Ondřej Bláha
autor
Čeština na Volyni
Ještě před sto lety byli Češi na Volyni, tedy na dnešní severozápadní Ukrajině, velmi významnou národnostní menšinou, která prosperovala po stránce hospodářské i kulturní. Historické okolnosti 20. století však vedly k tomu, že dnes na Volyni česká tradice již jen dožívá. Předkládaná kniha popisuje současný stav jazyka volyňských Čechů a usiluje o to, zasadit jazyková i další kulturní data do širšího historického rámce. Tématem této knihy je tedy nejen užívání jazyka, jak jej autenticky dokumentuje série nahrávek, které byly pořízeny v r. 2018, ale také prožívání jazyka jako hlavního znaku etnické příslušnosti. V rámci analýzy tohoto prožívání se autoři věnují etnicky reprezentativním hodnotám češtiny v hudebním a literárním životě volyňských Čechů, dále dějinám českých spolků na Volyni a v neposlední řadě i osudům tamního českojazyčného školství.
Genitiv adnominální v češtině
Kniha představuje ucelenou analýzu a následnou syntézu popisů genitivu adnominálního od staré češtiny až po současnost, komparaci oněch období a poukazuje na důležité shody a rozdíly oproti starším fázím českého jazyka. Přináší i sondu do nářečních podob genitivu adnominálního, dále poukazuje na nemalý vliv cizích jazyků na formování dnešní podoby různých podtypů genitivu adnominálního. Práce deklaruje, že sémantické klasifikace genitivu adnominálního jsou spíše pomocné a vhodné zejména pro didaktické účely, a argumentuje pro to, že je třeba zásadní pozornost upřít k syntaktickým analýzám a na nich založeným klasifikacím.
Slovanské jazyky v pohybu
Kolektivní monografie Slovanské jazyky v pohybu dokumentuje vývojové proměny slovanských jazyků v letech 1945 až 2020. Se zřetelem ke společenskému, politickému a kulturnímu kontextu dějin slovanských zemí autoři sledují zejm. pohyb v jazykových a stylových normách, který byl vyvolán jednak šířením nových médií (televize, později internet), jednak proměnami postojů uživatelů k jazykům, zejm. spisovným. Spisovné jazyky pozbývaly v poválečných desetiletích různou měrou svých původních symbolických, národně-reprezentativních funkcí, a naopak se posilovalo jejich pojímání jako pouhých instrumentů pro praktickou a komfortní komunikaci. Zároveň se však od 80. let 20. století – vedle puristických nálad – probouzejí i tendence opačné, které směřují ke konstituování nových spisovných jazyků s výraznými symbolickými hodnotami (rusínština, kašubština, bosenština, černohorština aj.).
Vypredané
13,40 €
14,10 €
