Maxmillián - Válka na zkoušku

---

18. února 1853 byl maďarským atentátníkem zavražděn mladý rakouský císař František Josef I. Na trůn byl podle nástupnického práva povolán jeho mladší bratr Maxmilián, který dospěl mimo dvůr jako kapitán u námořnictva v Terstu. Maxmilián je bystrý, chytrý a zkušený světák, zvyklý jednat sám za sebe. Po korunovaci rychle vybudoval svůj tajný kabinet ze schopných mužů. Nastoupil na začátku Krymské války a musel obstát mezi mlýnskými kameny Ruska a Francie. Podařilo se mu obratným manévrováním udržet neutralitu říše a využít války k tomu, aby provedl zásadní reformy a zlepšil finanční situaci Rakouska. Podařilo se mu smířit rozeštvané národy a bez boje získat protektorát nad Rumunskem. Nyní čeká jeho vládu skutečná zkouška ohněm. Dravý francouzský císař Napoleon III. bude chtít využít italského nacionalismu a pokořit Rakousko v Lombardii. Maxmilián nemůže ustoupit, věří, že stát a říše jsou více než národ. Navíc ví, kdo je jeho skutečný nepřítel, kdo takové války financuje. Rakousko musí obstát, a celá Evropa se na to bude jen dívat. Jenže dějiny Evropy druhé poloviny 19. století se již vyvíjejí poněkud jinak. A naše současnost také.

Český čtenář dostává do rukou možná završující dílo Jana Drnka (*1960), pozoruhodného plzeňského autora alternativní i skutečné historie. Trilogie Maxmilián mapuje období našich dějin, o kterém nás ve škole mnoho nenaučili. Kromě napínavého čtení o jiné bitvě u Solferina či u Sadové, nabízí příběh druhorozeného, vizi, v níž se Evropa nevydává liberální či nacionalistickou cestou, ale cestou osvědčených civilizačních a absolutních hodnot. Drnek jasně ukazuje, že nejsme otroci předurčených dějin, že za dějiny neseme osobní zodpovědnost a také vinu. Nabízí dnešnímu rozpadajícímu se světu, kde všechno zklamalo, tu a tam nějaký ten staronový společenský konzervativní model a... Deklaraci závislosti.
menej