Karel Černý

Studium současného regionu Blízkého východu může být velkou zábavou, ale také intelektuálním dobrodružstvím, dramatem s mnoha nečekanými zápletkami, hledáním v labyrintu s řadou slepých uliček nebo příležitostí setkávat se se současnými Araby, Berbery, Turky nebo Íránci. Tato kniha je založena na analýze množství statistických údajů a na snaze tyto údaje smysluplně teoreticky vyložit a poskládat do pokud možno napínavého příběhu o tom, jak se Blízký východ postupně "politicky probouzí", a přitom stále více sympatizuje s islamistickými hnutími. Inspirací k jejímu sepsání však zároveň byla řada autorových cest, od Maroka přes Egypt a Turecko až po Írán.

Kniha mapuje životní osudy dalších šestnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Josef ŠNEJDÁREK, div. gen. František NOSÁL, arm. gen. Ludvík KREJČÍ, div. gen. Vladimír PŘIKRYL, arm. gen. Vojtěch Boris LUŽA, div. gen. Miloš ŽÁK, div. gen. Jiří HUDEČEK, div. gen. Josef KOUTŇÁK, div. gen. Alois MACHAČÍK, div. gen. Josef BERÁNEK, arm. gen. Sergěj Jan INGR, brig. gen. Vladimír KAJDOŠ, div. gen. Miroslav Tomáš MIKLÍK, gen. just. Jan STANĚK, arm. gen. Bohumil BOČEK, arm. gen. Šimon DRGÁČ). Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, techniky i vojenské pedagogy. Několik z nich zastávalo nejvyšší funkce v Hlavním štábu československé branné moci, byli členy vlád generála Syrového i exilové vlády v Londýně. Bojovali v srbských jednotkách, v československých legiích v Rusku ve Francii i v Itálii. Většina z nich se významným způsobem zapojila i do protinacistického odboje, a to jak na domácí frontě, tak i v zahraničí. Vedle popisu jejich osudů v knize naleznete více než 200 fotografií a seznámíte se i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž českoslovenští legionáři prošli.

V prvních mírových týdnech roku 1945 se do Československa začali vracet naši vojáci, kteří dlouhé roky bojovali za hranicemi za svobodu své vlasti. Spolu s nimi se vrátilo i osm mužů, kteří v tomto boji zaplatili tím nejcennějším - vlastním životem. Vrátili se však jen jako bezejmenní hrdinové na sérii poštovních známek vytištěných ještě za války v Londýně. Každý, kdo někdy sbíral československé známky, musel na londýnskou sérii narazit a také si možná položit otázku, komu patří ty tváře odhodlaných mužů ve vojenských uniformách. Kniha Karla Černého přináší životní příběhy těchto osmi statečných mužů doplněné dvěma stovkami historických fotografií pečlivě vybraných z archivních fondů i ze sbírek soukromých sběratelů. Vedle známého hrdiny od Sokolova Otakara Jaroše, pilota Aloise Vašátka a parašutisty Jozefa Gabčíka se čtenáři seznámí s osudy pilotů Jiřího Krále a Stanislava Zimpricha, bojovníků ze severoafrické pouště Františka Adámka a Pravoslava Řídkého a také vojenského lékaře MUDr. Miroslava Nováka.

Celobarevná publikace, plná historických pohlednic, fotografií a plánků drážních staveb z období první poloviny dvacátého století, je věnovaná nostalgické dráze propojující české Jizerské hory s polskou stranou Krkonoš. Autoři chtějí prostřednictvím této (již deváté) publikace připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské (v tomto případě i pruské) a naší prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než stoletím vybudovali a uvedli do provozu jizerskou železnici z Liberce přes Tanvald do Kořenova a její krkonošské pokračování přes Harrachov do dolnoslezské Jeleni Góry (dříve Hirschberg). Úsek trati mezi Tanvaldem a Kořenovem je nejstrmější a jedinou normálně rozchodnou ozubnicovou železnicí v České republice. Pomocí ozubnice Abtova systému vlak vyšplhá na necelých sedmi kilometrech mezi Tanvaldem (466 m n.m.) a Kořenovem (701 m n.m.) o 235 metrů výše! Ozubnicovými pásy v kolejišti jsou vystrojeny tři nejstrmější úseky o celkové délce 4,4 km a pomocí nich ozubnicové vlaky překonávají největší sklon o hodnotě až 58 promile tak, že ozubená kola lokomotiv zapadávají do zubů pásové ozubnice. Výstavba této horské trati v létě roku 1902 si vyžádala proražení čtyř tunelů, mnoha skalních zářezů a výstavbu několika mostů. Z Kořenova pokračuje trať přes 25 m vysoký Jizerský viadukt esovitým tunelem do Harrachova a přes Novosvětský průsmyk (886 m n. m.) do polské Szklarske Poręby a Jeleni Góry. Dráha, která nyní slouží převážně pro osobní dopravu, nabízí mnoho výhledů na Jizerské hory a Krkonoše, včetně nejvyšší české hory Sněžky (1602 m n. m.).

Jednou z nejdramatičtějších událostí Blízkého východu posledních let byl útěk statisíců civilistů, kteří v roce 2014 na severu Iráku prchali před postupujícími jednotkami tzv. Islámského státu. Mezi uprchlickými skupinami byli také příslušníci náboženské menšiny jezídů. Publikace právě na této komunitě ukazuje dopady ozbrojených blízkovýchodních konfliktů na civilisty. Kniha přibližuje perspektivu uprchlíků, ukazuje, jak chápou svou situaci a jak uvažují o alternativách (návrat domů, setrvání na území relativně bezpečného iráckého Kurdistánu, odchod za Západ). Roli v rozhodování přitom hrají i z vnějšku nepříliš zřejmé jevy, jako je špatná materiální úroveň či kmenové konflikty v uprchlických táborech, nedůvěra k irácké i kurdské vládě, ale také nedůvěra k vlastním elitám či bývalým arabským sousedům, diskrétně spolupracujícím s Islámským státem. Publikace vychází z terénního výzkumu prováděného na jaře 2016 v severním Iráku. Je sondou do unikátního společenství jezídů, lze ji však číst i jako obecnější studii, která se do větší či menší míry týká i jiných společenství Blízkého východu.

Předkládaná kniha je podrobná analýza příčin sociální a politické nestability Blízkého východu Jde o základní příručku pro pochopení dynamiky a složitosti blízkovýchodního regionu v druhé polovině 21. století. Na základě velmi solidní znalosti historického pozadí problematiky a s pomocí vyváženého mezioborového přístupu a pronikavých vhledů poskytuje autor možný klíč k porozumění nevyzpytatelné a chaotické reality politiky zkoumané oblasti.

Dějiny 1. lékařské fakulty UK jsou jedním z trvalých badatelských úkolů Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků a biografie jejích pracovníků patří v jeho rámci k základním kamenům. Kniha [] navazuje na starší publikace stejného druhu, a to především Biografický slovník pražské lékařské fakulty 13481939, vydaný ve dvou dílech v letech 1988 a 1993, a dále Biographisches Lexikon der Deutschen Medizinischen Fakultät in Prag 18831945, vydaný v roce 1998. Všechny tyto svazky představují důležitou součást historie naší fakulty a univerzity. Předkládaný slovník tedy začíná rokem 1945 a za konečné datum jsme volili pro dějiny univerzity symbolickou a důležitou osmičku (založení UK 1348, univerzitní reformy let 1848/49, dopad roku 1948 na univerzitní dějiny). Zařazeni jsou učitelé, kteří se habilitovali včetně roku 2008 a první svazek obsahuje osoby s příjmením začínajícím písmeny AL. (z předmluvy editorů)

Kniha mapuje životní osudy dalších šestnácti bývalých legionářských velitelů (div. gen. Karel VOŽENÍLEK, brig. gen. Antonín Mikuláš ČÍLA, brig. gen. Ing. Jaroslav MATIČKA, div. gen. Bohuslav VŠETIČKA, div. gen. Oleg SVÁTEK, gen. Rudolf MEDEK, gen. JUDr. Robert VOBRÁTILEK, brig. gen. František KRYŠTOF, brig. gen. Karel HAŠEK, div. gen. František HORÁČEK, sbor. gen. Jan KRATOCHVÍL, arm. gen. Karel KLAPÁLEK, div. gen. Oldřich ŠPANIEL, brig. gen. Jaroslav LISÝ, brig. gen. Josef SVATOŇ, brig. gen. Rudolf SMETÁNKA). Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, techniky i vojenské pedagogy. Bojovali v srbských jednotkách, v československých legiích v Rusku, ve Francii i v Itálii a později dosáhli hodnosti československého generála. Dva z nich in memoriam. Většina z nich se významným způsobem zapojila i do protinacistického odboje, a to jak na domácí frontě, tak i v zahraničí. Vedle popisu jejich osudů v knize naleznete téměř 200 fotografií a seznámíte se i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž českoslovenští legionáři prošli.

Celobarevná publikace, plná historických fotografií, pohlednic, plánků drážních staveb a dalších dokumentů z konce 19. a první poloviny 20. století, je věnovaná nostalgické dráze vinoucí se podél řeky Sázavy. Ve skutečnosti jde o několik tratí, které jsou různé významem, dobou vzniku, majitelem, resp. provozovatelem a nakonec i vývojem. První díl, věnující se úseku mezi dnešními městy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou a Kácovem, představuje nejstarší část (úsek mezi tehdejším Německým Brodem a Světlou z roku 1870) na páteřní dráze společnosti Rakouská severozápadní dráha Vídeň–Praha/Děčín, kterou na přelomu 19. a 20. století, v době vyvrcholení druhé lokálkové vlny výstavby místních svépomocných drah, doplnily Místní dráha Německý Brod–Žďár (1898) a Místní dráha Světlá–Ledeč–Kácov (1903). Nyní už stačí nasednout ve Žďáře do pomyslného vlaku a můžeme vyrazit proti toku času až do Kácova, malebné, dnes mezilehlé stanice, která pro svou autentičnost v minulých letech nejednou posloužila filmařům nabídkou moderními zásahy nedotčeného nádraží. Provázet nás bude – chvíli vpravo, chvíli vlevo – třpytící se hladina Sázavy. Co se nemění, je její krása a romantika, která odsud nezmizela a na níž se velkou měrou podílela i železnice.

Předkládaná kniha je podrobná analýza příčin sociální a politické nestability Blízkého východu Jde o základní příručku pro pochopení dynamiky a složitosti blízkovýchodního regionu v druhé polovině 21. století. Na základě velmi solidní znalosti historického pozadí problematiky a s pomocí vyváženého mezioborového přístupu a pronikavých vhledů poskytuje autor možný klíč k porozumění nevyzpytatelné a chaotické reality politiky zkoumané oblasti.

Šestnácti občanům Vysočiny, kteří aktivně zasáhli do veřejného života v období první republiky, je věnována tato publikace. Životní příběhy známých i dosud neznámých vojáků, ministrů, poslanců, senátorů a diplomatů. Jsou to tito: S. Bláha, V.Brdlík, V. Donát, V. Klofáč, S. Mentl, J. Mezník, J. Nečas, F. Staněk, A. Stránský, L. Sychrava, J. Syrový. B. Šmeral, J. Švec, S. Taub, J. Zadina a B. Zahradník.

The Guide offers an introduction to Basic Medical Terminology on a level and in accordance with requirements of the university programmes of dentistry and general medicine in the Czech Republic. The course reflects local specifics of the Czech medical environment, most notably its strong focus on Latin grammar. The Guide consists of two parts, one for each semester. However, the first section is to certain extent self-contained and as such it can be used by students of one-term courses (dentistry), while the second one is supposed to serve as an independent addition necessary only for students of general medicine. Second reprint

Blízkovýchodní nestabilita se vnějškově manifestuje různými způsoby: krizí vládnoucích režimů, vzestupem politického islámu, terorismu, revolucí, občanských válek či rostoucí migrací a zhroucením řady států. Kniha nabízí výklad kořenů této nestability s pomocí teoreticky původní a empiricky podložené historicko-sociologické srovnávací analýzy. Zatímco ve výkladech vývoje post-koloniálního Blízkého východu dosud dominovaly dvě protichůdné teze – jde o region zaostalý, neměnný a rigidní, nebo naopak proměňující se až příliš rychle – kniha nabízí alternativní perspektivu vycházející z vysoce nerovnoměrného a nesynchronizovaného tempa změn v jednotlivých dimenzích blízkovýchodní modernizace. Dochází zde totiž k (1) rychlé socio-demografické změně (razantní růst populace a podílu mládeže, prudká urbanizace, expanze médií a vzdělanosti), (2) pomalejší, nestabilní a zaostávající změně ekonomické (závislost na exportu ropy, vysoká nezaměstnanost) a (3) pomalé až regresivní změně politické (eroze schopnosti států vládnout, absence demokratizace i liberalizace). Teoretický model studie je vybudován s pomocí kritického čtení teorií modernizace a koncepce rozmanitých modernit, která umožňuje zohlednit také širší kulturně-náboženský a mezinárodně-politický kontext blízkovýchodní nerovnoměrné modernizace. Teoretický model je poté empiricky testován s pomocí časových řad (1960-2010) několika desítek indikátorů, které pokrývají demografickou, sociální, ekonomickou i politickou dimenzi modernizačního procesu. To autorovi umožňuje provádět čtyři typy komparací míry nerovnoměrnosti blízkovýchodní post-koloniální modernizace: (1) blízkovýchodní modernizace a modernizace v dalších post-koloniálních makro-regionech, (2) nerovnoměrnosti jednotlivých fází samotné blízkovýchodní modernizace, (3) jednotlivých států uvnitř blízkovýchodního regionu s důrazem na vzájemné srovnání zemí arabských, (4) post-koloniální blízkovýchodní modernizace s ranou modernizací západoevropskou. Poslední krok analýz představuje přechod od makro-úrovně nerovnoměrné strukturální změny k mikro-úrovni sociálních a politických aktérů a jejich jednání. Jejím výsledkem je identifikace více než padesáti dílčích kauzálních mechanismů, které ve strukturálním rámci nerovnoměrné modernizace generují politickou nestabilitu. Celkově se kniha nesoustředí, jak je často zvykem, na vnějškově sledovatelné politické aktéry a jejich souboje. Nýbrž na pod povrchem politického soupeření probíhající hluboké a dlouhodobé kumulativní demografické, sociální a ekonomické změny. Na změny, které neprobíhají pouze v jednotlivých zemích Blízkého východu, nýbrž jdou od konce 2. světové války napříč celým regionem a dnes ve svém souhrnu dávají vzniknout zcela novému Blízkému východu než byl ten, na který jsme byli dlouhá desetiletí zvyklí.

Biografické slovníky obecně patří k základním pomůckám badatelů v jednotlivých historiografíckých disciplínách a platí to pochopitelně i pro historiky medicíny. V případě ÚDL CJ 1. LF UK je příprava biografických slovníků již osvědčenou tradicí. Dosud vydané slovníky pražských lékařských fakult (tedy i včetně německé) pro období od založení univerzity do roku 1939 (1945) patří i v zahraničí k oceňovaným pomůckám. Jejich pokračování v předložené (I. díl) i připravované podobě (II. díl) nejenom završí tento unikátní projekt, ale zařadí se zcela do kontextu dalších publikací ústavu, zabývajícího se systematicky dějinami fakulty, ať už jako jejich doplněk nebo východisko dalšího bádání.

Mor, který přišel ve 40. letech 14. století, předznamenal dlouhé období periodicky se vracejících smrtících epidemií. Nebezpečí se nevyhýbalo nikomu, „černá smrt“ pravidelně postihovala bohatá obchodní centra v Itálii stejně jako spoře zalidněné regiony Skandinávie. Teprve na počátku 18. století nemoc z Evropy zmizela stejně záhadně, jako se o čtyři století dříve objevila. Morová nákaza byla nejen zdrojem paniky, drastických sanitárních opatření či morálního sebezpytování, ale představovala i složitý lékařský problém. Od vrcholného středověku do období osvícenství vzniklo na toto téma nesčetně traktátů. Tato publikace se zabývá postupnými proměnami názorů na mor mezi lékaři raného novověku v několika oblastech. Předně se věnuje vývoji dobové lékařské literatury, zkoumá vliv modernity či naopak tradice a způsob, jímž spolu různí autoři vedli učené spory. V následující části na základě výběru pramenů z řady oblastí Evropy sleduje hlavní teorie o původu moru včetně představ o zkažení vzduchu, názorů na nakažlivost nemoci či nauky o moru přenášeném lidskými smysly. Dále popisuje, co doporučovali renesanční a barokní lékaři svým klientům, kteří se chtěli chránit před nákazou. Šlo o široké spektrum preventivních opatření počínaje karanténou či útěkem z nakažené oblasti přes dodržování vhodné diety až po užívání různých druhů amuletů. Poslední část knihy popisuje raně novověkou léčbu morem nakažených pacientů, a to jak podáváním léků či tzv. „chirurgickými“ metodami (pouštěním krve či otvíráním morových bubonů).

Jako kabinet kuriozit může působit historie tak exaktní vědy, jakou je medicína. Lékaři 16. století doporučovali, aby strava odpovídala fyziologickému složení člověka, proto třeba cibule mohla šlechtice ohrozit. Smysl léčebných postupů osvícenských lékařů spočíval ve vyvolání projevů podobných nemoci, již bylo třeba léčit. Pouštění žilou se tak vžilo, že je pacienti vyžadovali jako prevenci ještě v dobách, kdy již vůči němu byli lékaři skeptičtí. Kouření bylo dobovou medicínou podporováno. Na druhou stranu stopy chirurgických zákroků nacházíme už v pravěku, prospěšnost lázeňských pobytů znal už raný novověk a první osvícenské vakcinace patří dodnes k největším objevům lékařské vědy. Nový svazek známé ediční řady líčí téma lékařství od prehistorie po současnost v širokém záběru, od diagnostiky, terapie, prevence, léků a technologií, přes vývoj vědeckých teorií, historii odborné literatury a zpracování vědeckých informací či budování institucí až po okrajové jevy typu „lidové“ medicíny, pověr a magie.