Martin Janečka

Kniha představuje ucelenou analýzu a následnou syntézu popisů genitivu adnominálního od staré češtiny až po současnost, komparaci oněch období a poukazuje na důležité shody a rozdíly oproti starším fázím českého jazyka. Přináší i sondu do nářečních podob genitivu adnominálního, dále poukazuje na nemalý vliv cizích jazyků na formování dnešní podoby různých podtypů genitivu adnominálního. Práce deklaruje, že sémantické klasifikace genitivu adnominálního jsou spíše pomocné a vhodné zejména pro didaktické účely, a argumentuje pro to, že je třeba zásadní pozornost upřít k syntaktickým analýzám a na nich založeným klasifikacím.

Monografie se zabývá neverbální složkou řeči a na experimentech s osobami s diagnostikovanou afázií chce ukázat, že gesta používají jako substituci řeči, kterou často není možné v komunikaci použít vzhledem k různé míře jejího poškození. Stěžejní část knihy je věnována výsledkům výzkumu kompenzace řečového deficitu pomocí gest. Text nabízí návod, jak takové konstrukce popisovat, dotýká se přitom i problematiky přepisu a notace řečových prostředků i gest.

Monografie se zabývá neverbální složkou řeči a na experimentech s osobami s diagnostikovanou afázií chce ukázat, že gesta používají jako substituci řeči, kterou často není možné v komunikaci použít vzhledem k různé míře jejího poškození. Stěžejní část knihy je věnována výsledkům výzkumu kompenzace řečového deficitu pomocí gest. Text nabízí návod, jak takové konstrukce popisovat, dotýká se přitom i problematiky přepisu a notace řečových prostředků i gest.