František Cinger

Vzpomínky na báječného člověka a spisovatele Otu Pavla jsou jako teskná píseň s radostnými akordy. Jsou to zážitky dvou kamarádů, nádherné okamžiky jejich společného mládí, které strávili prací v rozhlase, novinách a časopisech a první pokusy na jejich úspěšné literární dráze, kterou v případě Oty Pavla ukončila předčasná smrt. Kniha je zároveň dobovou freskou charakterizující českou společenskou a politickou scénu po druhé světové válce.

Vzpomínky na báječného člověka a spisovatele Otu Pavla jsou jako teskná píseň s radostnými akordy. Jsou to zážitky dvou kamarádů, nádherné okamžiky jejich společného mládí, které strávili prací v rozhlase, novinách a časopisech a první pokusy na jejich úspěšné literární dráze, kterou v případě Oty Pavla ukončila předčasná smrt. Kniha je zároveň dobovou freskou charakterizující českou společenskou a politickou scénu po druhé světové válce.

120 let od narození Jaroslava Ježka – objevte hudebního génia tak, jak ho neznáte! Tato audioknižní verze velmi úspěšné memoárové knihy Františka Cingera (již vyšla ve třech vydáních), uznávaného popularizátora odkazu Osvobozeného divadla, čerpá z Ježkových dopisů, méně známých archivních materiálů a odhaluje i jeho soukromý a milostný život.

Rozsáhlá publikace o životě a tvorbě legendární umělecké dvojice Osobnost Jiřího Voskovce je nerozlučně spjata s Janem Werichem – a naopak. Neopakovatelná dvojice komiků společnými silami vytvořila řadu kultovních scén a her. Ty si nyní můžete připomenout v publikaci mapující osobní i umělecký život obou mužů, a to včetně Voskovcovy kariéry v USA. Prozkoumejte prostřednictvím vzpomínek, úryvků korespondencí, reprodukcí plakátů a dosud neznámých fotografií svět V+W: poznáte ho v celé jeho šíři i pestrosti.

Osobnost Jiřího Voskovce je nerozlučně spjata s Janem Werichem – a naopak. Neopakovatelná dvojice komiků společnými silami vytvořila řadu kultovních scén a her. Ty si nyní můžete připomenout v publikaci mapující osobní i umělecký život obou mužů, a to včetně Voskovcovy kariéry v USA. Prozkoumejte prostřednictvím vzpomínek, úryvků korespondencí, reprodukcí plakátů a dosud neznámých fotografií svět V+W: poznáte ho v celé jeho šíři i pestrosti.

Tato kniha je hold spisovateli světového jména i významu napsaná jeho přítelem a dlouholetým spolupracovníkem. Po Lustigově návratu z amerického exilu s ním během dvaceti let strávil mnoho společných dnů a nocí, včetně besed nebo cest do koncentračního tábora Mauthausen či do Washingtonu, kde spisovatel a pedagog s rodinou bydlel a vyučoval. Doprovodil ho na pražský Nový židovský hřbitov, kde odpočívá jeho maminka a další předkové, i do míst mezi německým Klingenthalem a českými Kraslicemi, kde s kamarádem Jiřím Justicem utekli v dubnu 1945 z vlaku smrti směřujícího z pracovního tábora v Meuselwitzu u Buchenwaldu do Dachau. V souboru autentických vzpomínek vystihuje František Cinger jedinečnost osobnosti tvůrce, který vlastní literární i filmovou tvorbu zasvětil obětem šoa, zkázy, organizované na židovském národu nacisty. Kniha přináší také řadu neznámých příhod z Lustigova života, například setkání s lidmi, jako byli Che Guevara nebo Golda Meierová.

Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálního skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu. A poté se vlastní pílí vypracoval ve víc než důstojného spolupracovníka Voskovce a Wericha i mnoha dalších umělců své doby. Přepracované a rozšířené vydání monografi e objevující Ježkovu společenskou aktivitu v boji proti fašismu i přinášející pravdivý příběh lidí, kteří ho v americkém exilu v roce 1941 připravili o možnost vystoupit se svou Sonátou na mezinárodním hudebním festivalu. Známý popularizátor V+W, Osvobozeného divadla, Miroslava Horníčka odhaluje také Ježkův soukromý a milostný život.

Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálního skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu. A poté se vlastní pílí vypracoval ve víc než důstojného spolupracovníka Voskovce a Wericha i mnoha dalších umělců své doby. Přepracované a rozšířené vydání monografi e objevující Ježkovu společenskou aktivitu v boji proti fašismu i přinášející pravdivý příběh lidí, kteří ho v americkém exilu v roce 1941 připravili o možnost vystoupit se svou Sonátou na mezinárodním hudebním festivalu. Známý popularizátor V+W, Osvobozeného divadla, Miroslava Horníčka odhaluje také Ježkův soukromý a milostný život.

Za maskou velkého klauna, který rozdával moudrý humor plnými hrstmi, se skrýval zranitelný člověk, který musel v soukromém životě překonat mnoho vážných a bolestných překážek. Werich, Voskovec a Ježek jsou životním tématem známého publicisty a autora Františka Cingera. Devět let od prvního vydání této knihy mu umožnilo Werichovu biografii obohatit o mnoho nových a dosud nepublikovaných postřehů a souvislostí.

Známý a respektovaný publicista František Cinger, mimo jiné autor velmi úspěšných titulů 12 podob Jana Wericha, či Werichovy biografie Smějící se slzy, se tentokrát zabývá rekonstrukcí potkávání se Jiřího Voskovce s Janem Werichem v období, kdy Jiří Voskovec už definitivně odešel do Spojených států. Není třeba zdůrazňovat, že organizace těchto schůzek na různých místech Evropy a Ameriky byla v 50. letech velmi komplikovaná, ne-li téměř nemožná. Přesto se však Voskovec s Werichem čas od času osobně potkávali, téměř vždy za často až konspirativních podmínek. František Cinger v této své knize nejen rekonstruuje okolnosti těchto setkání, ale hlavně se podle dochovaných pramenů zabývá obsahem schůzek, tedy tím, o čem si oba nerozluční kamarádi ve vzácných chvílích povídali.

Životní příběh nositele Nobelovy cerny za literaturu Jaroslava Seiferta se opírá o vzpomínky jeho dcery Jany a některých přátel. Autor František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality. Unikátnost této publikace spočívá právě v tom, že není jen více či méně umně napsanou monografií. Osobnost velkého básníka, nositele Nobelovy ceny, poznáváme v textu prostřednictvím jeho dcery Jany Seifertové, ale i vzpomínek či korespondence takových osobností jakými jsou Vlasta Chramostová, František Janouch, Arnošt Lustig, Bohumil Hrabal, Jan Werich, Milan Kundera, František Hrubín, Eva Kantůrková, Bedřich Utitz či Pavel Vašák, nebo básnických gigantů - Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Vladimíra Holana, Františka Halase nebo Jiřího Wolkera, kteří už nejsou mezi námi, ale jejich vzpomínky na generačního souputníka Jaroslava Seiferta se díky korespondenci zachovaly. Podobně jako názory F. X. Šaldy, Josefa Hory, Bedřicha Fučíka, Ludvíka Kundery. Výběr textů Jaroslava Seiferta pak v konfrontaci s těmito dokumenty vytváří zajímavý dialog, který je nejen svědectvím o osobnosti Seiferta, ale i o vývoji české společnosti od dvacátých po osmdesátá léta, kdy Jaroslav Seifert žil a tvořil. Autor PhDr. František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality.

Volně pojatý, autorizovaný životopis jednoho z nejpopulárnějších a mezinárodně nejproslulejších současných českých spisovatelů. Napsal ho literární kritik a historik František Cinger, spoluautor knihy 3x18, portréty a postřehy. Vyzpovídal v něm Lustigova kamaráda, spoluvězně Jiřího Justice, aby se dozvěděl, jak společně přežili Terezín, Osvětim i Meuselwitz, pobočný koncentrační tábor Buchenwald. Cituje první novinový příspěvek dvacetiletého Lustiga i jeho první povídky, zveřejněné osm let před prvotinou Noc a naděje (1959). Odhaluje zákulisíspisovatelova působení jako šéfredaktora české verze časopisu Playboy. Prozrazuje jeho inspirační zdroje a neznámé zážitky z amerického exilu i z pedagogické praxe na Americké univerzitě veWashingtonu. Zároveň nepomíjí bolesti, s nimiž se člověk rozdávající jinak dobrou náladu a optimismus svěřuje jen nejbližším. Knihu provází 32 stran většinou naprosto neznámých fotografií.

Rozhovory se smrtelnými nesmrtelnými přinášejí protréty osobností jako William Saroyan, Ladislav Fuchs, Joseph Heller, Bohumil Hrabal a dalších ve vzpomínkovém pásmu z pera předního českého publicisty.

Bonbonek pro všechny milovníky J. Voskovce a J. Wericha, přinášející dosud knižně nepublikované materiály. Kniha mapující duchovní ovzduší, panující v a kolem Osvobozeného divadla, představuje její tvůrce, spolupracovníky a vše, co dotvářelo kolorit této jedinečné scény. Doplňuje ji ojedinělá antologie časopisů Osvobozeného divadla, vydávaných pod názvy /Vest Pocket Revue/ a /Lokální patriot /(antologie je pořízena formou reprintu vč. dobových inzerátů). Zatímco první z nich usiloval o začlenění do širokého proudu evropské avantgardy (svědčí o tom např. příspěvky P. Soupaulta, A. Jarryho, P. Picassa, J. Cocteaua, B. Cendrarse, T. Tzary či G. Ribemont-Dessaignese, ale i J. Šímy, K. Teiga, Vl. Vančury, E. F. Buriana, K. Biebla, J. Honzla, J. Ježka i samotných `tiskových magnátů` J. Voskovce a J. Wericha - objevují se zde např. jejich `paměti` z druhé poloviny 30. let), dává druhý titul nahlédnout především do zákulisí a `kuchyně` této scény.

Objevná kniha jdoucí po stopách Holzknechtovy práce Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo (1957).

Bonbonek pro všechny milovníky J. Voskovce a J. Wericha, přinášející dosud knižně nepublikované materiály. Kniha mapující duchovní ovzduší, panující v a kolem Osvobozeného divadla, představuje její tvůrce, spolupracovníky a vše, co dotvářelo kolorit této jedinečné scény. Doplňuje ji ojedinělá antologie časopisů Osvobozeného divadla, vydávaných pod názvy /Vest Pocket Revue/ a /Lokální patriot /(antologie je pořízena formou reprintu vč. dobových inzerátů). Zatímco první z nich usiloval o začlenění do širokého proudu evropské avantgardy (svědčí o tom např. příspěvky P. Soupaulta, A. Jarryho, P. Picassa, J. Cocteaua, B. Cendrarse, T. Tzary či G. Ribemont-Dessaignese, ale i J. Šímy, K. Teiga, Vl. Vančury, E. F. Buriana, K. Biebla, J. Honzla, J. Ježka i samotných `tiskových magnátů` J. Voskovce a J. Wericha - objevují se zde např. jejich `paměti` z druhé poloviny 30. let), dává druhý titul nahlédnout především do zákulisí a `kuchyně` této scény.