John Boyne strana 2 z 5

Cyril Avery není pravý Avery – alespoň mu to tak říkají jeho adoptivní rodiče. Ale když není pravý Avery, kdo ve skutečnosti je? Narodil se jako nemanželské dítě mladistvé dívce zavržené její venkovskou irskou komunitou a byl adoptován zámožným dublinským párem prostřednictvím hrbaté redemptoristické jeptišky. Cyril je vržený do světa, a drží ho jen křehké pouto jeho vřelého vztahu k okouzlujícímu a nebezpečnému Julianu Woodbeadovi. Vydán na pospas milosrdenství osudu a náhodám, prochází životem ve snaze poznat sám sebe a svůj původ – a po celá léta bojuje o svou identitu, domov, vlast a o mnoho dalšího. V tomto transcendentním díle nám John Boyne předkládá příběh Irska od 40. let dodnes očima „obyčejného“ muže. Je to román, který rozesměje i rozpláče a připomene všem sílu lidského ducha.

Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu a kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě jménem Aušic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a devítileté děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno bude hrát? Z okna vidí jen vysoký plot a za ním občas podivné lidi, kteří všichni nosí pyžamo – i přes den! A pak se jednoho dne seznámí se stejně velkým Šmuelem…

Skvěle napsaná kniha Komnata ozvěn bez servítek a neuvěřitelně zábavným způsobem nastavuje zrcadlo dnešní době, především vlivu médií a sociálních sítí na život společnosti, kde může jediný příspěvek odeslaný z mobilního telefonu na Twitter či Instagram převrátit naruby život jedinci i celé jeho rodině, tak jak se to stalo hrdinům románu, rodině Cleverlyových, žijící v dnešním Londýně. Na jejich příběhu John Boyne ukazuje, jak se tak skvělá věcička jako mobilní telefon, neboli 180 gramů kovu, skla a plastu, může stát v rukou „ignorantů" a „hlupáků" velmi nebezpečnou zbraní. Člověk může být sebelaskavější filantrop, ale stačí pár slov utroušených v dobré víře a míněných jako podpora a svět sociálních sítí si všechno překroutí dle své vůle a učiní z dotyčného monstrum, jak na vlastní kůži poznají George Cleverley (slavný televizní moderátor u BBC), jeho manželka Beverley (spisovatelka, též slavná, ovšem nikoliv tak, jak by chtěla) a jejich tři dospělé či dospívající děti, Nelson, Elizabeth a Achilles). Během několika pouhých dnů absolvují objevnou cestu propletenou džunglí moderního života, kde minulé pravdy už neplatí a pečlivě budovaná reputace se může během okamžiku zhroutit. Na této cestě se dozví, jak nevraživým, rozezleným a neodpouštějícím se svět může stát, když člověk sejde z předepsané cesty.

Príbehy nevinnosti existujú aj v tej najdesivejšej realite. Toto je príbeh dvoch chlapcov v časoch, ktoré nemôžu nijako ovplyvniť. Začína sa v Berlíne roku 1942. Jedného dňa sa Bruno vráti zo školy a nájde pobalené všetky veci. Jeho otec dostal nové miesto a rodina sa s ním musí odsťahovať ďaleko na zvláštne miesto, kde nemá čo robiť, kde sa nemá s kým hrať. Kam len oko dovidí sa tiahne plot, ktorý ho oddeľuje od čudných ľudí. Bruno je však prieskumník a nezmieri sa s tým, čo vidí. Pri prieskumných cestách pozdĺž plota stretne chlapca, ktorého život a podmienky sú úplne odlišné od jeho. Pre čitateľov od 12 rokov.

Najnovší román skvelého Johna Boynea je neuveriteľne vtipná satira na dnešnú spoločnosť v područí sociálnych sietí, keď jediný príspevok odoslaný z mobilného telefónu na twitter či instagram môže prevrátiť naruby život nielen jednotlivcovi, ale aj celej jeho rodine. Presne to sa stane aj Cleverlyovcom, keď sa hlava rodiny George Cleverly, šestdesiatročný uznávaný moderátor, presvedčený liberál a voľnomyšlienkar dopustí veľkého zločinu - na twitteri omylom označí nesprávnym zámenom recepčného v BBC preoperovaného z muža na ženu. Spustí sa mediálny lynč, lavína urážok a klamstiev, ktorú zastaví jedine oslobodenie sa od sociálnych sietí. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

A kilencéves Bruno egyszer csak kénytelen családjával együtt elköltözni kényelmes berlini házukból egy sivár vidékre, ahol nincs mit csinálni és nincs kivel játszani. Ám egy napon találkozik Smuellel, egy másik fiúval, aki egy különös, párhuzamos világban él a kerítés túloldalán, és aki az ottani emberekhez hasonlóan csíkos pizsamát visel. Bruno, aki mit sem tudott korábban a holokausztról, vagy arról, hogy egy náci haláltábor szomszédságába költöztek, lassan eljut az ártatlanságtól a felismerésig, és ez a tudás őt sem hagyja változatlanul. Az ír John Boyne regénye 2006-ban az év ír gyerekkönyve volt, és számos más díjat és jelölést is kapott. 2008-ban Asa Butterfield főszereplésével forgattak belőle filmet.

Román V tomto domě straší od irského spisovatele Johna Boynea, který proslul celosvětově knížkou pro děti Chlapec v pruhovaném pyžamu, je strhující poctou duchařským příběhům z devatenáctého století. Boyne mistrně využívá prostředky dickensovského stylu i klasické duchařské motivy. Je rok 1867 a Eliza Cainová se po smrti otce, jehož stála život návštěva přednášky Charlese Dickense, ocitne bez prostředků a přijme místo guvernantky na odlehlém norfolském sídle Gaudlin Hall. Řada neblahých zážitků, které jí otřásly už cestou tam, pokračuje, když ke svému překvapení zjistí, že jsou v celém domě jen dvě děti: Isabella a Eustace. Kdo je její tajuplný zaměstnavatel, se od nich nedozví a večer, když uléhá, ji vyděsí další nevysvětlitelná událost, jež ještě posílí čím dál neodbytnější dojem, že se tu děje něco zlého. Od příštího rána jako by na každém kroku narážela na přítomnost čehosi velmi zlověstného, co spolu s ní a dětmi obývá zdi Gualdlinu... Má-li sebe i děti zachránit, bude muset přijít na kloub dávno pohřbenému tajemství domu a čelit démonům z minulosti.

Autor slávneho románu pre deti Chlapec v pásikavom pyžame tentoraz vrhá svetlo do temných zákutí dlhého života Brunovej staršej sestry. Táto kniha je však určená dospelým čitateľom. Deväťdesiatnička Gretel býva vo Winterville Court v centre Londýna. Keď sa do bytu na prízemí nasťahujú noví susedia s deväťročným Henrym, ožijú v nej najbolestnejšie spomienky nielen na brata. Gretel sa vo svojich spomienkach znovu ocitá v povojnovom Paríži či v Sydney, ale aj na „tom hroznom mieste" v Poľsku a na sklonku života sa odhodlá na čin hodný gréckej tragédie. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.