Arnošt Lustig

Výjimečný soubor dosud knižně nevydaných povídek, reportáží a úvah Arnošta Lustiga, světově uznávaného spisovatele, novináře a humanisty. Arnošt Lustig (1926-2011) přežil jako mladý muž hrůzy holocaustu. Prožitky zásadně formovaly jeho literární dílo. Povídky psal v době, kdy působil jako válečný zpravodaj během války za nezávislost Izraele v letech 1948-1949. Vedle příběhů z Izraele obsahuje kniha i úvahy a reportáže reflektující období holocaustu a exilu. Společným jmenovatelem všech textů je přiblížení pocitů a životů obyčejných lidí pod existenčním tlakem. Své postavy autor zachycuje v mezních i každodenních, nicméně především obtížných situacích. Píše čtivě a lidsky, s dramatičností a věcností bez patosu jemu vlastní i v budoucí tvorbě. Lustig nabízí empatii a nadčasovou moudrost, tolik aktuální i v současnosti.

Three from Jerusalem brings together an exceptional collection of previously unpublished short stories, reportages, and reflections by Arnošt Lustig, the internationally acclaimed writer, journalist, and humanist. Arnošt Lustig (1926-2011) survived the horrors of the Holocaust as a young man - experiences that profoundly shaped his literary work. The short stories in this volume were written while he was working as a war correspondent during Israel's War of Independence in 1948-1949. Alongside narratives set in Israel, the book also includes essays and reportage reflecting on the periods of the Holocaust and exile. What unites all the texts is their focus on the inner lives and emotions of ordinary people living under extreme existential pressure. Lustig portrays his characters in both critical and everyday moments, always marked by hardship. His prose is accessible and deeply humane, combining dramatic intensity with clarity and restraint, free of pathos - a style that would become characteristic of his later work. In these texts, Lustig offers empathy and a timeless wisdom that remains strikingly relevant today. Výjimečný soubor dosud knižně nevydaných povídek, reportáží a úvah Arnošta Lustiga, světově uznávaného spisovatele, novináře a humanisty. Arnošt Lustig (1926-2011) přežil jako mladý muž hrůzy holocaustu. Prožitky zásadně formovaly jeho literární dílo. Povídky psal v době, kdy působil jako válečný zpravodaj během války za nezávislost Izraele v letech 1948-1949. Vedle příběhů z Izraele obsahuje kniha i úvahy a reportáže reflektující období holocaustu a exilu. Společným jmenovatelem všech textů je přiblížení pocitů a životů obyčejných lidí pod existenčním tlakem. Své postavy autor zachycuje v mezních i každodenních, nicméně především obtížných situacích. Píše čtivě a lidsky, s dramatičností a věcností bez patosu jemu vlastní i v budoucí tvorbě. Lustig nabízí empatii a nadčasovou moudrost, tolik aktuální i v současnosti.

Jeden den příměří izraelsko-arabského konfliktu: na přistávací ploše letiště v Rechaviahu se chystá večírek pilotů, na kopcích nad Jeruzalémem planou arabské ohně. Je to pár dnů, co se dva piloti nevrátili z průzkumného letu. V hlavě Johnyho Cohena se rodí plán pomsty. Psychologická novela přináší napínavý děj i příběh života a smrti.

Jeden den příměří izraelsko-arabského konfliktu: na přistávací ploše letiště v Rechaviahu se chystá večírek pilotů, na kopcích nad Jeruzalémem planou arabské ohně. Je to pár dnů, co se dva piloti nevrátili z průzkumného letu. V hlavě Johnyho Cohena se rodí plán pomsty. Psychologická novela přináší napínavý děj i příběh života a smrti.

Vzpomínky na báječného člověka a spisovatele Otu Pavla jsou jako teskná píseň s radostnými akordy. Jsou to zážitky dvou kamarádů, nádherné okamžiky jejich společného mládí, které strávili prací v rozhlase, novinách a časopisech a první pokusy na jejich úspěšné literární dráze, kterou v případě Oty Pavla ukončila předčasná smrt. Kniha je zároveň dobovou freskou charakterizující českou společenskou a politickou scénu po druhé světové válce.

Formou deníkových záznamů dívky, která čeká v Terezíně na transport do vyhlazovacího tábora, líčí autor zápas pudové a nezničitelné naděje mladého člověka s hrůznou skutečností. Dívka využívá své krásy a mládí, aby oddálila odchod do transportu, ale zároveň si je vědoma toho, že kontakt s muži je zdrojem poučení o světě a lidech, které již nikdy nepozná. Snaží se pochopit hranice dobra a zla, má potřebu alespoň jednou v životě svobodně jednat, i když ví, že za to zaplatí tu nejvyšší cenu.

Formou deníkových záznamů dívky, která čeká v Terezíně na transport do vyhlazovacího tábora, líčí autor zápas pudové a nezničitelné naděje mladého člověka s hrůznou skutečností. Dívka využívá své krásy a mládí, aby oddálila odchod do transportu, ale zároveň si je vědoma toho, že kontakt s muži je zdrojem poučení o světě a lidech, které již nikdy nepozná. Snaží se pochopit hranice dobra a zla, má potřebu alespoň jednou v životě svobodně jednat, i když ví, že za to zaplatí tu nejvyšší cenu.

Výjimečný soubor dosud knižně nevydaných povídek, reportáží a úvah Arnošta Lustiga, světově uznávaného spisovatele, novináře a humanisty. Arnošt Lustig (1926–2011) přežil jako mladý muž hrůzy holocaustu. Prožitky zásadně formovaly jeho literární dílo. Povídky psal v době, kdy působil jako válečný zpravodaj během války za nezávislost Izraele v letech 1948–1949. Vedle příběhů z Izraele obsahuje kniha i úvahy a reportáže reflektující období holocaustu a exilu. Společným jmenovatelem všech textů je přiblížení pocitů a životů obyčejných lidí pod existenčním tlakem. Své postavy autor zachycuje v mezních i každodenních, nicméně především obtížných situacích. Píše čtivě a lidsky, s dramatičností a věcností bez patosu jemu vlastní i v budoucí tvorbě. Lustig nabízí empatii a nadčasovou moudrost, tolik aktuální i v současnosti.

Audiokniha Démanty noci, kterou napsal Arnošt Lustig. Jedna z nejpůsobivějších knih české literatury je dodnes znepokojivě aktuální. Realita židovských ghett, koncentračních táborů a transportů smrti je nahlížena očima dětí.

Psychologická novela o tragickém osudu židovské dívky, která povýšila pomstu za své soukmenovce na smysl své existence. Kniha vychází ze skutečných událostí a byla poprvé vydána roku 1964. Samotná postava Kateřiny Horovitzové je inspirována osudem skutečné dívky, jíž byla polská herečka Franceska Mann. Lustig v této sugestivní novele zpracovává především motiv sadistické léčky, s jejíž pomocí se nacističtí pohlaváři pokusili získat majetek od skupiny zajatých bohatých židovských obchodníků, kteří se před německým nacismem napřed zachránili útěkem do USA, ale posléze, roku 1943, se vrátili do Itálie a tam do rukou nacistů stejně padli. Mezi těmito obchodníky byla i krásná židovka Kateřina Horovitzová. Nacisté obchodníkům slibovali, že je vymění za zajaté německé důstojníky, ale všechno to byla samozřejmě lež. V druhé rovině novely je pak popisován vlastní příběh hrdinky, dívky, která se na prahu smrti vzepře ponižování své lidské důstojnosti a dokáže v sobě zmobilizovat sílu, schopnou překonat strach i přirozený pud sebezáchovy.

Autor předkládá novou prózu, která vznikla přepracováním stejnojmenné povídky. Podle této knihy připravuje režisér Milan Cieslar (mj. Krev zmizelého, Pramen života apod.) nový film. V příběhu se setkáváme s Jitkou Thelénovou, vychovávanou v Pražském ústavu pro rasově čisté dívky. Tam se dostala po smrti svých rodičů, kteří se stali obětí teroru po atentátu na Heydricha. V hlavní hrdince se sváří právě probuzená ženskost s nenávistí vůči všem, kdo se podíleli na ztrátě jejích nejbližších.

Do tohoto souboru vybral Arnošt Lustig nedlouho před smrtí své dvě povídky Poslední den ohňů a Chvíle hned po ránu, další dvě povídky přidala jeho dcera Eva – Bílý vítr a Sláva Chaima Steina. Vznikla tak výjimečná sbírka raných textů obou spisovatelů. Čtenář tak má možnost porovnat jak či zda Lustig ovlivnil tvorbu své dcery.

Lustigův román Dita Saxová byl vydán roku 1963 v nakladatelství Československý spisovatel. V češtině a četných překladech pak vyšel ve světě ještě několikrát. V roce 1979 jej vydali i manželé Škvorečtí v Torontu. Román patří k vrcholům Lustigovy tvorby a právem se řadí k největším klenotům světové poválečné literatury. V této doplněné podobě vychází poprvé. Spisovatelovy úpravy týkající se rozsahu i hloubky zpracování podtrhují význam tématu, které po celý život neopustil a jež je stále povážlivě aktuální i v dnešní době.

Soubor povídek Démanty noci, které nedávno zesnulý autor Arnošt Lustig napsal na základě svých válečných prožitků a vydal v Mladé frontě již v roce 1958. Démanty noci také v roce 1964 zfilmoval režisér Jan Němec a Arnošt Lustig spolupracoval na scénáři. Tato kniha patří k vrcholům Lustigovy tvorby, byla přeložena do několika jazyků. Autorovi se v Démantech noci podařilo zachytit mladé hrdiny uprostřed kruté doby, kteří si ovšem zachovávají lidskou důstojnost. Ukazuje nám ony záblesky démantů čistých srdcí v temnu noci všeobecné beznaděje, což je téma aktuální i dnes. Neboť stále jde v životě o to samé – o vítězství lidskosti nad lhostejností, statečnosti nad zbabělostí a naděje nad rezignací.

Další kniha ze sebraných spisů Arnošta Lustiga, unikátní doplněné vydání. Můj známý Vili Feld je příběh o člověku, který kdysi slíbil pomoc emigrantovi v nouzi, nesplnil slovo a trápí ho celoživotní výčitky svědomí. Když později hodnotí svůj život a sčítá klady a zápory svých činů, nesplněné slovo zeje v tomto výčtu jako černá díra. Kniha je duševní mapou dvou lidí, jejichž osudy se na několik dnů nakrátko střetly v Římě roku 1950 a kteří již nikdy neměli příležitost se znovu setkat.  

Colette Cohenová, devatenáctiletá belgická židovka s démantem pod jazykem, je zmítána mezi hlubokým milostným citem a brutálním sexuálním násilím. Dvě podoby lásky tak odlišné a tak podobné jako pravda a lež. Milostný příběh z prostředí osvětimského lágru je tak i příběhem o zmatení všech lidských hodnot, kdy je jen tenká hranice mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, láskou a nenávistí.