Victor Hugo

Qu'est-ce que Les Contemplations? C'est l'existence humaine sortant de l'énigme du berceau et aboutissant l'énigme du cercueil; c'est un esprit qui marche de lueur en lueur en laissant derrire lui la jeunesse, l'amour, l'illusion, le combat, le désespoir, et qui s'arrte éperdu au bord de l'infini " (Préface). Le recueil des Contemplations rassemble des textes écrits par Hugo sur plus de vingt ans, et classés selon une chronologie fictive. De la célbre Réponse un acte d'accusation, o le pote pose en révolutionnaire de la langue, Ce que dit la bouche d'ombre, inspiré de l'expérience du spiritisme, en passant par les pomes sur la mort de Léopoldine, ce sont les mémoires d'une âme qui se dessinent en creux. Parues en 1856 entre Les Châtiments et La Légende des sicles, Les Contemplations marquent le sommet de l'uvre poétique de Victor Hugo."

France, 1815. Jean Valjean leaves prison after nineteen years. These are dangerous and troubled times, and life is hard. Valjean must begin a new life, but how can he escape his past, and his enemy, Inspector Javert? This story for Bookworms is loosely based on the famous novel Les Miserables by Victor Hugo, one of France's greatest writers. The novel was written in 1862, and the story has been retold many times - in a musical, in plays for radio and theatre, and in more than fifty films for television and cinema.

Román Devadesát tři píše autor bezprostředně po krvavém potlačení Pařížské komuny roku 1871. Napsat v té době oslavný román o nejpohnutějším roce Francouzské revoluce, o roce 1793, byl čin, hodný Hugovy lidské i umělecké velikosti.Hugo nenechá nikoho na pochybách: stojí jasně na straně revoluce, vidí v ní velikou očistnou bouři, jež rodí hrdiny, ctí její úchvatnou, obrozující sílu, přetavuje ji svým géniem a vdechuje ji svému románu.

Slavný francouzský spisovatel Viktor Hugo se stal jedním z nejhlasitějších kritiků poměrů ve francouzské společnosti. Za své velmi radikální názory a také aktivní protimonarchistický odboj byl donucen opustit vlast a mnoho let prožil ve vyhnanství na ostrově Guernsey. Právě toto místo je ústředním bodem románu Dělníci moře, v němž autor neopakovatelným stylem popisuje věčný souboj obyčejného člověka s přírodou a nepřízní živlů. Je to také příběh tragické lásky, ve kterém sledujeme osud rybáře Gilliata beznadějně zamilovaného do dcery bohatého pána Lethierryho. Pro ni se rozhodne dokázat nemožné...

La publication des Misérables suscita dans les milieux littéraires et politiques un tollé général. « Livre dangereux », « livre immonde, inepte » ... selon les mots de Lamartine, faisait « trop craindre aux heureux et trop espérer aux malheureux ». Si la critique fut hostile, le peuple salua avec enthousiasme l’histoire de ces vies brimées par la faim et l’injustice et hantées par le malheur. Enfin un roman qui parlait des plus faibles, des ouvriers, des enfants affamés et maltraités. Car le scandale, en 1862, ce fut d’avoir osé nommer la misere, de l’avoir montrée et de lui avoir donné la parole. Vydanie Les Misérables (Bedárov) vyvolalo v literárnych aj politických kruhoch búrlivú debatu. „Nebezpečná kniha“, „hriešna a hlúpa kniha“... slovami Lamartineho vyvoláva „v šťastných ľuďoch prílišné obavy a v nešťastných ľuďoch priveľké nádeje“. Silná kritika knihy vzbudila záujem ľudí, ktorý si prečítali príbeh o živote v hlade, nespravodlivosti a nešťastí. Konečne sa objavil román, ktorý hovoril za robotníkov, vyhladované aj zneužívané deti. V roku 1862 bol jeho počin zobraziť biedu ako takú veľmi odvážny a škandalózny. Audio nahrávku si teraz môžete vypočuť pomocou voľne dostupnej aplikácie. Viac informácií nájdete na zadnej strane publikácie.

Román Chrám Matky Boží v Paříži vypráví legendární příběh hrbatého zvoníka Quasimoda a jeho nešťastné lásky k nádherné cikánské tanečnici. Odehrává se na konci patnáctého století ve Francii a většina děje se točí kolem slavné katedrály Notre-Dame v centru středověkého města. Může se pod ohyzdnou slupkou skrývat to nejpoctivější srdce? Dokáže čistá láska změnit moudrého a bohabojného člověka v pomstychtivou bestii? Román patří mezi nejznámější Hugova díla. Kniha je natolik fascinující, že na její motivy vznikly hudební skladby, opery, muzikály, balety a samozřejmě se dočkala i mnoha televizních a filmových zpracování.

Notre Dame De Paris + CD

Muž, který se směje je romantický a dobrodružný román, plný emocí a napětí od první do poslední stránky. Kočovný herec Gwynplaine se stigmatem znetvořené tváře, který netuší svůj aristokratický původ a bohatství, slepá kráska Dea, moudrý stařec Ursus, to jsou postavy, s nimiž budete dýchat, prožívat zvraty mezi štěstím a největší úzkostí. Navíc je dílo úžasnou freskou doby, líčící svět potulných komediantů, námořníků i vznešené společnosti, barvitou jako obrazy Hieronyma Bosche.

Slavná romantická veršovaná tragédie francouzského prozaika, dramatika a básníka Victora Huga. Jde o jeho nejhranější dílo a jak napsal Émile Zola, je to jeho „nejscéničtější, nejlidštější a nejživější drama". Příběh velké nerovné lásky, který je obrazem morálního úpadku španělské monarchie na konci 17. století, se nemůže nedotknout dnešního diváka či čtenáře. Vychází v novém překladu Vladimíra Mikeše jako 143. svazek edice D.

Néhány esztendeje e könyv szerzője a Notre-Dame székesegyházban járván, vagy inkább kutakodván, az egyik torony homályos zugában emberkéz rótta szót pillantott meg a falon: Ananké, végzet. A kőbe eléggé mélyen bevésett, idő marta görög nagybetűk, a formájukba és tartásukba belekövült, gótikus írásra valló, középkori kézről tanúskodó jegyek, de legkivált a bennük rejlő gyászos és baljós értelem mélyen megrendítette a szerzőt. Azon töprengett, azt próbálta megfejteni, miféle szenvedő lélek lehetett az, amelyik addig nem akart megválni e világtól, míg a bűn vagy balsors bélyegét rá nem ütötte az ódon templom homlokára. A falat azóta befestették vagy levakarták (magam sem tudom már), s a felirat eltűnt. Mert így bánnak a középkor csodálatos templomaival idestova kétszáz esztendeje. Pusztítják őket, ahol érik, belülről és kívülről egyaránt. A pap befesti, az építész levakarja, aztán jön a nép és lerombolja. Ennélfogva, azon a múló emléken túl, amelyet e könyv szerzője állít itt neki, ma már nincsen nyoma a Notre-Dame komor tornyába belevésett titokzatos szónak, nincsen annak az ismeretlen sorsnak sem, amelyet oly szívszorító tömörséggel fejezett ki. Az az ember, aki azt a szót írta a falra, évszázadokkal ezelőtt eltűnt a nemzedékek sorából. Abból a szóból lett ez a könyv.

Victor Hugo, jeden z najslávnejších predstaviteľov svetovej literatúry, sa do sŕdc miliónov čitateľov zapísal ako autor mnohých vynikajúcich prozaických, básnických i dramatických diel. Azda najznámejšie z nich je jeho historický román Chrám Matky Božej v Paríži (1831), ktorý po rokoch ponúkame slovenským čitateľom v novom vydaní. V monumentálnej románovej freske ožíva pred našimi očami nielen tragický príbeh znetvoreného zvonára Quasimoda a krásnej Cigánky Esmeraldy, ale aj sám Paríž pätnásteho storočia – stredoveké mesto so svojou magickou atmosférou, úzkymi uličkami a námestiami, nespočetnými vežami a kostolmi, medzi ktorými dominuje Chrám Matky Božej, nádherná majestátna katedrála, s ktorou sú nerozlučne späté osudy hlavných hrdinov. Ich príbeh dotvára množstvo epizód, kde sa vystrieda veľa postáv z najrozličnejších spoločenských vrstiev vrátane tých najvyšších. Do centra románu sa však postupne dostáva ľud – parížska chudoba, živelne sa búriaca proti cirkevnej tyranii a objavujúca svoje ušľachtilé jadro, lásku a ľudskosť uprostred stredovekej krutosti a tmy. Hugov nesmrteľný román nepochybne upúta i dnešného čitateľa svojou dramatickosťou, dejom plným neočakávaných zvratov a najrozmanitejších prekvapení. Prekladateľ: Michal Bartko, Ondrej Mrlian

Nejvýraznější manifest romantického dramatu, v němž směle předestře základy nového žánru založeného na svobodě inspirace a formy, píše pětadvacetiletý Victor Hugo roku 1827. Předmluva je ve skutečnosti doslovem k monumentálnímu historickému dramatu Cromwell,jehož výkladu je ovšem věnovaná jen jedna její část. Esej odráží snahu mladého umělce o zásadní průlom v myšlení o umění a je nejdůležitějščím projevem směřování mladé umělecké a intelektuální generace ve Francii první třetiny 19. století, generace, která se otvírá vlivům Evropy a chce radikálně skoncovat s tyranií klasicistního kánonu tří jednot.

V devatenáctém století se na těžké galeje mohl dostat třeba člověk, který zcizil bochník obyčejného chleba. Pokud se z nucených prací pokusil uprchnout, za kus pečiva pak musel v nelidských podmínkách lámat kámen víc než dvacet let. Takový byl i smutný osud Jeana Valjeana. Po propuštění z vězení se proto rozhodl být ochráncem těch nejchudších a nejslabších, jenže minulost kriminálníka a fanatický policejní úředník Javert jsou mu neustále v patách… Bídníci jsou asi nejznámějším francouzským románem všech dob. Ačkoliv se jedná o kritiku tehdejší společnosti a její povrchní morálky, i dnešní čtenář s překvapením zjistí, že se od „Valjeanových a Javertových dob“ v řadě ohledů až tak moc nezměnilo.

Dramatizace světoznámého příběhu uprchlého trestance Jeana Valjeana z Francie 19. století. Jak spravedlivý je svět, v němž o celém tvém životě rozhodne krádež jednoho bochníku chleba? Román Les Misérables napsal a v roce 1862 nechal vydat Victor Hugo . V českém překladu se zcela zažil název Bídníci, byť k tématu knihy by se spíše hodil pozdější překlad Marie Majerové, která hlavní hrdiny nazvala Ubožáky. Zaslouží si totiž spíše naši lítost, než opovržení: navzdory veškeré své snaze a lidským kval itám totiž v jejich světě není možné odčinit jediný hřích mládí. Hlavní postavou ve spleti figur a figurek Hugova dodnes známého románu je trestanec Jean Valjean, původně klestič stromů. Ten se z nouze vloupá do domu, aby ukradl bochník chleba. Je ch ycen a zavřen na pět let na galeje. Tím je pro celý život ocejchován, svůj trest si navíc prodlouží neustálými pokusy o útěk. Když je konečně propuštěn, má již své nejlepší roky dávno za sebou a výsledkem justiční převýchovy je zhrublý a drsný muž, kterého změní až setkání s biskupem Myrielem, jenž mu bez podmínek a vřele nabídne pohostinství a neudá jej ani v okamžiku, kdy mu Valjean ukradne stříbrné příbory. Bývalý trestanec se pod vlivem této příhody rozhodne žít lepší život rameno spravedlnosti je však nelítostné a na nic se neohlíží. Ať žije Valjean sebectnostněji, stále má v patách komisaře Javerta...

Ursus és Homo jó barátságban élt egymással. Ursus ember volt, Homo farkas. Természetük egyezett. A farkasnak az ember adott nevet. Valószínűleg maga választotta saját nevét is. Ő megelégedett az Ursus névvel, a Homo nevet pedig megfelelőnek találta az állat részére. Az ember meg a farkas összeállt, sorra járták a vásárokat, ünnepeket, megálltak az utcasarkokon, ahol a járókelők összecsődülnek, s mindenütt, ahol a nép szükségét érzi, hogy bolondságokat hallgasson, és kuruzslószereket vásároljon. Így kezdődik Hugo romantikus regénye, mely a 17. század végi Angliában játszódik. Ursus egy téli napon gyermeket talál, akinek a száját úgy megcsonkították, hogy szüntelen nevetni látszik. Mellette vak kislány üldögél. Ursus mindkettőt magához veszi. Mikor a gyermekek felnőnek, egymásba szeretnek. Közben kiderül, hogy a fiú egy lord fia, s el kell foglalnia helyét a Lordok Házában. Heves vádbeszédet mond az elnyomottak védelmében. Eleinte megbotránkozást kelt vádjaival, de örökké nevető arca és a komor mondanivaló közötti groteszk ellentét végül is gúnyos nevetést vált ki a lordokból. A nevető ember levonja a következtetést, undorral hagyja ott a főúri pompát, és hosszú távollét után visszatér szerelméhez, aki a karjai között hal meg. A nevető ember figurája olyan későbbi alkotókat ihletett meg, mint J.D. Salinger, H.G. Wells - és az ő groteszk vigyora inspirálta a Batman-sorozat Jokerének megalkotását is.