Jan Bauer strana 4 z 17

Břeněk Malovec z Malovic je králem Jiřím z Poděbrad vyslán do Turecka coby vůdce diplomatického poselstva. Když se dlouho nevrací, vydává se jeho snoubenka, šlechtická dcera Kateřina z Voračova, za ním. Po dobrodružném putování po Dunaji se ocitne v sultánově harému, odkud však se štěstím uniká. Velmistr řádu johanitů ji pak v doprovodu jednoho ze svých rytířů posílá do Egypta, kde má nalézt církví utajované Evangelium svaté Máří Magdalény, vzácný rukopis z doby prvních křesťanů. Dočká se však Kateřina také shledání se svým milým?

O počátcích českého státu toho víme pramálo, naše vědomosti se opírají jen o drobné zmínky ve starých kronikách a útržkovité archeologické nálezy, které připouštějí různý výklad. Známý český autor se v této knize pokusil představit dávnou minulost jako strhující román, v němž se zvolna dostává do popředí postava kněžny Ludmily, manželky prvního pokřtěného českého knížete Bořivoje. Není zde vylíčena tak, jak ji známe z legend, ztrácí aureolu světice, zato se projevuje jako pragmatická vládkyně, která podle příkladu svého někdejšího patrona, moravského krále Svatopluka, podřizuje vše, včetně svého rodinného života, zájmům knížectví…

Kdesi v Praze je prý od časů Karla IV. ukryt recept na lapis philosophorum, kámen mudrců. Pátrají po něm všichni alchymisté, včetně učeného Angličana Johna Deeajeho přítele Edwarda Kelleyho, tajemný hrabě Bragadino, císařský antikvář Jakub de Strada i tajný agent Tovaryšstva Ježíšova. Rudolfínské Čechy se stávají dějištěm dramatických událostí, v nichž jde až příliš často o život. Je onen alchymistický recept pouhou legendou, nebo skutečností? Kdo z těch, kteří o něj usilují s leckdy ne právě chvályhodnými úmysly, se ho nakonec zmocní?

Na scénu přichází tajemný dominikánský mnich a papežský agent Pavel. Na žádost českého krále Jana Lucemburského se stává osobním strážcem jeho syna Karla, budoucího krále a císaře. Seznamují se tak, že bratr Pavel v severoitalské Pavii zachrání patnáctiletého Karla před pokusem o jeho otrávení. V dalších letech je jeho věrným průvodcem a společníkem a zároveň působí jako jeho tajný agent a diplomat. Právě zásluhou dominikána Pavla a jeho intrik se Karel po smrti svého otce v bitvě u Kresčaku zbavuje svých největších nepřátel bavorských Wittelsbachů a stává se vládcem Svaté říše římské

Pod tímto názvem vycházejí v novém vydání romány Pád císařova zetě a Svatý grál. Znovu se setkáváme s dominikánem Pavlem, obratným agentem císaře Karla IV. S mazaností sobě vlastní musí čelit intrikám vévody Rudolfa Habsburského, který se proti císaři neváhá spojit s uherským králem Ludvíkem I. i polským králem Kazimírem III. Navíc mu usiluje o život i tajné společenství Uhlířů. Ve druhém příběhu se dominikán Pavel ocitne v nepřízni čtvrté Karlovy manželky Alžběty Pomořanské a vydává se na cestu pro nejvzácnější relikvii, tzv. Svatý grál, pohár, z něhož prý pil Ježíš Kristus při poslední večeři...

Janu Žižkovi jsou věnovány další a další publikace, avšak na jeho nástupce Prokopa Holého je upřena mnohem menší pozornost. Známý a oblíbený autor historických knih Jan Bauer tento dluh ve výročním roce husitské revoluce napravuje, a to zasvěcenou a čtivou formou. Je to namístě: vždyť přízviska "Veliký" by se nedostalo jen tak někomu! Prokopův původ a život předtím, než svůj osud svázal s husity, nejsou příliš známé. Totéž platí i pro jeho slavnějšího předchůdce, leč jinak mezi "bratrem Žižkou" a "panem Prokopem" nacházíme zajímavé rozdíly, jak vyplývá už z této obvyklé titulatury. Prokop Holý řečený Veliký byl totiž nejen vítězící vůdce polních vojsk, ale také vzdělaný duchovní a vynikající diplomat. Vraťme se tedy do bouřlivých časů spanilých jízd, přihlížejme koncilním disputacím a jednáním "na nejvyšší úrovni", cestujme po střední Evropě… a prožijme vzestup a pád pozoruhodné osobnosti, kterou uznávali i protivníci - špičky světské a církevní hierarchie nevyjímaje. Takové renomé si získají a takovou stopu v dějinách zanechají jen výjimečné postavy, a Prokop Holý mezi ně nezpochybnitelně patří.

Opět se setkáváme se středověkými detektivy – rychtářem Nového Města pražského Jakubem Protivou z Protivce a mnichem Blasiem – a ocitáme se v době panování krále Václava IV. Jakub má nevyřízené účty s loupeživým rytířem Janem Zoulem z Ostředku. Královská hotovost sice dobyla jeho hrady a rozprášila jeho loupežnickou rotu, ale on sám stále uniká. Jakub se vrací na rodnou tvrz v jižních Čechách, aby vypátral, kdo zabil jeho bratra Ondřeje. Ukazuje se, že okolní kraj je už delší dobu terorizován tlupou lapků a vyděračů. Kdo však má na svědomí Ondřejovu smrt? Jsou to opravdu lapkové?

Koncem roku 1370 náhle umírá v Avignonu papež Urban V. a na jaře následujícího roku na Karlštejně těžce onemocní císař Karel IV. Jeho nejbližší už mají vážné obavy o jeho život. Dominikán Pavel se domnívá, že oba případy spolu souvisejí a jsou dílem neznámého traviče. Ale než může dokončit svoje pátrání, využije Ota Braniborský zrodu Wittelsbachů situace a hodlá na smrt nemocného císaře zbavit jeho říšského trůnu. A dominikán Pavel, tento středověký James Bond, musí na stará kolena zachraňovat, co se dá.

Jan Bauer, jeden z nejplodnějších – a také nejčtenějších – autorů, věnujících se českým dějinám, sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané. Třeba je to tím, že naše území bylo odedávna místem střetávání vlivů a kultur, možná i naší vynalézavostí, která však občas sklouzává k nesvornosti a lehkovážnému zapomínání na sliby… Buď jak buď, v autorově atraktivním podání před námi defilují postavy historie dávné, ba mytické – Krok, svatý Prokop či osobnosti zobrazené na zdech znojemské rotundy svaté Kateřiny, středověké – a tady hraje velkou roli právě ona zmiňovaná nesvornost… ale i zcela nedávné (ovšem tato „nedávnost“ je pojem relativní, vždyť ruku na srdce, komu dnes něco bližšího říká třeba kdysi proslulý zločinec Lecián či „semínkový generál“ Šejna?). Jan Bauer pátrá po jejich stopách a odkazu – a činí tak formou přístupnou, a přitom zasvěcenou, a se smyslem pro humor i mezinárodní souvislosti českých dějin. V jeho příbězích ožívají vzestup a pád prominentního vězně Karla IV. Coly di Rienzo, manželství „Good Queen Anne“, kterou její bratr Václav IV. do Anglie zřejmě opravdu prodal, osudná návštěva Polska, již vykonal svatý mučedník Jan Sarkander, stejně jako intimní i násilné poklesky vládců a šlechticů… A to je jen malá ukázka toho, nač se můžete těšit, když jste do ruky vzali tento XVII. svazek Edice Český ČAS.

Jen málokteré postavě našich dějin se dostalo takové pozornosti historiků, spisovatelů a umělců jako frýdlantskému vévodovi a generalissimovi císařských vojsk Albrechtovi z Valdštejna. Jeho vskutku mimořádný a dramatický osud, který jako by předem narýsoval horoskop významného astronoma, matematika a tehdy také astrologa Johanna Keplera, nás dodnes nepřestává vzrušovat. Zdá se, že je naplněn podivuhodným tajemstvím. Máloco tak fascinuje jako Valdštejnův závratný vzestup až do nejvyšších pater světské moci a slávy, po němž následuje strmý pád s cejchem zrádce a vyvrhele. Měl oprávněnou šanci stát se největším vojevůdcem třicetileté války, údajně sahal i po české královské koruně, skončil však jako „notorický říšský rebel“, pro kterého neexistoval jiný trest než zákeřná smrt z rukou irského žoldnéře. Ano, Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, jak znělo celé jeho jméno, svým pozemským životem i posmrtným věhlasem daleko překročil české hranice. Vždyť jen do roku 1910 prý obsahovala valdštejnská bibliografie přes dva a půl tisíce titulů! Jaký byl ale vévoda frýdlantský doopravdy, poodhrneme-li všeobecně rozšířenou – a obvykle nelichotivou – legendu? Na to jeho čtivým životopisem odpovídá známý spisovatel a popularizátor historie Jan Bauer. A jak je jeho dobrým zvykem, dokáže se ponořit pod „oficiální“ fakta, aby pro nás vykreslil nadčasovou osobnost, která ani zdaleka nebyla jen temná a negativní. Vždyť – jak autor píše – Valdštejn sice byl mimořádně domýšlivý, arogantní a bezohledný, ale míval i příjemnější tvář (o níž se většinou mlčí). Ovšem Jan Bauer všechny jeho tváře zasvěceně a lidsky popsal v XVIII. svazku Edice Český ČAS, který právě držíte v ruce.

V lednu 1378 se císař Karel IV. setkává se svým synovcem, francouzským králem Karlem V., při tajném jednání v malém hradu uprostřed lesů. Toho se rozhodnou využít spiklenci, kteří chtějí oba panovníky zavraždit. Naštěstí jejich záměry překazí císařův bývalý agent dominikán Pavel. Karel IV. tuší, že jeho dny jsou sečteny. S Pavlem po boku se vrhají do svého posledního velkého úkolu...

Písař zemského soudu Lukáš Trobl z Květnice náhodou vyslechne v zapadlé krčmě U Bláznivé kobyly rozhovor dvou neznámých mužů, v němž zazní slova o tom, že „je třeba zabít císaře“. Lukáš si není jist, zda se mu to v opilosti nezdálo, ale raději o tom informuje svého strýce dvorního radu Maxmiliána Trobla. Na jeho pokyn začíná pátrat po dvojici neznámých a zjišťovat, zda se opravdu nechystá atentát na Rudolfa II. V pátrání mu pomáhají jednooký válečný vysloužilec Konrád, uherská nevěstka Adriana a také dvorní astronom Johannes Kepler. Zprvu se zdá, že Lukáš zaslechl pouze opilecký vtip, ale když je sám málem zabit a zachrání ho jen kapitán císařského vojska Albrecht z Valdštejna, pozná, že jde do tuhého. Zvlášť když nemůže věřit ani císařskému komorníkovi Filipu Langovi nebo císařově milence Kateřině Stradové. Že by i ti dva měli zájem na Rudolfově smrti?

Lukáš Trobl z Květnice, syn z nepříliš významného českého rodu, se po studiích na evangelické univerzitě v Heidelberku vrací do Čech a uchází se o místo na císařském dvoře. Upřímně řečeno se více než studiu suchopárných věd věnoval studiu šermu, v němž dosáhl značného mistrovství. V malostranské krčmě se dostane do hádky s vlašským alchymistou. Přes císařský zákaz soubojů se muži utkají a Lukáš svého soupeře lehce zraní. Druhý den ráno je Lukáš zatčen, neboť jeho protivník je nalezen mrtev.

Vznik prvního písma v Sumeru a ve starém Egyptě, vítězné tažení Alexandra Velikého, výboje dobyvatele Čingischána, objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem či přistání Američanů na Měsíci a rozšíření internetu, to jsou jen některé z událostí, které měly rozhodující vliv na dějiny světa. Za tímto pokrokem se skrývají dramatické příběhy lidí, kteří se nebáli změn.

Na hradě Karlštejn se tajně schází panská opozice proti králi Václavu IV. s jeho bratrem, uherským králem Zikmundem. Po jedné takové schůzce je v hradní studni nalezeno mrtvé tělo člena královské rady. Šlo o nešťastnou náhodu, nebo o vraždu? A pokud ho někdo zabil, kdo to byl a proč? Na to musí přijít pomocník královského sudího Jakub Protiva z Protivce v doprovodu svého přítele, mnicha Blasia. Zatím netuší, že jim při pátrání půjde o holý život…

Do Prahy přijíždí poněkud záhadný španělský šlechtic Juan Antonio Cabrera de Córdoba a kupuje si tu dům. Nikdo o něm nic neví, není známo, proč se tu chce usadit, jisté však je, že je nesmírně bohatý. Jednoho dne je ve svém domě nalezen zavražděný a zohavený. Zdá se, že vrah chtěl svým činem cosi vzkázat ostatním. Proč by jinak na bestiálně zohavené tělo mrtvého položil podivný zlatý šperk?