Bernard Cornwell strana 12 z 12

Je rok 1807 a poručík Richard Sharpe, který se nedávno vrátil z Indie do Anglie, uvažuje o tom, že odejde z armády. Při jednom náhodném setkání však dostane nabídku, aby doprovázel jako osobní strážce gardového důstojníka Johna Lavissera na tajné misi do Dánska. Lavisser má za úkol předat britský úplatek dánskému korunnímu princi a získat tak Dány na britskou stranu v hrozícím válečném konfliktu s Francouzi. Sharpovi se to zdá jako snadný úkol a přijímá. Avšak v Evropě, která se zmítá v neklidu rozvířeném ambicemi Francouzů, není nic snadné. Dánové mají velmi ceněnou bitevní flotilu, která je schopná nahradit válečné loďstvo Francouzů, zničené v bitvě u Trafalgaru. To ví dobře i Napoleon Bonaparte a chystá se do Dánska vtrhnout, aby se jeho lodí zmocnil. Jestliže tomu chtějí Britové zabránit, musejí jednat rychle. Sharpe má za úkol chránit Lavissera před francouzskými agenty, jimiž se to v dánském hlavním městě jen hemží, ale dřív, než doplují do Kodaně, odhalí v Lavisserovi zrádce a pozná, že celá mise je odsouzena k nezdaru. V Kodani zuří temná válka výzvědných agentů plná brutality a Sharpe se v ní ocitá jako obětovaný. Jsou však situace, v nichž právě pěšec rozhoduje velkou šachovou hru. Protože snaha o uplacení korunního prince skončila fiaskem, připlouvá ke Kodani britská flotila, aby se dánských lodí zmocnila bojem. Ve chvíli, kdy se dánské vojsko snaží zbavit město britského obležení, naráží na oddíly červenokabátníků a střelců pod velením sira Arthura Wellesleyho a o osudu Kodaně je rozhodnuto. A v době, kdy je město pod těžkou palbou britských děl, musí Sharpe chránit slabou ženu, pronásledovat zrádce a ještě bojovat o vlastní holý život.

Kniha Sharpova pevnost přináší další z řady příběhů Richarda Sharpa, nyní už praporečníka britské koloniální armády a hlavního hrdiny mnohadílného seriálu Bernarda Cornwella, v němž autor líčí boje Britů v Indii a později slavné bitvy napoleonských válek v Evropě v letech 1799 až 1820. Je prosinec roku 1803 a Richard Sharpe je jmenován praporečníkem armády sira Arthura Wellesleyho, která se snaží dovést do konce takzvanou maráthskou válku o nadvládu nad Indií. Sharpe, který si nemůže na novou hodnost zvyknout a raději by zůstal seržantem, je ve svém novém pluku pověřen nezajímavým posláním doprovázet výstrojní vlak. Při plnění tohoto úkolu však odhalí rozsáhlou zpronevěru vojenského materiálu, do níž je zapleten kromě jeho nového nadřízeného také Sharpův odvěký nepřítel seržant Obadiah Hakeswill, který navíc ukradne Sharpovi šperky z pokladu sultána Típúa. Obojí, umocněné starým nepřátelstvím, je dostatečným důvodem k tomu, aby se proradný seržant snažil Sharpa odstranit. Hakeswill má na své straně mocné spojence, zatímco Sharpe se může spolehnout jen na vlastní důvtip a statečnost, a také na osiřelého arabského chlapce. Situace, v níž je Sharpe nucen čelit nesčetným ohrožením, ho nakonec dovede zpátky k jeho původnímu třiatřicátému královskému pluku, s nímž se pod velením plukovníka Wellesleyho (pozdějšího vévody z Wellingtonu) zúčastní dobývání nedobytné pevnosti Gawilghur...

Sedmý příběh série o Richardu Sharpovi, nyní poručíku britské armády v době napoleonských válek, se odehrává na jaře roku 1809 v Portugalsku. Sharpe je se svými střelci a seržantem Harperem vyslán na sever do Porta, aby pomohli při evakuaci dvou žen, vdovy po britském obchodníkovi a její devatenáctileté dcery Kateřiny. Těsně před jejich příchodem však dívka zmizí a Sharpe s malým oddílem střelců uvízne ve městě obleženém postupujícími Francouzi. Spolu se skupinou portugalských vojáků se pak snaží probojovat se zpátky do britské linie a přitom je náhoda nebo osud přivede do vesnice, v níž zrádný britský důstojník ukryl Kateřinu, aby ji využil ve svých plánech. A pak se situace na portugalském bojišti změní. Velení britských sil na Pyrenejském poloostrově se ujímá sir Arthur Wellesley a Sharpe se svými střelci mu nejen pomůže vyhnat z Porta armádu maršála Soulta, ale také se účastní jejího pronásledování na sever země, kde v boji u Saltadoru, slavného mostu přes horskou soutěsku, zachrání Kateřinu a ztrestá zrádce.

Anglia megosztott, a viking inváziónál is nagyobb erővel feszítik szét belső ellentétei. Mercia királya haldoklik, törvényes örököse nincs. Felesége ugyan félelmetes harcos és nagy vezér, de asszony még egyetlen angol királyság felett sem uralkodott - ráadásul nélkülöznie kell legerősebb harcosát és bajnokát, Bebbanburgi Uhtredet. Minden adott az üres trónért vívott véres csatához. A kiélezett helyzet a rivális nyugati szászoknak is esélyt teremt arra, hogy bekebelezzék Merciát. Eluralkodik a káosz, az ezúttal nyugatról érkező vikingek pedig szabadon dúlhatják fel az országot. Anglia egész jövője pengeélen táncol. Mindennél nagyobb szükség lenne egy hősre, aki szembeszáll a Merciát fenyegető ellenséggel, s végső soron egy egész nemzet sorsát eldönti... Az üres trón Cornwell nagyszabású történelmi sorozatának, az Angolszász históriáknak a nyolcadik része.