Mark Dooley

Sir Roger Scruton (1944–2020), britský konzervativní filosof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník, je v českém prostředí dobře znám, a to nejen ze svých četných knih. Byl velkým přítelem naší země – již v době komunismu zde organizoval tajné bytové vzdělávací semináře, po roce 1989 pomáhal s přechodem od totality k demokracii především v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Kniha rozhovorů, které s ním vedl spisovatel Mark Dooley, přináší podrobný a intimní příběh jeho osobního i profesního života a představuje tohoto skvělého člověka v novém světle. Úvod k českému vydání napsal Petr Pithart. „Scruton své ideály vždy zhmotňoval do konkrétních činů, ať už to byla pomoc československým disidentům nebo odchod z akademické sféry k hospodaření a psaní. Celý jeho život skýtal svědectví o tom, v co věřil a za co tak rezolutně bojoval.“ (Mark Dooley) „Roger Scruton nám předával svou víru ve vzdělání, úctu k poznávání, obdiv ke kultuře, respekt k institucím, péči o skutečné hodnoty a lásku k člověku. Nepřestanu být vděčný za to, že jsem ho mohl poznat a že jsem jím byl inspirován.“ (Petr Fiala) „Mně samotnému Scrutonův bohatý jazyk, obrazotvornost, jeho přirozená, věrohodná zakotvenost v běžných situacích všedního dne pomohly objevit cosi ve mně dávno usazeného, ale zatím němého. Spíše postoje, konzervatismus jako temperament než jako politický program.“ (Petr Pithart)

„E könyv Roger Scruton otthonában, a wiltshire-i Sunday Hill Farmon, 2015 márciusában tett három­napos látogatásom alkalmával folytatott beszélgetéseinket tartalmazza. A következőkben olvasható átfogó és meglehetősen személyes portré némileg új színben tünteti fel Scruton életét és pálya­futását. Bár a beszél­getéseink sora általában követi az időrendet, az életrajzi eseményekről gyakran áttérünk a gondolatokra, majd vissza.  Reményeim szerint az olvasó így nemcsak Scruton gondolataiba nyer mélyebb betekintést, hanem az ezek hátterében álló kevéssé szokványos életútjába is. Végezetül e könyvet azzal a mondattal lehetne összegezni, amit Scruton szegezett nekem nem sokkal azután, hogy megérkeztem a Sunday Hill Farmra: »Nos, Mark, tehát eljött hozzám, hogy megmutassa a világnak, hogy végül is én is ember vagyok!« A beszélgetéseink tanúsítják azt a tényt, hogy Roger Scruton valóban ember, és még humoros is. És ezt nem én, hanem ő maga mutatja meg a világnak.” (Részlet a kötet előszavából)