Bernard Cornwell strana 10 z 11

Bledý jezdec navazuje na román Poslední království, první díl této Cornwellovy ságy. Na konci 9. století se téměř celá Anglie ocitá v rukou dobyvačných vikinských, především dánských kmenů a odolává jim pouze západosaské království pod vládou krále Alfreda. Dánové, jak jsou tito Vikingové nazýváni, však chtějí dobýt i Wessex a přitáhnou s velkým vojskem, aby si podmanili i tuto poslední zemi. Po jejich zrádném vpádu do Wessexu, když dánský vojevůdce Guthrum porušil sjednaný mír, je Alfred nucen uchýlit se jako psanec s nepočetným houfem věrných do bažinaté oblasti kolem ústí řeky Pedredan. Zdá se, že osud jeho království a tím i celé Anglie je zpečetěn. Alfred se však nevzdává, rozesílá do všech koutů země posly a pomalu shromažďuje vojsko, s nímž chce vytáhnout proti Dánům do boje, porazit je, a tak zbavit Anglii jejich vlivu, aby ji mohl později sjednotit pod svou korunou. Se shromažďováním vojska mu vydatně pomáhá Uhtred, který má také hlavní zásluhu na vítězství Sasů v rozhodující bitvě u Ethandunu. Uhtred, potomek northumbrijského velmože, v deseti letech osiřel, padl do zajetí Dánů a v jejich zemi vyrostl v muže, byl vycvičen na válečníka a přijal za své vikinské způsoby. Třebaže pro něj není z mnoha důvodů lehké se rozhodnout, ke které straně se přidat, v pravou chvíli si uvědomuje, že je Sas, a odhodlaně se postaví po bok krále Alfreda. V nesnadném Uhtredově dilematu hraje rovněž roli zásadní odlišnost osobností obou mužů. Král Alfred, velmi zbožný křesťan a vzdělaný člověk, nemá Uhtreda příliš rád, neboť ho považuje za pohana a arogantního válečníka se způsoby barbarských Vikingů, a Uhtred má zase králi za zlé, že se obklopuje kněžími a nechává se jimi příliš ovlivňovat. Přesto se tito dva muži ocitnou vedle sebe v jedné bojové řadě a jejich komplikované spojenectví vede saské vojsko do boje o samu existenci Anglie. Tím však Uhtredovo váhání, ke které straně se věrně a navždy přidat, nekončí…

Další román, jehož hrdinou je Richard Sharpe, je z období konce napoleonských válek. Píše se rok 1814 a Evropou se šíří zvěsti, že Napoleon kapituloval, byl zavražděn nebo uprchl. Ale předtím, než válka definitivně skončí porážkou Francouzů a Sharpe bude moci svůj palaš odložit, dojde k jednomu z nejkrvavějších bojů celé války, k bitvě o město Toulouse. Avšak Sharpův boj se neodehrává pouze na bitevním poli, neboť je nucen bojovat o svou čest a o to, aby se očistil od falešného obvinění, které proti němu zkonstruoval neznámý nepřítel. Sharpovi se podaří uniknout britskému válečnému soudu a musí svého zákeřného nepřítele odhalit a pomstít se mu. A jeho pomsta je důmyslná a drtivá.

Anglický chlapec Uhtred se narodil v devátém století jako syn northumbrijského velmože. V deseti letech osiřel, upadl do zajetí a dánský válečník ho přijal za vlastního a naučil vikinským způsobům. Uhtredův osud je však nerozlučně spojen se západosaským králem Alfredem, jenž vládne jedinému anglickému království, které ještě odolává náporu Dánů. Uhtred dorůstá v bojích mezi Angličany a Dány a za střetů mezi křesťanstvím a pohanstvím. Dlouho si není jistý, ke které straně se věrně a natrvalo přidat, až ho krveprolití za jednoho zimního úsvitu přitáhne k Angličanům. Práh mužnosti překročí v okamžiku, kdy Dánové zahajují svůj dosud nejprudší útok na Alfredovo království. Sňatek jej připoutá ještě pevněji k Západním Sasům, a když se jeho žena a dítě ztratí v chaosu za dánského vpádu, musí se v bitvě na mořském pobřeží utkat s nejsilnějším z vikinských náčelníků. Tam také v hrůze střetnutí hradeb štítů poznává, komu se zaváže věrností a kam skutečně patří. Bernard Cornwell v Uhtredovi vytváří jednu ze svých nejzajímavějších a nejpůsobivějších heroických postav a dynamickým, vášněmi naplněným dějem Posledního království dosahuje jednoho z vrcholů své dosavadní bohaté tvorby.

Román Bernarda Cornwella Smrt králů přináší další příběh Uhtreda z Bebbanburgu, velmože ve službách wessexského krále Alfreda, později zvaného Veliký. Alfred však umírá a zdá se, že s ním umírá i jeho sen o sjednocení anglických křesťanských království, neboť Británii hrozí, že země po jeho smrti opět upadne do chaosu vnitřních rozbrojů a válek s vikinskými Dány. Alfred chce, aby po něm nastoupil vládu jeho syn Edward, ale jsou tu další sasští páni, kteří si činí nárok na uvolněný trůn, a na severu čekají na svou příležitost pohanští Dánové se svým dávným snem ovládnout Wessex. Přísaha věrnosti váže Uhtreda k Alfredovi, ale ne k Edwardovi. Má složit přísahu i jemu, jak si přeje Alfred? Uhtred váhá. Navíc se stále nevzdává úmyslu získat zpět své panství a svou tvrz, o které ho podvodně připravil jeho strýc. Nakonec si uvědomuje, že je to on, kdo jako hlavní vojevůdce saských sil může velkou měrou přispět k tomu, aby se Alfredův sen uskutečnil, anebo ho naopak odsoudit k zapomnění, pokud Wessex opustí.

Uprostřed alžbětinské Anglie sní Richard Shakespeare o oslnivé herecké kariéře. Prozatím se díky využívání hezké tváře, obratného kradení a pozoruhodné výmluvnosti protlouká, jak se dá. Vztah ke staršímu bratrovi, jehož hvězda právě stoupá, není vůbec přátelský a poslední zbytky vděčnosti za to, že se Richarda ujal po útěku z rodného Stratfordu, se pomalu, ale jistě vytrácejí. Když se ztratí nenahraditelné rukopisy her, po nichž pase konkurenční divadlo, hrdina knihy je nucen sehrát svou životní roli a ukrást texty zpátky. Při tom se dostává do ožehavých situací v nebezpečných, ale i nejvznešenějších částech a vrstvách Londýna, seznámí se s milou dívkou, podílí se na představení Snu noci svatojánské, uspořádaného u příležitosti svatby lorda komořího a před očima samotné královny Alžběty I. Autor uplatňuje veškeré své vypravěčské umění a udržuje od začátku až do konce čtenáře v napětí. Kniha zřejmě patří k jeho nejpůsobivějším dílům.

Román přináší další příběh Uhtreda z Bebbanburgu, velmože ve službách wessexského krále Alfreda, později zvaného Veliký. Alfred však umírá a zdá se, že s ním umírá i jeho sen o sjednocení anglických křesťanských království, neboť Británii hrozí, že země po jeho smrti opět upadne do chaosu vnitřních rozbrojů a válek s vikinskými Dány. Alfred chce, aby po něm nastoupil vládu jeho syn Edward, ale jsou tu další sasští páni, kteří si činí nárok na uvolněný trůn, a na severu čekají na svou příležitost pohanští Dánové se svým dávným snem ovládnout Wessex. Přísaha věrnosti váže Uhtreda k Alfredovi, ale ne k Edwardovi. Má složit přísahu i jemu, jak si přeje Alfred? Uhtred váhá. Navíc se stále nevzdává úmyslu získat zpět své panství a svou tvrz, o které ho podvodně připravil jeho strýc. Nakonec si uvědomuje, že je to on, kdo jako hlavní vojevůdce saských sil může velkou měrou přispět k tomu, aby se Alfredův sen uskutečnil, anebo ho naopak odsoudit k zapomnění, pokud Wessex opustí.

Alfréd király halála után tünékeny béke honol Anglia királyságaiban - a dánok uralják az északi földeket, míg Wessex és Mercia a szászok kezében marad. Ám egy harcos számára épp a békeidő jelenti a legnagyobb kihívást. Uhtred, a néhai király ünnepelt bajnoka elveszti az új uralkodó kegyét, s amikor egy meggondolatlan pillanatában szabad folyást enged haragjának, búcsút inthet a birtokainak is. Számkivetett lesz, akit keresztények és pogányok egyformán kárhoztatnak. Csupán maroknyi embere marad hű hozzá, amikor északnak vonul, hogy egy merész lépéssel megpróbálja visszaszerezni ősi jussát, Bebbanburgot - a sziget legnagyszerűbb erődítményét. Ám a törékeny béke véget ér: Hosszúkardú Cnut, a félelmetes dán hadúr féktelen haragra gerjed, amikor elrabolják asszonyát és örökösét. A véres háborúból egyetlen királyság sem maradhat ki, amíg el nem dől, hogy Anglia földje a szászoké vagy a dánoké lesz-e. Uhtrednek, a számkivetettek pogány urának pedig az rendeltetett, hogy eldöntse, hol és mikor kerül sor a döntő ütközetre. Bernard Cornwell monumentális Angolszász históriák-sorozata Anglia születése és a viking háborúk korába visz el minket. A könyvsorozatból a BBC és a Netflix készített nagy sikerű tévéadaptációt Az utolsó királyság címmel, amelyet Magyarországon forgattak.

Anglia megosztott, a viking inváziónál is nagyobb erővel feszítik szét belső ellentétei. Mercia uralkodója haldoklik, törvényes örököse nincs. Felesége ugyan félelmetes harcos és nagy hadvezér, de asszony még egyetlen angol királyság felett sem uralkodott - ráadásul nélkülöznie kell a súlyos sebbel küzdő legerősebb harcosát és bajnokát, Bebbanburgi Uhtredet. Az üres trónra áhítozó riválisok készek vérbe borítani a sokat szenvedett országot. A kiélezett helyzet a rivális nyugati szászoknak is esélyt teremt arra, hogy végre bekebelezzék Merciát. S miközben a szászok között eluralkodik a káosz, az ezúttal nyugatról érkező vikingek szabadon dúlhatják fel a vezető nélkül maradt királyságot - és gyűjthetnek erőt az elbizakodott Wessex ellen. Anglia jövője pengeélen táncol. Mindennél nagyobb szükség lenne egy hősre, aki szembeszáll a Merciát fenyegető ellenséggel, s végső soron egy egész nemzet sorsát eldönti… Bernard Cornwell monumentális Angolszász históriák-sorozata Anglia születése és a viking háborúk korába visz el minket. A könyvsorozatból a BBC és a Netflix készített nagy sikerű tévéadaptációt Az utolsó királyság címmel, amelyet Magyarországon forgattak.

Druhá část navazující na román Rebel. Znovu se tu setkáváme s Nathanielem Starbuckem, oběma Faulconery, otcem a synem, drsným a statečným jižanským seržantem Thomasem Truslowem a jeho krásnou dcerou Sally, působící nyní jako hvězda nejluxusnějšího richmondského nevěstince. Na pozadí skutečných historických událostí jako bitva na Ball’s Bluffu a tažení seveřanského generála McClellana na hlavní město Konfederace se dále rozvíjí napínavý příběh Nathaniela Starbucka. Ze zběhlého seminaristy se postupně proměňuje v ostříleného válečníka a u mužstva oblíbeného důstojníka, ale zároveň musí zápolit s neutuchající záští nesmírně bohatého a vlivného Washingtona Faulconera, který se už stal brigádním generálem. V důsledku jeho intrik upadá Nate do podezření z vyzvědačství ve prospěch severu, a když se vymaní ze spárů sadistického poručíka jižanské kontrarozvědky, ocitne se před těžkou volbou. Musí se rozhodnout mezi věrností své rodině a domovskému Severu a loajalitou k Jihu jakožto nové vlasti, kterou si sám zvolil. Stejnou volbu, jenomže v opačném směru, musí podstoupit i jeho přítel, rodilý jižan, zbožný a slušný, ale nerozhodný Adam Faulconer. Jak své problémy oba vyřeší, tvoří děj tohoto příběhu. Čtenář se zároveň seznámí s četnými dobovými reáliemi. Značnou pozornost věnuje autor výzbroji a výstroji armád a tehdejším způsobům vedení boje, ale také společenským a politickým poměrům za americké občanské války, za kterýmžto účelem je kniha zalidněna nejen smyšlenými postavami hlavních hrdinů, ale také velkým počtem figur skutečně historických, z nichž každá sehrála svou větší či menší úlohu v dějinách Spojených států. Kromě zábavy tedy poskytuje i nemálo faktického poučení.

Pevnost se poněkud odlišuje od všech předchozích knih Bernarda Cornwella, v nichž autor obvykle líčí vlastní románový příběh zasazený do historického rámce. Tentokrát je tomu naopak a Cornwell popisuje románovou formou skutečnou událost z takzvané am erické revoluce, tedy války Spojených států za nezávislost na Velké Británii. Neúspěšný útok, který podnikli povstalci v létě roku 1779 na nově zřízenou britskou pevnost Fort George na poloostrově Majabigwadusu v Penobscotském zálivu, dnes představuj e poměrně málo známou epizodu z této války. Možná proto se jí také říká zapomenutá bitva a mnozí Američané si jistě přejí, aby zůstala zapomenuta navždy, neboť znamenala nejhorší katastrofou amerického válečného loďstva v historii Spojených států p řed japonským útokem na Pearl Harbor. Přesto nakonec celá válka skončila porážkou Británie a uznáním nezávislosti Spojených států amerických. Autor líčí celou událost objektivně a střídá pohledy z obou stran konfliktu.

Vládce Mercie Athelred umírá, aniž po sobě zanechal mužského potomka, a začíná boj o uvolněný trůn. Největší mercijský válečník Uhtred z Bebbanburgu vždy podporoval Athelredovu manželku Athelflaed a také teď se snaží prosadit, aby se vlády nad Mercií ujala ona. Přijmou však mercijští páni a ealdormani jako svého vůdce ženu, třebaže je dcerou krále Alfreda a sestrou současného panovníka Wessexu? A zatímco v Mercii panuje nesvornost znásobená snahou Západosasů přičlenit Mercii ke svému království, objevuje se na severní hranici země nový nepřítel. Sasové zoufale potřebují silného vůdce, ale místo toho bojují mezi sebou o uvolněný trůn a hrozí, že bude zničena jednota Sasů a s ní vše, čeho Sasové ve všech tvrdých bojích se seveřany dosáhli.

Děj páté knihy Cornwellovy ságy z ranných dob anglických království se odehrává v posledních letech devátého století. Wessexský král Alfred, později zvaný Veliký, je čím dál víc sužován nemocemi a cítí, že se blíží konec jeho dnů. Dědic trůnu, Alfredův sy

Je rok 1807 a poručík Richard Sharpe, který se nedávno vrátil z Indie do Anglie, uvažuje o tom, že odejde z armády. Při jednom náhodném setkání však dostane nabídku, aby doprovázel jako osobní strážce gardového důstojníka Johna Lavissera na tajné misi do Dánska. Lavisser má za úkol předat britský úplatek dánskému korunnímu princi a získat tak Dány na britskou stranu v hrozícím válečném konfliktu s Francouzi. Sharpovi se to zdá jako snadný úkol a přijímá. Avšak v Evropě, která se zmítá v neklidu rozvířeném ambicemi Francouzů, není nic snadné. Dánové mají velmi ceněnou bitevní flotilu, která je schopná nahradit válečné loďstvo Francouzů, zničené v bitvě u Trafalgaru. To ví dobře i Napoleon Bonaparte a chystá se do Dánska vtrhnout, aby se jeho lodí zmocnil. Jestliže tomu chtějí Britové zabránit, musejí jednat rychle. Sharpe má za úkol chránit Lavissera před francouzskými agenty, jimiž se to v dánském hlavním městě jen hemží, ale dřív, než doplují do Kodaně, odhalí v Lavisserovi zrádce a pozná, že celá mise je odsouzena k nezdaru. V Kodani zuří temná válka výzvědných agentů plná brutality a Sharpe se v ní ocitá jako obětovaný. Jsou však situace, v nichž právě pěšec rozhoduje velkou šachovou hru. Protože snaha o uplacení korunního prince skončila fiaskem, připlouvá ke Kodani britská flotila, aby se dánských lodí zmocnila bojem. Ve chvíli, kdy se dánské vojsko snaží zbavit město britského obležení, naráží na oddíly červenokabátníků a střelců pod velením sira Arthura Wellesleyho a o osudu Kodaně je rozhodnuto. A v době, kdy je město pod těžkou palbou britských děl, musí Sharpe chránit slabou ženu, pronásledovat zrádce a ještě bojovat o vlastní holý život.

Sedmý příběh série o Richardu Sharpovi, nyní poručíku britské armády v době napoleonských válek, se odehrává na jaře roku 1809 v Portugalsku. Sharpe je se svými střelci a seržantem Harperem vyslán na sever do Porta, aby pomohli při evakuaci dvou žen, vdovy po britském obchodníkovi a její devatenáctileté dcery Kateřiny. Těsně před jejich příchodem však dívka zmizí a Sharpe s malým oddílem střelců uvízne ve městě obleženém postupujícími Francouzi. Spolu se skupinou portugalských vojáků se pak snaží probojovat se zpátky do britské linie a přitom je náhoda nebo osud přivede do vesnice, v níž zrádný britský důstojník ukryl Kateřinu, aby ji využil ve svých plánech. A pak se situace na portugalském bojišti změní. Velení britských sil na Pyrenejském poloostrově se ujímá sir Arthur Wellesley a Sharpe se svými střelci mu nejen pomůže vyhnat z Porta armádu maršála Soulta, ale také se účastní jejího pronásledování na sever země, kde v boji u Saltadoru, slavného mostu přes horskou soutěsku, zachrání Kateřinu a ztrestá zrádce.

Jeho krev je saská. Jeho srdce je vikinské. Jeho bojištěm je Anglie.   Uhtred z Bebbanburgu sice získal zpět své rodové sídlo, ale obklopený ze všech stran starými i novými nepřáteli si svého vítězství dlouho neužil. V Mercii vypukla vzpoura odbojných pánů proti wessexskému králi Edwardovi, který se snaží připojit jejich zemi ke svému království. Ani ve Wessexu však není klid, neboť se zdá, že nemocný Edward už dlouho na trůnu nevydrží, a různé soupeřící skupiny už zahajují boj o jeho nástupce. Do toho všeho pokračují ze severu nájezdy Norů v jejich neustálém hladu po půdě. Za této situace, navíc stižený krutou ranou osudu v podobě smrti milované dcery, se pověstný válečník Uhtred opět ocitá před dilematem, kde je jeho místo. Celá desetiletí se pohyboval mezi pohanským a křesťanským světem, mezi tím starým, v němž se narodil, a novým, jenž se kolem něj utváří; mezi Sasy a vikingy. A nyní, jak větry změn sílí, se musí rozhodovat znovu.   „Nejlepší popis bitev, jaký jsem kdy četl, minulých i zcela nedavných. Cornwell doslova probouzí historii k životu.“ – George R. R. Martin

Uhtred z Bebbanburgu se vydává do boje, který rozhodne o osudu Anglie. Série Anglosaská kronika je čím dál dramatičtější a postava Uhtreda z Bebbanburgu stále zajímavější – v mnoha ohledech moderní hrdina čelí novému světu s měnícími se vládci, ale stále se drží tradičních hodnot muže, který ctí přísahu a stojí za svým slovem. Wessexský král Edward chřadne a s blížící se smrtí ztrácí kontrolu nad svými následníky i podporovateli. Možní dědicové jeho trůnu jsou dva a mezi nimi se schyluje k boji nejen o to, kdo se stane příštím vládcem Wessexu, ale také který z nich bude pokračovat v uskutečňování snu krále Alfreda o sjednocení všech saských království v jedinou zemi. Pro Uhtreda z Bebbanburgu je však nejdůležitější, aby jeho milovaná Northumbrie zůstala nezávislá. A i když nemá chuť se v očekávaném boji na jihu Británie jakkoliv angažovat, zavleče ho do něj útok hlavního podporovatele jednoho z kandidátů a nečekaná žádost o pomoc ze strany druhého z nich. A Uhtred, vázaný přísahou, že po Edwardově smrti zabije dva muže, se vydává s malým oddílem svých věrných do boje, který rozhodne o osudu Anglie.