Arnošt Lustig strana 4 z 7

Novela se odehrává během jediného dne příměří izraelsko-arabského konfliktu nedlouho po skončení druhé světové války. Na přistávací ploše letiště v Rechaviahu se chystá večírek pilotů, techniků a zdravotních sester, na kopcích nad Jeruzalémem planou arabské ohně. Je to pár dnů, co se dva piloti kvůli poruše stroje nevrátili z průzkumného letu… Lidé z nedaleké vesnice jim připravili hrůznou smrt. V hlavě Johnyho Cohena se rodí plán pomsty: sám, o své vůli a proti předpisům se rychle rozhoduje. Jsou věci, které člověk musí udělat, aby mohl žít sám se sebou.

Hodnota Lustigových povídek spočívá i v tom, že i v terezínském ghettu, v lágrech evokují každodennost, že uprostřed utrpení a lidských tragédií dokázaly zachytit žízeň po životě, nezničitelný zázrak života, a právě toto sdělení propůjčuje autorovu zážitku holocaustu neskutečnou sílu. Jako by svými povídkami Lustig říkal: život je všude - tato deviza se náhodou ve stejném čase programově objevila v názvu rukopisného sborníku, v němž se sešli Kolář se Škvoreckým, Hiršal s Julišem, Zábrana s Havlem. Uprostřed padesátých let byl ve vzduchu společný životní pocit, třeba pramenil z nestejné zkušenosti - pohlédneme-li za hranice, nejpopulárněji se formoval v neorealismu, nikoli náhodou také zhruba deset let po válce. I Arnošt Lustig vydal svědectví, když dozrál a pochopil, že ho může nejpravdivěji zprostředkovat jenom s odstupem a jenom psaním, jež mu poskytuje svobodu dostat se skutečnosti pod povrch a sdělit pravdu o základních hodnotách života, o jeho étosu. Proto není jeho dílo nikdy hotové, v každém novém vydání je doplňuje o nové detaily a obsahy, aby bylo co nejpravdivější. Aby v podtextu dokázalo varovat před ideologií nenávisti, jež přesvědčivě nezobrazena by byla stěží pochopitelná, a tragedie by se mohla kdykoli znovu opakovat.

Novela o síle a moci iluzí.

Kniha je volným pokračováním titulu 3x18 (portréty a postřehy). Autor ji věnoval vzpomínce na báječného člověka a spisovatele Otu Pavla. Jsou to zážitky dvou kamarádů líčící nádherné okamžiky jejich společného mládí, které strávili prací v rozhlase, novinách a časopisech a prvními pokusy na jejich úspěšné literární dráze, kterou v případě Oty Pavla ukončila předčasná smrt. Kniha je zároveň dobovou freskou charakterizující českou společenskou a politickou scénu po druhé světové válce.

Esence ženy někdy skryté, jindy vyřčené, ale vždy více či méně přítomné téma knih Arnošta Lustiga. Ve svém pozdním díle, Židovské trilogii, nechává autor tento námět zaznít plnou silou.Jak jsme však již u tohoto spisovatele zvyklí, nejedná se o

Cirkusová krasojezdkyně a prostitutka, dvacetiletá Soňa Inge Grossová řečená Tanga, musí čelit v terezínském ghettu nejen své minulosti, ale i nejisté budoucnosti. Dění kolem sebe měří perspektivou koní, jediných bytostí, se kterými se sžila a jimž porozuměla. Jejich volnost a nespoutanost jí o to tragičtěji připomínají vězení, nesvobodu a pokřivené vztahy, jejichž příčinou není pokaždé jenom válka.

Knihou Deštivé poledne obnovuje Mladá fronta vydávání sebraných spisů Arnošta Lustiga, které započalo a nedokončilo nakladatelství Hynek. Jedná se o soubor osmnácti novel a povídek věnovaných převážně holocaustu Židů za 2. světové války. Zatímco úvodní povídky zachycují prožitky a pocity židovských obyvatel před transportem, jádro knihy tvoří prózy zabývající se postavením bezmocného jedince v soukolí nelidské mašinérie koncentračních táborů. Na závěr knihy autor zařadil i řadu povídek odehrávajících se krátce po válce, jejichž hrdinové zápasí se svými válečnými traumaty. Na základě vlastní neopakovatelné zkušenosti nám Lustig ve svých prózách dává nahlédnout samotnou podstatu člověka i to, jak se projevuje v mezních životních situacích.

Teď, tenkrát a ještě dřív než tenkrát. Hrdinové tří Lustigových novel přežili válku a koncentráky, ale na jejich poválečném teď se nesmazatelně podepsalo to, co bylo tenkrát.

Novinka z tvorby literární legendy nevybočuje z rámce, který se pro A. Lustiga stal celoživotním údělem. Známý spisovatel, který se proslavil působivým ztvárněním vlastních zkušeností přežití holocaustu, vypráví na základě svých krutých zkušeností o osudech mužů a žen za 2. světové války.

Pozoruhodná kniha z tvorby české i světové literární legendy, profesora Univerzity of Washington, uzavírá volný cyklus sugestivních příběhů na klasické lustigovské téma - ztvárnění holocaustu na základě vlastních nepapomenutelných zkušeností.

Rozhovor Arnošta Lustiga s Markétou Mališovou na téma žena – žena jako matka, milenka, přítelkyně. Žena múza mužů a žena nepokořená tichá bojovnice. Takto a v mnoha dalších rolích Arnošt Lustig vnímá ženu. S nadhledem svého věku a životních zkušeností se

Strhující autobiografie legendárního českého spisovatele obsahující i řadu unikátních portrétů osobností světového významu, které autor osobně poznal. Kniha je zároveň rozsáhlou freskou života druhé poloviny 20. století.

Vybrané eseje Arnošta Lustiga z let 1965–2008: Svět, do kterého jsme se narodili. Osvětim-Březinka. O smyslu života. Zabil tvého otce, nezapomeň! Král promluvil, neřekl nic. Paměť. Jediná dosažitelná nesmrtelnost člověka. Projev při otevření výstavy o terezínském divadle 15. března 2000. Ještě jednou o mrtvých, kteří žijí. Exil jako osud. Naděje a skutečnost. O literatuře. Pro koho píšu.

Autor sám v úvodu prohlásil:“Tahle knížka vznikla nápadem nakladatele Andreje Šťastného vybrat ze všech mých knih citáty, které si to zaslouží. Také podpořit studenty, protože některé knížky, z nichž citáty pocházejí, jako Kateřina Horovitzová a další, se staly školní četbou a předlohou k maturitním otázkám. Je určena i starším čtenářům, kteří mají maturitu dávno za sebou, a mladším, kteří k ní mají daleko, a koneckonců i těm, kteří žádnou maturitu nepotřebují, a z jejichž citátů by se také dala sestavit podobná knížka.“

Ludvíček a Markétka se poznají v Terezíně. Jí je dvanáct a on je o dva roky starší. Chlapec vykonává různé práce, přivydělává si jako nosič kufrů, zametá ulice, vozí mrtvé… Především však kufry vykrádá - vybírá si ty, které mohou být bohatých lidí, bere si, co se mu hodí nebo co potřebuje, co by mohl vyměnit. I v tomhle pekle můžeš být šťastná, vysvětluje Ludvíček dívce. Je do ní zamilovaný až po uši.

Lustigův milostný příběh z terezínského gheta doplňuje dlouhá povídka teprve třiadvacetileté Michaely Kabátové o židovské rodině, prchající na počátku války z Polska. Výtečně napsaný příběh vypráví desetiletá Bronia.