v denním shonu vlastně ani neuvědomujeme , až do chvíle, kdy svou životní dráhu můžeme spočítat na prstech jedné ruky. Je to smutné, ale je to přirozené. Už ale méně přirozené je, když někdo skončí svou životní pouť nečekaně, dokonce za podivných okolností. O těchto úmrtí se pak vedou dlouhé dohady a spory, a to i mnoho desítek let, dokonce i staletí.

Na českém trůnu seděla hezká řádka surových vrahů. Začíná knížetem Boleslavem I., který se dostal k moci pomocí vraždy vlastního bratra svatého Václava, a končí prezidentem Gottwaldem, jenž neváhal posílat na popraviště i své nejbližší přátele. Temná stránka našich dějin je poznamenána jmény loupeživého rytíře Jana Zoula z Ostředku, Kateřiny Bechyňové z Lažan, české obdoby Čachtické paní, či zloducha, jehož jménem dodnes označujeme zvlášť povedeného lumpa, Jana Jiřího Grázla. Známý autor literatury faktu a historických románů Jan Bauer nás provede galerií těchto smutných výtečníků, kterou doplňuje méně známými zajímavostmi o zločinech, atentátech, obávaných vězeních a smutně slavných popravách. Nevynechává ani ty historické postavy, které se mezi zlosyny dostaly vlastně omylem.

Během staletí si páni z rodu Habsburků dokázali diplomacií a válkami zajistit v Evropě takové postavení, že se jejich území rozprostíralo od hranic Polska až po africké pobřeží. Jakou roli v jejich bojích a intrikánství sehrálo něžné pohlaví? Nemáme náhodou za každým velkým činem hledat ženu?

Do Prahy přijíždí uprchlý římský tribun Cola di Rienzo, aby přesvědčil nejmocnějšího evropského panovníka Karla IV. o nutnosti obnovení jednotné Itálie. Římského a českého krále tato myšlenka láká, ale pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic radí k opatrnosti. Přes jeho varování se Karel inkognito vydává do Itálie, ale nebýt jeho rádce dominikána Pavla, mohl se pro něj tento výlet stát málem osudným. Na půl roku zcela zmizí všem z očí a potácí se mezi životem a smrtí. Dokonce k němu nesmí ani jeho druhá manželka Anna Falcká. Zvlášť když ji někteří podezírají, že se krále pokusila otrávit?

Román o středověkých detektivech Jakubu Protivovi z Protivce a otci Blasiovi nás opět zavede na Nové Město pražské do doby vlády krále Václava IV. Jakub má dlouhodobě nevyřízené účty s nebezpečným loupeživým rytířem Janem Zoulem z Ostředku. Královská hotovost sice dobude jeho hrady a rozpráší jeho rotu, ale on sám spolu s několika nejvěrnějšími druhy uniká. Jakub Protiva musí vynaložit veškerý svůj důvtip, aby se mu dostal na stopu. Sám se přitom ocitá v nebezpečí života a jeho druh Blasius je dokonce odsouzen k smrti za něco, co nespáchal. Jakpak se tentokrát tito dva braši vypořádají s celou kupou záhad a problémů?

Žádný jiný ze starožitných českých rodů se do naší historie nezapsal tak, jak se to podařilo Rožmberkům (a jejich předkům Vítkovcům). Navzdory faktu, že vymřeli po meči před více než pěti sty lety, jako by byli stále mezi námi. Vděčíme jim za líbeznou krajinu jižních Čech, protkanou rybníky, za gotické i renesanční skvosty, ale také za věhlas, který kdysi daleko přesahoval hranice Českých zemí. Vždyť v jejich rodokmenu nalezneme dvě české královny – a kdo jiný mohl ohrožovat samotného krále či pomýšlet na polskou korunu, než ten či onen vladař Domu rožmberského? Odvrácenou stranou této nadčasovosti je však snůška omylů, polopravd i zjevných lží, která byla v průběhu následujících věků na pány z Růže navršena. Ne že by osud každého z nich nevydal přinejmenším na román – a známý spisovatel a publicista Jan Bauer, který má coby jihočeský patriot k této otázce mimořádně blízko, nás o tom čtivou formou přesvědčuje. Je však třeba uvést na pravou míru nejen zkarikovaný obraz zejména posledních dvou rožmberských vladařů, jak jej předložily nedávná literatura a kinematografie, ale také mnohé omyly, tradované i v seriózním dějepisectví. Pětilistá rožmberská růže (stejně jako její sestra, růže pánů z Hradce) se v českém středověku a raném novověku rozvinula do krásy a vůně, jež okouzlily celou střední Evropu. A ačkoli byla v roce 1611 ustřižena, její výhonky stále kvetou v „zemi zamyšlené“… a v našich srdcích. XI. svazek Edice Český ČAS budiž poutavou připomínkou těch, kteří ji zasadili a starali se po dlouhá staletí o její rozkvět – připomínkou dramatických osudů pánů z Růže.

Karel IV. se s rakouským vévodou Albrechtem II. dohodl o příbuzenském propojení Lucemburků a Habsburků. Když provdal svou dceru Kateřinu za Albrechtova syna Rudolfa, netušil, co se z tohoto nadaného mládence vyklube. Sebevědomý a ctižádostivý Rudolf chce po svém tchánovi, aby se v jeho prospěch vzdal koruny lombardských králů a jmenoval ho arcivévodovou. Když s návrhem neuspěje, vyrukuje na svět s listinami, podle nichž dávní císařové učinili z Rakous arcivévodství nezávislé na Svaté říši římské. Karel si samozřejmě takovou vzpouru nemůže nechat líbit a posílá svého tajného agenta dominikánského mnicha Pavla, aby celou záležitost vyšetřil. Je nejvýš na čase, protože zeť chce proti tchánovi dokonce vytáhnout do války!

Detektivní román z doby vlády Václava IV. Nad Jihlavou, dříve stříbrnou pokladnicí království, se začíná smrákat. Nejprve se zde, jak se zdá, objevují duchové či permoníci, kteří lomozí v blízkosti bývalých dolů, a pak zde dochází dokonce ke dvěma mordům. Ne náhodou se v tomtéž období v hlavním městě objevují falešné mince, které zde trousí tajemný krasavec - Václav z Jihlavy. Kdo jiný by měl tyto případy vyřešit než mnich Blasius a Jakub Protiva z Protivce – tentokrát s notnou pomocí biřice Maříka Polendy a nevěstky Magdaleny?

Ženy z dynastie Přemyslovců se trpně nesmířily s údělem a významně zasáhly nejen do dějin naší země. Poznejte osud svaté Ludmily, Mlady, Doubravy, která přinesla Polákům křesťanství, Markéty, někdejší královny dánské, i naší milované Anežky České, která prozářila temný středověk milosrdenstvím. Před očima nám defilují významné představitelky české historie.

Autor knihy náhodou narazí na zápisky svého vzdáleného prastrýce Leopolda, jenž se v roce 1917 ocitl v samém ohnisku revolučních změn v Rusku. Vzpomínky ho natolik zaujmou, že se rozhodne použít je pro svůj román. V něm je mladičký český student Vídeňské univerzity pověřen tajným diplomatickým úkolem a vydává se s falešnými doklady uprostřed zuřící 1. světové války právě do Ruska. Nejenže se málem stane obětí vzájemných intrik mezi ruskými revolucionáři, ale navíc se bezhlavě zamiluje do krásné mladé Naděždy Rejsnerové, kterou kronštadtští námořníci nazývají svou komisařkou. Strhující děj tohoto románu věrně zachycuje skutečné historické události, které měly změnit tvář světa.

Další příběh série V tajných službách Otce vlasti začíná vroce 1368, kdy dominikán Pavel jako agent císaře a krále Karla IV. zařizuje v Římě císařskou korunovaci jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské. Navzdory tomu se nová císařovna s Pavlem příliš neshodne, žárlí na jeho přátelský vztah ke Karlovi, a aby se ho zbavila, požaduje, aby císařovu sbírku relikvií na Karlštejně rozšířil o tu nejvzácnější – Svatý grál, kalich, z něhož pil Kristus při poslední večeři. Dominikán Pavel ví, jak malá je pravděpodobnost, že tuto relikvii nalezne, přesto se vydává na cestu. Jeho pátrání začíná v Anglii a pokračuje přes Francii do Středomoří. Ale v jeho stopách jdou i další sběratelé relikvií...

Český středověk, zejména pak jeho počátek, tone v příšeří. Přesto, jsme-li vybaveni znalostí toho, co se v písemné, výtvarné či hmotné podobě přece jen dochovalo, a také dostatečnou mírou fantazie, před námi vyvstávají postavy a děje, které – navzdory odlišným kulisám – až překvapivě připomínají sváry, lásky a vášně doby současné. Touto optikou se na historii dívá i známý spisovatel a publicista – a skvělý vypravěč – Jan Bauer. Vydejme se spolu s ním nejprve na Moravu a hledejme stopy královny Fritigildy, jež předběhla svou dobu, Sámovy potomky či Metodějův hrob. Z dalších světců nemůžeme opominout svatého Václava, přičemž jeho pozemská i posmrtná existence vzbuzují překvapivě mnoho otazníků. A co teprve svatá Orosie, kterou ve Španělsku uctívají jako českou princeznu, zatímco u nás o ní nic nevíme… Zajímají nás také osudy letopisců. Jaký byl příbuzenský poměr svatého Vojtěcha a mnicha Kristiána, autora legendy, jež byla nazvána jeho jménem? Bůh se však – zdá se nám – odvrátil od jihočeských Doudlebů, stejně jako od nešťastného knížete Jaromíra, mladičkého Václava III. či statečného Jeronýma Pražského. A snad potrestal i Rudolfa IV. řečeného Padělatel, Jiřího Popela z Lobkovic, opilého proroka Mikuláše Drabíka, nešťastnou „zimní královnu“ Alžbětu Stuartovnu, jež porodila třináct dětí (avšak jedna z jejích dcer – jeptiška! – ji v tomto ohledu prý ještě překonala) či bujné husitské adamity, kterým jejich „ráj na zemi“ zničil sám Žižka. I pátrání po dětech tohoto legendárního vojevůdce, stejně jako po kořenech blaníkovské legendy, vás pohltí stejně tato středočeská hora bájné rytíře. Dějiny českého národa (ač se nám někteří „moderní vzdělanci“ snaží namluvit opak) jsou krásné, hrdinské, byť občas i bezbožné… Tedy takové, které v nás mohou – a mají – vzbudit zájem a hrdost. Věříme, že k tomu přispěje i tato kniha.