Arnošt Lustig strana 5 z 7

Soubor povídek, který poprvé vyšel v roce 1959 a doznal od té doby několika změn. Povídky s tématikou holocaustu vypovídají bez patosu o lidech v mezních situacích, lidech pod tlakem nacismu a války.

Někdo má štěstí a prožije život bez velkých otřesů, jiným připraví osud potíže. Oblíbená kniha vzpomínek a úvah Arnošta Lustiga o životě vychází v druhém doplněném vydání. V autobiografickém vyprávění se Lustig dostává přes dětství, zkušenosti z koncentračních táborů a době strávené v Americe, až do současnosti.

Arnošt Lustig ve svých dílech čerpá především z vlastní životní zkušenosti. Hrůza holokaustu se stala hlavním tématem jeho tvorby. Zachycuje osudy mladých dívek, žen a starých lidí. Ve svých prózách hledá smysl lidství a podstatu lidského bytí. Pro jeho prózy je charakteristická věcnost podání a střízlivá dramatičnost.

Před odchodem do exilu r. 1968 vydal Arnošt Lustig román Miláček, příběh z izraelsko-arabské války z pohledu novináře. Většina jeho výtisků byla zničena, znovu pak vyšel v Torontu. Nové vydání Nakladatelství Franze Kafky je doplněné o to, co cenzura v roce 1968 zamítla. Příběh je milostné vyprávění o ženě a zemi, kterou má Lustig rád. Čtenář si může klást otázku, zda-li autor miluje více ženu či Izrael.

Nakladatelství Franze Kafky se v tomto roce rozhodlo znovu vydat jednu z prvních a nejzásadnějších knih Arnošta Lustiga. Jsou to Démanty noci vycházející již potřetí v rozšířeném souboru jedenácti strhujících povídek z koncentračních táborů, transportů smrti i pražského květnového povstání. Lustig věnuje knihu parašutistům operace Anthropoid, kteří hrdinně zemřeli po vykonání atentátu na Reinharda Hendricha. Knihou chce uctít tyto hrdiny a také všechny oběti války.

Kniha Arnošta Lustiga O Spisovatelích navazuje na edici Arnošt Lustig O…. "Spisovatel musí stát pevně na zemi a současně se vznášet do oblak" - jak sám autor říká. Arnošt Lustig poutavě vypráví nejen o setkáních se svými kamarády a kolegy, které během svého života v Čechách, Americe a Izraeli potkal, ale i o autorech, které má rád. Mezi více než dvaceti světovými spisovateli nalezneme jména jako Salman Rushdie, Ernst Hemingway, Arthur Miller, Baševis Singer, Ota Pavel, Václav Havel, Ludvík Aškenazy, Bohumil Hrabal a další.

Novela Propast je román jedné vteřiny. Příběh pádu mladého vojáka na dno horské rokliny, kde se mu v posledních chvílích života vrací vzpomínky na koncentrační tábor, mrtvou maminku, se kterou se radí, a dívky, u kterých dodatečně objevuje duši, slité do obrazu snové koupající se dívky. Román o doteku, tělesnosti a bytostné touze muže zemřít v ústech dívky. Příběh o moudrosti matky, která se v dětech neztrácí a nesmrtelnosti mrtvých, dokud žije někdo, kdo na ně vzpomíná.

Čtvrtý, závěrečný svazek Lustigova cyklu ŠOA soubor sedmi povídek a novel s tématem holocaustu obsahuje kromě titulního textu povídky: Neslušné sny, Oleandrové keře, První před branami, Láska, tělo a smrt, Vzpomínka na Pepe Lieblinga, V míru.

Vydání "povídek" Arnošta Lustiga představuje ve svém celku vpodstatě dramatickou epopej lidí 20. století, kterou autor nastavil své době otřesné zrcadlo, co nejsilněji stále aktuální. Jejich motivy se dokonce staly jednoznačně určujícím východiskem i trvalým smyslem vůbec celé jeho literární tvorby. Arnošt Lustig nás právě tím nejvíc upoutává, a také nejvýrazněji se odděluje od spisovatelů své doby, a to proto, že tematika jeho tvorby vychází výhradně ze skutečně bolestných prožitků a ze stálé i dentity vlastních poznatků s líčeným dějem. I když se nám může zdát, že o době nacismu jsme byli dosud opravdu věrohodně informováni a historici z ní vše dostatečně doložili a působivě zhodnotili, při četbě výpovědí Arnošta Lustiga se ale dostáváme m nohem hlouběji, než kam vůbec může dosáhnout práce historiografa, totiž k osobním pocitům lidí ničených pouze pro své pokrevní příslušenství, což osvětluje zrůdnost vlády histlerismu ještě mnohem účinněji, než co nám říkají výsledky badatelů i sebe a ktivnější představivost většiny k němu pouze tematicky zaměřených spisovatelů. Z předmluvy Františka Dvořáka.

Východiskem románu Tma nemá stín je stejnojmenná povídka ze souboru Démanty noci. Vypráví o útěku dvou židovských chlapců z transportu do koncentračního tábora a jejich strastiplné cestě za svobodou. Z konce příběhu není jasné, zda končí smrtí obou protagonistů, ale víme, že i v případě přežití zůstanou svými tragickými zážitky navždy poznamenáni.

Mladá fronta vydává kolekci tří nejznámějších knih Arnošta Lustiga: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou - strhující drama o dívce, která se postavila esesákům poté, co výkvět židovských starších neuspěl při vyjednávání s německým důstojníkem. Dita Saxová - křehká studie dívky, která přežila válku, ale neuměla žít v míru. Colette, dívka z Antverp láska na první pohled, která rozkvetla v osvětimském pekle.

Román Dita Saxová, příběh dívky, která přežila válku a neunesla mír, patří ke klasice české literatury. Poprvé vyšel v roce 1963. V novém vydání pro Nakladatelství Franze Kafky autor doplnil a prohloubil psychologii postav, zvláště u Dity Saxové, kde literárně zpracoval nové poznatky o životě románové předlohy, které získal při cestě po Izraeli v roce 2010.

Ačkoli Arnošt Lustig většinu svých děl stále doplňuje, tato novela zůstala již od roku 1964, kdy vyšla poprvé, téměř netknutá. I tento fakt svědčí o tom, že jde o dokonalé dílo, jedno z nejlepších, které tento český spisovatel napsal. Skupina dvaceti bohatých židovských obchodníků pod vedením pana Cohena je jakoby nedopatřením odvezena z Itálie do koncentračního tábora. V průběhu vyjednávání o výměně za německé zajatce jim nacisté, zastoupení úlisným panem Brenskym, slibují, že za milion švýcarských franků je všechny, včetně mladé tanečnice Kateřiny Horovitzové, odvezou vlakem až k americké lodi… Silný příběh, kde fanatismus dostane zaslouženou lekci od toho nejslabšího protivníka.

Vzpomínky na báječného člověka a spisovatele Otu Pavla jsou jako teskná píseň s radostnými akordy. Jsou to zážitky dvou kamarádů, nádherné okamžiky jejich společného mládí, které strávili prací v rozhlase, novinách a časopisech a prvními pokusy na jejich úspěšné literární dráze, kterou v případě Oty Pavla ukončila předčasná smrt. Kniha je zároveň dobovou freskou charakterizující českou společenskou a politickou scénu po druhé světové válce.

Příběh vojáků beze zbraní, takzvaných PTP, pomocného praporu, lidí vyřazených z občanského života, považovaných za třídní nepřátele, mužů vlastní morálky i nemorálnosti. Příběh vojáka a dívky, pro kterou dezertuje a která se předtím, než utečou, vyspí se všemi v místnosti. Příběh kapitána, který tohoto svého vojáka buď chytí, nebo zastřelí, jak mu nařídili z politického oddělení vojenského okruhu v Karlových Varech. Kniha dříve nesměla vyjít bez cenzurních zásahů a nyní se dostává k českému čtenáři v doplněném vydání.

Před odchodem do exilu r. 1968 vydal Arnošt Lustig román Miláček, příběh z izraelsko-arabské války z pohledu novináře. Většina jeho výtisků byla zničena, znovu pak vyšel v Torontu. Nové vydání Nakladatelství Franze Kafky je doplněné o to, co cenzura v roce 1968 zamítla. Příběh je milostné vyprávění o ženě a zemi, kterou má Lustig rád. Čtenář si může klást otázku, zda-li autor miluje více ženu či Izrael.