Jiřina Bednářová strana 2 z 5

Publikace Školní zralost je určena rodičům a pedagogům, kteří pomáhají rozvoji předškolního dítěte v těchto oblastech: - vizuomotorika, grafomotorika - řeč - sluchové vnímání - zrakové vnímání - vnímání prostoru - vnímání času - základní matematické představy Publikace Školní zralost autorské dvojice Jiřina Bednářová – Vlasta Šmardová doplňuje ucelenou řadu odborných materiálů, které v poslední době autorky publikovaly, a završuje svým pohledem otázku vývoje a diagnostiky dítěte v předškolním věku. Ústředním tématem je školní zralost / připravenost, autorky se snaží alespoň rámcově seznámit čtenáře se všemi důležitými faktory ovlivňujícími dosaženou vývojovou úroveň dítěte před vstupem do školy a i možnou korespondencí s problémy ve školním věku, jsou-li v daných oblastech určité deficity. Čtenáři a uživateli budou v první řadě rodiče, neboť se dozvědí, jaká jsou kritéria školní zralosti / připravenosti, jak pracovat s dítětem před vstupem do školy, a pokud se chtějí ujistit, že jejich potomek splňuje vývojové ukazatele před nástupem do školy, naleznou zde jednoduché diagnostické úkoly. Tímto tématem se odborně zabývají školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra). Cílem publikace jistě není to, aby si rodiče nebo vychovatelé jednorázově provedli u dítěte komplexní diagnostiku sami. Publikace jim naopak dává prostor, aby se dlouhodobě zabývali podněcováním dítěte v době přípravy na nástup do školy a aby měli základní informace o tom, co by mělo dítě umět a zvládnout mezi pátým až šestým rokem věku. Záměrem autorek rovněž je, aby dospělí byli včas upozorněni na některé vývojové obtíže a včas vyhledali odbornou pomoc poradenských zařízení, například při posouzení, zda by mělo dítě do školy nastoupit, případně při zařazování do edukačně-stimulačních skupin či intervenčních programů. Publikace by mohla dobře sloužit i učitelkám mateřských škol. I ony se zabývají otázkou, co je ještě třeba dále trénovat v posledním roce před nástupem do školy, ve kterých oblastech má dítě menší či větší problémy, opakovaně třeba i u dětí s odklady školní docházky. Inspirací může být ale také pro samotné školy – jak učitele elementaristy, tak například pracovníky školních poradenských pracovišť, zejména při řešení zápisů do 1. tříd, které jsou pojaty více odborně a diagnosticky než společensky. Ti, kteří se s publikacemi autorek již seznámili, vědí, že jejich diagnostické přístupy jsou poměrně jednoduché, jsou formou jednoduchých škál, bez důrazu na normativní přístup. Autorky diagnostiku ale nepojímají jako „nálepkování“ dětí, nýbrž posouzením individuálních zvláštností každého dítěte budují základy pro navazující práci s ním, pro zajištění odpovídající vzdělávací nabídky a vhodného pedagogického vedení. Autorky opakovaně uživatelům připomínají důležitý princip, že diagnostika není jednorázovou záležitostí, že i dítě před nástupem do školy je ještě ve svých výkonech závislé na okamžitém nastavení a vyladění. Korigovat různá zkreslení (neschopnost či nezájem se v daném okamžiku požadovanou činností zabývat) by mělo napomoci opakované sledování dítěte. Přeji nové publikaci hodně čtenářů a čtenářům hodně inspirací! PaedDr. PhDr. Anna Kucharská, Ph.D. katedra pedagogické a školní psychologie Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Publikace Diagnostika dítěte předškolního věku, 2. díl navazuje na stejnojmenné dílo, Diagnostika dítěte předškolního věku, doplňuje ho a podrobněji rozpracovává některá témata. Přináší množství aktuálních informací, které se pedagogické diagnostiky dětí v předškolním věku v současné době dotýkají. Autorky v knize reagují na nejčastější otázky, s nimiž se ve svojí odborné praxi setkávají, například: „Jak často mám diagnostiku dělat? Jak ji mám provádět? Používám správné přístupy?“ A formou odpovědí na tyto dotazy přináší hlubší vhled do problematiky, kterou mnohdy nemají učitelky mateřských škol zcela ujasněnu. Teoretické základy jsou východiskem pro úspěšnou diagnostiku i intervenci Pro čtenáře je velmi přínosné propojení praktických otázek a odpovědí s širšími teoretickými souvislostmi. V praxi se totiž ukazuje, že právě nedostatečné teoretické znalosti jsou mnohdy příčinou nesprávně realizované pedagogické diagnostiky. První kapitoly objasňují rozdíly mezi statickou a dynamickou diagnostikou z pohledu jejich cíle, forem i obsahu. Každá z nich má v procesu rozvoje dítěte své místo a autorkám se velmi hezky podařilo prezentovat jak jejich výhody, tak i úskalí. Statická diagnostika je zaměřena na stav a porovnává výkony dětí oproti ostatním vrstevníkům. Naproti tomu dynamická diagnostika sleduje a podporuje proces učení. Znalost typů diagnostik může učitelům v mateřských školách napomoci zorientovat se ve vlastní diagnostické činnosti a najít odpověď na to, co mají zjišťovat a jakým způsobem. Diagnóza není cílem, cílem je hledání řešení a podpora dítěte Autorkám se nenásilnou formou a praktickými příklady podařilo vysvětlit, že základem pedagogické diagnostiky je vytvoření systému péče, který vychází ze znalosti dítěte, poznání jeho možností, schopností, dovedností a dalších okolností vývoje, a rozpoznání silných i slabších stránek dítěte. Objasňují, že hlavním záměrem a smyslem pedagogické diagnostiky je zefektivnění výchovně vzdělávacího procesu. Diagnostika je v publikaci prezentována jako podklad pro stanovení cílené vzdělávací nabídky, pro kontinuální vyhodnocování podmínek a průběhu vzdělávacího procesu tak, aby každé dítě mohlo zažít pocit úspěchu, pocit vlastní hodnoty, vlastního přínosu ve vývoji a učení se. Aby nabylo důvěru v to, co umí, tedy ve své schopnosti a dovednosti. Aby získalo odvahu i chuť poznávat a obohacovat se o nové zkušenosti. Vzdělávací nabídka se neřídí pouze věkem dítěte, ale zejména specifiky v jeho vývoji Pro pochopení podstaty individualizace vzdělávání je stěžejní kapitola, v níž autorky v přehledných grafech znázornily možné varianty vývoje dítěte, na které je zapotřebí v diagnosticko-intervenčním procesu brát zřetel. Vysvětlují, že pokud nejsou úroveň obtížnosti podnětů a možnosti dítěte v souladu, dítě nemůže svými schopnostmi a dovednostmi adekvátně reagovat, a na naplnění požadavků nedosáhne. Příliš nízká míra podnětů dítě nerozvíjí, a zpravidla ani nezaujme. A naopak, je-li míra podnětů (obtížnost) nad rámec možností dítěte, nedokáže vzdělávací nabídku přijmout a zvládnout. Cílem diagnostiky je ucelený systém, který poukazuje na dílčí oblasti vývoje, ale zároveň na jejich vzájemnou propojenost a podmíněnost Autorky vycházejí v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání z holistického pojetí vzdělávání dítěte předškolního věku. Učení prezentují jako komplexní jev, kterého se neúčastní jednotlivé oblasti odděleně, ale více oblastí a rovin zároveň, přičemž každá ze schopností a dovedností může však působit u dané činnosti v různé intenzitě. Úroveň jedné oblasti se při učení i v diagnostice často promítne do oblastí dalších – jsou vzájemně propojeny a podmíněny. Stěžejní část je věnována oblastem, na něž je vhodné se při diagnostice zaměřit. Shodují se s oblastmi, které jsou podrobně rozpracovány v již výše zmiňované publikaci Diagnostika dítěte předškolního věku (motorika, grafomotorika, kresba; zrakové vnímání a paměť; vnímání prostoru a prostorové představy; vnímán

Publikace Čteme se skřítkem Alfrédem obsahuje: 1) motivační texty pro děti vhodné k nácviku techniky čtení, hlasitému čtení 2) úkoly pro práci s textem, vedoucí k zaměření pozornosti na porozumění čtenému textu, rozvoji sluchové analýzy a syntézy, vytříbení jazykového citu a rozvoji logického myšlení 3) instrukce pro práci dítěte 4) metodický návod pro dospělé, který: - upozorňuje na možná úskalí při nácviku techniky čtení - shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při čtení Právě Vás zaujala jedna netradiční pohádková knížka pro začínající čtenáře. Byl to snad její název, ilustrace, grafická úprava, co Vás vedlo k jejímu prolistování? A tak jste při prohlížení dospěli až k zadní straně obálky, na níž si dovoluji upozornit na některé zajímavosti knihy, napsat pár slov o její autorce a jejím ilustrátorovi. Začněme tedy od autorky Jiřiny Bednářové a ilustrátora, malíře Richarda Šmardy. Po dříve vydaných knihách zaměřených na dětskou kresbu a psaní nyní spojili své tvůrčí síly v knize věnované rozvoji čtení. Autorka dokáže svým vtipným textem zaujmout malé čtenáře tak, že rádi napravují, spolu s žáčky naschválovské školy, zmatky napáchané skřítkem Alfrédem, který se v Naschválově usadil. Je to ale skřítek docela milý, vede totiž nenásilně malé čtenáře ke hře s mateřským jazykem za pomoci lákavých obrázků malíře, který rozumí dětem, vtipných úkolů a rébusů. A tak se postupně malý čtenář, občas s podporou blízkého dospělého, seznamuje se smyslem slov, vět a celého textu. Rozvíjí se tak jeho zrakové i sluchové vnímání a samozřejmě také logické uvažování, když opravuje skřítkem popletené věty a konečně i delší texty. Autorka, poradenský pedagog s dlouholetou praxí v podpoře dětí s výukovými obtížemi, vede malého čtenáře v promyšlených a metodicky výborně zvládnutých krocích k radosti z hry se slovy, k pochopení textu. Kniha je uspořádána tak, že dítě bude dychtivě očekávat, copak ještě skřítek Alfréd provede, jaké žertíky dětem i dospělým připraví. My dospělí vidíme, že dítě je k plnění úkolů motivováno, je stále znovu povzbuzována jeho zvídavost, pracuje s radostí, nemusíme je ke čtení nutit. Přečtete-li si autorčin dopis dospělým v závěru knihy, dovíte se, jak přistupovat k rozvíjení čtení dítěte, které poněkud zaostává za spolužáky nebo má ve čtení větší obtíže, jak se vyvarovat nesprávných postupů, které ve svém důsledku vedou k neúspěchům ve škole a nechuti číst. Při větších obtížích je vhodné vyhledat pomoc, nejlépe v pedagogicko-psychologické poradně. Věřím, že stejně jako já, považujete schopnost dobře číst, rozumět psanému textu, umět se pohotově vyjadřovat za dovednost významnou pro život člověka, jeho úspěšnost v lidské společnosti. Úspěšnost člověka, jeho uplatnění ve zvoleném povolání vyžaduje ovládnutí cizích jazyků, které souvisí s jazykovým citem, se zvládnutím jazyka mateřského. Jistě mi dáte za pravdu, že porozumění čtenému textu je významné nejen pro příjemný zážitek z četby, ale zejména pro získávání důležitých informací, řešení úkolů v oboru humanitních i přírodních věd. Co je nám platné, umíme-li dobře počítat, když nerozumíme tomu, co máme vypočítat? Stojí proto za trochu pozornosti věnovat se dětskému čtení, podporovat zájem dítěte o knihy, o čtení. Tato kniha bude, podle mého názoru, přínosem i pro všechny děti, které čtou rády. Najdou v ní totiž, stejně jako my dospělí, mnoho nového, nad čím je třeba se při hledání řešení zamyslet. Najdou v ní i humor, zvýrazněný přitažlivými ilustracemi. PhDr. Alena Šafrová externí pedagožka Pedagogické fakulty MU v Brně Kniha je určena dětem ve věku 6 až 10 let, všechny strany jsou ilustrované. Pracovní listy jsou určeny dětem, které se učí číst a ve čtení se zdokonalují. Každý list je rozdělen na dvě části. První část tvoří souvislý text, který motivačně stranu uvádí a zároveň může sloužit jako text pro procvičení techniky čtení. Druhá část textu je určena pro samostatnou práci dítěte s textem. Je doplněna o instrukci k práci s textem.

Publikace je určena předškolním dětem k rozvoji zrakového vnímání a prevenci potíží ve čtení a psaní plynoucích z nedostatečné zrakové percepce. Knížka se věnuje rozlišení a pojmenování barev, odlišení tvarů prvků. V knize jsou zahrnuta cvičení z oblasti zrakové diferenciace, zrakové analýzy a syntézy, zrakové paměti, rozlišení figury a pozadí, rovněž také cvičení k rozvoji očních pohybů.

Publikace Co si tužky povídaly obsahuje: 1) grafomotorická cvičení pro děti ve věku od 4 do 6 let, pomocí kterých se rozvine: - jemná motorika a psychické funkce potřebné při kreslení a psaní - grafomotorické dovednosti a kresba dítěte - souhra ruky a oka, vnímání prostoru v souvislosti se směrem vedení čáry 2) metodický návod pro dospělé, který: - upozorňuje na možná úskalí při nácviku jednotlivých prvků - pomáhá překonávat obtíže Po prvním dílu grafomotorických cvičení nazvaném Mezi námi pastelkami je tu díl druhý – Co si tužky povídaly. Cvičení výtvarně realizoval a půvabným ilustracemi knížku opět vybavil Richard Šmarda. Tento díl, jak autorka upozorňuje, je určen především čtyř- až šestiletým dětem. Vše, co potřebujeme o dětské kresbě a také psaní vědět, jak se tyto dovednosti vyvíjejí, jak dítě podporovat a vést je, jak pomoci dítěti, které nemá chuť kreslit, se dozvíme z autorčina dopisu uvedeného na straně 60. Ten bychom měli, pokud hodláme s dítětem podle knížky pracovat, přečíst nejdříve. Při práci nás podpoří též instrukce pro dospělé v rámečku u každého cvičení. Některé z dětí, kterým kreslení moc nešlo, získaly odvahu a chuť do práce v prvním dílu s průvodkyněmi cvičením pastelkami Boženkou a Máňou, a budou jistě s chutí pokračovat ve složitějších cvičeních. Jiné dítě, vyspělejší kreslíř, může začít právě nyní. Ke známým pastelkám se totiž přidaly tužky. U pana architekta Cihličky se naučily rýsovat čáry a tvary, které náš malý kreslíř využije ve škole v počátcích psaní. Hravý příběh pastelek, tužek, zvířátek i dětí vede našeho potomka pomocí vodorovných, svislých i šikmých čar, obloučků, spirál, kružnic, elips a dalších tvarů k vytváření obrázků, které potěší dítě – autora i nás, kteří je v práci podporujeme. Správný metodický postup, jehož jednotlivé kroky dítěti umožňují plnit stále složitější úkoly, je zárukou vytvoření předpokladů pro budoucí psaní. Získává postupně návyk správného úchopu psacího náčiní, lehkého pohybu ruky při kreslení. Proto je druhý díl grafomotoriky vhodný i pro žáčky první třídy, kteří nemají moc rádi psaní, příliš tlačí na tužku nebo se jim nedaří správné tvary písmen. Vrátí-li se k doporučeným cvičením, uvolní se jejich napětí, obava ze psaní odplyne s veselým příběhem a oni získají jistotu a radost ze školní práce. Navíc budou mít pěknou veselou knížku s vlastními ilustracemi, k nimž je inspiroval skutečný malíř se svými tužkami a pastelkami. A samozřejmě paní Bednářová, která rozumí dětským starostem s kreslením a psaním, která pomohla mnoha dětem najít radost ze školy a zaplašit strach z přepisování, opisování i diktátů, autorka této milé knížky pro tvořivé děti a jejich dospělé kamarády. PhDr. Alena Šafrová speciální pedagožka Speciálního pedagogického centra při Soukromém speciálním gymnáziu Integra, Brno-Líšeň, externí pedagožka Pedagogické fakulty MU v Brně

Publikace Jak se pastelky učily kreslit obsahuje: 1) grafomotorická cvičení pro děti ve věku od 2,5 do 4 let, pomocí kterých se rozvine: - jemná motorika a psychické funkce potřebné při kreslení a psaní - grafomotorické dovednosti a kresba dítěte - souhra ruky a oka, vnímání prostoru v souvislosti se směrem vedení čáry 2) metodický návod pro dospělé, který: - upozorňuje na možná úskalí při nácviku jednotlivých prvků - pomáhá překonávat obtíže Vážená čtenářko, vážený čtenáři, jelikož si prohlížíte tuto knihu, usuzuji, že vás zaujal název o pastelkách, které se učily kreslit. Z neživých pastelek se tak trochu staly pohádkové bytosti. Samy kreslí, a dokonce rozpráví s malým človíčkem, který je vlastně oživuje. Takového človíčka, vehementně se snažícího o výtvarný projev na všech možných i nemožných místech, máte zřejmě doma či ve svém blízkém okolí. Pokreslené jsou noviny, časopisy, nábytek… Až si občas říkáte, co si s tím malým malířem počít. Na pomoc vám přispěchala autorka této knihy spolu s malířem, který publikaci ilustroval. Podíváte-li se, komu je kniha určena, můžete se podivit, že ani ne tříleté dítě se má něčemu učit – vždyť ještě nechodí do mateřské školy. Když se však zamyslíte, uvědomíte si, že se učíme od narození a že i vaše dítko už se s vaším přispěním mnohému naučilo. Nyní mu můžete poskytnout zajímavou, užitečnou hru, která přispěje k rozvíjení obratnosti jeho ruky. Dítě bude spolu s pastelkami Boženkou a Máňou plnit zajímavé úkoly vyplývající z příběhu, který mu budete číst. Tak se naučí pozorně poslouchat, rozumět slovům, dozví se zajímavé věci o přírodě, zvířatech i lidech. Každý úspěch bude znamenat povzbuzení pro další hru. Pro nás dospělé to však znamená vést dítě k přirozenému postupu a respektovat jeho individuální vývoj. Jak postupovat, abyste spolu s dítkem měli radost ze společné práce, se dozvíte v autorčině dopise na konci knihy. Ten si nejdříve pozorně přečtěte. Vyvarujete se tak přílišných nároků na dítě, uvědomíte si, jak je důležité projevit radost z výtvoru, který je zpočátku – očima dospělého – málo zdařilý. Proto postupujte pomalu i v případě, že bude dítě chtít pokreslit všechny strany najednou. Doporučuji každý den jednu dvě stránky a čtení na pokračování. Dítě i vy se budete těšit na další společné cvičení, v němž můžete po vyplnění první „knihy kreslení“ pokračovat v dalších publikacích, které vám autorka také doporučí. Hodně zdaru a ať se z vašeho dítka stane obratný kreslíř a písař, kterému jednou nebude dělat psaní ve škole žádné problémy. PhDr. Alena Šafrová externí pedagožka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Kdy to bylo, kde se stalo, medvídě se zatoulalo Pracovní sešit je určen dětem ve věku 4 až 6 roků k rozvoji časové orientace a prevenci potíží ve čtení, psaní, matematice a obtíží v získávání studijních dovedností plynoucích z nedostatečně rozvinuté časové orientace, vnímání posloupnosti a následnosti dějů, organizace činností. Každá strana obsahuje motivační příběh, pracovní, ilustrovaný materiál pro děti a dále instrukce pro dospělé s uvedením cíle činnosti.

Publikace je určena předškolním dětem k rozvoji zrakového vnímání a prevenci potíží ve čtení a psaní plynoucích z nedostatečné zrakové percepce. Knížka se věnuje rozlišení a pojmenování barev, odlišení tvarů prvků. V knize jsou zahrnuta cvičení z oblasti zrakové diferenciace, zrakové analýzy a syntézy, zrakové paměti, rozlišení figury a pozadí, rovněž také cvičení k rozvoji očních pohybů.

Pracovní sešit obsahuje grafomotorická cvičení, vycházející z posloupnosti vývoje dovedností dítěte. Cvičení postupují od nejjednodušších prvků, které se v kresbě dítěte objevují nejdříve, a přecházejí k obtížnějším. Materiály přinášejí podněty k získání dovednosti, jejímu procvičování a posléze její fixaci před postupem do další úrovně obtížnosti.