Jan Drnek strana 2 z 2

Mystifikace Jana Drnka se vrací do září a října roku 1938, do zlomové doby, která osudově rozhodovala o dnešku. V období mnichovské dohody představovaly pojmy národ a republika klíčové hodnoty a rozhodování tehdejších politiků zřejmě nemalou měrou přispělo k devalvaci těchto nadřazených ideí v povědomí národa, který se pod tlakem okolností odvrátil do věcí vznešených k vlastnímu břichu. A přitom stačilo jen velmi málo aby..., kdyby...

Vojensko historická mystifikace Jana Drnka svým erudovaným zpracováním, množstvím detailů a souvislostí vychází z daných dějinných poměrů a situací. Autor mění oproti skutečnosti vždy pouze jedinou klíčovou událost či rozhodnutí a dále sleduje hypotetické následky této změny, nůžky rozevírající se mezi tím, co se skutečně stalo a tím, co se stát mohlo, kdyby…

Mystifikace Jana Drnka se vrací do září a října roku 1938, do zlomové doby, která osudově rozhodovala o dnešku. V období mnichovské dohody představovaly pojmy národ a republika klíčové hodnoty a rozhodování tehdejších politiků zřejmě nemalou měrou př ispělo k devalvaci těchto nadřazených ideí v povědomí národa, který se pod tlakem okolností odvrátil od věcí vznešených k vlastnímu břichu. A přitom stačilo jen velmi málo aby, kdyby

Československá republika tváří v tvář německé válečné mašinerii. Zničující válka, prolitá krev, ale také nezdolnost, víra a naděje. Příběh této jedinečné historické mystifikace začíná přesně tam, kde skončila předchozí kniha 1938 Věrni zůstaneme - tedy v noci 30. září, těsně předtím, než zazněly první výstřely války o Československo. Po odmítnutí mnichovské dohody i kapitulace byla válka s Německem nevyhnutelná, už nebylo otázkou zda, nýbrž kdy. Dechberoucí popis osudového střetnutí, plný propracovaných detailů jednotlivých bojových operací i pohnutých lidských příběhů, je však také zajímavou úvahou na téma národního uvědomění a pospolitosti.

Nová kniha Jana Drnka Mystifikované dějiny národa českého představuje celou obsáhlou sbírku mystifikací, zaměřenou na historii Čechů a jejich státnosti, počínaje příchodem kmene Čechů do kotliny zvané Bohemie a konče žhavou současností.

Na stránkách výtečné detektivky Zlaté hovno se ocitneme v prazvláštním světě českých monarchistů. Autor se pohybuje na hraně humorného bláznovství a vážného úsilí o nápravu poměrů v zemích Koruny české, přičemž obě polohy se nekompromisně mísí v typicky českém světě, v němž jsme možná blázny tak trochu i my všichni.

První díl pseudohistorické epopeje Jana Drnka pod názvem Žába a škorpion navazuje na úspěšný mystifikační román Žáby v mlíku a rekonstruuje pravděpodobný politický i vojenský vývoj v období jara 1939 – léta 1942.

Mystifikace Jana Drnka se vrací do září a října roku 1938, do zlomové doby, která osudově rozhodovala o dnešku. V období mnichovské dohody představovaly pojmy národ a republika klíčové hodnoty a rozhodování tehdejších politiků zřejmě nemalou měrou př ispělo k devalvaci těchto nadřazených ideí v povědomí národa, který se pod tlakem okolností odvrátil od věcí vznešených k vlastnímu břichu. A přitom stačilo jen velmi málo aby, kdyby

18. února 1853 byl maďarským atentátníkem zavražděn mladý rakouský císař František Josef I. Na trůn byl podle nástupnického práva povolán jeho mladší bratr Maxmilián, který dospěl mimo dvůr jako kapitán u námořnictva v Terstu. Maxmilián je bystrý, chytrý a zkušený světák, zvyklý jednat sám za sebe. Po korunovaci rychle vybudoval svůj tajný kabinet ze schopných mužů. Nastoupil na začátku Krymské války a musel obstát mezi mlýnskými kameny Ruska a Francie. Podařilo se mu obratným manévrováním udržet neutralitu říše a využít války k tomu, aby provedl zásadní reformy a zlepšil finanční situaci Rakouska. Podařilo se mu smířit rozeštvané národy a bez boje získat protektorát nad Rumunskem. Nyní čeká jeho vládu skutečná zkouška ohněm. Dravý francouzský císař Napoleon III. bude chtít využít italského nacionalismu a pokořit Rakousko v Lombardii. Maxmilián nemůže ustoupit, věří, že stát a říše jsou více než národ. Navíc ví, kdo je jeho skutečný nepřítel, kdo takové války financuje. Rakousko musí obstát, a celá Evropa se na to bude jen dívat. Jenže dějiny Evropy druhé poloviny 19. století se již vyvíjejí poněkud jinak. A naše současnost také. Český čtenář dostává do rukou možná završující dílo Jana Drnka (*1960), pozoruhodného plzeňského autora alternativní i skutečné historie. Trilogie Maxmilián mapuje období našich dějin, o kterém nás ve škole mnoho nenaučili. Kromě napínavého čtení o jiné bitvě u Solferina či u Sadové, nabízí příběh druhorozeného, vizi, v níž se Evropa nevydává liberální či nacionalistickou cestou, ale cestou osvědčených civilizačních a absolutních hodnot. Drnek jasně ukazuje, že nejsme otroci předurčených dějin, že za dějiny neseme osobní zodpovědnost a také vinu. Nabízí dnešnímu rozpadajícímu se světu, kde všechno zklamalo, tu a tam nějaký ten staronový společenský konzervativní model a... Deklaraci závislosti.

Mystifikace Jana Drnka se vrací do září a října roku 1938, do zlomové doby, která osudově rozhodovala o dnešku. V období mnichovské dohody představovaly pojmy národ a republika klíčové hodnoty a rozhodování tehdejších politiků zřejmě nemalou měrou př ispělo k devalvaci těchto nadřazených ideí v povědomí národa, který se pod tlakem okolností odvrátil od věcí vznešených k vlastnímu břichu. A přitom stačilo jen velmi málo aby, kdyby