Michala Benešová

Publikace představuje ohlédnutí za bohatou tradicí české univerzitní polonistiky, připomíná však také výzvy související s rozvojem tohoto oboru v aktuálních podmínkách i směrem do budoucna. Shrnuje příspěvky z mezinárodní konference u příležitosti stého výročí české univerzitní polonistiky, uspořádané na podzim 2023. Texty této výroční publikace seznámí čtenáře nejen s vybranými kapitolami z dějin české či slovenské polonistiky, ale přispějí i k formulování cílů a úkolů, které před polonistickými studiemi - a filologiemi obecně - v současné době stojí.

Dobrodružná alternativní historie z pera mistra evropské fantastiky Než se Hieronim Berbelek střetl s Černokněžníkem sídlícím v moskevském kremlu, býval vynikajícím vůdcem a stratégem. Někdejší moc může získat zpět, dokáže-li najít svoji ztracenou Formu. Svět Jiných písní je totiž světem, jemuž vládne Forma, světem, v němž se zhmotnily představy starořeckých filozofů v čele s Aristotelem. Slunce obíhá kolem Země, hmota se neskládá z atomů, nýbrž ze živlů, na nebi se vznášejí létající vepři, po zemi pobíhají xevry a tapalopy a na stromech rostou medoranče. Svět jasné hierarchie ovšem naruší Zkřivení, Skoliodoi — tajemní příchozí z vesmíru, ztělesnění chaosu. V čele boje proti nim má stanout právě Hieronim Berbelek, za pomoci tajemné Měsíční vědmy i vlastních dětí, které léta neviděl. Vydává se na cestu do Afriky, odkud se do světa šíří tajemní netvoři a kde se hroutí všechny známé hranice. Postupně však začne mít podezření, že vše může vypadat jinak, než si původně myslel. Jak porazit zlo a přitom zůstat sám sebou?

Nejsevernější osídlená oblast Grónska. Pár desítek obyvatel, kteří dokáží přežívat v drsných podmínkách. Jejich počet stále klesá. Zato stoupá počet novinářů, kteří sem jezdí sledovat globální oteplování a tání ledovce. Ovšem pro Ilonu Wiśniewskou je sever domov i hlavní reportérské téma, kterému už věnovala několik knih. Teď se na tři měsíce vydala do grónských osad Siorapaluk a Qaanaaq, kam je v zimě možné se dostat jen letadlem a v létě dvakrát přijede loď se zásobami. Přežití zajišťuje lov medvědů a tuleňů – na tom nic nezměnilo ani to, že nejseverněji sídlící původní obyvatelé, Inuité, čelili stejnému tlaku jako další podobná společenství na celém světě. Ačkoli se od nich dobyvatelé pólu učili, jak fungovat v ledové zemi, pro jejich odlišné zvyky a myšlenkový svět měli málo pochopení. Grónsko je součástí Dánského království a probíhaly i asimilační pokusy udělat z místních dětí „malé Dány“. V posledních desetiletích letech je země stále nezávislejší, ale řada problémů se táhne z minulosti až dodnes. Ilona Wiśniewska, která do grónských osad jezdí s otevřeností a pokorou, dokázala do místní komunity zapadnout a popsat běžný život a starosti – i mihotání hvězd na sněhu. Za reportáž Mihotání. Na konci Grónska, která nyní vychází česky v překladu Michaly Benešové v edici Prokletí reportéři, získala Wiśniewska prestižní cenu Grand Press, je také laureátkou Ceny Teresy Torańské nebo ocenění Žena roku.

Tisícům malých i větších českých čtenářů, které zasáhlo Tajemství v láhvi, vyprávějící o statečné Ireně Sendlerové, přinášíme nyní příběh obdivuhodného člověka, který se v předchozí knize jen mihl – o doktoru Januszi Korczakovi. O moudrém a statečném muži, který odmítl opustit děti ze svého sirotčince. Zůstal s nimi.

Make Královec Czech Again! Co ale doopravdy víme o dějinách Kaliningradu? Donedávna to byl jen kus Ruska mezi Polskem a Litvou, dnes možná základna pro útok na Západ. Píše se nová kapitola kaliningradských dějin – stejně jako pruské kořeny překryla sovětizace. O Přemyslu Otakarovi II. mluví především Češi, nejslavnějším rodákem z Königsbergu je samozřejmě Immanuel Kant. I jeho pomník se ale setkal – jako připomínka německé minulosti – s vandalismem. Na druhou stranu kaliningradští Rusové neradi vidí, když se do enklávy stěhují lidé z Petrohradu nebo Moskvy. Ještě nedávná prostupnost hranic jim dávala pocit větší sounáležitosti s Evropou a určité výjimečnosti. Dnes však vidíme především taktické rakety Iskander rozmístěné na hranicích NATO. To všechno je Kaliningrad, jeden z klíčů k tomu, jak porozumět další části mozaiky zvané Ruska federace. Reportáž polské rusistky Pauliny Siegień vychází z jejích častých novinářských cest do Kaliningradu v době před covidem a ruskou invazí na Ukrajinu a fascinací komplikovanou historií města. Kniha vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Michaly Benešové.

Sledujete, jak mizí vaši příbuzní. Mučí a vraždí je vaši sousedé nebo známí. Záminka může být jakákoli. Potom to všechno skončí. A teď se naučte s bývalými dozorci a popravčími opět žít. Vítejte v Kambodži. Wojciech Tochman prozkoumává ve svých reportážích temná místa. Do Bosny, Rwandy nebo Kambodže se nevydával za senzací, ale chtěl se dotknout toho, čeho se bojíme, co se v lidech někde hluboko skrývá. Pol Pot a jeho příběh přitahují pozornost, ale člověk připoutaný řetězem u rozpadlé chatrče? Ostatně, kdo může svého nemocného příbuzného zavřít do klece? Jedině zlý člověk. To je jednoduchá odpověď. Tochman strávil v Kambodži, jedné z nejchudších zemí stále ohrožených přírodními katastrofami, dostatečně dlouhou dobu na to, aby jednoduché odpovědi nehledal. Doprovázel psychiatričku Sody Ang, která se pokouší vysvětlit rodinám, co skutečně trápí jejich nemocné příbuzné, a začít je skutečně léčit. Protože zatím jsou místo léčby psychóz zavíráni do klecí nebo přivazováni za nohu. Narušené duše, i takové jsou výsledky řádění Rudých Khmerů. Kambodžská společnost se rozložila, přišla o vzájemnou důvěru, zapletla se do sítě strachu a pověr. Zlí duchové – tak by to Kambodžané popsali. Když je jednou vypustíte, dlouho netrvá, než jsou zase zkroceni. Kniha vychází v překladu Michaly Benešové v edici Prokletí reportéři.

Dobrodružné putování po zamrzlém světě, ve kterém nikdy nedošlo k první světové válce Píše se rok 1924 a Polské království je zamrzlé pod carskou vládou v Belle Époque. Varšavu pokrývá led — uprostřed léta zasypávají cesty sněhové bouře. Nepozemští andělé Mrazu zvaní přítuhy procházejí ulicemi měst a zmrazují pravdu a lež. Benedykt Gierosławski, nadaný matematik, ale nenapravitelný karbaník, se na žádost carského Ministerstva Zimy vydává do Irkutska, kde má vyhledat svého otce — Otce Mráze, který je prý důvěrníkem přítuh. Tisíc rublů v hotovosti by Benedykta vytáhlo z dluhů, není však tento úkol příliš nebezpečný? Od špinavých varšavských činžáků přes ledovou Asii v luxusním kupé Transsibiřského expresu až po nebeský palác generálního gubernátora — to je cesta, která Benedyktovi změní život. Jeden z mistrovských kousků Jacka Dukaje, díky němuž čtenáři poznají nejen alternativní historii světa, ze které tuhne krev v žilách, ale zároveň budou mít příležitost spolu s hrdinou románu projít neobyčejnou cestu a stanout tváří v tvář Jinému.

Kniha Ve světle kabaly mapuje reflexi židovské religiózní a mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů vycházejících z židovské mystiky. Prvotně futurista Aleksander Wat se vůči židovské religiózní tradici kriticky vymezuje – a přesto nedokáže vlastnímu „židovství“ uniknout; prozaik Bruno Schulz předestírá čtenářům svébytnou vizi kosmogonie i eschatologie upomínající mimo jiné na vybrané koncepty kabaly; básník Bolesław Leśmian má k této tradici nejdále a motivy interpretovatelné v kontextu židovské religiózní tradice podrobuje originálnímu přepracování. Tvorbou všech tří – jako dědiců „národa Knihy“ – přitom prolíná specifický vztah k jazyku a psanému slovu. Vedle toho je věnována pozornost např. motivu golema, stvoření světa či představě Boha.

Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším. Stále větší oblibu si i díky novým překladům do češtiny (Mariusz Szczygieł, Paweł Smoleński, Wojciech Tochman, Lidia Ostałowska aj.) získává také u nás. Publikace Fenomén: Polská literární reportáž se žánru věnuje jak z pohledu teoretického (vymezení žánru reportáže, její postavení mezi jinými žánry beletristickými a žurnalistickými, specifika tzv. literární reportáže), tak historického (reportáž v dějinách polské literatury, historické proměny žánru). Současně nabízí i pohled na aktuální polskou reportážní tvorbu. Celek je doplněn o rozhovory s polskými reportéry či zástupci vydavatelů, kteří se v Polsku reportážnímu žánru věnují.

Kolektivní monografie Proměny polonistiky. Tradice a výzvy polonistických studií připomíná již více než devadesátiletou historii a tradici univerzitní polonistiky v českých zemích. Ta se rozvíjela nejprve na pražské univerzitě, později i v řadě dalších vysokých škol (Ostrava, Brno, Olomouc, Pardubice, Opava aj.). V poslední době jsme přitom svědky přechodu od tradičního modelu filologických studií ke studiím areálovým (např. středoevropská studia). Co tato změna může přinést? Kam se polonistická studia posunula? Jak se přístup k polonistice liší v jednotlivých univerzitních centrech v Česku, ale také na Slovensku a v dalších zemích? A co inspirativního může české polonistice nabídnout polonistika zahraniční, v čele s tou polskou? Na tyto a podobné otázky se autoři snaží nalézt odpověď v pěti tematických blocích: Tradice a perspektivy pražské polonistiky, Současné směry literárněvědné polonistiky, Současné směry jazykovědné polonistiky, Metodika výuky polštiny jako cizího jazyka včera a dnes a Tradice a perspektivy polonistiky v prostoru střední Evropy.

Publikace vychází z materiálů shromážděných v rámci Polsko-českého a česko-polského překladatelského semináře realizovaného na Filozofické fakultě UK. Obsahuje originální i přeložené verze několika uměleckých textů (povídky, drama, reportáže) doplněné odborným komentářem shrnujícím nejčastější problémy spojené s překladem a způsob jejich řešení či nejčastější chyby a jejich analýzu. Na komentář navazují rozšiřující tematická cvičení s klíčem. Kniha je určena zejména polonistickým - šířeji slavistickým - pracovištím, ale s ohledem na obecnější ukotvení i všem dalším zájemcům o teorii, ale především praxi a didaktiku překladu.

Význam slova rodina se v posledních letech radikálně mění. Co to znamená být otcem? A co dítětem? Jaké to je v dospělém věku zjistit, že máte množství sourozenců, kteří pro vás byli až doposud neznámí? Polský reportér Kamil Bałuk se rozhodl ve své knize Všechny Louisovy děti vyřešit jednu dávnou záhadu. V osmdesátých letech se v Nizozemsku rodí děti, jejichž kůže je o něco tmavší, než bylo původně v plánu. Důvodem jsou zvláštní praktiky, které na jedné z klinik asistované reprodukce provádí doktor Jan Karbaat. Ukazuje se totiž, že jeden dárce nebyl tak docela podle přání klientek. Byl sice Nizozemec, ale původem ze Surinamu, byl zaměstnancem banky, ovšem ne jako vedoucí pracovník, ale jen jako její řadový zaměstnanec. A právě tenhle člověk se stal otcem více než dvou set dětí. Jedním z nich je též pětadvacetiletý Bjorn, který si jednoho dne řekne: Najdu je všechny Výjimečná kniha o tom, co dnes znamená být rodičem a dítětem, o tom, jaké to je, mít v malé zemi dvě stě sourozenců, ale také o muži, který se chtěl stát bohem. Krásný příběh o těch nejkřehčích věcech na světě lidských vztazích. Kniha Kamila Bałuka Všechny Louisovy děti vychází v překladu Michaly Benešové.

Rudý kat. Ochránce sirotků. Ozbrojená pěst dělnické třídy. Polský šlechtic. Leninův a Stalinův věrný sluha. Cynický politruk. Zaslepený fanatik. Ateista, který o sobě napsal: "Věřím jen Kristovu učení a Jeho evangeliu." Milující otec, starostlivý bratr a vášnivý milenec. Neuvěřitelné množství záhad a paradoxů v těle jednoho člověka. Kým byl Felix Dzeržinskij ve skutečnosti? Na tuto otázku se pokouší odpovědět polská novinářka a reportérka Sylwia Frołow a boří přitom mýty, které šéfa Čeky obklopují. Snaží se proniknout do způsobu jeho myšlení, aniž by ospravedlňovala jeho zločiny. Portrét stvořitele nejhorší tajné policie v dějinách vychází z dosud neznámých dopisů a poznámek samotného Dzeržinského i osobních rozhovorů s jeho příbuznými. Seznamuje nás s jeho osudem od dětství a školních let přes kněžský seminář a kariéru revolucionáře a teroristy až k postu nejvlivnějšího muže v sovětském Rusku. Sylwia Frołow (nar. 1965) Polská novinářka a redaktorka, pracuje v prestižním týdeníku Tygodnik Powszechny. Je autorkou dvou románů, biografie Felixe Dzeržinského a osmi portrétů osobností, které ovlivnily moderní ruskou historii Apoštolové a bolševici.

Kniha mladé polské autorky nám ukazuje temnou stranu současné Varšavy. Potvory – to je určité memento mori pro všechny, kdo se řídí přesvědčením, že životní síla přemůže vidinu smrti. Hrdinkami jsou čtyři třicátnice, životem zkoušené mladé ženy, které vyhlásily válku developerům, svalovcům z posiloven, hospodským povalečům, opilcům z městských autobusů a vlezlým dědkům z paneláků. Není náhodou, že začátek vyprávění, postaveného na městských legendách o chuligánkách a činžácích, jimž je lepší se vyhnout obloukem, se odehrává na hřbitově. Z tamější nekropole nás děj zavádí tam, kde život přináší bolest a je založen na boji a pomstě. Nejde tolik o to, že příslušnice něžného pohlaví najednou přepadají lidi na ulicích a jsou agresivnější než muži. Autorka si pohrává s významem slova „pomsta“, a s tímto pojmem se vyrovnává po svém, osudy jejích hrdinek však dokládají, že nenachází pouze jediné vysvětlení, ale uvědomuje si, jak velkou silou může pomsta být. Spirála násilí se roztáčí.