Penelope Bloom

Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.

Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit.Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků.Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel.Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance.Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam.Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit.Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat.Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi.Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo.Jsem těhotná.Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím.To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.

Nineteen-year-old Nessa Thorne expects death when she volunteers for the Empire's selection. Instead, she's thrust into Confluence Academy, where students harness elemental magic and bond powerful beasts, from wolves to ancient dragons. Students are branded by affinity: water, air, earth, or fire. But Nessa's mark is different. A silver spiral - the mark of an unbound. It's a power so dangerous her kind were hunted to extinction centuries ago - or so the Empire claims. To survive, she must hide what she is in a castle where alliances are forged in blood and students kill each other freely for advantage. Nessa's greatest threat may be the only other volunteer, Raith Hollow, a powerful fire affinity with a scorching gaze that follows her every move and secrets that could topple kingdoms. Forbidden desires become impossible to ignore, enemies approach from beyond the castle walls, and something evil has found its way inside - stalking the midnight corridors, hiding in plain sight. Nessa must choose: embrace her terrible potential, or watch everything she's fought for burn. Because at Confluence Academy, students leave as weapons... or they don't leave at all.

Ve světě Adriana Whitea je zakázáno několik věcí.Nesmíte ho zpochybňovat. Nesmíte ho vyzývat. Nesmíte ho oslovit křestním jménem. A rozhodně mu nesmíte odporovat před všemi zaměstnanci.Tedy pokud nejste já.Ráda bych řekla, že jsem se mu postavila a odešla bez úhony, ale to bych lhala.Nejdřív zařídil, aby mě vyhodili z práce, o kterou jsem si nemohla dovolit přijít. Pak zajistil, že jediná pozice ve městě, již jsem mohla získat, bylo místo jeho osobní asistentky.Svojí kanceláři vládne železnou rukou a ledovým pohledem. Každý den v jeho přítomnosti je zamračený a nevrlý. Každý okamžik je zkouška, kdy čeká, že neuspěju, ale vždycky ho s radostí zklamu.Říká se, že se mu nedá zavděčit. Že se nikdy ne­usmívá. No, před výzvami neutíkám. Většinou jim jdu naopak v ústrety. Třeba když celá vyděšená z turbulencí v letadle na služební cestě nechtíc skončím se rty v jeho rozkroku. Nebo se ocitnu napůl nahá v jeho hotelovém pokoji. Ale jednu věc vím jistě. Bez ohledu na to, kolikrát se musím dívat na jeho proklatě sexy zadek, mě to nezlomí. A o nějakém ohýbání nemůže být ani řeč.Adrian: Nezlomí ji to, ale zcela nepochybně ji to ohne. A řekl bych, že o můj stůl.

Ve světě Adriana Terranovy je zakázáno několik věcí. Nesmíte ho zpochybňovat. Nesmíte ho vyzývat. Nesmíte ho oslovit křestním jménem. A rozhodně mu nesmíte odporovat před všemi zaměstnanci. Tedy pokud nejste já. Ráda bych řekla, že jsem se mu postavila a odešla bez úhony, ale to bych lhala. Nejdřív zařídil, aby mě vyhodili z práce, o kterou jsem si nemohla dovolit přijít. Pak zajistil, že jediná pozice ve městě, jež jsem mohla získat, bylo místo jeho osobní asistentky. Svoji kancelář vede železnou pěstí a ledovým pohledem. Každý den v jeho přítomnosti je zamračený a nevrlý. Každý okamžik je zkouška, kdy čeká, že neuspěju, ale vždycky ho s radostí zklamu. Říká se, že se mu nedá zavděčit. Že se nikdy neusmívá. No, před výzvami neutíkám. Většinou jim jdu naopak v ústrety. Třeba když jsem na služebních cestách tak vyděšená, že se během turbulencí nechtíc dotknu jeho rozkroku. Nebo skončím napůl nahá v jeho hotelovém pokoji. Ale jednu věc vím jistě. Bez ohledu na to, kolikrát se musím dívat na jeho proklatě sexy zadek, mě to nezlomí. A o nějakém ohýbání nemůže být ani řeč.

Před sedmi lety jsem slavnostně přísahala, že už nikdy nebudu chodit s Nickem Kingem. Vážně, už nikdy.Teď s ním mám pracovat – a ne, navzdory tomu, že na mě vrhá pohledy, jako by mě chtěl svléct do naha, pro mě nebude nic než šéf. Ale jak lépe dokázat, že už mě nezajímá?Na střední škole jsem byla až moc nadaná šprtka a do Nicka jsem byla beznadějně zamilovaná. Dokonce jsem si zalaminovala jeden vzkaz, který mi poslal. Tehdy jsem měla slabost pro laminovačky, ale to je vedlejší.Teď je mojí jedinou šancí vrátit svůj život do původních kolejí připlazit se k němu po kolenou a modlit se, že ten pohovor zvládnu na jedničku. Možná bych se měla i modlit proto, aby to byla jediná věc, která se odehraje v jeho kanceláři – zvláště když vypadá, že by si mě nejradši dal k večeři.Nick mi už jednou zlomil srdce. Ale to nevadí, pořád jsem dost zručná s laminovačkou. Možná bych s ní mohla zatavit i své city, než tu práci přijmu.

Před sedmi lety jsem slavnostně přísahala, že už nikdy nebudu chodit s Nickem Kingem. Vážně, už nikdy. Teď s ním mám pracovat – a ne, navzdory tomu, že na mě vrhá pohledy, jako by mě chtěl svléct do naha, pro mě nebude nic než šéf. Ale jak lépe dokázat, že už mě nezajímá? Na střední škole jsem byla až moc nadaná šprtka a do Nicka jsem byla beznadějně zamilovaná. Dokonce jsem si zalaminovala jeden vzkaz, který mi poslal. Tehdy jsem měla slabost pro laminovačky, ale to je vedlejší. Teď je mojí jedinou šancí vrátit svůj život do původních kolejí připlazit se k němu po kolenou a modlit se, že ten pohovor zvládnu na jedničku. Možná bych se měla i modlit proto, aby to byla jediná věc, která se odehraje v jeho kanceláři – zvláště když vypadá, že by si mě nejradši dal k večeři. Nick mi už jednou zlomil srdce. Ale to nevadí, pořád jsem dost zručná s laminovačkou. Možná bych s ní mohla zatavit i své city, než tu práci přijmu.

Poté, co jsem kvůli Cadovi Kingovi přišla o všechno, slíbila jsem si, že už se do něj nikdy nezamiluji – i kdyby zbohatl a stal se neuvěřitelně slavným.Teď je zpátky a pořád je ztělesněním obřího, lesklého červeného knoflíku. Všichni vědí, že byste takový knoflík neměli mačkat, ale je tak, tak těžké tomu odolat.Lhala bych, kdybych řekla, že jsem si to ani trochu neužila, když jsem ho zatýkala za výtržnictví. Bohužel si myslím, že jemu se to taky trochu líbilo. Takže když mě poprosil, abych mu pomohla s výchovou syna, o kterém se právě dozvěděl, věděla jsem přesně, co mám říct: „Ne, ty hloupý, rajcovní červený knoflíku. Nedotknu se tě, ani abych ti pomohla s roztomilým klučíkem.“ A máte sakra pravdu, že jsem to řekla přesně takhle. Skoro.Cade pořád o závazcích neví ani ň. Stále žije okamžikem. Musela bych trpět amnézií, abych uvěřila, že by se mohl změnit, dokonce i kvůli synovi. Nebo kvůli mně.

Před sedmi lety jsme si kamarádkami slíbily, že bez ohledu na to, co se stane, nikdy nebudeme chodit s bratry Kingovými. I kdyby se z nich stali megaslavní, nádherní, srdcervoucí miliardáři. I kdyby se připlazili na kolenou a prosili o odpuštění.Ale hádejte, kdo nám právě přiletěl soukromým letadlem zpátky do našich životů? A hádejte, kdo se objevil hned první den v mé nové práci? Richard. King. Naštěstí Richardovi trvá jen dvě sekundy, než ukáže, že se vůbec nezměnil. Namyšlený. Suverénní. Hrubý. Bohužel je také tak nádherný, až to hraničí s pohoršením – s čelistí, ze které by i sochy spadly z podstavců, a s úsměvem, který mi zkratoval mozek.Roky si bere, co chce. Pochybuju, že by toužil po něčem jiném – kromě mě. V žádném případě mu nedovolím, aby se mi zase zapletl do života. Moje kamarádky by mi to nikdy neodpustily. Já bych si to nikdy neodpustila.Ale už jsem se zmínila o jeho čelisti?

Nebudu o chůvě vilně pomýšlet.Je tu jen na přechodnou dobu. Chvilkový výkyv v mém životě. Ale na druhou stranu to je také vůbec první člověk, kterého si můj syn oblíbil, což je fakt něco.Nový plán: Nedopustím, abych se na chůvu příliš upnul.Vždycky jsem byl ten typ člověka, kterému nevadilo měnit plány. Přizpůsobivost je klíčem k úspěchu. Takže jsem se musel přizpůsobit tomu, že na mě každý večer, když jsem dorazil domů, čekala krásná žena.Samozřejmě dočasně.Můj syn si zaslouží něco lepšího než jen něco dočasného. Ale nebudu mu slibovat šťastnou, úplnou rodinu, když vím, že by ten vztah nemusel vydržet.Protože i přes nevinné, velké oči a okouzlující rozpačitost by chůva dopadla stejně jako ostatní. Našla by si důvod, proč odejít. Všechny to udělaly.Takže udělám poslední úpravu plánu. Ano, možná mi hlavou vířily nevhodné myšlenky ohledně chůvy. Ale rozhodně se do ní nezamiluju.A pokud ano, budu to popírat, dokud mi definitivně nezamrzne srdce.

První pravidlo náhodných známostí je mít v záloze únikový plán. Bez závazků. Bez vztahů. Šup sem, šup tam – a myslím to doslova.A to druhé, méně známé pravidlo?Ujistěte se, že onu náhodnou známost nezaměstnají jako koordinátorku vaší svatby. Jo. Je to dlouhý příběh.Svatba měla být fingovaná. Jediný háček spočíval v tom, že o tom nikdo neměl vědět. Ani ta koordinátorka. Ta si teď myslí, že jsem ten největší hajzl na světě. Myslí si, že jsem zamilovaný do ženy, kterou si mám údajně brát. Myslí si dost věcí, ale nezná pravdu. Nemá ani ponětí, že se do mě ona sama zamiluje, až tohle celé skončí.Nemá ani ponětí, že tohle naše dostaveníčko nebylo tak bezvýznamné. Myslí si, že nejsem k mání, že si to nemůžeme zopakovat, protože je v mém životě někdo jiný.Nikdo jiný ale není. Je jen ona. A od té doby, co jsem se s ní poprvé vyspal, jsem věděl, že bude jedinou ženou mého života.

První pravidlo náhodných známostí je mít v záloze únikový plán. Bez závazků. Bez vztahů. Šup sem, šup tam – a myslím to doslova. A to druhé, méně známé pravidlo? Ujistěte se, že onu náhodnou známost nezaměstnají jako koordinátorku vaší svatby. Jo. Je to dlouhý příběh. Svatba měla být fingovaná. Jediný háček spočíval v tom, že o tom nikdo neměl vědět. Ani ta koordinátorka. Ta si teď myslí, že jsem ten největší hajzl na světě. Myslí si, že jsem zamilovaný do ženy, kterou si mám údajně brát. Myslí si dost věcí, ale nezná pravdu. Nemá ani ponětí, že se do mě ona sama zamiluje, až tohle celé skončí. Nemá ani ponětí, že tohle naše dostaveníčko nebylo tak bezvýznamné. Myslí si, že nejsem k mání, že si to nemůžeme zopakovat, protože je v mém životě někdo jiný. Nikdo jiný ale není. Je jen ona. A od té doby, co jsem se s ní poprvé vyspal, jsem věděl, že bude jedinou ženou mého života.

Všechno se pokazilo, když jsem mu zastřihla keřík. A ne, není to to, co si myslíte. Jsem profesionálka. Klient si mě najal, abych zastřihla křoví v jeho zahradě a ozdobila ho na večírek. Omylem jsem ho proměnila v něco, co se rýmuje se jménem „Denis“. Představte si moje překvapení, když se umělecký svět rozhodl, že to je mistrovské dílo. Byly za můj keřový průšvih zodpovědné moje hormony? Asi bych se nedivila, kdyby tomu tak opravdu bylo. Když jsem poprvé potkala Harryho Barnige, můj mozek se přepnul do módu neadrtálky. Trápily mě ponižující představy, v nichž mě praštil po hlavě a unesl do jeskyně. Přišla jsem o velkou část slovníku a možná mi ukápla i slina. Ale nemohla jsem se na to soustředit. Na něj. Potřebovala jsem tuhle práci, abych mohla splnit sen své mladší sestře. Dosud jsem v profesionálním a soukromém životě dokázala všechno pokazit, ale jsem pevně rozhodnutá, že tohle vyjde. Takže, když mi pan Idol ženských srdcí nabídl, že mi pomůže zvládnout moji neúmyslnou uměleckou kariéru, nemohla jsem mu říct ne.

Audiokniha Jeho banán, autorkou je Penelope Bloom. Můj nový šéf má rád pravidla. Jedno z nich si ale nikdo netroufne porušit. Nesmí se mu sahat na banán. Jako vážně. Tenhle chlápek je závislej na draslíku nebo co. Jasně, že jsem si na něj sáhla. Jestli to chcete rozebírat do detailu, ve skutečnosti jsem si ho i strčila do pusy. A co je ještě horší? Sežvýkala jsem ho… a polkla.

Uznávám, zpackala jsem to.Chyba číslo jedna: Požádala jsem Petera Barnidge o práci.Chyba číslo dvě: Jeho nabídku jsem přijala, místo abych mu ji vmetla do tváře, jak jsem plánovala.Chyba číslo tři: V zájmu zkrácení tohoto seznamu, abych se nedostala až do řádu stovek, budu předstírat, že jedinou další chybou bylo zatajit jednu malinkatou informaci během pohovoru. Peter Barnidge… Tak kde mám vůbec začít? Co třeba tím, že po mém prvním pracovním dni pro pana Superstara, nejlepšího a nejprodávanější mezinárodního autora, se jeho jméno stalo mou oblíbenou náhražkou nadávek. Nakopla jsem si palec u nohy? Do Petera Barnidge! Přečerpala jsem bankovní účet? Ten Barnidge! A když jsem si uvědomila, že jsem se zamilovala do svého šéfa? No pro Petera Barnidge?

Všechno se pokazilo, když jsem mu zastřihla keřík.A ne, není to to, co si myslíte. Jsem profesionálka.Klient si mě najal, abych zastřihla křoví v jeho zahradě a ozdobila ho na večírek.Omylem jsem ho proměnila v něco, co se rýmuje se jménem „Denis“.Představte si moje překvapení, když se umělecký svět rozhodl, že to je mistrovské dílo.Byly za můj keřový průšvih zodpovědné moje hormony? Asi bych se nedivila, kdyby tomu tak opravdu bylo. Když jsem poprvé potkala Harryho Barnige, můj mozek se přepnul do módu neadrtálky. Trápily mě ponižující představy, v nichž mě praštil po hlavě a unesl do jeskyně. Přišla jsem o velkou část slovníku a možná mi ukápla i slina.Ale nemohla jsem se na to soustředit. Na něj. Potřebovala jsem tuhle práci, abych mohla splnit sen své mladší sestře. Dosud jsem v profesionálním a soukromém životě dokázala všechno pokazit, ale jsem pevně rozhodnutá, že tohle vyjde.Takže, když mi pan Idol ženských srdcí nabídl, že mi pomůže zvládnout moji neúmyslnou uměleckou kariéru, nemohla jsem mu říct ne.