Jiří Dienstbier

Autor, který byl průkopníkem a dlouhá desetiletí klíčovou osobností české nukleární medicíny, nejprve přibližuje hrůzné následky výbuchů atomových zbraní v srpnu 1945. Následně se zabývá celosvětovou jadernou kontaminací v důsledku testů jaderných zbraní a protesty světové veřejnosti, které v 70. letech vedly ke vzniku organizace IPPNW – Lékaři za odvrácení jaderné války. Druhá a třetí část knihy je věnována mírovému využití objevu štěpení atomového jádra, zejména vzniku nových oborů medicíny. V závěrečné části publikace se autor za pomoci Ing. Z. Prouzy, CSc., věnuje jaderným elektrárnám včetně podrobného rozboru jejich havárií. Kniha je určena v prvé řadě laickým zájemcům, ale nové poznatky zde můžou najít i mladší odborníci, neboť prof. Dienstbier „byl při tom“.

Tato antologie představuje soubor dramat tematicky sdružených kolem jmenované postavy (hned zkraje ovšem jedna výjimka, ve Vernisáži se tato postava jmenuje Bedřich). Ferdinanda Vaňka jako své stylizované alter ego poprvé použil Václav Havel v Audienci roku 1975 a od té doby se počet divadelních her pracujících s tímto hrdinou rozrostl na deset (poslední a jediná zahraniční vaňkovka , Stoppardův Rock´n´Roll, měla právě premiéru). Jelikož Ferdinand je disident, navíc ověnčený některými rysy svého stvořitele, a jelikož zrod všech vaňkovských her spadá do období takzvané normalizace, není náhodou, že tvůrci vaňkovek se rekrutují z Havlových uměleckých přátel a spolubojovníků proti tehdejšímu režimu. Kniha předpokládá vydání širšího okruhu vaňkovských her v jednom svazku, tedy osmi aktovek (Havlovy Audience, 1975, Vernisáže, 1975, a Protestu, 1978

Tato antologie představuje soubor dramat tematicky sdružených kolem jmenované postavy (hned zkraje ovšem jedna výjimka, ve Vernisáži se tato postava jmenuje Bedřich). Ferdinanda Vaňka jako své stylizované alter ego poprvé použil Václav Havel v Audienci roku 1975 a od té doby se počet divadelních her pracujících s tímto hrdinou rozrostl na deset (poslední a jediná zahraniční vaňkovka , Stoppardův Rock´n´Roll, měla právě premiéru). Jelikož Ferdinand je disident, navíc ověnčený některými rysy svého stvořitele, a jelikož zrod všech vaňkovských her spadá do období takzvané normalizace, není náhodou, že tvůrci vaňkovek se rekrutují z Havlových uměleckých přátel a spolubojovníků proti tehdejšímu režimu. Kniha předpokládá vydání širšího okruhu vaňkovských her v jednom svazku, tedy osmi aktovek (Havlovy Audience, 1975, Vernisáže, 1975, a Protestu, 1978