Jan Bauer strana 14 z 19

Přemyslovci… Jméno bájného českého rodu zas a znovu rezonuje v našich myslích i srdcích. Dynastie, která se vynořuje z šera českých dějin a po mnoha vzestupech i pádech se stává jedním z nejvýznamnějších stavebních prvků naší historie... V knize Hříchy a vášně přemyslovských králů nahlíží známý spisovatel a publicista Jan Bauer na přemyslovské krále (a jejich předchůdce knížata) nejen jako na historické osobnosti, ale hlavně jako na muže z masa a kostí. Muže vášnivé, hříšné, plné lásky i nenávisti… Vždyť i všemocný vládce je také - a především - člověk. A příslušníkům přemyslovské dynastie vskutku nebylo nic lidského cizí. Ve výčtu přemyslovských "pikantních historek" samozřejmě nemůže chybět morganatický vztah Oldřicha a Boženy, stejně jako Břetislavův únos Jitky. Tyto milostné eskapády jsou pojednány vtipně a pro někoho možná i překvapivě. Pokusíme se odhadnout, jestli měl vůbec první český král Vratislav víc manželek, nebo konkubín, či zda byl druhý český král Vladislav "pod pantoflem" své pozoruhodné manželky Judity, zastavíme se u rozvodu Přemysla Otakara I., který zaměstnal církevní i světské špičky tehdejší Evropy, zamyslíme se, zda měl pravdu slavný historik Josef Pekař, když napsal, že Václav I. přebýval na hradech "ku kratochvílích vystavěných", i nad tím, jestli nám synovská revolta pozdějšího Přemysla Otakara II. proti Václavu I. nepřipomíná něco z našich vlastních životů… Co si asi "král železný a zlatý" myslel, když si vedl k oltáři o dvaatřicet let starší Markétu Babenberskou? Kam zmizela jeho milenka Anežka, řečená Palceřík? Bylo největším hříchem jeho druhé manželky Kunhuty to, že nechtěla zaplatit za tehdy tak exotické lvy, nebo tento poklesek bledne ve srovnání s ojedinělým - i v evropském měřítku - vztahem se Závišem z Falkenštejna? A jak dokázal spojit Václav II. v jednom těle bujného milovníka i neurotického básníka? Nakoukneme také pod pokličku rodinných vztahů, kdy výběr nového panovníka znamenal leckdy horké chvilky pro kandidáty i stále ještě mladý - a nepříliš stabilní - český stát. A zvláštní pozornost je věnována vraždám českých panovníků - a to nejen Václava III., jehož smrtí hlavní přemyslovská větev vymřela po meči. Avšak nikdo ji už nikdy nevymaže z našich dějin. I proto je dobré a zajímavé přečíst si o tom, jací byli muži, kteří psali naše dějiny, i jaké ženy je často velmi umně ovládaly.

V předcházející knize Před branami Prahy jsme se seznámili s východní částí okolí naší stověžaté matičky. Tentokrát budeme obcházet českou metropoli ze západní strany. Začneme na Zbraslavi, kde král Václav II. založil proslulý cisterciácký klášter Aula Regia. Dokonce zde mělo být pohřebiště přemyslovských panovníků, ale se smrští husitské revoluce vzal tento bohulibý záměr za své. Poté se vydáme za tajemstvím bájného Kazína a pokusíme se odpovědět na otázku, zda vůbec existoval. Ostatně v těch hodně dávných dějinách zůstaneme povětšinu našeho putování, které bychom bez valného přehánění mohli nazvat cestování časem. Není divu. Vždyť oblast na západ od Vltavy směrem k dnešnímu průmyslovému Kladnu bývala hodně dávno jádrem území kmene Čechů, jak to potvrzují archeologické vykopávky na hradištích v Budči nebo v Šárce. A ještě o mnoho let dříve vešla do dějin pravěké Evropy tajemná svatyně u Makotřas, záhadná mohyla v Rudné - Dušníkách, menhir ve Zbuzanech či nálezy z doby bronzové u Únětic. Navštívíme také místa spjatá s tragickými okamžiky našich dějin, ať už jde o Bílou horu nebo ves Lidice. Cestou potkáme četné proslulé osobnosti, například spisovatele Vladislava Vančuru, básníka Jaroslava Vrchlického, francouzského geologa Joachima Barrande, loupežníka Václava Babinského, malíře Mikoláše Alše, slavného "lovce orchidejí" Benedikta Roezla, druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, průkopníka moderní archeologie MUDr. Čeňka Rýznera či malířku Zdenku Braunerovou … Samozřejmě se dostane i na pověsti spojované třeba s jeskyní v Dalejském údolí, odkud vyhnal svatý Prokop čerty, se zříceninou hradu Okoře či se soutěskou v Divoké Šárce, kde prý bojechtivá děvčata nastražila past na dobrosrdečného siláka Ctirada. Zkrátka, máme se na co těšit.

Do Prahy přijíždí uprchlý římský tribun Cola di Rienzo, aby přesvědčil nejmocnějšího evropského panovníka Karla IV. o nutnosti obnovení jednotné Itálie. Římského a českého krále tato myšlenka láká, ale pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic radí k opatrnosti. Přes jeho varování se Karel inkognito vydává do Itálie, ale nebýt jeho rádce dominikána Pavla, mohl se pro něj tento výlet stát málem osudným. Na půl roku zcela zmizí všem z očí a potácí se mezi životem a smrtí. Dokonce k němu nesmí ani jeho druhá manželka Anna Falcká. Zvlášť když ji někteří podezírají, že se krále pokusila otrávit?

Proč se musela Blanka z Valois odstěhovat z Prahy do Brna? Kvůli čemu si dceru Karla IV. Annu tak oblíbili Angličané? Opravdu zakousl pes první manželku Václava IV. Johannu Bavorskou? Byla Barbora Celská nevěrnice? Zaměřme se na osudy žen z rodu Lucemburků, které se odehrávaly v nejslavnějším, ale i nejdramatičtějším období českých dějin.

Proč se musela Blanka z Valois odstěhovat z Prahy do Brna? Kvůli čemu si dceru Karla IV. Annu tak oblíbili Angličané? Opravdu zakousl pes první manželku Václava IV. Johannu Bavorskou? Byla Barbora Celská nevěrnice? Zaměřme se na osudy žen z rodu Lucemburků, které se odehrávaly v nejslavnějším, ale i nejdramatičtějším období českých dějin.

Jakub Protiva z Protivce se vzdal svého úřadu novoměstského rychtáře a po bratrově smrti se vrátil na svou rodnou tvrz do jižních Čech. Z poklidného sedlačení ho však vytrhne nenadálá návštěva z královského dvora. Dozvídá se, že českého krále Václava IV. zajal jeho nevlastní bratr uherský král Zikmund a vězní ho neznámo kde. Navíc se ztratily i české korunovační klenoty. Jakub Protiva je jako zkušený vyšetřovatel pověřen pátráním po králi a po klenotech. Do cesty se mu staví nemálo překážek, ještě štěstí, že se včas ukáže jeho přítel mnich Blasius, na jehož důvtip obvykle spoléhá. Podaří se naší dvojici zachránit krále a nalézt ztracené korunovační klenoty?

Uprostřed jedné srpnové noci roku 1348 dostává magdeburský arcibiskup nenadálou návštěvu. Kdo je tajemný host, který se k němu vnutí v tak pozdní dobu, a proč ho arcibiskup přijímá? V každém případě jeho objevení se vyburcuje římského a českého krále Karla IV. k válečnému tažení. V sázce totiž není nic menšího než braniborské markrabství, kdysi dědičný majetek Lucemburků, které nyní drží konkurenční rod Wittelsbachů. Ale spíše než zbraně rozhodnou rozhořívající se konflikt tajné zákulisní operace, v nichž díky svému mazanému služebníkovi vyniká právě Otec vlasti.

Po nešťastné smrti svého bratra Ondřeje skládá novoměstský rychtář Jakub Protiva svůj úřad a vrací se na rodnou tvrz Protivec v jižních Čechách. Než však vůbec stačí začít na svém majetku hospodařit, navštíví ho zeman Matěj z Dvorců s podivnou nabídkou. Ukáže se, že okolní kraj je už delší dobu terorizován tlupou loupežníků a vyděračů. Také Ondřejova smrt nebyla vůbec náhodná, ale jednalo se o promyšlenou vraždu. Jak ovšem souvisí s tajemným klášterem kostlivců, ukrytým v hlubokých šumavských lesích? Jakub málem skončí jako jeho mrtvý bratr, pak mu však přijde na pomoc jeho přítel mnich Blasius a společně všechny záhady vyřeší.

Stejně jako při popravě 27 českých pánů stojí 11. února 1633 na Staroměstském rynku lešení potažené černým suknem. Stejný kat, Jan Mydlář, zde setne hlavu 16 důstojníkům Valdštejnovy armády, kteří dezertovali z bitvy u Lützenu. Na tribuně zaujímají místa všichni velitelé, jen sám Valdštejn tady není. Na poslední chvíli ho zdržel mladý císařský posel s důležitým vzkazem. Tak dramaticky začíná milostný historický román Jana Bauera, líčící poslední dějství života frýdlantského vévody. S autorskou nadsázkou proplétá Valdštejnovo váhání, zda se má postavit proti císaři, s jeho nenadálým milostným vzplanutím k mladé protestantské šlechtičně. Stárnoucí vojevůdce protentokrát přehlédne, že hvězdy mu nejsou příznivě nakloněny, a podlehne volání svého srdce. Nevnímá varování svého astrologa Senniho a žije jen pro svou tajemnou milenku, která ho vrací do časů dávného bouřlivého mládí. Zcela zaslepený Valdštejn přitom netuší, že hvězda jeho srdce není hvězdou naděje, ale jeho zkázy...

V hostinci U Zlaté husy na Koňském trhu byl zavražděn bohatý benátský kupec. Na těle mrtvého objeví rychtář Jakub Protiva podivný krvavý cejch, který patrně cosi znamená. Pátrání po pachateli či pachatelích této vraždy zavede novoměstského rychtáře a jeho přítele Blasia daleko za pražské hradby do jednoho hradu nad řekou Sázavou. Od jejich příjezdu se tu začínají dít divné věci. Jak souvisejí s mrtvým Benátčanem? A co je to za tajemné jezdce, kteří se v noci zjevují v okolních lesích? Podle hradního kaplana a někdejšího Blasiova spolužáka za všechno může rodové prokletí majitelů hradu, jejichž předek se kdysi zúčastnil křížové výpravy do Svaté země. Je to jen pověst, nebo má pravdivé jádro?

Kdo je tajemný Pavel v blízkosti českého krále Karla z rodu Lucemburků? Mnich řádu dominikánů, nebo rytíř zběhlý ve válečném umění? Obratný diplomat, či nájemný vrah? Odkud vůbec přišel? Nový historický román Jana Bauera přivádí na svět krajně nebezpečného muže, na něhož se může budoucí Otec vlasti ve všem spolehnout. Už kdysi mu v Itálii zachránil život a prý měl prsty i v jeho volbě římským králem. Teď ho však čeká vskutku nadlidský úkol. Zbavit Karla jeho úhlavního protivníka císaře Ludvíka Bavora. Píše se rok 1348 a o tom, kdo je oprávněným vládcem Svaté říše římské, se má rozhodnout na bitevním poli. Nabízí se však ještě jedno řešení...

Na večeři u krále Václava IV. byl otráven bavorský vévoda Fridrich. Královský hofmistr Jindřich Škopek z Dubé nepochybuje o tom, že číše vína s jedem byla původně určena pro samotného panovníka. Kdo ho však chtěl otrávit a proč? Na to mají odpovědět novoměstský rychtář Jakub Protiva z Protivce a františkánský mnich Blasius. Jejich úspěšná řešení případů pražského rozparovače a vampýra z Koňského trhu je k tomuto úkolu přímo předurčila. Dokáží však uspět i tentokrát? Nitky spiknutí proti králi jsou opravdu hodně zašmodrchané, oba čestní muži jsou však odhodláni vypátrat traviče za každou cenu.

Kdybychom posuzovali dějiny očima školního dějepisu, byla by to jen snůška jmen a těžko zapamatovatelných dat. Naštěstí existují ještě jedny dějiny, dějiny plné vzrušujících a záhadných příběhů. Čtvrtý svazek Edice Český ČAS Vám předkládá osmadvacet příběhů z českých a moravských dějin, které spojují slova "bílá místa". Většinou vycházejí z hypotéz a domněnek vážených historiků i amatérských badatelů, kteří se nebáli "jít s kůží na trh". Mnohdy jsou jejich tvrzení přinejmenším diskutabilní, často jen nadhazují otázku, na niž zatím neznáme odpověď a kdo ví, zda kdy znát budeme. V každém případě jsou to příběhy nanejvýš poutavé a vzrušující. Zamyslíme se třeba nad tajemným masakrem v Býčí skále, nad původem keltského zlata i slovanských etnik na našem území, budeme pátrat po hradech Krokových dcer, po sedmeru bájných přemyslovských knížat i po místě posledního spočinutí knížete Svatopluka, Prokopa Holého či popravených českých pánů, půjdeme ve stopách blahoslaveného Podivena, mstitele knížete Václava, řekneme si, odkud se vzal Jaroslav, "vítěz nad Tatary", budeme si vyprávět o smrti prvního Habsburka na českém trůně i vzoru tehdejšího rytířstva Jana Lucemburského, pobaví nás příběh o Lžiwaldemarovi ve službách Otce vlasti či to, jak se nakonec Rožmberkům nevyplatila smyšlenka o jejich italském původu, vzpomeneme tajemné kaple Božího hrobu na Dobytčím trhu i polského vzdorokrále husitů Zikmunda Korybutoviče, bájnou rudolfínskou dobu nám představí ten, po němž byla nazvána, stejně jako pochybný alchymista Kelley, překvapí nás příběhy o tom, jak proslulý Casanova upravoval libreto Mozartovy opery, či o možná prvním letci v dějinách lidstva, jenž obýval chaloupku na jihočeské samotě… Zvláštní pozornost pak věnujeme pozoruhodným a záhadným ženám - "královně" Emmě, manželce Boleslava II., krásné Oldřichově choti Boženě, sestře svaté Anežky České Blaženě, jež byla nejprve málem svatořečena, aby byla zanedlouho označena za kacířku, či zachránkyni Václava IV. Zuzaně.

Po nešťastné smrti svého bratra Ondřeje skládá novoměstský rychtář Jakub Protiva svůj úřad a vrací se na rodnou tvrz Protivec v jižních Čechách. Než však vůbec stačí začít na svém majetku hospodařit, navštíví ho zeman Matěj z Dvorců s podivnou nabídkou. Ukáže se, že okolní kraj je už delší dobu terorizován tlupou loupežníků a vyděračů. Také Ondřejova smrt nebyla vůbec náhodná, ale jednalo se o promyšlenou vraždu. Jak ovšem souvisí s tajemným klášterem kostlivců, ukrytým v hlubokých šumavských lesích? Jakub málem skončí jako jeho mrtvý bratr, pak mu však přijde na pomoc jeho přítel mnich Blasius a společně všechny záhady vyřeší.

Kdo je tajemný Pavel v blízkosti českého krále Karla z rodu Lucemburků? Mnich řádu dominikánů, nebo rytíř zběhlý ve válečném umění? Obratný diplomat, či nájemný vrah? Odkud vůbec přišel?

Knihu Tajné lásky českých králů a královen napsal Jan Bauer. Víte, že o první rozvod v českých dějinách se postaral král Přemysl Otakar I.? Anebo to, že Barbora Celská, druhá choť Zikmunda Lucemburského, prý byla doslova posedlá sexem? Jsou to pomluv y, nebo čistá pravda? Autor nám dá nahlédnout do života našich králů a královen a prozradí, jaký měli vztah k druhému pohlaví.