Jan Drnek strana 2 z 3

18. února 1853 je maďarským atentátníkem zavražděn mladý rakouský císař František Josef I. Na trůn je podle nástupnického práva povolán jeho mladší bratr Maxmilián, který slouží jako kapitán u námořnictva v Terstu. Maxmilián je bystrý, chytrý a již také zkušený světák, který procestoval kus Evropy, leccos prožil, je zvyklý jednat sám za sebe. Ve Vídni nemá žádné omezující vazby na bratrovu kamarilu neschopných patolízalů a rychle buduje svůj tajný kabinet, hledá schopné muže do posádky. Je tělem i duší námořník a říši řídí jako loď, která má cíl. Nastupuje právě na začátku Krymské války a musí obstát mezi mlýnskými kameny Ruska a Francie, později Pruska. Rakousko je ve špatné finanční situaci, jeho armáda je zaostalá, jeho národy jsou rozeštvány a rozjitřeny nedávnou revolucí, Svatá aliance se rozpadá a říše je považována za snadnou kořist. Udržet neutralitu však nestačí. Císař Ferdinand Maxmilián I. musí nabídnout něco jiného, než je dravý kapitalismus, liberalismus, socialismus či nacionalismus. Musí nabídnout vizi stability, která má perspektivu a je otevřená do budoucnosti. Jenže dějiny Evropy druhé poloviny 19. století pak budou poněkud jiné. A naše současnost také. Český čtenář dostává do rukou možná završující dílo Jana Drnka (*1960), pozoruhodného plzeňského autora alternativní i skutečné historie. Trilogie Maxmilián mapuje období našich dějin, o kterém nás ve škole mnoho nenaučili. Kromě napínavého čtení o jiné bitvě u Solferina či u Sadové, nabízí příběh druhorozeného, vizi, v níž se Evropa nevydává liberální či nacionalistickou cestou, ale cestou osvědčených civilizačních a absolutních hodnot. Drnek jasně ukazuje, že nejsme otroci předurčených dějin, že za dějiny neseme osobní zodpovědnost a také vinu. Nabízí dnešnímu rozpadajícímu se světu, kde všechno zklamalo, tu a tam nějaký ten staronový společenský konzervativní model a... Deklaraci závislosti.

18. února 1853 byl maďarským atentátníkem zavražděn mladý rakouský císař František Josef I. Na trůn byl podle nástupnického práva povolán jeho mladší bratr Maxmilián, který dospěl mimo dvůr jako kapitán u námořnictva v Terstu. Maxmilián je bystrý, chytrý a zkušený světák, zvyklý jednat sám za sebe. Po korunovaci rychle vybudoval svůj tajný kabinet ze schopných mužů. Nastoupil na začátku Krymské války a musel obstát mezi mlýnskými kameny Ruska a Francie. Podařilo se mu obratným manévrováním udržet neutralitu říše a využít války k tomu, aby provedl zásadní reformy a zlepšil finanční situaci Rakouska. Podařilo se mu smířit rozeštvané národy a bez boje získat protektorát nad Rumunskem. Nyní čeká jeho vládu skutečná zkouška ohněm. Dravý francouzský císař Napoleon III. bude chtít využít italského nacionalismu a pokořit Rakousko v Lombardii. Maxmilián nemůže ustoupit, věří, že stát a říše jsou více než národ. Navíc ví, kdo je jeho skutečný nepřítel, kdo takové války financuje. Rakousko musí obstát, a celá Evropa se na to bude jen dívat. Jenže dějiny Evropy druhé poloviny 19. století se již vyvíjejí poněkud jinak. A naše současnost také. Český čtenář dostává do rukou možná završující dílo Jana Drnka (*1960), pozoruhodného plzeňského autora alternativní i skutečné historie. Trilogie Maxmilián mapuje období našich dějin, o kterém nás ve škole mnoho nenaučili. Kromě napínavého čtení o jiné bitvě u Solferina či u Sadové, nabízí příběh druhorozeného, vizi, v níž se Evropa nevydává liberální či nacionalistickou cestou, ale cestou osvědčených civilizačních a absolutních hodnot. Drnek jasně ukazuje, že nejsme otroci předurčených dějin, že za dějiny neseme osobní zodpovědnost a také vinu. Nabízí dnešnímu rozpadajícímu se světu, kde všechno zklamalo, tu a tam nějaký ten staronový společenský konzervativní model a... Deklaraci závislosti.

Československá republika tváří v tvář německé válečné mašinerii. Zničující válka, prolitá krev, ale také nezdolnost, víra a naděje. Příběh této jedinečné historické mystifikace začíná přesně tam, kde skončila předchozí kniha 1938 Věrni zůstaneme - tedy v noci 30. září, těsně předtím, než zazněly první výstřely války o Československo. Po odmítnutí mnichovské dohody i kapitulace byla válka s Německem nevyhnutelná, už nebylo otázkou zda, nýbrž kdy. Dechberoucí popis osudového střetnutí, plný propracovaných detailů jednotlivých bojových operací i pohnutých lidských příběhů, je však také zajímavou úvahou na téma národního uvědomění a pospolitosti.

Osudový rok 1938, období Mnichovské zrady a největší potupy mladé Československé republiky. Rok, který předznamenal konec naší státnosti o pár měsíců později. Dodnes se mezi vojenskými analytiky, historiky, ale i celou veřejností vedou vášnivé debaty o tom, zda jsme měli odmítnout postoupení Sudet a se zbraní v ruce bránit naši vlast. Stačilo málo, aby..., kdyby... A právě oním „kdyby“ se zaobírá tato jedinečná historická mystifikace , která svým smyslem pro detail i celek, strategii i taktiku, ale i příběh samotný, bravurně vypráví příběh fiktivní obrany naší republiky před hitlerovskými vojsky.

Na stránkách výtečné detektivky Zlaté hovno se ocitneme v prazvláštním světě českých monarchistů. Autor se pohybuje na hraně humorného bláznovství a vážného úsilí o nápravu poměrů v zemích Koruny české, přičemž obě polohy se nekompromisně mísí v typicky českém světě, v němž jsme možná blázny tak trochu i my všichni.

Na stránkách výtečné detektivky Zlaté hovno se ocitneme v prazvláštním světě českých monarchistů. Autor se pohybuje na hraně humorného bláznovství a vážného úsilí o nápravu poměrů v zemích Koruny české, přičemž obě polohy se nekompromisně mísí v typicky českém světě, v němž jsme možná blázny tak trochu i my všichni.

Na knižní pulty přichází poslední díl mystifikační trilogie o jiné druhé světové válce. Operace Bouře je název plánu invaze Rudé armády do Evropy, která byla skutečně plánována v letech 1941-1942 Stalinovým hlavním štábem. Zde jsme však v jiném, změněném světě, který se utvářel v předchozích dvou dílech trilogie. Máme zde Velkoněmeckou říši očištěnou od nacismu a Československou republiku, která se po odražení Wehrmachtu v roce 1938 stala motorem nového sjednocení Malé dohody. Ta však přerůstá meze pouhého spojeneckého paktu a směřuje k vytvoření federace, nového podunajského soustátí tří monarchií a jedné, zpola sekula-ristické republiky. Toto směřování děsí zejména prezidenta Beneše, který je ochoten spojit se s kýmkoliv, kdo zabrání návratu Habsburků na trůn. Češi nevěří Němcům ani proradnému Západu, nedůvěřují katolickým Slovákům a nakonec ani svým balkánským spojencům. V národě doznívají ozvěny panslavismu a část Čechů stále sní o velké slovanské říši a věčném bratrství na východě. Realistické a konzervativní síly se snaží o to, aby se Československo postavilo po bok Němců a spojenců v zápase o Evropu. V létě 1942 začíná sovětský vpád do Polska a Češi stále ještě nevědí...

Na knižní pulty přichází poslední díl mystifikační trilogie o jiné druhé světové válce. Operace Bouře je název plánu invaze Rudé armády do Evropy, která byla skutečně plánována v letech 1941-1942 Stalinovým hlavním štábem. Zde jsme však v jiném, změněném světě, který se utvářel v předchozích dvou dílech trilogie. Máme zde Velkoněmeckou říši očištěnou od nacismu a Československou republiku, která se po odražení Wehrmachtu v roce 1938 stala motorem nového sjednocení Malé dohody. Ta však přerůstá meze pouhého spojeneckého paktu a směřuje k vytvoření federace, nového podunajského soustátí tří monarchií a jedné, zpola sekula-ristické republiky. Toto směřování děsí zejména prezidenta Beneše, který je ochoten spojit se s kýmkoliv, kdo zabrání návratu Habsburků na trůn. Češi nevěří Němcům ani proradnému Západu, nedůvěřují katolickým Slovákům a nakonec ani svým balkánským spojencům. V národě doznívají ozvěny panslavismu a část Čechů stále sní o velké slovanské říši a věčném bratrství na východě. Realistické a konzervativní síly se snaží o to, aby se Československo postavilo po bok Němců a spojenců v zápase o Evropu. V létě 1942 začíná sovětský vpád do Polska a Češi stále ještě nevědí...

Mystifikace Jana Drnka se vrací do září a října roku 1938, do zlomové doby, která osudově rozhodovala o dnešku. V období mnichovské dohody představovaly pojmy národ a republika klíčové hodnoty a rozhodování tehdejších politiků zřejmě nemalou měrou př ispělo k devalvaci těchto nadřazených ideí v povědomí národa, který se pod tlakem okolností odvrátil od věcí vznešených k vlastnímu břichu. A přitom stačilo jen velmi málo aby, kdyby

Mystifikace Jana Drnka se vrací do září a října roku 1938, do zlomové doby, která osudově rozhodovala o dnešku. V období mnichovské dohody představovaly pojmy národ a republika klíčové hodnoty a rozhodování tehdejších politiků zřejmě nemalou měrou př ispělo k devalvaci těchto nadřazených ideí v povědomí národa, který se pod tlakem okolností odvrátil od věcí vznešených k vlastnímu břichu. A přitom stačilo jen velmi málo aby, kdyby