Jan Čulík

Podrobný rozbor románů, povídek, her a esejů Grahama Greena jakož i jeho života a osobnosti. Zvláštní pozornost je v knize věnována Greenově katolicismu, politickým názorům, jeho dvěma návštěvám v Praze, českým překladům a kritice za komunistického režimu, stylu a spisovatelské technice a všemu, co bývá označováno jako Greenův specifický svět - Greeneland.

Česká společnost v hraném filmu devadesátých a nultých let V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně „pokleslých“ komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá „nejlepších pětačtyřicet“ — snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí. Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům. Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Opravené, 2. vydání Johnsonova díla DĚJINY 20. STOLETÍ je strhující příběh úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Kniha vzbudila velký rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu všem levicovým intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, teror nebo útlak. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu, či se dokonce stává neosobním „majitelem“ hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i v Latinské Americe za nepřežitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí bránil liberální demokracii, aby zvítězila. DĚJINY 20. STOLETÍ v mistrovském překladu Jana Čulíka jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie a politologie.