Georges Bess

Další dosud česky nevydané významné dílo velikánů evropského i světového komiksu se tentokrát vyhýbá všem žánrovým formám, není to SF, fantasy ani western, ale příběh z fiktivní jihoamerické diktatury. Přesto tu najdeme motivy typické pro oba autory. Juan Solo je nalezenec, který si buduje postavení mezi vyvrheli a zločinci a který postupně stoupá stále výš po společenském žebříčku zkorumpované země. Nakonec jej ale vlastní minulost i dlouho popírané lidství dostihnou a promění ve smutnou mesiášskou postavu, která se obětuje za druhé. Bess je v tomto mistrovském komiksovém díle devadesátých let ve své vrcholné tvůrčí formě a Jodorowsky žongluje s archetypy lidské povahy, mytologií, víry a legend tak zručně, jak to umí snad jen on. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Fenomenální francouzský výtvarník Georges Bess završil svou volnou trilogii rozmáchlých komiksových adaptací klasických literárních děl. Po Draculovi a Frankensteinovi sáhl lehce mimo nejstarší zdroje fantastických literárních žánrů a zvolil slavný román Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži. I když však nejde o fantastiku, tento román nabízí stejně spektakulární obrazové možnosti, ať už jde o gotickou architekturu, bizarní postavy nebo kolorit středověké Paříže – a Bess toho využil naplno a úchvatně. Nesmrtelný příběh Quasimoda a Esmeraldy v jeho podání našel zobrazení a výklad, jaký při vší úctě přesahuje možnosti kinematografie, protože využívá způsobů vyjádření, jakými vládne právě jen komiksové médium.

Po obrovském úspěchu své komiksové adaptace Stokerova klasického románu Dracula se francouzský kreslíř Georges Bess (1947) vrhl na další monument světové fantastické a hororové prózy: na román Mary Shelleyové Frankenstein. Příběh o odpovědnosti vědce i tvůrce, o samotě a úzkosti vymykajícího se myslícího tvora v lidském světě, romantický příběh o zlobě i lásce, který se stal jedním z úhelných kamenů SF literatury i hororu, uchopil Bess se stejnou vervou a invencí a i jej opatřil výtvarným podáním tak oslnivým, že se mu máloco vyrovná.

Klasický román Brama Stokera dráždí k nejrůznějším adaptacím už přes sto dvacet let. Vábení neodolal ani vynikající francouzský kreslíř Georges Bess, kterého český čtenář zná z komiksu Bílý láma, k němuž psal scénář Alejandro Jodorowsky. S tímto scenáristou Bess spolupracoval i na jiných dílech a k dalším si psal scénář sám. Dracula je přesně tím důvodem, proč se zdálo, že se na několik let odmlčel a stačí se podívat na úžasně secesně členitou, ornamentální kresbu jeho adaptace, aby člověk pochopil, proč se tak stalo. Bessův Dracula, věrný v tématu a atmosféře doby, umně zeštíhlený k lepší plynulosti děje a k lepšímu využití vizuálních možností příběhu, ale hlavně opatřený kresbou, která bere dech, patří rozhodně k těm nejlepším výtvarným a komiksovým zachycením slavného upírského příběhu, jaká se vám kdy dostanou do ruky