Jan Burian

Nová básnická sbírka Jana Buriana přináší v šesti oddílech (Předjaří, České myšlenky, Zkrouceniny, Můj les, Honza a Jenda, Tenistovy sny) básně, v nichž poznáváme jejich autora tak, jak ho dobře známe (nápaditého, hravého, vtipného), současně ale vidíme i to, jak zde posunul svůj výraz ke stručnosti a k drobnějšímu pointovanému veršovému útvaru. Je to ten nejlepší Burian z dřívější doby, ale současně i Burian nový, překvapivě radostný, ale i zamyšlený a melancholický.

Název vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (nar. 26. března 1952) Co jsem nezapomněl naznačuje jistou spřízněnost s jeho starším textem Rychle než to zapomenu. V letech 1982 až 1985 si Jan Burian psal soukromé zápisky, které vydal v samizdatu. S ohledem na skutečnost, že se text mohl dostat do ruky komukoliv, musel autor leccos vynechat, aby nezpůsobil řadě lidí problémy s tehdejší státní mocí. Také - jak přiznal po letech - se občas soustředil na něco, co už ztratilo význam, a některé věci v oné době viděl jinak, třeba i trochu mělce. Útlá knížka končila rozpadem někdejší folkové dvojice Burian-Dědeček a oficiálně vyšla až roku 1990 jako první svazek edice Traverza v nakladatelství Scéna. Po pětatřiceti letech se Jan Burian k těmto vzpomínkám vrátil, doplnil je a podstatně rozšířil, zejména o autentické zápisky z osmdesátých let, z radostné doby, kdy se hroutil režim. Doby, která už byla popsána například z pohledu disidenta, politika nebo úředníka, ovšem tentokrát jde pro změnu o pohled písničkáře. Text knihy opisuje oblouk od dětství a dospívání na Hradčanech v rodině divadelníka E. F. Buriana přes hledání vlastní umělecké cesty v husákovském Československu až k otevření nových možností po listopadu 1989, kdy Janu Burianovi začala být zavedená role písničkáře s klavírem těsná. Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů končí rokem 1992; chystaný druhý díl se soustředí na autorovy zážitky, postřehy a tvorbu od devadesátých let až po současnost.

První svazek vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (* 26. března 1952) Co jsem nezapomněl zmapoval autorovo dětství, dospívání na Hradčanech, hledání vlastní umělecké cesty v husákovském Československu a otevření nových možností po listopadu 1989. Druhý díl zachycuje autorovy zážitky, postřehy a tvorbu od devadesátých let do současnosti. Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů opisuje i tentokrát velký oblouk od televizních pořadů, dokumentárních filmů a cestování přes hudební alba až k psaní fejetonů, cestopisů a knih o vlastních rodičích. Autor nás zve k nahlédnutí do zákulisí Posezení s Janem Burianem i kontroverzního Burianova dne žen, do nahrávacích studií, v nichž vznikala hudební alba o dívčí válce, křehkých mužích, jiné době, dvanácti druzích samoty a další. Vydáme se s ním i na cesty do Dánska, Portugalska, Chile, na Island a leckam jinam, a stejně tak i do archivů při hledání informací o autorových předcích. Dozvíme se, v čem spočívá osamělost osamělých písničkářů, jak se rodí Jihotaje, co byla rokenrolová skupina Vozembouch i to, jak se žije a pracuje písničkáři-důchodci v covidové době.

„Co teď? O čem mám zpívat, když o pár set kilometrů na východ bombardují paneláky, a dokonce i porodnice? Mezi zbraněmi mlčí múzy, vzpomněl jsem si. Jenže my jsme ještě pořád v zázemí a úlohou kultury je pomoci nám, abychom nezešíleli strachem, neotupěli lhostejností a vůbec nezblbli. Abychom byli dostatečně vnímaví a citliví k sobě i k lidem, kteří nás potřebují, a nemysleli jen na svoje pohodlí,“ píše se v jednom z textů Jana Buriana shromážděných v této knize, která navazuje na předchozí čtyři knižní vydání pravidelných fejetonů psaných původně pro Týdeník Rozhlas – tedy Přízrak v nákupním středisku (2009), Přímluva za dnešní dobu (2013), Kocouří pohled (2016) a Vichřice a bubliny (2019). Za pouhé tři roky se toho stalo ažaž a dvě kroniky z let 2020 a 2021 se logicky točí kolem pandemie a života v ní. Při čtení se ale octneme i na mnoha dalších místech u nás doma i ve světě, prožijeme autorovy sedmdesátiny a poznáme řadu zajímavých lidí. Fejeton z března 2022 je věnován Ukrajině a odpovídá mimo jiné i na otázku v úvodu tohoto odstavce: „Je pořád o čem zpívat, přestože to teď jde těžko a není to tak samozřejmé, jako když se u sousedů nic neděje. Když jsem si v Jihlavě po koncertě uklízel svoje věci, přišel ke mně jeden divák a tiše pravil: ,Díky, je mi líp.‘ ,Mně taky,‘ přiznal jsem, nasedl jsem do auta a pustil si zprávy.“ OBSAH: 1. Líbejme se! * Pestrobarevný důchodce * Samá voda * O kávě * Vyznání amatérského fotografa * Aby kameny promluvily * Úspěšný týden * Cesty po pravěku * O nás, kteří nemáme všechno * Líná bilance * Navzdory navigaci * Líbejme se! * O holích a lidech * V akci * 2. Jak se „dělá“ Island * Jak se „dělá“ Island * Dvě města v jednom * Steinar a Einar * Devadesátky * Příprava na cestu * Pokus o výlet do Ruska * My z Kronštadtu * Černobílý výlet * Omluva Švýcarsku * Polsko a já * Přípitek pro Danu Schmidt * Ave Ave! * Průvodcovská vzpomínka * Jací jsou ti turisté? * 3. Rohlíky a písničky * Moje hudba * Můj rockerský sen * Rohlíky a písničky * Náhled do světa divného humoru * Patník u silnic * Něco o lásce * Ještě jsme tu my * Mrazení * V trabantu kolem ČSSR * 4. Shrňme, proč tu jsme * Kde končí náš svět? * Rusko a já * Rozloučení s Antonínem * Rozhovor s Jiřinou Šiklovou * Noví lidé a staré iluze * Trollí příhoda * Buď rád, že jsi byl * Nesnadný výběr * O chitrosti * Sen * Shrňme, proč tu jsme * 5. Dá se něco dělat? (kronika z roku 2020) * 2020 * Epidemie * Kde začít s jarním úklidem? * Co se dá dělat? * Poezie *V exilu * Veselo * Krize je šance * Bizár * Život s citáty * Půlroční bilance * Další pokus o sebevraždu * Tip na výlet * Veselá příhoda automobilová * Naděje * Odcházím k mamince * Z matčina deníku * Myšlenka letí světům vstříc * Šťastné a osamělé * Dovolená * Šachy s Isabelou * Ego sum vita * Dá se něco dělat? * 6. Škrabátko na mince (kronika z roku 2021) * Tak tak, ztrácej čas! * Ve Vojenské nemocnici * Štěstí * Vypínám fejsbůk * Skutečný život * Uzávěra * Za výlohou * Jsou chvíle, kdy i klaun… * Na výletech po rodném městě * Sbohem, pandemie! * Je jaro * Sci-fi * Vesmír a já * Portugalsko pod rouškou * Reykjavík 2021 * O rouškách trochu jinak * Škrabátko na mince * Kočkování * 7. Proč ještě zpívat? (vyprávění z roku 2022) * Život je krásný * Zázračné světlo * Co mi stačí ke štěstí * Bude líp * Garážová příhoda * Obavy a poklady * Závěr mého turné * Proč ještě zpívat?

Zkouška sirén je závěrečným dílem antologie české autorské písně, jejíž první díl vyšel pod názvem Gloria i gaudium. Česká písnička mezi kostelem a hospodou (2013) a druhý díl pod názvem Orchestrion v hlavě. Česká písnička mezi poezií a divadlem (2010). Tentokrát se vracíme k roku 1960, tedy k prvním ohlasům rock’n’rollu a sledujeme českou píseň ve vlnách beatu, rocku a folku (ale i nečekaně revitalizovaného folklóru) až k oné hranici, za kterou se písnička v tradičním významu slova proměňuje v cosi snad schopného dát tvar životnímu pocitu těch, kdo přišli na svět kolem roku 2000. Ani tentokrát v písničkách nehledáme jen svědectví o době a společnosti, která si je oblíbila, spíše se snažíme nepřeslechnout ty, které už autorovo jméno a dobový vkus nepotřebují, protože mluví samy za sebe, přesvědčivostí svého tvaru a invence.

Písňové texty Jana Buriana patří od sedmdesátých let k tomu nejlepšímu, co v novodobé české písničkářské poezii vzniká. Od počátku byly vedle své zpívané podoby i tištěny a čteny jako plnohodnotná poezie. A vzbuzovaly velký čtenářský zájem i dobové polemiky. Kniha, kterou držíte v rukou, shrnuje všechny Burianovy písňové texty. Nejsou řazeny chronologicky, autor sám je rozdělil do tematických oddílů, které zahrnují texty z různých období. Má to své opodstatnění: vidíme, že Burianova zpívaná poezie je obdivuhodně celistvá, bez výkyvů kvality a bez bloudění ve slepých uličkách. Jan Burian je mistr rýmu, pevné formy, jasného a přímého pojmenování a zřetelné pointy. Tematické oddíly dávají vyniknout různým polohám jeho talentu: vedle písní milostných zde najdeme poezii existenciální, společensko-kritickou, satirickou, nonsensově hravou i vážnou a duchovní. QR kód u každého textu nabízí čtenáři mimořádnou a atraktivní možnost propojit text s hudbou a píseň si poslechnout. OBSAH: 1/ Noci jsou dlouhý a jiné písně ze tmy (Království zvyku * Blues 4. kategorie * Seriál * Když se zešeří * Kšá kšá! * Píseň o dvou hlavách * Až bude rok dva tisíce * Zavařování * Silvestr * Patnáct kilo * Železná neděle * Parohy * Africkej smutek * Blues * Dobré jitro! * Císařovy nové šaty * Píseň strašlivá o tom velkém dialogu, který nastal v Čechách L. P. 1989, ale ne s každým * Co je lepší? * Zpěv páteční * Noci jsou dlouhý) * 2/ Do Portugalska a jiné vlastenecké songy (Čtvrtej kvartál * Božskej klid * Předvánoční koleda * Předvánoční sen * Podivný Hamlet * Ztráta paměti * Hlídači slov * Jáma a rypadlo * Naruby * Kanárek * Lupiči * Lady Godiva * Pif paf! * Probuzení * V krizi * Hodiny * Zrada vzdělanců * Všude dobře * Do Portugalska * Normální den) * 3/ Bez lásky a jiné milostné písně (Vyznání * Vypadáš pobaveně * Sprchovací blues * Podzim * Soukromá válka * Poprvé a potisící * Staromanželská * Proměna * Ve snu * Telefonní blues * Samota * Bez lásky * Uprostřed noci * Zůstaň mi v hlavě * Na pikolu * 1 1 = 0 * Trápení * Loučení * Na slepou kolej * El Corazón) * 4/ Kompromisy a jiné příběhy moderních žen (O změně * Markéta * Normální holka * Potřetí? * Kde jsi zrcadlo? * Kráska a zvířata * Kompromisy * Stínová manželka * Dva milenci * O dovolené * Mezi polévkou a hlavním jídlem * Není tak bohatá * S počtářem * Apokalypsa * Intelektuválka * Marie * Anna a její věšáci * Bohyně kuchyně * Bezejmenná * Ženy) * 5/ Supermani a jiné příběhy opravdových mužů (Supermani * Bungee Jiří * Sváťa * Průkopník * Warning * Ten velký a ten malý * V. I .P. * Odešli spolu * Bedřich * Tři kamarádi * Rebel na malém městě * Jakoby nic * Miláček Oskar * Dilema * Na cestě * Ten sobec * Jára * Svět versus Miloš * V jiném světě * Kluci z naší třídy) * 6/ Láska a jiná erotická překvapení (Jihotaje * Kámasútra * Tristan a Izzzolda * Za Venušinými vrchy * Muži jsou křehcí * První láska * Je pozdě * Narkoman * Hlaď mě * Nech mi moje uši * Psí kusy * Zimní pohádka * Ochutnávky * Jsi tak dlouhá * Čumění * Plešatá příšera * Jsi zakletá * Noc a den * In flagranti * Láska) * 7/ Anekdota a jiná vyprávění o stáří (Stáří * Ještě tak pejska * Složenky * Na shledanou zítra * Některé staré ženy * Labutě * Ani SMS * Starý rocker * Anekdota * Banální příběh * Kateřina * Dcera se stěhuje z domu * Požár * Noční tanec * Beze snů * Neříkej pořád * Ráno * Nanečisto * Rychlík přítomnost * Jak zestárnout) * 8/ Černý trh a jiné hříčky (Pohádka * Iniciativní * Family album * Černý trh * Opice * Dítko * Discjockey * Jogín * Úřednická * Lahůdková slečna * Zubař * Sportovní tragédie * Bez cukru * Dětské dostihy * Vidím tě všude * Klínové písmo * Nemocniční příběh * Energetická podvodnice * Oka na útěku * Múzy) * 9/ Cizí řeči a jiná písňová nedorozumění (Cizí řeči * Bloudím * Pitomci * V srdci Maca * Ostré lokty * Snídaně v trávě * Moje holka * Pracovní sny * Evoluce * Plasty * Jiná doba * V podzemí * Cizí holka * Roman * Spolužák Filip * Evženův smích * V čemkoli * Na svobodě * Před soumrakem * Podvečerně)

První svazek vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (* 26. března 1952) Co jsem nezapomněl zmapoval autorovo dětství, dospívání na Hradčanech, hledání vlastní umělecké cesty v husákovském Československu a otevření nových možností po listopadu 1989. Druhý díl zachycuje autorovy zážitky, postřehy a tvorbu od devadesátých let do současnosti. Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů opisuje i tentokrát velký oblouk od televizních pořadů, dokumentárních filmů a cestování přes hudební alba až k psaní fejetonů, cestopisů a knih o vlastních rodičích. Autor nás zve k nahlédnutí do zákulisí Posezení s Janem Burianem i kontroverzního Burianova dne žen, do nahrávacích studií, v nichž vznikala hudební alba o dívčí válce, křehkých mužích, jiné době, dvanácti druzích samoty a další. Vydáme se s ním i na cesty do Dánska, Portugalska, Chile, na Island a leckam jinam, a stejně tak i do archivů při hledání informací o autorových předcích. Dozvíme se, v čem spočívá osamělost osamělých písničkářů, jak se rodí Jihotaje, co byla rokenrolová skupina Vozembouch i to, jak se žije a pracuje písničkáři-důchodci v covidové době. OBSAH: 5/ Konec století (19912000) / Kdo netočil v Ostravě, neprošel ohněm * Domovní prohlídky * Z deníku provokujícího písničkáře * Z deníku angažovaného písničkáře * Nejprodávanější deska * Carmen královna dobré nálady * Burianova kulturní ozdravovna * Dánsko a já * Poesie * Z tisku * Koncerty * Tamhle sedí syn! * Na Island! * Dokumentaristé * Z rozhovorů * Zlaté časy televize * Sedmička s Falbrem * Splněné sny * Silvestr dobré naděje * Na shledanou zítra * Z tisku * Koncerty * Z deníku cestujícího písničkáře * Jenom zpívám * Klub islandských fanatiků * Na Island podruhé průvodcem poprvé * Z průvodcovy cestovní zprávy pro Hippo * Do života * Do filmových lázní * Je čas na delší cestu * Chile a já * P.S. Pozor, to není cestopis! * Kde je pravda? * Santa Laura 1996 * Sláva, silvestr! * Přestávka * Ženou se člověk nerodí, ale stává * Cesta na ostrovy * Benny Andersen v Arše * Unavený válečník * Dvě severské cesty * Pavel Koutecký o Islandu * 6/ Začátek tisíciletí (20012010) / Zázemí * Novoroční projev * Zrcadlo * Je tu nějaký zavěšený kafe II. * Vítězný únor * Kopírování zachraňuje hudbu! * Drtivé jistoty * Za horama pyrenejskýma * Abych si nemyslel * Festival Osamělých písničkářů * Dívčí válka * Magnesia Litera * Konec Posezení * Muži jsou křehcí * Přízrak v nákupním středisku * Válka písničkářů * BDŽ Setkání jiného druhu * Dvanáct druhů samoty * Podivné narozeniny * 7/ Písničkář třetího věku (20112020) / Do důchodu * Deset let s fejetony * Jak zestárnout * Žádoucí návrat E. F. Buriana * Artefakta * Diktatura poslechovosti * Průvodcem za hranice všedního dne * Na sever i na jih * Dvacet let v Arše * Moji hrdinové v písních * Vlezte mi do záběru * Jiná doba * Z rozhovoru * Burian & Dědeček na blankytném pozadí * Příbuzné si člověk nevybírá * Vojna, Bizarre Band a Jihotaje * Muzikál třetího věku * Improvizace * Osamělí písničkáři na deskách * Z deníku nevěřícího písničkáře: Raz sa možno stretneme * Bytové koncerty aneb Jak se stát dárkem * Hodina duchů live * Jan Burian Band * Z deníku rockera * Z deníku ohroženého písničkáře: Pandemie * Z deníku pandemií ohroženého písničkáře: Vysílá Přední Kopanina * Odcházím k mamince * Diskografie a bibliografie Jana Buriana z let 19922021 * Jmenný rejstřík * Názvový rejstřík

Název vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (nar. 26. března 1952) Co jsem nezapomněl naznačuje jistou spřízněnost s jeho starším textem Rychle než to zapomenu. V letech 1982 až 1985 si Jan Burian psal soukromé zápisky, které vydal v samizdatu. S ohledem na skutečnost, že se text mohl dostat do ruky komukoliv, musel autor leccos vynechat, aby nezpůsobil řadě lidí problémy s tehdejší státní mocí. Také - jak přiznal po letech - se občas soustředil na něco, co už ztratilo význam, a některé věci v oné době viděl jinak, třeba i trochu mělce. Útlá knížka končila rozpadem někdejší folkové dvojice Burian-Dědeček a oficiálně vyšla až roku 1990 jako první svazek edice Traverza v nakladatelství Scéna. Po pětatřiceti letech se Jan Burian k těmto vzpomínkám vrátil, doplnil je a podstatně rozšířil, zejména o autentické zápisky z osmdesátých let, z radostné doby, kdy se hroutil režim. Doby, která už byla popsána například z pohledu disidenta, politika nebo úředníka, ovšem tentokrát jde pro změnu o pohled písničkáře. Text knihy opisuje oblouk od dětství a dospívání na Hradčanech v rodině divadelníka E. F. Buriana přes hledání vlastní umělecké cesty v husákovském Československu až k otevření nových možností po listopadu 1989, kdy Janu Burianovi začala být zavedená role písničkáře s klavírem těsná. Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů končí rokem 1992; chystaný druhý díl se soustředí na autorovy zážitky, postřehy a tvorbu od devadesátých let až po současnost.

Kolébka civilizace, kolébka kultury, kolébka vědění – takto a ještě mnoha podobnými epitety by bylo možno označit rozsáhlou mediteránní oblast, v níž se před mnoha staletími odehrály děje a události, z nichž se vyvíjela a na nichž vyrůstala naše současnost. Nejen ta evropská, ale v širším slova smyslu euroatlantická. Přední východ, Malá Asie, údolí Nilu, Egeis, Apeninský poloostrov byly domovem starověkých národů, jejichž spojnicí je Středozemní moře a které již před tisíciletími vytvořily první státní útvary lidských dějin, zformovaly svá společenství a sociálně ekonomické struktury, rozvinuly svůj tvůrčí potenciál ve škále nejrůznějších oborů vzdělanosti, vědeckých disciplín a druhů umění. Z kulturního dědictví řeckořímské antiky a jejích orientálních předchůdců vzešel evropský středověk a novověk a lidstvo z něj čerpá v mnoha oblastech dodnes. Dva přední čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, spojili své síly, aby tuto významnou etapu lidských dějin, starověký svět, přiblížili dnešní době a zprostředkovali českému čtenáři co nejkomplexnější poznání a seznámili ho s nesmírným kulturním bohatstvím minulosti. Těžiště jejich syntetického výkladu spočívá v tzv. politických dějinách, jež umožňují poznat vzájemné příčinné souvislosti událostí a vztahy mezi státy. Vyváženou pozornost věnovali ekonomickým a sociálním otázkám i kulturně historickému vývoji v jeho hlavních jevech a projevech. Na nich zdůrazňují jejich rozmanitost, specifičnost a různorodost myšlení, náboženských představ, literatury a výtvarného umění jednotlivých oblastí i epoch a současně sledují a dokumentují vzájemné souvislosti, přejímání motivů, aspektů a tvarosloví a jejich další rozvoj. V dějinách naší historiografie je nemnoho děl srovnatelné šíře a hloubky záběru, analytické preciznosti a serióznosti argumentace.Toto „opus magnum“ spatřilo světlo světa poprvé před třicetišesti lety a zaznamenalo nebývalý úspěch u odborné i široké veřejnosti. Čas, jenž mezitím uplynul, je povznesl do kategorie klasických děl, jejichž účinek neslábne a vzdělanostní hodnota nepomíjí.

Jak naznačují témata několika úvodních fejetonů shromážděných v této knize, tedy potíže s nespavostí, předoperační vyšetření apod., Jan Burian takzvaně jde do let. Obvyklé náměty rozšířily úvahy související s rehabilitační péčí, lázeňstvím či výhodami nemocničního ubytovacího nadstandardu. Autor však zanedlouho odloží berle a nasadí tempo, jaké pamatují čtenáři předchozích knižních vydání pravidelných fejetonů psaných původně pro Týdeník Rozhlas, tedy Přízrak v nákupním středisku (2009) a Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013. Proto se s ním záhy octneme na nejsušší poušti světa v Chile, kde si budeme moci společně potvrdit, že demokracie je křehká věc, v Portugalsku se seznámíme s typickými představiteli tamní lumpenkavárny první poloviny 15. století, vzápětí strávíme Silvestr v Kapském Městě - a to nás ještě čeká sever, konkrétně Rujána, ostrovy v Baltském moři a pak hlavně Island, kam Jan Burian jezdí tak často, že o něm vydal už druhou samostatnou knihu (Dvacet let s Islandem, 2015). Vášeň pro tento ostrov „zdědil“ po své matce, které - stejně jako prastrýci Karlovi, jehož odkaz byl ovšem neblahý, jak se též budeme moci dočíst - věnoval pomyslné cesty v čase do dětství a do minulosti. A protože součástí cestování jsou návraty, občas se přeneseme zpět do současnosti a domů. Octneme se tak například na Burianově koncertě pro školní mládež v nejmenovaném českém městečku, dozvíme se, která naše kulturní instituce je podle jeho mínění královnou mezi veřejnými domy, prožijeme s ním jednu pražskou předvolební sobotu a mnoho dalšího, přičemž mnohé z toho bude obohaceno o kocouří pohled...

Publikace se pokouší zmapovat osobnost Emila Františka Buriana netradičně, nikoli obvyklou formou teatrologické studie nebo oblíbenou knihou typu „řekli o...“. Autor, syn EFB, vytvořil mozaiku, v níž kombinuje různé texty: neznámé či zapomenuté dokumenty, úryvky z veřejných vystoupení, intimní, soukromé zápisky, dopisy a básně E. F. Buriana a jeho první necenzurovaný životopis, citáty z recenzí, rozhovorů, článků, vzpomínek, dopisů a jiných archivních materiálů pamětníků i současníků. Knihu doplňuje dvacet autorových dopisů otci, napsaných nyní při práci na této knize. Nechybí svědectví A. J. Liehma, Otomara Krejči, Jana Grossmana, Františka Hrubína, Františka Listopada, Ludvíka Vaculíka, Pavla Tigrida, Františka Halase, Ivana Medka, Sergeje Machonina, Jana Klusáka, Jiřího Sováka, Vlastimila Brodského, Vladimíra Menšíka, Jana Wericha, Bertolta Brechta, Bohuslava Martinů, Jana Procházky, Antonína Zápotockého, Josefa Topola, Jiřího Suchého, Alfréda Radoka, Adolfa Hoffmeistera a mnoha dalších. Osobnost EFB byla vždy posuzována jen v souladu s autorem daného hodnocení, teatrolog psal o divadelní avantgardě, historici hodnotili jen jeho poválečnou angažovanost. Výtvarný, hudební, literární či jenom lidský rozměr této osobnosti jako by zatím nikoho nezajímal, proto vznikl pokus nabídnout plastický portrét umělce i otce, „koncentráčníka“, možná načas naivního komunisty, o jehož možném dalším vývoji v 60. letech můžeme jen spekulovat.

„Island je pro nás v mnohém záhadná země, s českým mozkem musíme pracovat hodně rozvážně, abychom z ní alespoň něco pochopili,“ tvrdí Jan Burian v jednom z fejetonů, jež napsal mnoho let poté, co se na ostrov vypravil poprvé. Kniha Dvacet let s Islandem vznikala v rozmezí let 1994 a 2014, což svědčí o autorově důkladnosti i vpravdě rozvážném postupu a přístupu. Na začátku devadesátých let přečetl, zhlédl a vyslechl o Islandu všechno, co se dalo, a takto vyzbrojen vyrazil objevovat to, co už vlastně skoro dopodrobna teoreticky znal. Naštěstí tomuto pocitu nepodlehl - a o tom i mnohém jiném je první Sága o cestě na Island (1994). Island ho lapil a nepustil, vrací se tam totiž skoro každý rok - mimo jiné jako průvodce turistů. A protože skoro každý rok se ostrov stane námětem některého z Burianových fejetonů, výběr z nich tvoří druhou část této knihy. Je to trochu jiný Island, viděný a popisovaný z jiné perspektivy, ale jedno zůstává stejné - autora ta zvláštní ostrovní země neomrzela ani po dvou dekádách: „Každé léto se vracím domů s hlavou plnou Islandu. A každé další jaro se nemohu dočkat, až se tam vyrazím nadechnout.“

Kniha Jana Buriana Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013 obsahuje devadesát fejetonů, které v uplynulých třech letech otiskoval na svých stránkách Týdeník Rozhlas. Podobně jako v předchozím Přízraku v nákupním středisku (2009) nabízí autor i tentokrát čtenářům výlety v prostoru i v čase, takže dobrodružnější povahy se ocitnou na hřbitově v Patagonii, zažijí bouřlivou plavbu na ostrůvek Christianso v Baltském moři, v doprovodu Jiřího Gutha-Jarkovského se vrátí do Portugalska kolem roku 1900 a podniknou s ním cestu vlakem přes železniční most navržený Gustavem Eiffelem; pokud dávají přednost současnosti, dočtou se, jak dnes „za horama pyrenejskýma“ zvládají ekonomickou krizi a jestli je ještě možné slyšet v Lisabonu autentické fado. Vlastencům jsou určeny úvahy o pomazánkovém másle, stavu zajíců a občanů v Přední Kopanině, Maradonově, respektive Klausově boží ruce či o tom, v čem nás mohou po volbách (nejen přímých) inspirovat kocouři…

Nenechte se zmást názvem téhle knihy, protože Burianův Výlet do Portugalska aneb Poetický průvodce na cestu tam a zpátky není v žádném případě určen jen turistům plánujícím dovolenou na Pyrenejském poloostrově. Ano, pokud se do Portugalska opravdu vydáváte, určitě oceníte spoustu informací, které v turistických průvodcích obvykle nenajdete - například kam si máte zajít na nejlepší pastel de nata neboli „národní dortík portugalský“, kde se nachází nejkrásnější veřejný záchodek na světě, co je to saudade a jiné důležité věci. Ale i pokud nemáte na cestování čas, chuť nebo peníze, můžete s touto knihou absolvovat v pohodlí svého oblíbeného křesla imaginární výlet do země Jindřicha Mořeplavce a dalších slavných námořních objevitelů v doprovodu Václava Šaška z Bířkova, Jiřího Gutha-Jarkovského, Františka Listopada a mnoha jiných Čechů i Portugalců, jež Jan Burian v téhle knize nechá promlouvat - třeba o tom, jak dnes „za horama pyrenejskýma“ zvládají ekonomickou krizi nebo jestli je ještě možné slyšet v Lisabonu autentické fado. A možná se vám podaří, že i v tom křesle náhle poplyne čas podobně jako v Portugalsku, které stres neprodukuje, ten se tam prý leda dováží…

Audiokniha Vichřice a bubliny, kterou napsal Jan Burian. "Narodil jsem se v polovině minulého století. Prožil jsem obyčejné dětství v hradčanském bytě mých dost neobyčejných rodičů - otec byl divadelník, hudební skladatel, ale také básník, spisovatel a ředitel divadla. Ve vzácných chvílích i zpěvák a tanečník, dokonce také malíř… Umřel, když jsem se chystal postoupit z první třídy do druhé, a tak jsem vyrůstal s matkou, herečkou, spisovatelkou, později taktéž principálkou malého zájezdového divadla Maringotka.

Narodil jsem se v polovině minulého století. Prožil jsem obyčejné dětství v hradčanském bytě mých dost neobyčejných rodičů otec byl divadelník, hudební skladatel, ale také básník, spisovatel a ředitel divadla. Ve vzácných chvílích i zpěvák a tanečník, dokonce také malíř Umřel, když jsem se chystal postoupit z první třídy do druhé, a tak jsem vyrůstal s matkou, herečkou, spisovatelkou, později taktéž principálkou malého zájezdového divadla Maringotka. Přestože pořád pracovala, vždycky si našla čas i na mě. Se vztahem k otci jsem se vypořádával značně složitěji, ovšem ne proto, že byl podle všeho geniální umělec, zatímco já ne; mne to na něm vždycky spíš přitahovalo a líbilo se mi to. Jenže když se s mou pubertou téměř současně dostavily i ruské tanky, přestal jsem si myslet, jako si myslíval on, že komunismus člověka osvobozuje, začíná jeden z textů Jana Buriana shromážděných v této knize, která navazuje na předchozí knižní vydání pravidelných fejetonů psaných původně pro Týdeník Rozhlas tedy Přízrak v nákupním středisku (2009), Přímluva za dnešní dobu (2013) a Kocouří pohled (2016). Při čtení se s autorem octneme například v Solopiskách i na mnoha dalších místech u nás doma, ale tradičně procestujeme i jeho oblíbený Island, Portugalsko, Chile nebo ostrovy v Baltském moři. A nejen to tentokrát se Burian při pátrání po předcích vydal do minulosti, takže studium starých matrik zapříčiní, že obdrží SMS od pradědečka svého pradědečka, ve snech se mu začne zjevovat tajemná sestřenka Růžena a náhle začne objevovat do té doby neznámé žijící příbuzné Jisté je, že ať už se s Burianem vydáme kamkoli, není to nuda! OBSAH: 1. Osobní bilance / Osobní bilance * O slepičí krok * Recept na štěstí* Pokus o jarní úklid * Bez aplikace * Jaro je tady * Máme moře? * Do důchodu! * Být pozitivní * Ptáci a já * Svět, do něhož nepatřím * Budoucnost už není tím, čím bývala * Předsevzetí * 2. Přes plnou čáru / Pohled z okna * Cestou k nesvobodě * V pokoji číslo 336 * Přes plnou čáru * V kotli * Státní vlajka a já * Odpověď paní O. * Na slovíčko s rasisty * Slunce, měsíc a ruský Cimrman * V mlze * 3. Pocitová teplota / Kdo zná, neničí * Pocitová teplota * Aplikace * Krakonoš a rasisti * Tvrdé a měkké * Výlet do Violy * Nic není černobílé * Brněnská překvapení * Rok Opice * Mému astrálnímu tělu * Melancholické blues * Na výletě v Sudetech * 4. Ve výhni knih / Pilulka štěstí * Život za to stojí * Dědictví po Františku Listopadovi * Za paní Helenou * Líbej teď hned * Kolik váží slovo? * Z pohádky do pohádky * Komedý francéé * Bílá sobota * Z deníku čtenáře * Ve výhni knih * 5. Cesty do minulosti / Cesty do minulosti * Počteníčko * Výlet do Smilkova * Loučení s pradědečkem * Věříte na kletby? * Dítko z umělecké rodiny * Stoletá láska * Domácí úvaha * Nedejme srdcím zatvrdnout! * Mezi životem a hrou * Jak jsem si porozuměl s tatínkem * Příbuzní jsou všude * 6. Obraz nad postelí / Soustředit se na sebe * V Laboratoři * Rodinný večírek v Rudolfinu * Zpropadené seriály * Přidané hodnoty * Nesmrtelná Barbie * Koho mám a nemám rád * Klidná síla * Nejdůležitější hláška Woodyho Allena * Památce jednoho pořadu * Honzova odpověď * Obraz nad postelí * 7. Osamělý orel / Bessasta?ir * Fotbal a banány * Pokus o sebevraždu turismem * Reykjavík Kouřová zátoka * Mimo sezonu * Usměvavá Hugrún * Něco o kamenech * Osamělý orel * 17. listopad na dvou Sněžkách * Osud a naděje * Počmárané město * Sochy v Dánsku * Helgoland * Za vzpomínkami do Sozopolu * Noc v Lisabonu * Třicet tisíc let * Dopis z Portugalska * 8. O zákazu padání / O zákazu padání * Můj Staromák * Moje oslavy * Co zmůžeme? * Co vás pobavilo? * Jarní zaváhání * Novoroční projev případné budoucí první dámy * Rallye Drahoš * Vichřice a bubliny * Spojařem v Semilech