Jiřina Bednářová strana 2 z 5

Publikace Školní zralost je určena rodičům a pedagogům, kteří pomáhají rozvoji předškolního dítěte v těchto oblastech: - vizuomotorika, grafomotorika - řeč - sluchové vnímání - zrakové vnímání - vnímání prostoru - vnímání času - základní matematické představy Publikace Školní zralost autorské dvojice Jiřina Bednářová – Vlasta Šmardová doplňuje ucelenou řadu odborných materiálů, které v poslední době autorky publikovaly, a završuje svým pohledem otázku vývoje a diagnostiky dítěte v předškolním věku. Ústředním tématem je školní zralost / připravenost, autorky se snaží alespoň rámcově seznámit čtenáře se všemi důležitými faktory ovlivňujícími dosaženou vývojovou úroveň dítěte před vstupem do školy a i možnou korespondencí s problémy ve školním věku, jsou-li v daných oblastech určité deficity. Čtenáři a uživateli budou v první řadě rodiče, neboť se dozvědí, jaká jsou kritéria školní zralosti / připravenosti, jak pracovat s dítětem před vstupem do školy, a pokud se chtějí ujistit, že jejich potomek splňuje vývojové ukazatele před nástupem do školy, naleznou zde jednoduché diagnostické úkoly. Tímto tématem se odborně zabývají školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra). Cílem publikace jistě není to, aby si rodiče nebo vychovatelé jednorázově provedli u dítěte komplexní diagnostiku sami. Publikace jim naopak dává prostor, aby se dlouhodobě zabývali podněcováním dítěte v době přípravy na nástup do školy a aby měli základní informace o tom, co by mělo dítě umět a zvládnout mezi pátým až šestým rokem věku. Záměrem autorek rovněž je, aby dospělí byli včas upozorněni na některé vývojové obtíže a včas vyhledali odbornou pomoc poradenských zařízení, například při posouzení, zda by mělo dítě do školy nastoupit, případně při zařazování do edukačně-stimulačních skupin či intervenčních programů. Publikace by mohla dobře sloužit i učitelkám mateřských škol. I ony se zabývají otázkou, co je ještě třeba dále trénovat v posledním roce před nástupem do školy, ve kterých oblastech má dítě menší či větší problémy, opakovaně třeba i u dětí s odklady školní docházky. Inspirací může být ale také pro samotné školy – jak učitele elementaristy, tak například pracovníky školních poradenských pracovišť, zejména při řešení zápisů do 1. tříd, které jsou pojaty více odborně a diagnosticky než společensky. Ti, kteří se s publikacemi autorek již seznámili, vědí, že jejich diagnostické přístupy jsou poměrně jednoduché, jsou formou jednoduchých škál, bez důrazu na normativní přístup. Autorky diagnostiku ale nepojímají jako „nálepkování“ dětí, nýbrž posouzením individuálních zvláštností každého dítěte budují základy pro navazující práci s ním, pro zajištění odpovídající vzdělávací nabídky a vhodného pedagogického vedení. Autorky opakovaně uživatelům připomínají důležitý princip, že diagnostika není jednorázovou záležitostí, že i dítě před nástupem do školy je ještě ve svých výkonech závislé na okamžitém nastavení a vyladění. Korigovat různá zkreslení (neschopnost či nezájem se v daném okamžiku požadovanou činností zabývat) by mělo napomoci opakované sledování dítěte. Přeji nové publikaci hodně čtenářů a čtenářům hodně inspirací! PaedDr. PhDr. Anna Kucharská, Ph.D. katedra pedagogické a školní psychologie Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Publikace je určena předškolním dětem k rozvoji zrakového vnímání a prevenci potíží ve čtení a psaní plynoucích z nedostatečné zrakové percepce. Knížka se věnuje rozlišení a pojmenování barev, odlišení tvarů prvků. V knize jsou zahrnuta cvičení z oblasti zrakové diferenciace, zrakové analýzy a syntézy, zrakové paměti, rozlišení figury a pozadí, rovněž také cvičení k rozvoji očních pohybů.

Publikace Čteme se skřítkem Alfrédem obsahuje: 1) motivační texty pro děti vhodné k nácviku techniky čtení, hlasitému čtení 2) úkoly pro práci s textem, vedoucí k zaměření pozornosti na porozumění čtenému textu, rozvoji sluchové analýzy a syntézy, vytříbení jazykového citu a rozvoji logického myšlení 3) instrukce pro práci dítěte 4) metodický návod pro dospělé, který: - upozorňuje na možná úskalí při nácviku techniky čtení - shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při čtení Právě Vás zaujala jedna netradiční pohádková knížka pro začínající čtenáře. Byl to snad její název, ilustrace, grafická úprava, co Vás vedlo k jejímu prolistování? A tak jste při prohlížení dospěli až k zadní straně obálky, na níž si dovoluji upozornit na některé zajímavosti knihy, napsat pár slov o její autorce a jejím ilustrátorovi. Začněme tedy od autorky Jiřiny Bednářové a ilustrátora, malíře Richarda Šmardy. Po dříve vydaných knihách zaměřených na dětskou kresbu a psaní nyní spojili své tvůrčí síly v knize věnované rozvoji čtení. Autorka dokáže svým vtipným textem zaujmout malé čtenáře tak, že rádi napravují, spolu s žáčky naschválovské školy, zmatky napáchané skřítkem Alfrédem, který se v Naschválově usadil. Je to ale skřítek docela milý, vede totiž nenásilně malé čtenáře ke hře s mateřským jazykem za pomoci lákavých obrázků malíře, který rozumí dětem, vtipných úkolů a rébusů. A tak se postupně malý čtenář, občas s podporou blízkého dospělého, seznamuje se smyslem slov, vět a celého textu. Rozvíjí se tak jeho zrakové i sluchové vnímání a samozřejmě také logické uvažování, když opravuje skřítkem popletené věty a konečně i delší texty. Autorka, poradenský pedagog s dlouholetou praxí v podpoře dětí s výukovými obtížemi, vede malého čtenáře v promyšlených a metodicky výborně zvládnutých krocích k radosti z hry se slovy, k pochopení textu. Kniha je uspořádána tak, že dítě bude dychtivě očekávat, copak ještě skřítek Alfréd provede, jaké žertíky dětem i dospělým připraví. My dospělí vidíme, že dítě je k plnění úkolů motivováno, je stále znovu povzbuzována jeho zvídavost, pracuje s radostí, nemusíme je ke čtení nutit. Přečtete-li si autorčin dopis dospělým v závěru knihy, dovíte se, jak přistupovat k rozvíjení čtení dítěte, které poněkud zaostává za spolužáky nebo má ve čtení větší obtíže, jak se vyvarovat nesprávných postupů, které ve svém důsledku vedou k neúspěchům ve škole a nechuti číst. Při větších obtížích je vhodné vyhledat pomoc, nejlépe v pedagogicko-psychologické poradně. Věřím, že stejně jako já, považujete schopnost dobře číst, rozumět psanému textu, umět se pohotově vyjadřovat za dovednost významnou pro život člověka, jeho úspěšnost v lidské společnosti. Úspěšnost člověka, jeho uplatnění ve zvoleném povolání vyžaduje ovládnutí cizích jazyků, které souvisí s jazykovým citem, se zvládnutím jazyka mateřského. Jistě mi dáte za pravdu, že porozumění čtenému textu je významné nejen pro příjemný zážitek z četby, ale zejména pro získávání důležitých informací, řešení úkolů v oboru humanitních i přírodních věd. Co je nám platné, umíme-li dobře počítat, když nerozumíme tomu, co máme vypočítat? Stojí proto za trochu pozornosti věnovat se dětskému čtení, podporovat zájem dítěte o knihy, o čtení. Tato kniha bude, podle mého názoru, přínosem i pro všechny děti, které čtou rády. Najdou v ní totiž, stejně jako my dospělí, mnoho nového, nad čím je třeba se při hledání řešení zamyslet. Najdou v ní i humor, zvýrazněný přitažlivými ilustracemi. PhDr. Alena Šafrová externí pedagožka Pedagogické fakulty MU v Brně Kniha je určena dětem ve věku 6 až 10 let, všechny strany jsou ilustrované. Pracovní listy jsou určeny dětem, které se učí číst a ve čtení se zdokonalují. Každý list je rozdělen na dvě části. První část tvoří souvislý text, který motivačně stranu uvádí a zároveň může sloužit jako text pro procvičení techniky čtení. Druhá část textu je určena pro samostatnou práci dítěte s textem. Je doplněna o instrukci k práci s textem.

První titul z ediční řady Školní zralost, určené zejména pedagogům mateřských škol a prvního stupně základních škol, se věnuje tématu připravenosti dítěte na vstup do základní školy a tomu, co pro její optimální úroveň mohou udělat mateřské školy. Nechybí obecná charakteristika předškolního dítěte jak po stránce vývoje motorického, kognitivního, sociálního a motivačně-volního vývoje, tak po stránce hry a vývoje emocionálního. Samostatná kapitola se věnuje rozvíjení poznávacích funkcí dítěte. Zpracována je také problematika pedagogické diagnostiky v práci pedagoga mateřské školy. Závěr patří přehledu nejvýznamnějších změn, týkajících se předškolního vzdělávání a nástupu do školy, které přinesla novela školského zákona z roku 2016.

Diagnostika dítěte předškolního věku Publikace Diagnostika dítěte předškolního věku je zaměřena na sledování a rozvoj následujících oblastí: • motoriky, grafomotoriky • zrakového vnímání • sluchového vnímání • vnímání prostoru • vnímání času • základních matematických představ • myšlení a řeči • sociálních dovedností • sebeobsluhy (samostatnosti) • hry Publikace Diagnostika dítěte předškolního věku se orientuje na populaci předškolních dětí. Čtenáři jistě budou rodiče – jsou prvními učiteli s nezastupitelnou úlohou pro pozdější vzdělávání. Zpravidla věnují pozornost vývoji svého dítěte a mají zájem dozvědět se více. Chtějí je dále rozvíjet, chtějí vědět, jak na to. Publikace bude dobře sloužit i učitelkám mateřských škol. Pro svůj úkol – doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni zajistit dítěti dostatek mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení – se učitelky potřebují dále vzdělávat a rozvíjet své diagnostické dovednosti. Tato publikace jim může být přínosná. Ve shodě s pojetím autorek není cílem předškolní diagnostiky „nálepkování“ dětí. Je to prostředek pro zajištění odpovídající vzdělávací nabídky a vhodného pedagogického vedení. Publikace poutavou a nenásilnou formou poskytuje rodičům i učitelům informace, jak probíhá vývoj dítěte od časných etap do věku školního, co by mělo dítě zvládat v předškolním věku, kam by mělo „dojít“, než nastoupí do školy. Nabízí inspiraci pro přímou práci s dítětem, vycházející z jeho vývojových potřeb, a dává možnost, jak je zjistit. Zde je těžiště publikace, nebo_ rodiče či učitelé mohou sami vývojovou úroveň dítěte diagnostikovat. Diagnostika vychází z průřezových vývojových řad (ve většině případů se jedná o informace, v jakém věku by mělo dojít k upevnění dílčích dovedností). Byly konstruovány na základě dlouhodobé poradenské zkušenosti autorek. Samy autorky upozorňují, že při jejich užití je potřeba být obezřetnými. Údaje o obvyklém dosažení dané dovednosti či schopnosti se netýkají všech dětí beze zbytku. Existují odchylky ve vývoji, které nemusejí být známkou vážného opoždění dítěte. Nemělo by proto docházet ke zvýšenému tlaku na dítě vzhledem k nedosažení uvedených věkových norem. Materiál by měl být inspirací rodičům i učitelům pro přímou práci s předškolními dětmi, nikoli „dogmatem“. Diagnostika nemůže být jednorázovou záležitostí, předškolák je ve svých výkonech závislý na okamžitém nastavení a vyladění. Korigovat různá zkreslení (neschopnost či nezájem se v daném okamžiku požadovanou činností zabývat) pomáhá opakované sledování. V případě závažných odlišností od popsaného vývoje či odchylek ve více oblastech je vhodné obrátit se na poradenská nebo klinická pracoviště pro „odbornou“ diagnostiku i doporučení navazujících intervencí. Přeji nové publikaci hodně čtenářů a čtenářům hodně inspirací! PaedDr. PhDr. Anna Kucharská, Ph. D. katedra pedagogické a školní psychologie Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Publikace Diagnostika dítěte předškolního věku je zaměřena na sledování a rozvoj následujících oblastí: motoriky, grafomotoriky zrakového vnímání sluchového vnímání vnímání prostoru vnímání času základních matematických představ myšlení a řeči sociálních dovedností sebeobsluhy (samostatnosti) hry Publikace Diagnostika dítěte předškolního věku se orientuje na populaci předškolních dětí. Čtenáři jistě budou rodiče – jsou prvními učiteli s nezastupitelnou úlohou pro pozdější vzdělávání. Zpravidla věnují pozornost vývoji svého dítěte a mají zájem dozvědět se více. Chtějí je dále rozvíjet, chtějí vědět, jak na to. Publikace bude dobře sloužit i učitelkám mateřských škol. Pro svůj úkol – doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni zajistit dítěti dostatek mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení – se učitelky potřebují dále vzdělávat a rozvíjet své diagnostické dovednosti. Tato publikace jim může být přínosná. Ve shodě s pojetím autorek není cílem předškolní diagnostiky „nálepkování“ dětí. Je to prostředek pro zajištění odpovídající vzdělávací nabídky a vhodného pedagogického vedení. Publikace poutavou a nenásilnou formou poskytuje rodičům i učitelům informace, jak probíhá vývoj dítěte od časných etap do věku školního, co by mělo dítě zvládat v předškolním věku, kam by mělo „dojít“, než nastoupí do školy. Nabízí inspiraci pro přímou práci s dítětem, vycházející z jeho vývojových potřeb, a dává možnost, jak je zjistit. Zde je těžiště publikace, nebo_ rodiče či učitelé mohou sami vývojovou úroveň dítěte diagnostikovat. Diagnostika vychází z průřezových vývojových řad (ve většině případů se jedná o informace, v jakém věku by mělo dojít k upevnění dílčích dovedností). Byly konstruovány na základě dlouhodobé poradenské zkušenosti autorek. Samy autorky upozorňují, že při jejich užití je potřeba být obezřetnými. Údaje o obvyklém dosažení dané dovednosti či schopnosti se netýkají všech dětí beze zbytku. Existují odchylky ve vývoji, které nemusejí být známkou vážného opoždění dítěte. Nemělo by proto docházet ke zvýšenému tlaku na dítě vzhledem k nedosažení uvedených věkových norem. Materiál by měl být inspirací rodičům i učitelům pro přímou práci s předškolními dětmi, nikoli „dogmatem“. Diagnostika nemůže být jednorázovou záležitostí, předškolák je ve svých výkonech závislý na okamžitém nastavení a vyladění. Korigovat různá zkreslení (neschopnost či nezájem se v daném okamžiku požadovanou činností zabývat) pomáhá opakované sledování. V případě závažných odlišností od popsaného vývoje či odchylek ve více oblastech je vhodné obrátit se na poradenská nebo klinická pracoviště pro „odbornou“ diagnostiku i doporučení navazujících intervencí. Přeji nové publikaci hodně čtenářů a čtenářům hodně inspirací! PaedDr. PhDr. Anna Kucharská, Ph. D. katedra pedagogické a školní psychologie Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy