Alena Bláhová

Autorka líčí život mimořádné ženy Berthy von Suttner (1843 - 1914), rozené hraběnky Kinské, která byla jednou z nejvlivnějších politických žurnalistek své doby. Jako zakladatelka četných mírových organizací se zasazovala nejen za mír, ale i za práva žen a angažovala se v boji proti antisemitismu. Roku 1905 obdržela jako první žena Nobelovu cenu míru.

Díla světové literatury a dějin, která Kafka vlastnil či znal; komentáře s citáty z jeho dopisů a deníků. Soupis knih osobní knihovny Franze Kafky, popis všech prvních vydání jeho děl a výběr základní sekundární literatury o Kafkově životě a díle.

Díla světové literatury a dějin, která Kafka vlastnil či znal; komentáře s citáty z jeho dopisů a deníků. Soupis knih osobní knihovny Franze Kafky, popis všech prvních vydání jeho děl a výběr základní sekundární literatury o Kafkově životě a díle.

Román-koláž Osudy humoristy Jaroslava Haška skládá příběh z korespondence a dokumentů, skutečných i fabulovaných, z motivů některých Haškových povídek a historek z Osudů dobrého vojáka Švejka, z dobových fotografií a kreseb Josefa Lady. Pavel Gan zachytil Haškův život od "zasáhnutí pacifisty Haška do světové války" v červnu 1914 a pobytu ve vojenském špitále v Českých Budějovicích, přes tragikomická dobrodružství v mnohonárodnostním revolučním Rusku, kde se svět politických intrik a vojenských bitev střetá s lidovými svátky a zvyky, s účinnými kouzly a čarováním. Příběh pokračuje Haškovým návratem do Prahy a "dívčí válkou" mezi jeho českou manželkou Jarmilou Mayerovou a mladinkou ruskou ženou Šurou. Vyprávění končí Haškovou smrtí v domku na Lipnici 3. ledna 1923 a spiritistickou seancí u jeho hrobu.

Román-koláž Osudy humoristy Jaroslava Haška skládá příběh z korespondence a dokumentů, skutečných i fabulovaných, z motivů některých Haškových povídek a historek z Osudů dobrého vojáka Švejka, z dobových fotografií a kreseb Josefa Lady. Pavel Gan zachytil Haškův život od "zasáhnutí pacifisty Haška do světové války" v červnu 1914 a pobytu ve vojenském špitále v Českých Budějovicích, přes tragikomická dobrodružství v mnohonárodnostním revolučním Rusku, kde se svět politických intrik a vojenských bitev střetá s lidovými svátky a zvyky, s účinnými kouzly a čarováním. Příběh pokračuje Haškovým návratem do Prahy a "dívčí válkou" mezi jeho českou manželkou Jarmilou Mayerovou a mladinkou ruskou ženou Šurou. Vyprávění končí Haškovou smrtí v domku na Lipnici 3. ledna 1923 a spiritistickou seancí u jeho hrobu.

Výbor z deníků a textů jednoho z nejvýznamnějších představitelů německé meziválečné avantgardy, malíře, sochaře a zakladatele moderního baletu

Tato poutavě napsaná kniha je jednak objevnou biografií mladého Hitlera, zachycující jeho dětství a mládí až do roku 1913, kdy Rakousko opustil, především však hlubokou kulturně-politickou sondou do života Vídně na počátku století, kdy se zde budoucí diktátor marně pokoušel uchytit a prosadit: není to kulturní metropole Freudova, Mahlerova nebo Klimtova, nýbrž Vídeň "bezvýznamných lidí", nezaměstnaných, kteří živoří v azylových domech, českých přistěhovalců, haličských Židů, ale také sílícího nacionalismu a antisemitismu. Hamannová se detailně zabývá obskurními spisy rasových teoretiků a působením vídeňských nacionalistických politiků, kteří měli na Hitlerův pozdější vývoj určující vliv. Pozornost věnuje rovněž tehdejšímu tisku, nikoli ovšem známým intelektuálním listům, nýbrž schöneriánskému, německoradikálnímu a křesťanskosociálnímu tisku, přičemž upozorňuje na jejich způsob vyjadřování a na souvislosti s pozdější Hitlerovou politickou rétorikou. Obsáhlé kapitoly věnuje například sociální situaci ve Vídni, půtkám ve vídeňském parlamentu a dvěma největším vídeňským menšinám: Židům a Čechům. Kapitola o Češích ve Vídni přináší mj. podrobnosti o přistěhovalecké vlně kolem roku 1900, sporech kolem "Komenské ho škol" a rozbor Hitlerových výroků o Češích.

Monografie o živote básníka Reinera Marii Rilka, která se soustřeďuje výhradně na život a portrét člověka na pozadí jeho tvorby i na podmínky, v nichž se vyvíjela jeho představivost.

V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století. Dcera známého pražského lékaře, absolventka Minervy, prvního dívčího gymnázia v monarchii, zažívá ve Vídni rozpad Rakouska-Uherska, po svém návratu do Prahy se stává souputnicí české meziválečné avantgardy a jako redaktorka Národních listů se zapojuje do úsilí o moderní životní styl. Ve třicátých letech se přiklání ke komunistické straně, brzy však o správnosti její ideologie začíná pochybovat a rozejde se s ní. Silné sociální cítění nicméně nadále zůstává výrazným rysem Mileniny osobnosti. Na stránkách slavné Peroutkovy Přítomnosti pak Jesenská dosahuje vrcholu své žurnalistické dráhy. Po „Mnichovu“ a během okupace pomáhá uprchlíkům a působí i v odboji. Umírá v koncentračním táboře Ravensbrück. Aktualizované a doplněné vydání knihy přední české socioložky a literátky doprovází bohatá obrazová příloha.