Jan Burian strana 2 z 3

Kromě rodinných receptů se tak dovídáme, na jaké dobroty se politici těšívali k babičkám, co jim chutná, jaká jídla naopak nesnášejí, co jim chutnalo v nejrůznějších koutech světa, nebo třeba jak vypadá jejich sváteční tabule.

Česká televize uvedla již více jak 130 dílů talk show Posezení s Janem Burianem, v níž umělec přivádí na obrazovku zajímavé osobnosti: herce, režiséry, básníky, výtvarníky, muzikanty, politiky, novináře, vynikající odborníky. Své hosty dokáže objevně, laskavě a s humorem zpovídat a podněcuje je i svým uměním naslouchat.

Pečlivě komponovaná sbírka básní spisovatele, hudebníka a moderátora Jana Buriana představuje svébytný, vyzrálý a v básnické tradici zakotvený hlas současné české poezie. Burian ve svých verších předestírá celou škálu ženských a mužských typů, osudů, životů..., v nichž se můžeme najít všichni. Jde o mimořádně čtivou a sdílnou poezii, jaká u nás dnes vzniká jen zcela výjimečně.

Nenechte se zmást názvem téhle knihy, protože Burianův Výlet do Portugalska aneb Poetický průvodce na cestu tam a zpátky není v žádném případě určen jen turistům plánujícím dovolenou na Pyrenejském poloostrově. Ano, pokud se do Portugalska opravdu vydáváte, určitě oceníte spoustu informací, které v turistických průvodcích obvykle nenajdete - například kam si máte zajít na nejlepší pastel de nata neboli „národní dortík portugalský“, kde se nachází nejkrásnější veřejný záchodek na světě, co je to saudade a jiné důležité věci. Ale i pokud nemáte na cestování čas, chuť nebo peníze, můžete s touto knihou absolvovat v pohodlí svého oblíbeného křesla imaginární výlet do země Jindřicha Mořeplavce a dalších slavných námořních objevitelů v doprovodu Václava Šaška z Bířkova, Jiřího Gutha-Jarkovského, Františka Listopada a mnoha jiných Čechů i Portugalců, jež Jan Burian v téhle knize nechá promlouvat - třeba o tom, jak dnes „za horama pyrenejskýma“ zvládají ekonomickou krizi nebo jestli je ještě možné slyšet v Lisabonu autentické fado. A možná se vám podaří, že i v tom křesle náhle poplyne čas podobně jako v Portugalsku, které stres neprodukuje, ten se tam prý leda dováží…

Island je pro nás v mnohém záhadná země, s českým mozkem musíme pracovat hodně rozvážně, abychom z ní alespoň něco pochopili, tvrdí Jan Burian v jednom z fejetonů, jež napsal mnoho let poté, co se na ostrov vypravil poprvé. Kniha Dvacet let s Islandem vznikala v rozmezí let 1994 a 2014, což svědčí o autorově důkladnosti i vpravdě rozvážném postupu a přístupu. Na začátku devadesátých let přečetl, zhlédl a vyslechl o Islandu všechno, co se dalo, a takto vyzbrojen vyrazil objevovat to, co už vlastně skoro dopodrobna teoreticky znal. Naštěstí tomuto pocitu nepodlehl - a o tom i mnohém jiném je první Sága o cestě na Island (1994). Island ho lapil a nepustil, vrací se tam totiž skoro každý rok - mimo jiné jako průvodce turistů. A protože skoro každý rok se ostrov stane námětem některého z Burianových fejetonů, výběr z nich tvoří druhou část této knihy. Je to trochu jiný Island, viděný a popisovaný z jiné perspektivy, ale jedno zůstává stejné - autora ta zvláštní ostrovní země neomrzela ani po dvou dekádách: Každé léto se vracím domů s hlavou plnou Islandu. A každé další jaro se nemohu dočkat, až se tam vyrazím nadechnout.

Kolébka civilizace, kolébka kultury, kolébka vědění – takto a ještě mnoha podobnými epitety by bylo možno označit rozsáhlou mediteránní oblast, v níž se před mnoha staletími odehrály děje a události, z nichž se vyvíjela a na nichž vyrůstala naše současnost. Nejen ta evropská, ale v širším slova smyslu euroatlantická. Přední východ, Malá Asie, údolí Nilu, Egeis, Apeninský poloostrov byly domovem starověkých národů, jejichž spojnicí je Středozemní moře a které již před tisíciletími vytvořily první státní útvary lidských dějin, zformovaly svá společenství a sociálně ekonomické struktury, rozvinuly svůj tvůrčí potenciál ve škále nejrůznějších oborů vzdělanosti, vědeckých disciplín a druhů umění. Z kulturního dědictví řeckořímské antiky a jejích orientálních předchůdců vzešel evropský středověk a novověk a lidstvo z něj čerpá v mnoha oblastech dodnes. Dva přední čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, spojili své síly, aby tuto významnou etapu lidských dějin, starověký svět, přiblížili dnešní době a zprostředkovali českému čtenáři co nejkomplexnější poznání a seznámili ho s nesmírným kulturním bohatstvím minulosti. Těžiště jejich syntetického výkladu spočívá v tzv. politických dějinách, jež umožňují poznat vzájemné příčinné souvislosti událostí a vztahy mezi státy. Vyváženou pozornost věnovali ekonomickým a sociálním otázkám i kulturně historickému vývoji v jeho hlavních jevech a projevech. Na nich zdůrazňují jejich rozmanitost, specifičnost a různorodost myšlení, náboženských představ, literatury a výtvarného umění jednotlivých oblastí i epoch a současně sledují a dokumentují vzájemné souvislosti, přejímání motivů, aspektů a tvarosloví a jejich další rozvoj. V dějinách naší historiografie je nemnoho děl srovnatelné šíře a hloubky záběru, analytické preciznosti a serióznosti argumentace.Toto „opus magnum“ spatřilo světlo světa poprvé před třiceti lety a zaznamenalo nebývalý úspěch u odborné i široké veřejnosti. Čas, jenž mezitím uplynul, je povznesl do kategorie klasických děl, jejichž účinek neslábne a vzdělanostní hodnota nepomíjí.