Arnošt Lustig

Psychologická novela o tragickém osudu židovské dívky, která povýšila pomstu za své soukmenovce na smysl své existence. Kniha vychází ze skutečných událostí a byla poprvé vydána roku 1964. Samotná postava Kateřiny Horovitzové je inspirována osudem skutečné dívky, jíž byla polská herečka Franceska Mann. Lustig v této sugestivní novele zpracovává především motiv sadistické léčky, s jejíž pomocí se nacističtí pohlaváři pokusili získat majetek od skupiny zajatých bohatých židovských obchodníků, kteří se před německým nacismem napřed zachránili útěkem do USA, ale posléze, roku 1943, se vrátili do Itálie a tam do rukou nacistů stejně padli. Mezi těmito obchodníky byla i krásná židovka Kateřina Horovitzová. Nacisté obchodníkům slibovali, že je vymění za zajaté německé důstojníky, ale všechno to byla samozřejmě lež. V druhé rovině novely je pak popisován vlastní příběh hrdinky, dívky, která se na prahu smrti vzepře ponižování své lidské důstojnosti a dokáže v sobě zmobilizovat sílu, schopnou překonat strach i přirozený pud sebezáchovy.

Autor předkládá novou prózu, která vznikla přepracováním stejnojmenné povídky. Podle této knihy připravuje režisér Milan Cieslar (mj. Krev zmizelého, Pramen života apod.) nový film. V příběhu se setkáváme s Jitkou Thelénovou, vychovávanou v Pražském ústavu pro rasově čisté dívky. Tam se dostala po smrti svých rodičů, kteří se stali obětí teroru po atentátu na Heydricha. V hlavní hrdince se sváří právě probuzená ženskost s nenávistí vůči všem, kdo se podíleli na ztrátě jejích nejbližších.

Lustigův román Dita Saxová byl vydán roku 1963 v nakladatelství Československý spisovatel. V češtině a četných překladech pak vyšel ve světě ještě několikrát. V roce 1979 jej vydali i manželé Škvorečtí v Torontu. Román patří k vrcholům Lustigovy tvorby a právem se řadí k největším klenotům světové poválečné literatury. V této doplněné podobě vychází poprvé. Spisovatelovy úpravy týkající se rozsahu i hloubky zpracování podtrhují význam tématu, které po celý život neopustil a jež je stále povážlivě aktuální i v dnešní době.

Do tohoto souboru vybral Arnošt Lustig nedlouho před smrtí své dvě povídky Poslední den ohňů a Chvíle hned po ránu, další dvě povídky přidala jeho dcera Eva – Bílý vítr a Sláva Chaima Steina. Vznikla tak výjimečná sbírka raných textů obou spisovatelů. Čtenář tak má možnost porovnat jak či zda Lustig ovlivnil tvorbu své dcery.

Colette Cohenová, devatenáctiletá belgická židovka s démantem pod jazykem, je zmítána mezi hlubokým milostným citem a brutálním sexuálním násilím. Dvě podoby lásky tak odlišné a tak podobné jako pravda a lež. Milostný příběh z prostředí osvětimského lágru je tak i příběhem o zmatení všech lidských hodnot, kdy je jen tenká hranice mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, láskou a nenávistí.

Další kniha ze sebraných spisů Arnošta Lustiga, unikátní doplněné vydání. Můj známý Vili Feld je příběh o člověku, který kdysi slíbil pomoc emigrantovi v nouzi, nesplnil slovo a trápí ho celoživotní výčitky svědomí. Když později hodnotí svůj život a sčítá klady a zápory svých činů, nesplněné slovo zeje v tomto výčtu jako černá díra. Kniha je duševní mapou dvou lidí, jejichž osudy se na několik dnů nakrátko střetly v Římě roku 1950 a kteří již nikdy neměli příležitost se znovu setkat.  

Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narůstajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí.  Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své nejbližší rodiny i svoji vlastní.

Soubor povídek Démanty noci, které nedávno zesnulý autor Arnošt Lustig napsal na základě svých válečných prožitků a vydal v Mladé frontě již v roce 1958. Démanty noci také v roce 1964 zfilmoval režisér Jan Němec a Arnošt Lustig spolupracoval na scénáři. Tato kniha patří k vrcholům Lustigovy tvorby, byla přeložena do několika jazyků. Autorovi se v Démantech noci podařilo zachytit mladé hrdiny uprostřed kruté doby, kteří si ovšem zachovávají lidskou důstojnost. Ukazuje nám ony záblesky démantů čistých srdcí v temnu noci všeobecné beznaděje, což je téma aktuální i dnes. Neboť stále jde v životě o to samé – o vítězství lidskosti nad lhostejností, statečnosti nad zbabělostí a naděje nad rezignací.

Ke svému doma i v zahraničí vysoce ceněnému dílu připojil Arnošt Lustig román Krásné zelené oči. Tento román je kladně hodnocen kritikou i čtenáři v USA a Velké Británii, kde v roce 2000 vyšel vůbec poprvé. Pro české vydání autor knihu zrevidoval a doplnil o pasáže, které v zahraničí publikované dílo neobsahovalo. V roce 2003 byl román navržen na Pulitzerovu cenu. Zelené oči má patnáctiletá Kůstka, Hanka Kaudersová, plachá zrzka, která jako jediná z rodiny ušla smrti v Auschwitz-Birkenau. Lustigova próza je výrazná svým napínavým příběhem, který se odehrává převážně v polním nevěstinci, zároveň je však úsporná a zdrženlivá, pokud jde o líčení fyzické a duchovní krutosti.

Ačkoliv Arnošt Lustig většinu svých děl stále doplňuje, tato novela zůstala již od roku 1964, kdy vyšla poprvé, téměř netknutá. I tento fakt svědčí o tom, že jde o dokonalé dílo, jedno z nejlepších, které tento český spisovatel napsal. Skupina dvaceti bohatých židovských obchodníků pod vedením pana Cohena je jakoby nedopatřením odvezena z Itálie do koncentračního tábora. V průběhu vyjednávání o výměně za německé zajatce jim nacisté, zastoupení úlisným panem Brenskym, slibují, že za milion švýcarských franků je všechny, včetně mladé tanečnice Kateřiny Horovitzové, odvezou vlakem až k americké lodi… Silný příběh, kde fanatismus dostane zaslouženou lekci od toho nejslabšího protivníka.

Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobových publicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské literární začátky, vztah k pražskému jaru, emigraci a návrat po sametové revoluci, ale stejně tak jeho názory na výuku literatury a filmu a na jeho vlastní literární tvorbu.Kniha obsahuje odkaz na audiozáznamy s vybranými rozhlasovými relacemi včetně adaptací některých Lustigových literárních děl.Unikátní audionahrávky si můžete přehrát na webu: www.vlnystesti.cz

Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 19532010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobových publicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské literární začátky, vztah k pražskému jaru, emigraci a návrat po sametové revoluci, ale stejně tak jeho názory na výuku literatury a filmu a na jeho vlastní literární tvorbu. Kniha obsahuje odkaz na audiozáznamy s vybranými rozhlasovými relacemi včetně adaptací některých Lustigových literárních děl.

Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narů- stajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své nejbližší rodiny i svoji vlastní.

Nemilovaná (Z deníku sedmnáctileté Perly Sch.) - audiokniha je příběhem sedmnáctileté dívky odeslané v roce 1943 do koncentračního tábora. Napsal Arnošt Lustug, čte Jitka Molavcová.

DENÍK S DAVIDOVOU HVĚZDOU Je jí sedmnáct let. Je krásná a její jméno se krásou třpytí: jmenuje se Perla. O čem asi tak snívají jiné dívky v jejím věku? O prvních láskách, o nových šatech do tanečních… A čeho se bojí? Přísného matikáře, maturitní komise… V roce 1943, kdy se děj Lustigovy novely odehrává, mají ještě jiné starosti. Přinesla je válka. Ale Perla nemá jen starosti, Perla má strach. Jako statisíce jiných musela jednoho dne opustit svůj domov a nastoupit do transportu. Konečná stanice: Terezín. Prozatím. Ale jak dlouho může trvat „prozatím“, na jehož konci čeká vlak s dlouhou řadou vagonů, v němž si dojede pro smrt? Perla hraje hru s osudem a do banku dává to jediné, co jí ještě zůstalo: sebe samotnou. I v podmínkách Terezína, kde ztratili jméno a stali se čísly, lidé zůstali zase „jen lidmi“. Ženy zůstaly ženami. A muži zůstali muži. I v nacisty střeženém ghettu lidé touží po lásce. Perla se věnuje nejstaršímu řemeslu světa. Za oddálení cesty do neznáma je ochotna udělat cokoli. Hodinoví milenci platí Perle za lásku praktickými věcmi, které si dívka pečlivě zapisuje do deníku. A vlivný pan L. dokáže zařídit, aby její registrační kartička v pravý čas zmizela z výběru do transportu. Ale jak zákazníci a přátelé Perly s transporty mizí, do její mansardy jednoho dne nepřijde ani pan L. Osamělá Perla se cítí prázdná a stará stejně „jako stromy, vítr a řeky“. Ale ještě než odjede s transportem, odhalí ve svém nitru pocity, na které při svém řemesle zapomněla. Už se nebojí smrti. A nečekaně, s odvahou poháněnou hněvem, se pomstí. Jako biblická Judita ukončí nožem život Holoferna s hákovým křížem. Potom, očištěná a smířená, odchází vstříc osudu svého lidu. Hynek Pekárek Délka: 6 hod. 35 min. 00 sek.

Audiokniha Arnošt Lustig - Osudy - obsahuje vzpomínkové vyprávění Arnošta Lustiga.