Bernard Cornwell strana 11 z 12

Sedmý příběh série o Richardu Sharpovi, nyní poručíku britské armády v době napoleonských válek, se odehrává na jaře roku 1809 v Portugalsku. Sharpe je se svými střelci a seržantem Harperem vyslán na sever do Porta, aby pomohli při evakuaci dvou žen, vdovy po britském obchodníkovi a její devatenáctileté dcery Kateřiny. Těsně před jejich příchodem však dívka zmizí a Sharpe s malým oddílem střelců uvízne ve městě obleženém postupujícími Francouzi. Spolu se skupinou portugalských vojáků se pak snaží probojovat se zpátky do britské linie a přitom je náhoda nebo osud přivede do vesnice, v níž zrádný britský důstojník ukryl Kateřinu, aby ji využil ve svých plánech. A pak se situace na portugalském bojišti změní. Velení britských sil na Pyrenejském poloostrově se ujímá sir Arthur Wellesley a Sharpe se svými střelci mu nejen pomůže vyhnat z Porta armádu maršála Soulta, ale také se účastní jejího pronásledování na sever země, kde v boji u Saltadoru, slavného mostu přes horskou soutěsku, zachrání Kateřinu a ztrestá zrádce.

Az 1810-es években az Old Bailey számított London egyik legforgalmasabb utcájának. Itt komorlott a Newgate börtönépülete, és időről időre itt gyülekezett a kíváncsi, borzongásra vágyó tömeg a nyilvános kivégzésekre. Charles Corday portréfestőnek már csak hét nap volt hátra ... Folytatás ›› az életből. Azzal vádolták, hogy meggyilkolta a nem éppen feddhetetlen erkölcsű grófnét, akinek az arcképén dolgozott. A bíróság bűnösnek találta, és kötél általi halálra ítélte. Anglia akasztófáit igencsak sűrűn dolgoztatták ezekben az időkben, abban a hitben, hogy egyedül a kíméletlen és brutális büntetés segíthet gátat vetni a bűnözésnek. Anglia és Wales területén 1816 és 1820 között több száz ember kivégzése vált köztéri látványossággá, pedig csak a halálos ítéletek egytizedét hajtották végre. S hogy miért? A halálraítélt rokonai és barátai megtettek mindent, hogy megkapják befolyásos arisztokraták, politikusok, egyházi személyek aláírását a kegyelmi kérvények benyújtásához, amelyek elárasztották a belügyminisztériumot. Kivételes esetekben, a látszatra való tekintettel vagy a társadalmi nyomás hatására, a belügyminiszter független nyomozót nevezett ki az ügyek kivizsgálására. Ilyen alkalmi nyomozó volt Rider Sandman, az egykori katona, aki megjárta a waterlooi csatateret is. Bár nem volt hivatásos rendőr, abban a reményben vállalta a megbízatást, hogy viszonylag könnyű munkával szép pénzt kereshet. A nyomozás során azonban többet is megtudott, mint kellett volna, és megjárva Newgate bűzös celláit és az arisztokrácia parfümtől illatozó fogadószobáit, egyre több ellenséget szerzett magának. Pedig hét nap nagyon kevés volt, hogy egy ártatlan embert megmentsen az akasztófától, miközben a hóhér csak a dolgára várt. A(z) Szorul a hurok (Könyv) szerzője Bernard Cornwell.

The continuing story of Arthur, the second in a trilogy which began with THE WINTER KING. The novels bring Arthur and his world to vivid life. A man battling for his vision of the future in a brutal age, dragged down by suspicions and magics of the past,

The eighteenth novel in this bestselling adventure series takes Richard Sharpe to battle in Copenhagen. It is 1807 and Lieutenant Richard Sharpe, recently returned to England, is offered a new job: go to Copenhagen, help the Honourable John Lavisser deliver a bribe, and so stop a war. It seems very easy. But nothing is easy in a Europe stirred by French ambitions. The Danes possess a battle fleet that could replace every warship the French lost at Trafalgar and Napoleon's forces are gathering to take it. The British must stop them. Sharpe is ordered to protect Lavisser against the French agents who infest the Danish capital. It is a shadow war of spies and brutality in which Sharpe is a sacrificial pawn. But sometimes pawns can change the game and Sharpe, when he discovers a traitor in their midst, makes his own rules. As the Danish army attempts to raise the British siege, it is met by Sir Arthur Wellesley with a force of redcoats and riflemen. Copenhagen is doomed. In nights of merciless British bombardment, Sharpe must protect a woman, hunt his traitor and stay alive.

Je rok 1807 a poručík Richard Sharpe, který se nedávno vrátil z Indie do Anglie, uvažuje o tom, že odejde z armády. Při jednom náhodném setkání však dostane nabídku, aby doprovázel jako osobní strážce gardového důstojníka Johna Lavissera na tajné misi do Dánska. Lavisser má za úkol předat britský úplatek dánskému korunnímu princi a získat tak Dány na britskou stranu v hrozícím válečném konfliktu s Francouzi. Sharpovi se to zdá jako snadný úkol a přijímá. Avšak v Evropě, která se zmítá v neklidu rozvířeném ambicemi Francouzů, není nic snadné. Dánové mají velmi ceněnou bitevní flotilu, která je schopná nahradit válečné loďstvo Francouzů, zničené v bitvě u Trafalgaru. To ví dobře i Napoleon Bonaparte a chystá se do Dánska vtrhnout, aby se jeho lodí zmocnil. Jestliže tomu chtějí Britové zabránit, musejí jednat rychle. Sharpe má za úkol chránit Lavissera před francouzskými agenty, jimiž se to v dánském hlavním městě jen hemží, ale dřív, než doplují do Kodaně, odhalí v Lavisserovi zrádce a pozná, že celá mise je odsouzena k nezdaru. V Kodani zuří temná válka výzvědných agentů plná brutality a Sharpe se v ní ocitá jako obětovaný. Jsou však situace, v nichž právě pěšec rozhoduje velkou šachovou hru. Protože snaha o uplacení korunního prince skončila fiaskem, připlouvá ke Kodani britská flotila, aby se dánských lodí zmocnila bojem. Ve chvíli, kdy se dánské vojsko snaží zbavit město britského obležení, naráží na oddíly červenokabátníků a střelců pod velením sira Arthura Wellesleyho a o osudu Kodaně je rozhodnuto. A v době, kdy je město pod těžkou palbou britských děl, musí Sharpe chránit slabou ženu, pronásledovat zrádce a ještě bojovat o vlastní holý život.

Děj dalšího pokračování slavné série Sharpových příběhů se odehrává v červenci roku 1809 a vrcholí bojem o španělské město Talavera. Sharpova malá skupina třiceti střelců je přiřazena k jihoessexskému pluku, kterému velí neschopný podplukovník Henry Simmerson. Navíc se tento pluk hodí svými zkušenostmi a výcvikem spíš pro ceremoniální přehlídky než ke skutečnému boji proti veterán ům francouzské armády. Přesto generál Wellesley pověří jihoessexský pluk úkolem vyhodit do povětří důležitý most u Valdelacasy. Zásluhou Simmersonovy neschopnosti a arogance však mise končí drtivou porážkou po boji s francouzskými dragouny, v němž za hynou stovky britských vojáků, mezi nimi i kapitán Lennox, jeden z mála zkušených důstojníků. A právě umírající Lennox žádá Sharpa, aby se zmocnil zlatého francouzského orla, zástavy, které se dotkla ruka samotného císaře Napoleona, a odčinil tak h anbu ztráty zástavy vlastního pluku. V bojích, jež následují, se Sharpe mnohokrát vyznamenává a vyslouží si tím povýšení do hodnosti kapitána. Přesto musí i nadále čelit in trikám plukovníka Simmersona a ostatních důstojníků a zdá se, že si svou čest i hodnost může zachovat pouze tehdy, když se zmocní francouzského orla.

Románem Sharpův triumf pokračuje Bernard Cornwell ve svém mnohadílném seriálu o vojáku britské armády Richardu Sharpovi. Odehrává se v pohnutých letech období 1799 až 1820 a s jeho prvním příběhem se mohli čtenáři seznámit v knize Sharpův tygr. Píše se rok 1803 a anglické vojsko pokračuje v boji o nadvládu nad Indickým poloostrovem s takzvanou Maráthskou konfederací. Sharpe - už ne vojín, ale seržant - se stane svědkem zrádného činu anglického důstojníka, který dezertuje od vojska Východoindické společnosti a přebíhá na stranu Maráthské konfederace. Sharpe se vydává za přeběhlíkem a při jeho stíhání proniká hluboko na území ovládané nepřítelem, kde musí čelit nejen nebezpečí, ale i velmi rafinovaným pokušením, o jakých se mu dosud ani nesnilo. Navíc za ním jde jako stín jeho největší nepřítel, proradný seržant Obadiah Hakeswill, který je rozhodnut jednou provždy s Sharpem skoncovat.Cesty zrady nakonec vedou do malé vesničky jménem Assaye, kde britský velitel sir Arthur Wellesley (budoucí vévoda z Wellingtonu) stojí s malou armádou proti přesile maráthského vojska, jež je nejen mnohem početnější, ale má k dispozici daleko víc děl...

1815-öt írunk. Sharpe a tapasztalatlan és hozzá nem értő Orániai Vilmos herceg törzskarában szolgál. Mikor kezdetét veszi a waterlooi csata, Sharpe-nak tehetetlenül kell néznie őfelsége katonai balfogásait. Az összecsapás tetőpontján sorsfordító döntést hoz, s pályafutása legkeményebb csatáját személyes diadalává teszi.

The latest in the bestselling Alfred series from number one historical novelist, Bernard Cornwell. In the last years of the ninth century, King Alfred of Wessex is in failing health, and his heir is an untested youth. The Danes, who have failed so many t

paperback, fine

Kniha Sharpova pevnost přináší další z řady příběhů Richarda Sharpa, nyní už praporečníka britské koloniální armády a hlavního hrdiny mnohadílného seriálu Bernarda Cornwella, v němž autor líčí boje Britů v Indii a později slavné bitvy napoleonských válek v Evropě v letech 1799 až 1820. Je prosinec roku 1803 a Richard Sharpe je jmenován praporečníkem armády sira Arthura Wellesleyho, která se snaží dovést do konce takzvanou maráthskou válku o nadvládu nad Indií. Sharpe, který si nemůže na novou hodnost zvyknout a raději by zůstal seržantem, je ve svém novém pluku pověřen nezajímavým posláním doprovázet výstrojní vlak. Při plnění tohoto úkolu však odhalí rozsáhlou zpronevěru vojenského materiálu, do níž je zapleten kromě jeho nového nadřízeného také Sharpův odvěký nepřítel seržant Obadiah Hakeswill, který navíc ukradne Sharpovi šperky z pokladu sultána Típúa. Obojí, umocněné starým nepřátelstvím, je dostatečným důvodem k tomu, aby se proradný seržant snažil Sharpa odstranit. Hakeswill má na své straně mocné spojence, zatímco Sharpe se může spolehnout jen na vlastní důvtip a statečnost, a také na osiřelého arabského chlapce. Situace, v níž je Sharpe nucen čelit nesčetným ohrožením, ho nakonec dovede zpátky k jeho původnímu třiatřicátému královskému pluku, s nímž se pod velením plukovníka Wellesleyho (pozdějšího vévody z Wellingtonu) zúčastní dobývání nedobytné pevnosti Gawilghur...

Kniha Sharpova pevnost přináší další z řady příběhů Richarda Sharpa, nyní už praporečníka britské koloniální armády a hlavního hrdiny mnohadílného seriálu Bernarda Cornwella, v němž autor líčí boje Britů v Indii a později slavné bitvy napoleonských válek v Evropě v letech 1799 až 1820. Je prosinec roku 1803 a Richard Sharpe je jmenován praporečníkem armády sira Arthura Wellesleyho, která se snaží dovést do konce takzvanou maráthskou válku o nadvládu nad Indií. Sharpe, který si nemůže na novou hodnost zvyknout a raději by zůstal seržantem, je ve svém novém pluku pověřen nezajímavým posláním doprovázet výstrojní vlak. Při plnění tohoto úkolu však odhalí rozsáhlou zpronevěru vojenského materiálu, do níž je zapleten kromě jeho nového nadřízeného také Sharpův odvěký nepřítel seržant Obadiah Hakeswill, který navíc ukradne Sharpovi šperky z pokladu sultána Típúa. Obojí, umocněné starým nepřátelstvím, je dostatečným důvodem k tomu, aby se proradný seržant snažil Sharpa odstranit. Hakeswill má na své straně mocné spojence, zatímco Sharpe se může spolehnout jen na vlastní důvtip a statečnost, a také na osiřelého arabského chlapce. Situace, v níž je Sharpe nucen čelit nesčetným ohrožením, ho nakonec dovede zpátky k jeho původnímu třiatřicátému královskému pluku, s nímž se pod velením plukovníka Wellesleyho (pozdějšího vévody z Wellingtonu) zúčastní dobývání nedobytné pevnosti Gawilghur...

Je rok 1807 a poručík Richard Sharpe, který se nedávno vrátil z Indie do Anglie, uvažuje o tom, že odejde z armády. Při jednom náhodném setkání však dostane nabídku, aby doprovázel jako osobní strážce gardového důstojníka Johna Lavissera na tajné misi do Dánska. Lavisser má za úkol předat britský úplatek dánskému korunnímu princi a získat tak Dány na britskou stranu v hrozícím válečném konfliktu s Francouzi. Sharpovi se to zdá jako snadný úkol a přijímá. Avšak v Evropě, která se zmítá v neklidu rozvířeném ambicemi Francouzů, není nic snadné. Dánové mají velmi ceněnou bitevní flotilu, která je schopná nahradit válečné loďstvo Francouzů, zničené v bitvě u Trafalgaru. To ví dobře i Napoleon Bonaparte a chystá se do Dánska vtrhnout, aby se jeho lodí zmocnil. Jestliže tomu chtějí Britové zabránit, musejí jednat rychle. Sharpe má za úkol chránit Lavissera před francouzskými agenty, jimiž se to v dánském hlavním městě jen hemží, ale dřív, než doplují do Kodaně, odhalí v Lavisserovi zrádce a pozná, že celá mise je odsouzena k nezdaru. V Kodani zuří temná válka výzvědných agentů plná brutality a Sharpe se v ní ocitá jako obětovaný. Jsou však situace, v nichž právě pěšec rozhoduje velkou šachovou hru. Protože snaha o uplacení korunního prince skončila fiaskem, připlouvá ke Kodani britská flotila, aby se dánských lodí zmocnila bojem. Ve chvíli, kdy se dánské vojsko snaží zbavit město britského obležení, naráží na oddíly červenokabátníků a střelců pod velením sira Arthura Wellesleyho a o osudu Kodaně je rozhodnuto. A v době, kdy je město pod těžkou palbou britských děl, musí Sharpe chránit slabou ženu, pronásledovat zrádce a ještě bojovat o vlastní holý život.

Sedmý příběh série o Richardu Sharpovi, nyní poručíku britské armády v době napoleonských válek, se odehrává na jaře roku 1809 v Portugalsku. Sharpe je se svými střelci a seržantem Harperem vyslán na sever do Porta, aby pomohli při evakuaci dvou žen, vdovy po britském obchodníkovi a její devatenáctileté dcery Kateřiny. Těsně před jejich příchodem však dívka zmizí a Sharpe s malým oddílem střelců uvízne ve městě obleženém postupujícími Francouzi. Spolu se skupinou portugalských vojáků se pak snaží probojovat se zpátky do britské linie a přitom je náhoda nebo osud přivede do vesnice, v níž zrádný britský důstojník ukryl Kateřinu, aby ji využil ve svých plánech. A pak se situace na portugalském bojišti změní. Velení britských sil na Pyrenejském poloostrově se ujímá sir Arthur Wellesley a Sharpe se svými střelci mu nejen pomůže vyhnat z Porta armádu maršála Soulta, ale také se účastní jejího pronásledování na sever země, kde v boji u Saltadoru, slavného mostu přes horskou soutěsku, zachrání Kateřinu a ztrestá zrádce.

In a clash of heroes, the kingdom is born. At the end of the ninth century, King Alfred of Wessex is in ill health, his heir, an untested youth. His enemy, the Danes, having failed to conquer Wessex, now see their chance for victory. Led by the sword of savage warrior Harald Bloodhair, the Viking hordes attack. But Uhtred, Alfred's reluctant warlord, proves his worth, outwitting Harald and handing the Vikings one of their greatest defeats. For Uhtred, the sweetness of victory is soon overshadowed by tragedy. Breaking with Alfred, he joins the Vikings, swearing never again to serve the Saxon king. Instead, he will reclaim his ancestral fortress on the Northumbrian coast. Allied with his old friend Ragnar—and his old foe Haesten—he aims to invade and conquer Wessex itself. Yet fate has different plans. The Danes of East Anglia and the Vikings of Northumbria are plotting the conquest of all Britain. When Alfred's daughter pleads with Uhtred for help, he cannot refuse her request. In a desperate gamble, he takes command of a demoralized Mercian army, leading them in an unforgettable battle on a blood-soaked field beside the Thames. In The Burning Land, Bernard Cornwell, "the reigning king of historical fiction" (USA Today), delivers a rousing saga of Anglo-Saxon England—an irresistible new chapter in his thrilling Saxon Tales, the epic story of the birth of England and the legendary king who made it possible.

Další díl Sharpových příběhů se odehrává v létě 1810, rok po bitvě u Talavery. Kapitán Richard Sharpe je s armádou generála sira Arthura Wellesleyho, nyní již vikomta Wellingtona z Talavery, v Portugalsku, kde je nyní jejím hlavním nepřítelem nedostatek peněz, potravin a dalších zásob. Po tom, co britští zvědové objevili, že v jisté španělské vesnici je uloženo velké množství zlatých mincí, pověřil Wellington Sharpa a jeho lehkou rotu úkolem zlata se zmocnit, aby jím mohl financovat další pobyt své armády na Poloostrově a odvrátit tak hrozící porážku. Pro Sharpa je to těžký a nebezpečný úkol, neboť jeho rota musí proniknout přes nepřátelskou linii, navíc vyjde najevo, že zlato se už dostalo do rukou španělských partyzánů, kterých se bojí nejen Francouzi, ale i spojenci. Mise za zlatem nakonec dovede lehkou rotu do pevnosti Almeida a Sharpe musí prokázat všechnu svou obratnost, aby odsud unikli a pomohli zachránit britskou armádu.