Karel Černý strana 2 z 2

Ústředním tématem knihy rozhovorů s předními osobnostmi českého veřejného života jsou dvě vzájemně provázaná témata: dramatické změny v životě společnosti a staré i nové výzvy na straně jedné a odpovídající podoba vzdělávání pro třetí milénium na straně druhé. Jak by měla vypadat ideální škola a vzdělávání pro 21. století? Jaký by měl být ideální učitel, který by co nejlépe připravil naše děti a vnuky pro život a pro převratné změny, které s sebou doba přináší? Dokáží se čeští žáci bránit manipulaci stále mocnějších médií? Stanou se z žáků aktivní a zodpovědní občané? Pokud tomu tak není, proč?

V srpnu roku 1945 vyšla emise poštovních známek s portréty hrdinů našich zahraničních jednotek, kteří položili životy na různých frontách druhé světové války. Tato kniha připomíná jejich osudy.

Celobarevná publikace v pevné vazbě nabízí čtenářům možnost společně nahlédnout do historie Havlíčkova Brodu a podniknout nevšední procházku starým - tehdy ještě Německým Brodem - od nádraží, přes centrum až po areál psychiatrické léčebny. Kniha je díky vstřícnosti soukromých sběratelů a dalších institucí souborem unikátních pohledů do zajímavých a pozapomenutých zákoutí města, která dnes již nenajdeme nebo těch, která v průběhu času výrazně změnila svoji tvář.

Publikace čtenářům přináší výsledky analýz názorů a postojů české veřejnosti ke školství a vzdělávání včetně názorů na jeho vývoj, reformy a současné problémy. Pozornost je věnována zejména a) názorům na stav současného školství, jeho vývoj a roli aktérů, kteří do podoby vzdělávání zasahují; b) vztahu ke vzdělávání, vzdělanostním aspiracím a preferované vzdělávací dráze; c) pohledům na funkce a problémy současné školy, ale i názorům na podobu ideální školy budoucnosti; d) názory na spravedlivost vzdělávání; e) názorům na školní kurikulum, důležitost jednotlivých předmětů a kompetencí; f) postoje k testování žáků (včetně otázky nové maturity); g) obrazu učitele v očích české veřejnosti. Výsledky jsou založeny na rozsáhlém reprezentativním sociologickém výzkumu dospělé české veřejnosti s důrazem na pohled rodičů.

Otevřením této knihy spustí čtenář pomyslné putování jednou z nejkrásnějších regionálních železnic v České republice. Spojnice stanic Světlá nad Sázavou a Čerčany přes Ledeč, Kácov, Zruč, Český Šternberk a Sázavu, podobně jako její posázavské a povltavské pokračování přes Vrané nad Vltavou, si zaslouží obdiv a úctu s ohledem na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než stoletím toto dílo vybudovali.Publikace na 120 stranách prostřednictvím starých pohlednic, fotografií, ale i plánů a dalších dokumentů podrobně přibližuje krásy této obdivuhodné dráhy, jejíž název "Posázavský pacifik" v českých zemích není jen obyčejnou tratí, ale je pojmem, téměř obchodní značkou.

Kniha mapuje životní osudy šestnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Jan SYROVÝ, div. gen. Václav KOPAL, arm. gen. Karel KUTLVAŠR, div. gen. Vladimír CHALUPA, gen. zdrav. Rudolf PELIKÁN, brig. gen. Karel URBÁNEK, div. gen. Silvestr BLÁHA, div. gen. Josef VÁŇA, brig. gen. Ondřej Jan MORAVEC, div. gen. Josef JANÁČEK, div. gen. Josef ZMEK, div. gen. Otakar ZAHÁLKA, div. gen. Mikuláš DOLEŽAL, gen. just. Josef ADAM, div. gen. Václav ŽDÍMAL, brig. gen. Bonifác KÁŇA), narozených na území dnešního Kraje Vysočina, kteří hodnost československého generála získali v letech první republiky. Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, lékaře, právníky i vojenské pedagogy. Vedle popisu jejich osudů se seznámíte i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž jejich příslušníci prošli. Své životy legionáři nenasazovali jen na frontách první světové války a krátce po ní, při obraně hranic mladé Československé republiky, ale významnou měrou se podíleli i na odboji proti německým okupantům za druhé světové války.

Mor, který přišel ve 40. letech 14. století, předznamenal dlouhé období periodicky se vracejících smrtících epidemií. Nebezpečí se nevyhýbalo nikomu, „černá smrt“ pravidelně postihovala bohatá obchodní centra v Itálii stejně jako spoře zalidněné regiony Skandinávie. Teprve na počátku 18. století nemoc z Evropy zmizela stejně záhadně, jako se o čtyři století dříve objevila. Morová nákaza byla nejen zdrojem paniky, drastických sanitárních opatření či morálního sebezpytování, ale představovala i složitý lékařský problém. Od vrcholného středověku do období osvícenství vzniklo na toto téma nesčetně traktátů. Tato publikace se zabývá postupnými proměnami názorů na mor mezi lékaři raného novověku v několika oblastech. Předně se věnuje vývoji dobové lékařské literatury, zkoumá vliv modernity či naopak tradice a způsob, jímž spolu různí autoři vedli učené spory. V následující části na základě výběru pramenů z řady oblastí Evropy sleduje hlavní teorie o původu moru včetně představ o zkažení vzduchu, názorů na nakažlivost nemoci či nauky o moru přenášeném lidskými smysly. Dále popisuje, co doporučovali renesanční a barokní lékaři svým klientům, kteří se chtěli chránit před nákazou. Šlo o široké spektrum preventivních opatření počínaje karanténou či útěkem z nakažené oblasti přes dodržování vhodné diety až po užívání různých druhů amuletů. Poslední část knihy popisuje raně novověkou léčbu morem nakažených pacientů, a to jak podáváním léků či tzv. „chirurgickými“ metodami (pouštěním krve či otvíráním morových bubonů).

Co spolehlivě víme o českých, evropských či amerických muslimech? Jsou skutečně tak odlišní? Jsou neintegrovaní a neschopní akceptovat principy, na nichž stojí fungování Západu? A co vlastně ovlivňuje naše mínění a formuje naše stereotypy při vnímání muslimských komunit žijících v západních společnostech? Kniha pro laiky srozumitelnou formou a přístupným jazykem prezentuje výsledky mnohaletých systematických empirických výzkumů českých sociologů, religionistů, antropologů a sociálních geografů. Naznačuje odpovědi na aktuální otázky, aniž by se uchylovala k nepodloženým spekulacím a dojmům, jichž lze nabýt při sledování vždy nutně selektivních médií či dokonce otevřeně islamofobních internetových diskusí. Čeští muslimové jsou v drtivé většině velmi dobře integrovaní a někteří dokonce (semi)asimilovaní do většinové společnosti. Mají kvalitní vzdělání, práci a přátele i partnery z majoritní společnosti. Akceptují české zákony a nevidí nepřekonatelné překážky mezi životem v moderní sekulární společnosti a praktikováním islámu. Naopak jen velmi obtížně u nás lze nalézt muslimy separované či marginalizované. Postavení českých muslimů se tak podstatně liší od muslimů západoevropských, v mnohém spíše připomíná velmi úspěšné americké muslimy, žijící svůj „americký sen“. Kniha však otevřeně upozorňuje i na některé potenciální problémy a rizika s ohledem k budoucí integraci: na vnitřní dynamiku muslimské komunity, neinformovanost české veřejnosti o islámu, danou např. úrovní školních učebnic, nebo na rostoucí islamofobii, která může doposud dobře integrované muslimy přimět k dobrovolné separaci v bezpečí vlastní komunity.

The Guide offers an introduction to Basic Medical Terminology on a level and in accordance with requirements of the university programmes of dentistry and general medicine in the Czech Republic. The course reflects local specifics of the Czech medical environment, most notably its strong focus on Latin grammar. The Guide consists of two parts, one for each semester. However, the first section is to certain extent self-contained and as such it can be used by students of one-term courses (dentistry), while the second one is supposed to serve as an independent addition necessary only for students of general medicine.

Celobarevná publikace „Železniční trať z Pardubic do Liberce na starých pohlednicích“ autorů Karla Černého a Martina Navrátila mapuje jednu z nejvýznamnějších tratí rakouské monarchie (Jihoseveroněmecká spojovací dráha – k. k. Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn), která později propojila Liberec, Hradec Králové a Pardubice s Vídní. Kniha nabízí reprodukce unikátních historických pohlednic z období první poloviny dvacátého století i dobových fotografií, plánů a jízdních řádů vybraných z fondů archivů i významných sbírek soukromých sběratelů. Autoři chtějí prostřednictvím této publikace připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než půldruhým stoletím toto dílo vybudovali. K nejsložitějším úsekům trati patřilo sevřené údolí řeky Jizery, které ani ne na pěti kilometrech mezi Semily a Železným Brodem připravily při stavbě dráhy projektantům a stavitelům největší obtíže. Dráha se tu tak musela nad levým břehem Jizery prokousat čtyřmi tzv. Říkovskými tunely. Díky tomu, že atraktivní místo později zpřístupnila Riegrova turistická stezka vedoucí po pravém břehu řeky Jizery, s tunely pojmenovanými Říkovský č. I až IV vzniklo absolutně největší množství pohlednic z dráhy Pardubice – Liberec.

Publikace Význam kmenové společnosti v 21. století bude první z chystané řady Blízký východ na křižovatce, kterou NLN připravuje v koedici s Metropolitní univerzitou Praha. V následujících letech by měly přijít na řadu svazky zaměřené například na postavení žen v blízkovýchodních společnostech, bezpečnostní situaci regionu nebo rozvoj tamních médií. Mezi spoluautory jednotlivých svazků se objeví přední český arabista profesor Luboš Kropáček, britská antropoložka světového jména Ziba Mir-Hosseini, pákistánský analytik Daud Khattak a řada dalších zajímavých osobností.

Celobarevná publikace mapuje jednu z nejvýznamnějších průmyslových tratí rakouské monarchie (k. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn), jejíž stavba je spojena s těžbou hnědého uhlí. Kniha nabízí reprodukce unikátních historických pohlednic z období první poloviny dvacátého století i dobových fotografií, plánů a jízdních řádů vybraných z fondů archivů i významných sbírek soukromých sběratelů. Autoři chtějí prostřednictvím této publikace připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než půldruhým stoletím toto dílo vybudovali. Vedle původního úseku Ústecko-teplické dráhy (Ústí nad Labem – Teplice – Duchcov – Most – Chomutov) najdou čtenáři v knize i trasu tzv. severočeské transverzálky z Teplic přes Lovosice, Litoměřice a Českou Lípu do Liberce. Kniha je již osmá z řady Železniční tratě na starých pohlednicích.

V renesanci a baroku se do Evropy dostalo množství dosud nevídaných poživatin, jako byla například kukuřice, vanilka, brambory, paprika či rajčata. Mezi nápoji to byly káva, čaj a čokoláda, které začaly konkurovat dosud dominujícímu pivu a vínu. Tyto tři nealkoholické novinky nejprve vzbudily pozornost mezi cestovateli a lékaři, později se ale dostávaly ke stále širším vrstvám konzumentů, až se z nich stala na přelomu 17. a 18. století módní nezbytnost. Kniha Ze zámoří do Čech se v první části zabývá nejstaršími dějinami kofeinových nápojů v Evropě od prvních zmínek objevitelů v dobové literatuře až po polovinu 17. století. Druhá část publikace shrnuje, jak se káva, čaj a čokoláda zabydlely v našich zemích. Čtenář se například dozví, kde se našlo nejstarší kávové zrnko v Čechách, co si o čaji zaznamenal Jan Amos Komenský, či podle jakých receptů se u nás v baroku vařila čokoláda. Nahlédneme také do širších souvislostí včetně dobových představ o trávení, historie kuchařských knih, zakládání kaváren a zmínek o kofeinových nápojích v umění či literatuře.

Šestnácti občanům Vysočiny, kteří aktivně zasáhli do veřejného života v období první republiky, je věnována tato publikace. Životní příběhy známých i dosud neznámých vojáků, ministrů, poslanců, senátorů a diplomatů. Jsou to tito: S. Bláha, V.Brdlík, V. Donát, V. Klofáč, S. Mentl, J. Mezník, J. Nečas, F. Staněk, A. Stránský, L. Sychrava, J. Syrový. B. Šmeral, J. Švec, S. Taub, J. Zadina a B. Zahradník.

Kniha Žďáráci v letectvu krále Anglie autorů Karla Černého a Petra Krčála mapuje osudy čtyř občanů Žďáru nad Sázavou (tehdy Město Žďár a Zámek Žďár) – čtyř mužů, kteří neváhali a po okupaci vlasti v březnu 1939 odešli za hranice, aby jako českoslovenští letci nabídli svoje služby našim spojencům. Všichni čtyři letci – pilot Arnošt Zábrž, pozorovatel Jindřich Leskauer, palubní střelec Vladislav Břečka i mechanik Jindřich Bílek oblékli uniformu československých letců ve Francii, ale do bojů s letci nacistického Německa vstoupili až na britské půdě, kam byli evakuováni po porážce Francie v červnu 1940.